OBJECTIVES: Rituximab has become the cornerstone of induction treatment in ANCA-associated vasculitis (AAV). B-cell depletion may increase the risk of hypogammaglobulinemia, potentially leading to severe infections. This study aims to assess factors associated with hypogammaglobulinemia in AAV patients treated with rituximab. METHODS: This retrospective cohort study included AAV patients treated with rituximab induction in 14 European centres. Severe adverse events (SAEs) were defined as episodes requiring hospitalization or intravenous antibiotics, malignancies, or death. Linear and logistic regression were used to identify predictors of IgG levels and of the risk of hypogammaglobulinemia, defined as IgG ≤7 g/l at 6 months. RESULTS: The study included 227 patients. IgG levels at 6 months were lower than baseline (P < 0.001). Patients requiring intravenous antibiotics during the first 6 months had lower IgG levels at 6 months (P = 0.004). Age [β (95% CI): -0.23 (-0.38, -0.08) per 10 years, P = 0.003], oral glucocorticoid dose at induction [β (95% CI): -0.37 (-0.51, -0.24) per sqrt-transformed mg prednisone, P < 0.001] and concomitant use of intravenous glucocorticoid pulses [β (95% CI): -0.88 (-1.73, -0.02), P = 0.044] were associated with IgG levels at 6 months. Hypogammaglobulinemia was identified in 97 (42.7%) patients. In multivariable logistic regression, factors associated with the risk of hypogammaglobulinemia were age [OR (95% CI): 1.46 (1.15, 1.86) per 10 years, P = 0.002] and oral glucocorticoid dose at induction [OR (95% CI): 1.52 (1.23, 1.89) per 10 mg prednisone, P < 0.001]. CONCLUSIONS: In AAV patients treated with rituximab, hypogammaglobulinemia at 6 months after induction is common, and lower IgG levels are associated with serious infections. The risk of hypogammaglobulinemia in these patients increases with age and higher glucocorticoid doses.

• MeSH
• agamaglobulinemie * chemicky indukované   farmakoterapie   MeSH
• ANCA-asociované vaskulitidy * farmakoterapie   chemicky indukované   MeSH
• glukokortikoidy terapeutické užití   MeSH
• imunoglobulin G MeSH
• indukce remise MeSH
• lidé MeSH
• prednison terapeutické užití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rituximab škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH

Mezi možnosti léčby imunitně zprostředkovaných nemaligních hematologických onemocnění patří imunosupresiva, cílené protilátky a chirurgická splenektomie, přičemž nejčastějšími nehematologickými nežádoucími účinky těchto léčebných metod jsou infekce. Kortikosteroidy jsou spojeny s rizikem infekce včetně oportunních infekcí po celou dobu léčby a v závislosti na dávce. U vybraných pacientů užívajících steroidy a s určitými rizikovými faktory infekcí jsou indikovány screening a antimikrobiální profylaxe namířená protituberkulóze, Strongyloides stercoralis a pneumonii vyvolané Pneumocystis jirovecii. Rituximab je spojen s reaktivací viru hepatitidy B. U všech pacientů, u nichž se uvažuje o zahájení léčby rituximabem, by se mělo provést vyšetření povrchového antigenu a celkových protilátek protijadernému antigenu hepatitidy B a podle výsledků zahájit antivirovou profylaxi. U nemocných léčených ekulizumabem se doporučuje imunizace proti meningokokům séroskupiny ACWY a B. Kromě toho podle některých doporučení je po celou dobu léčby ekulizumabem vhodná antibiotická profylaxe. U pacientů po splenektomii jsou základem prevence infekcí osvěta a imunizace. Bylo vytvořeno několik federálních metodických pokynů a doporučení společnosti týkajících se imunizace a profylaktické antimikrobiální léčby pacientů léčených různými imunosupresivními přípravky, které jsou v tomto článku shrnuty v tabulce zaměřené na klinickou praxi. Dále uvádíme návody na péči v případech, pro něž neexistují žádná formální doporučení.

• MeSH
• agamaglobulinemie chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• antibiotická profylaxe metody   MeSH
• autoimunitní nemoci farmakoterapie   komplikace   MeSH
• glukokortikoidy škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• hepatitida komplikace   MeSH
• hostitel s imunodeficiencí MeSH
• imunosupresiva * škodlivé účinky   MeSH
• infekční nemoci chemicky indukované   MeSH
• komplement C5 antagonisté a inhibitory   MeSH
• krevní nemoci * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• meningokokové infekce chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• meningokokové vakcíny terapeutické užití   MeSH
• neutropenie chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv prevence a kontrola   MeSH
• oportunní infekce prevence a kontrola   MeSH
• pneumokokové vakcíny terapeutické užití   MeSH
• progresivní multifokální leukoencefalopatie chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• rituximab škodlivé účinky   MeSH
• splenektomie škodlivé účinky   MeSH
• vakcinace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Rituximab je monoklonální protilátka namířená proti CD20 molekulám exprimovaným na povrchu B lymfocytů. Po navázání rituximabu na buněčný povrch dochází ke smrti B buněk a jeho užití vede k přechodné depleci B buněk související se snížením/vymizením patologických (auto)protilátek. Tohoto efektu se využívá v léčbě autoimunitních onemocnění (v režimu "off-label"). Práce je zaměřena na zhodnocení bezpečnosti a efektivity léčby rituximabem v souboru 11 dětských pacientů s autoimunitním onemocněním. Vyhodnocovaná data byla shromažďována retrospektivně, proto výsledky některých vyšetření nebyly k dispozici u všech sledovaných pacientů. Z hlediska bezpečnosti byla věnována pozornost jak akutním nežádoucím účinkům vázaným na vlastní podání léku, tak nežádoucím účinkům dlouhodobým, mezi které patří dlouhodobá deplece B buněk, hypogamaglobulinemie a závažné infekce. Z hlediska efektivity bylo posuzováno dosažení definovaných kritérií parciální a kompletní remise u jednotlivých diagnóz. V souboru sledovaných dětí byla zaznamenána akutní nežádoucí reakce u 5 pacientů (45,5 % ze všech pacientů). U 2 pacientů (25 % hodnocených) nedošlo ani po delším časovém období po terapii rituximabem k obnově B buněk k fyziologickým hodnotám. Mírnou hypogamaglobulinemii po terapii vyvinuli 2 pacienti (25 % hodnocených). Závažná infekce po terapii byla zaznamenána u 1 pacienta (9,1 % ze všech pacientů). Léčbu rituximabem lze v našem souboru pacientů považovat za efektivní u 45,5 % pacientů. Kompletní remise bylo dosaženo u 9 % pacientů, parciální remise u 36,5 % pacientů. Dlouhodobé remise trvající déle než 1 rok dosáhlo 27,3 % sledovaných. Ve výsledcích našeho sledování se shodujeme se současnými doporučeními řadit léčbu rituximabem do linie druhé volby v terapii autoimunitních onemocnění u dětí.

Rituximab is a monoclonal antibody directed against CD20 molecules expressed on the surface of B lymphocytes. After binding to the cell surface, rituximab induces B cell death and this leads to transient depletion of B cells associated with a reduction/disappearance of pathological (auto) antibodies. This effect is used in the treatment of autoimmune diseases (off-label mode). Aim of this work is to assess the safety and efficacy of rituximab in a group of 11 paediatric patients with autoimmune diseases. Data were collected retrospectively, thus the results of certain parameters were not available for all enrolled patients. From a safety point of view, attention was focused on both acute drug-related side effects and long-term adverse effects, including long-term B cell depletion, hypogammaglobulinemia and serious infections. Effectivity of the treatment was assessed as achievement of partial and/or complete remission criteria for respective diagnoses. In the study population, acute adverse reactions were reported in 5 patients (45.5% of all patients). In 2 patients (25% of patients with data available), even after substantial follow-up, B cell recovery did not return to physiological values. Moderate hypogammaglobulinemia after therapy was seen in 2 patients (25% of patients with data available). Serious infections after therapy were reported in 1 patient (9.1% of all patients). We considered rituximab to be effective in 45.5% of our patients. Complete remission was achieved in 9% of patients, partial remission in 36.5% of patients. Long-term remission lasting more than 1 year was reached and maintained in 27.3% of the monitored patients. Our results correspond to current recommendations, that rituximab should be considered as second-line treatment in patients with autoimmune disease in children.

• MeSH
• agamaglobulinemie chemicky indukované   MeSH
• autoimunitní nemoci * farmakoterapie   MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• předškolní dítě MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rituximab * terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Systémový lupus erythematodes (SLE) je chronické autoimunitní onemocnění charakterizované multisystémovým postižením. Cílem naší studie bylo ozřejmit výskyt snížených hodnot koncentrací imunoglobulinů (s-Ig) v séru v populaci nemocných se SLE. V retrospektivní studii bylo zhodnoceno 799 výsledků vyšetření s-Ig získaných od 157 nemocných splňujících revidovaná klasifikační kritéria. Výsledky: Sérová koncentrace imunoglobulinů nižší než dolní hranice normy byla zjištěna celkem u 29 ze 157 nemocných (18,5 %). Nejčetnější byl výskyt izolovaného snížení IgG 12 ze 157 (7,6 %), 2 nemocné naplňovaly kritéria selektivního deficitu IgA a v jednom případě se jednalo o vzácnou koincidenci s běžnou variabilní imunodeficiencí (common variable immunodeficiency – CVID). Článek podrobněji prezentuje 2 případy nemocných se SLE komplikované těžkou hypogamaglobulinemií a infekcemi vyžadujícími dlouhodobou substituční léčbu imunoglobuliny. V prvním případě se jedná o vysoce pravděpodobný případ běžné variabilní imunodeficience a v případě druhém pak o léky indukovanou hypogamaglobulinemii. Tato žena s anamnézou maligního lymfomu a současným závažným multiorgánovým postižením při SLE byla léčena rituximabem po selhání konvenční léčby. Závěr: S protilátkovými deficiencemi se můžeme setkat i u nemocných se SLE. Opakované měření sérové koncentrace imunoglobulinů by mělo být součástí rutinního sledování těchto nemocných. Na možnost CVID bychom měli myslet v případě opakujících se sinopulmonárních infekcí, zejména v kombinaci s absencí aktivity SLE. Léčba rituximabem může vést i u nemocných se SLE k dlouhodobé supresi B-lymfocytů s rozvojem sekundárního protilátkového deficitu, který v některých případech vyžaduje substituční léčbu imunoglobuliny.

Introduction: Systemic lupus erythematosus (SLE) is a chronic autoimmune multisystem disease. The aim of our study was to clarify the frequency of decreased serum immunoglobulin levels in SLE patients. There were evaluated 799 results of serum immunoglobulin levels gained from 157 patients fulfilling revised ACR criteria in the retrospective study. Results: The immunoglobulin levels under the normal range were found in 29/157 (18.5 %) patients. The most frequent was isolated reduction of IgG 12/157 (7.6 %), two persons fulfilled criteria for selective IgA deficiency, and one case possible diagnosis of common variable immunodeficiency (CVID). Additionally we report two cases of SLE patients complicated by severe hypogammaglobulinaemia and infectious complications with necessity of long-term immunoglobulin substitution therapy. The diagnosis of CVID is highly probable in the first case. The second case presents sever drug-induced hypogammaglobulinaemia. This female with lymphoma history and multiorgan impairment due to acute SLE was treated with rituximab after convention therapy failure. Conclusion: Humoral immunodeficiency may occur in SLE patients. The monitoring of serum immunoglobulin levels could be a routine in these patients. The CVID diagnosis is possible in patients suffering from recurrent sinopulmonary infections, especially in combination with absence of lupus activity. Rituximab therapy could cause long-term suppression of B lymphocytes with secondary humoral deficiency requiring immunoglobulin substitution therapy.

• Klíčová slova
• protilátkový imunodeficit, substituční léčba,
• MeSH
• agamaglobulinemie * farmakoterapie   chemicky indukované   patofyziologie   MeSH
• autoprotilátky imunologie   krev   MeSH
• bakteriální infekce imunologie   komplikace   MeSH
• běžná variabilní imunodeficience diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• deficience IgA MeSH
• deficience IgG MeSH
• dospělí MeSH
• humorální imunita imunologie   MeSH
• imunoglobulin A imunologie   krev   MeSH
• imunoglobulin G imunologie   krev   MeSH
• imunoglobulin M imunologie   krev   MeSH
• imunosupresiva škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• intravenózní imunoglobuliny terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• myší monoklonální protilátky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• nefritida při lupus erythematodes diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rituximab MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• syndromy imunologické nedostatečnosti * diagnóza   imunologie   komplikace   MeSH
• systémový lupus erythematodes * farmakoterapie   imunologie   komplikace   MeSH
• tvorba protilátek MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH