Depresivní onemocnění patří mezi nejčastější a nejzávažnější duševní poruchy. Postihuje častěji ženy, všech reprodukčních fází života, vyskytuje se i u 8–15 % těhotných žen. Samotná deprese a její farmakoterapie mohou mít negativní následky pro plod a novorozence. Přehled shrnuje aktuální publikované údaje o vlivu prenatální expozice antidepresivům na motorický, neurokognitivní a psychický vývoj dítěte. Antidepresiva přecházejí přes placentu do oběhu plodu a ovlivňují hladiny neurotransmiterů podílejících se na embryogenezi centrální nervové soustavy. Dostupná data ze studií nicméně ukazují, že léčba antidepresivy zřejmě nemá signifikantní negativní efekt na psychomotorický a kognitivní vývoj dítěte. Důkazy o možném vlivu antidepresiv v těhotenství na pozdější rozvoj neurovývojových poruch u dětí (ADHD, poruchy autistického spektra) jsou nekonzistentní, ve většině případů negativní. Zvýšené riziko ADHD bylo popsáno jen po expozici bupropionem, tento nález však nebyl replikován. Díky heterogenitě použitých metod a výsledků publikovaných studií nelze jednoznačně uzavřít, zda prenatální vystavení antidepresivům má negativní neurobehaviorální následky; nicméně se zdá, že efekt těžké neléčené deprese na vývoj chování dítěte je závažnější.

Depression is a among the most common severe mental health disorder. It is more prevalent in females of every reproductive age, it occurs in 8–15 % of pregnant women. Depression itself and its pharmacotherapy can have negative impact on fetus and/or infant. We review current published data on the effects of prenatal exposure to antidepressants on motor, neurocognitive and mental development. Antidepressants pass through the placenta to the developing fetus and influence the levels of neurotransmitters, which take part in the embryogenesis of central nervous system. However, data available from the studies suggest that antidepressant treatment likely does not have a significant negative impact on psychomotor or cognitive development in exposed children. Evidence of a potential effect of antidepressants in pregnancy on risk of neurodevelopmental disorders in children (ADHD, autistic spectrum disorders) is not consistent, mostly negative. Higher risk for ADHD was found only after bupropione exposure; however, this finding has not been replicated. Due to the heterogeneity of methods and results of published studies, it cannot be unequivocally concluded whether prenatal exposure to antidepressants has negative neurobehavioral consequences. Nevertheless, it appears that impact of severe untreated depression on infant’s behavior and development is more severe.

• MeSH
• antidepresiva tricyklická * škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• chování dětí klasifikace   účinky léků   MeSH
• deprese farmakoterapie   MeSH
• dítě MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• komplikace těhotenství farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• psychomotorický výkon klasifikace   účinky léků   MeSH
• selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• sociální dovednosti MeSH
• těhotenství MeSH
• zpožděný efekt prenatální expozice klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• biomedicínský výzkum * klasifikace   metody   trendy   MeSH
• deprese rehabilitace   terapie   MeSH
• diagnostické techniky neurologické * přístrojové vybavení   trendy   využití   MeSH
• elektroencefalografie metody   trendy   využití   MeSH
• epilepsie diagnóza   rehabilitace   terapie   MeSH
• hyperkinetická porucha MeSH
• kognitivní poruchy rehabilitace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   trendy   využití   MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• neurofeedback * klasifikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• poruchy učení rehabilitace   terapie   MeSH
• psychomotorický výkon fyziologie   klasifikace   MeSH
• PubMed využití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Druhá část přehledového článku o poruchách autistického spektra shrnuje diagnostický postup a diagnostické nástroje dostupné v ČR. Zmiňuje klíčovou roli dětského lékaře pro identifikaci časných příznaků a ranou diagnostiku. Doplňuje psychologickou diagnostiku jako důležitou součást komplexního vyšetřovacího procesu. Podává základní údaje o průběhu a prognóze a strategii farmakoterapie poruch autistického spektra. Na závěr uvádí doporučení zejména pro praktické lékaře pro děti a dorost, jak postupovat při preventivních prohlíd - kách či při podezření na poruchu autistického spektra kdykoliv během dětského věku.

Part 2 of the review article on autism spectrum disorders summarizes the diagnostic strategies and diagnostic tools available in the Czech Republic. The crucial role of the paediatrician in identifying early symptoms and providing initial diagnosis is discussed. Psychological diagnosis as an im - portant component of a comprehensive examination process is also included. Basic information is provided on the course and prognosis as well as the strategy of pharmacotherapy in autism spectrum disorders. Finally, recommendations are presented, particularly for the general paediatrician, on how to proceed during preventive check-ups or when autism spectrum disorder is suspected at any time during childhood.

• MeSH
• autistická porucha * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• behaviorální terapie MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• psychologické testy MeSH
• psychomotorické poruchy diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• psychomotorický výkon klasifikace   MeSH
• risperidon terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Druhá část přehledového článku o poruchách autistického spektra shrnuje diagnostický postup a diagnostické nástroje dostupné v ČR. Zmiňuje klíčovou roli dětského lékaře pro identifikaci časných příznaků a ranou diagnostiku. Doplňuje psychologickou diagnostiku jako důležitou součást komplexního vyšetřovacího procesu. Podává základní údaje o průběhu a prognóze a strategii farmakoterapie poruch autistického spektra. Na závěr uvádí doporučení zejména pro praktické lékaře pro děti a dorost, jak postupovat při preventivních prohlídkách či při podezření na poruchu autistického spektra kdykoliv během dětského věku.

Part 2 of the review article on autism spectrum disorders summarizes the diagnostic strategies and diagnostic tools available in the Czech Republic. The crucial role of the paediatrician in identifying early symptoms and providing initial diagnosis is discussed. Psychological diagnosis as an important component of a comprehensive examination process is also included. Basic information is provided on the course and prognosis as well as the strategy of pharmacotherapy in autism spectrum disorders. Finally, recommendations are presented, particularly for the general paediatrician, on how to proceed during preventive check-ups or when autism spectrum disorder is suspected at any time during childhood.

• MeSH
• autistická porucha * diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• behaviorální terapie MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dítě MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• psychologické testy MeSH
• psychomotorické poruchy diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• psychomotorický výkon klasifikace   MeSH
• risperidon terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

We compared the serve toss of different types of serve when tennis players served from the ad-court. They used different spin on the ball and various ball placements in the opponent's service box. Our aim was to compare the toss in different types of serve between a competitive (local tournament) player and a professional player, from the point of view of the receiving player, when they served from the ad-court. One professional and one competitive tennis player (both right handed) were observed while serving different types of serve to various locations of the opponent's service box. We used a high-speed camera, which was placed opposite to the server in the position of a receiving player. The results showed that the players do not use the same toss for each type of serve. The professional player had a bigger range of racket-ball contact point on horizontal axis (32 cm) of the various types of first serves, compared to the competitive player (only 24 cm). The toss of the kick serve had similar characteristics between both players (the racket-ball contact point was observed to be mostly to the right, from the view of receiver). Neither the professional nor the competitive player showed a stable profile of toss. In some cases, the receiving players could anticipate the type of the serve from the server's toss.

• MeSH
• lidé MeSH
• psychomotorický výkon fyziologie   klasifikace   MeSH
• tenis * MeSH
• vnímání prostoru MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Hlavním cílem této studie bylo ověření vhodnosti diagnostického nástroje Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency, Second Edition (BOT-2) v českých podmínkách u dětí ve věku 4 – 7 let pomocí konfirmativní faktorové analýzy. Výzkumný soubor tvořilo 88 probandů ve věku 4 – 7 let. Skupina byla tvořena dětmi ze dvou základních škol a dvou mateřských škol v Praze, jejichž výběr proběhl kvótně. Výsledky konfirmativní faktorové analýzy BOT-2 u české populace byly porovnány s výsledky originální předlohy podle Bruininks (2005). Sledovanými parametry byly výsledné hodnoty indexů fitu: TLI > 0,95, SRMR < 0,08, CFI > 0,95 nebo RMSEA < 0,08. V originální předloze BOT-2 pro věkovou kategorii 4 – 7 let dosahovala korelace mezi manifestními proměnnými rozpětí 0,57 až 0,91. U českého modelu činila nejvyšší korelace také 0,91 (mezi proměnnými „strenght & agility”). Fit model ukazatelů CFI > 0,95 a RMSEA < 0,08 byl jak u originální předlohy, tak u českého modelu totožný. Z výsledků byl indikován vhodný model BOT-2 pro věkovou kategorii 4 – 7 let u české populace.

The main aim of the study was to determine the suitability of diagnostic tools Bruininks-Oseretzky Test of Motor Proficiency Second Edition (BOT-2) using confirmatory factor analysis in children aged 4-7 years in the Czech Republic. The research group consisted of 88 probands aged 4-7 years. The group was made up of children from two primary schools and two kindergartens in Prague. The selectiom was held with the help of quota selection. The results of the confirmatory factor analysis BOT-2 in children in the Czech Republic were compared with the results of original artwork by Bruininks (2005). The monitored parameters were resulting index values phosphite: TLI > 0.95, SPDC < 0.08, CFI > 0.95, or RMSE < 0.08. In the original draft BOT-2 amounted the correlations between manifest variables range from 0.57 to 0.91 for the age group 4-7 years. In the Czech model was the highest correlation 0.91 (between variables ”Strength & Agility”). Fit model indicators CFI > 0.95 and RMSE < 0.08 was identical by original artwork and by the Czech model. The results indicated the appropriate model BOT-2 for the age group 4-7 years in the Czech Republic.

• MeSH
• dítě MeSH
• faktorová analýza statistická MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti fyziologie   klasifikace   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• psychomotorický výkon * fyziologie   klasifikace   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• tělesná výkonnost fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

VÝCHODISKA: Každá nově se utvářející metoda potřebuje k tomu, aby se mohla dále rozvíjet, historické zmapování teoretických východisek, vědecké ověření stávajících poznatků a podání informace o této metodě v odborných publikacích. To dává základní podmínky pro možnost diskuse o jejím oprávnění. CÍL: Cílem této studie je upozornit na myšlenky, z nichž současná psychomotorika čerpá. METODIKA: Předpokládáme, že psychomotorické aktivity vycházejí z přirozeného kognitivního a sociálního pohybového chování. Ve své podstatě představují zděděné principy, které se vyvíjejí v průběhu života. Vývoj je posílen především osobní zkušeností s pozitivní nebo negativní zpětnou vazbou sociálních vztahů. Základy prakticky používané psychomotoriky byly vyvinuty na základě vědeckých poznatků. Vycházejí z potřeb psychosomatické rehabilitace. Termín byl postupně používán v pohybové terapii a pohybové výchově. Tato studie zmiňuje ty vědecké směry a autory, kteří nejvíce ovlivnily vývoj prakticky používané psychomotoriky pro rozvoj osobnosti. ZÁVĚRY: Psychomotorika má na stejných základech rozpracované dvě základní oblasti působení. Psychomotorika jako pedagogický směr využívá propojení tělesného a psychického v pedagogickém procesu se snahou pomocí pohybu pozitivně ovlivňovat psychiku člověka. Na základě sledování jednoduchých činností stimuluje a rozvíjí vývojová témata. Psychomotorika a sporty jako terapie ze své podstaty vybízí nemocného k aktivnímu zapojení do terapie. Pohybová aktivita je jedním z podpůrných přístupů, který má vliv na psychickou „negativní“ symptomatologii a může posílit nemocného v jeho odolnosti vůči každodenní zátěži.

BACKGROUND: Any scholar developing a therapeutic method shall be concerned with its historical and theoretical groundings, scientifically verified facts, and information from professional publications. As a result of that, one is qualifi ed to discuss relevancy of the method. OBJECTIVES: The aim of this study is to highlight the ideas that the current psychomotoricity draws. METHODS: We assume that psychomotor activity is based on natural cognitive and social movement behavior. In its essence, the inherited principles that develop throughout life. Development is strengthened primarily by personal experiences with positive and negative feedback of social relations. The foundations of psychomotr activity developed upon scientific knowledge stem from the needs of psychosomatic rehabilitation. The term gradually came to be used for movement therapies and movement education. This study mentions the scientific orientations and the authors who most influenced the development of psychomotor skills used for personal development. CONCLUSION: Psychomotor activities are developed from two basic areas of operation. Psychomotor development as a pedagogical direction linking the physical and mental is used in the teaching process with an eff ort by moving positively with an influence from the human psyche. By monitoring the simple actions there is stimulated the physical and psychical development. Psychomotor development and sports therapy inherently encourages the patient to actively participate in therapy. Physical activity is one of supporting policies which affect the psychical „negative“ symptoms and may enhance the patient’s resistance to daily stress.

• Klíčová slova
• psychomotorika,
• MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• duševní zdraví MeSH
• fyzická vytrvalost MeSH
• lidé MeSH
• pohybová aktivita * MeSH
• psychická odolnost MeSH
• psychomotorický výkon klasifikace   MeSH
• rozvoj osobnosti MeSH
• sporty MeSH
• terapie MeSH
• vyučování metody   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• dějiny 21. století MeSH
• lidé MeSH

• O autorovi
• James, William, 1842-1910 Autorita
• Ajuriaguerra, Julian de, 1911-1993 Autorita
• Piaget, Jean, 1896-1980 Autorita
• Pribram, Karl H., 1919-2015 Autorita
• Gendlin, Eugene T., 1926-2017 Autorita
• Reich, Wilhelm, 1897-1957 Autorita
• Feldenkrais, Moshé, 1904-1984 Autorita
• Vojta, Václav, 1917-2000 Autorita
• Véle, František, 1921-2016 Autorita
• Bašný, Zdeněk, 1920- Autorita
• Matulay, Karol, 1906-1998 Autorita
• Dostálek, Ctibor, 1928-2011 Autorita
• Skála, Jaroslav, 1916-2007 Autorita

• Klíčová slova
• disjunktivní reakční čas, porovnání reakčních časů pomocí parametrického Kolmogorova-Smirnovova testu,
• MeSH
• behaviorální výzkum MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti * fyziologie   klasifikace   MeSH
• psychomotorický výkon * fyziologie   klasifikace   MeSH
• reakční čas * fyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• měření a hodnocení psychomotorického vývoje hráčů fotbalu pomocí testu BRUININKS-OSERETSKY,
• MeSH
• dítě MeSH
• fotbal * fyziologie   klasifikace   MeSH
• lidé MeSH
• motorické dovednosti * fyziologie   klasifikace   MeSH
• psychomotorický výkon * fyziologie   klasifikace   MeSH
• růst a vývoj fyziologie   MeSH
• sportovní výkon fyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

Sledování úrovně jednotlivých faktorů neboli výkonnostních předpokladů ve sportu je důležitou součástí tréninkové přípravy sportovce. Článek pojednává o výsledcích výzkumu diagnostiky výkonnostních předpokladů vybrané skupiny tenistů. V rámci výzkumu jsme nejprve provedli výběr hráčů podle kritéria četnosti účasti na testování, dalším kritériem se stala výkonnostní úroveň, které dosáhli − žebříčkové umístění. V další fázi jsme analyzovali jednotlivé testové výsledky hráčů z dlouhodobého hlediska. Posledním krokem bylo posouzení vztahu mezi věkem, výsledky testové baterie a herní výkonností. Z důvodu malého počtu měření a komplexnosti sportovního výkonu v tenise jsme neočekávali příliš těsnou vazbu (korelaci) jednotlivých proměnných. Došli jsme k závěrům, že u všech sledovaných hráčů byla zaznamenána převážně vysoká úroveň kondičně- koordinačních (motorických) výkonnostních předpokladů, což koresponduje s jejich vysokou tenisovou výkonností a žebříčkovým umístěním, přestože to nebylo prokázáno statisticky.

Monitoring the level of individual factors or performance predispositions is an essential part of athlete ́s training process. The article discusses the results of the diagnostic performance predispositions research of the selected group of tennis players. In the research, we first made a selection of players according to the criterion of the frequency of participation in testing and the other criterion was the performance level, ranking, they reached. In the next phase, we analyzed the individual test results of the players in the long-term perspective. The final step was to assess the relationship between age, the results of the test battery and game performance. Due to the small number of measurements and the complexity of sport performance in tennis we did not expect very tight dependence (correlation) of individual variables. We came to the conclusion that by all observed players a high level of motor performance predisposition were recorded which corresponds with their high performance in tennis and ranking, although statistical dependence was not proven.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• longitudinální studie MeSH
• mladiství MeSH
• psychomotorický výkon fyziologie   klasifikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sportovní výkon * klasifikace   MeSH
• tělesná výkonnost fyziologie   psychologie   MeSH
• tenis * MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH