- MeSH
- dospělí MeSH
- granulomatóza s polyangiitidou * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- prednison terapeutické užití MeSH
- progrese nemoci MeSH
- recidiva MeSH
- rituximab terapeutické užití MeSH
- skleritida * etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Izolovaná srdeční sarkoidóza je vzácné onemocnění, které je často obtížně detekovatelné vzhledem k nízké senzitivitě endomyokardiální biopsie (EMB), a proto obvykle vyžaduje multimodální vyšetření pomocí magnetické rezonance srdce (CMR) a/nebo pozitronové emisní tomografie – výpočetní tomografie (PET-CT) s aplikací 18F fl uordeoxyglukózy (FDG). Klinická manifestace onemocnění zahrnuje pokročilou atrioventrikulární blokádu, maligní komorové arytmie a městnavé srdeční selhání. Cílem práce je ukázat úskalí při diagnostice klinicky izolované sarkoidózy srdce u mladého muže po resuscitaci pro maligní komorovou arytmii. V kontextu tohoto případu poskytneme přehled současných znalostí managementu srdeční sarkoidózy. Popis případu: Osmadvacetiletý muž bez významnějších přidružených onemocnění byl přijat na naše pracoviště po krátké resuscitaci pro mimonemocniční zástavu oběhu při fi brilaci komor v únoru 2022. Na vstupním EKG byl přítomen sinusový rytmus s kompletní atrioventrikulární blokádou a morfologií komplexu QRS charakteru blokády levého Tawarova raménka. Následně byla dokumentována těžká neischemická systolická dysfunkce nedilatované levé komory s ejekční frakcí 25 %. EMB ukázala pouze nespecifický nález. Pro přetrvávající atrioventrikulární blokádu III. stupně byl pacientovi implantován kardioverter-defibrilátor s možností biventrikulární stimulace. Magnetickou rezonanci srdce jsme neindikovali z bezpečnostních důvodů u pacienta dependentního na kardiostimulaci a také jsme očekávali horší kvalitu vyšetření při artefaktech z implantovaných elektrod. V březnu 2022 bylo provedeno PET-CT s aplikací FDG, nicméně nález na srdci byl nediagnostický vzhledem k nedostatečné supresi metabolismu cukrů. Byly však zastiženy tři avidní uzliny v mediastinu. Pro trvající podezření na srdeční sarkoidózu bylo provedeno kontrolní PET-CT v červenci 2022, kdy se již zdařila suprese metabolismu glukózy v myokardu. Byl dokumentován nepoměr mezi fokálně zvýšenou akumulací FDG v oblasti anteroapikální, septální a bazální a výpadkem perfuze, který je charakteristický pro pokročilejší stadia zánětlivých srdečních onemocnění. Současně byla zaznamenána progrese lymfadenopatie na obou stranách bránice. Bronchoskopie a transbronchiální biopsie přinesly negativní nález. Opakovaná EMB verifi kovala sarkoidózu myokardu. V době první manifestace onemocnění se tedy jednalo o klinicky izolovanou srdeční sarkoidózu. Na základě tohoto nálezu byla zahájena imunosupresivní léčba kortikoidy a azathioprinem, kterou pacient toleroval bez komplikací. Postupně došlo ke zlepšení ejekční frakce levé komory, která v září 2023 dosáhla 45 %. Pacient zůstává během sledování klinicky stabilní ve funkční třídě II, bez intervencí přístroje pro komorové tachykardie. Od března 2023 přestal být pacient dependentní na kardiostimulaci. Závěr: Na diagnózu srdeční sarkoidózy je třeba myslet u pacientů s neischemickou dysfunkcí levé komory, zvláště v přítomnosti aneurysmat levé nebo pravé komory. Podezření zvyšuje přítomnost pokročilejší atrio- ventrikulární blokády nebo výskyt maligních komorových arytmií. Diagnostika je zvláště obtížná u izolované srdeční sarkoidózy, kde je obvykle nutno aplikovat kombinaci zobrazovacích metod, včetně CMR a PET-CT, případně opakovat EMB k dosažení správné diagnózy. Ta je důležitá jak z prognostických, tak i terapeutických důvodů.
Isolated cardiac sarcoidosis is a rare disease with a challenging diagnostic process reflecting a low sensitivity of endomyocardial biopsy (EMB). Therefore, it often requires a multimodal imaging using cardiac magnetic resonance imaging (CMR) and/or positron emission tomography (PET-CT) with administration of 18Ffluordeoxyglucose (FDG). Its clinical manifestation includes advanced atrioventricular block, ventricular tachyar- rhythmias and congestive heart failure. We aimed to illustrate pitfalls in the diagnosis of clinically isolated cardiac sarcoidosis in a young male with an aborted cardiac arrest due to ventricular fibrillation. This case inspired us to provide an updated review of the management of cardiac sarcoidosis. Case description: A 28-year-old male without any comorbidities was admitted to our department after an aborted out-of-hospital cardiac arrest due to ventricular fibrillation in February 2022. His first electrocardiogram showed sinus rhythm and a complete atrioventricular block with left bundle branch block QRS morphology. Echocardiogram and coronary angiography revealed severe non-ischemic systolic dysfunction of the non-dilated left ventricle with an ejection fraction of 25%. Findings in EMB specimens were non-specific. A biventricular cardioverter-defibrillator was implanted due to a persistent complete atrioventricular block. Cardiac magnetic resonance imaging was not done from the safety reasons due to dependency of the subject on cardiac pacing and expected poor quality due to artefacts from the implanted electrodes. In March 2022, PET-CT with administration of FDG was performed. Unfortunately, the examination was not diagnostic due to an incomplete suppression of the metabolism of carbohydrates. However, three avid lymphatic nodes were detected in mediastinum. Repeated PET-CT was performed in July 2022 with successful suppression of the metabolism of carbohydrates. The examination revealed a mismatch between focally increased accumulation of FDG and absent perfusion in anteroapical, septal, and basal segments, which is a typical finding for an inflammatory cardiac disease. In addition, there was an obvious progression of lymphadenopathy both above and under the diaphragm. Subsequently, we performed a repeated EMB, which verified cardiac sarcoidosis. This suggested a diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis at the time of disease manifestation. These results enabled to start immunosuppression with corticosteroids and azathioprine, which was tolerated without complications. A gradual improvement in left ventricular ejection fraction up to 45% was observed and documented in September 2023. The patient remains clinically stable in the functional class II, without interventions from the implanted cardioverter-defibrillator. Since March 2023, the patient is not dependent on cardiac pacing. Conclusion: The diagnosis of cardiac sarcoidosis should be considered in patients with non-ischemic dysfunction of the left ventricle, especially if accompanied with aneurysms of cardiac ventricles. The suspicion rises in the presence of atrioventricular blocks or occurrence of ventricular tachyarrhythmias. The difficult diagnosis of isolated cardiac sarcoidosis can be established in selected cases by multimodal imaging including CMR and PET-CT, or repeate
- MeSH
- atrioventrikulární blokáda etiologie MeSH
- azathioprin aplikace a dávkování MeSH
- biopsie metody MeSH
- dospělí MeSH
- dysfunkce levé srdeční komory etiologie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci srdce diagnóza epidemiologie farmakoterapie patologie MeSH
- PET/CT metody MeSH
- prednison aplikace a dávkování MeSH
- sarkoidóza * diagnóza epidemiologie farmakoterapie patologie MeSH
- zástava srdce mimo nemocnici * etiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
PURPOSE: The AIEOP-BFM ALL 2009 protocol included, at the end of the induction phase, a randomized study of patients with high-risk (HR) ALL to investigate if an intensive exposure to pegylated L-asparaginase (PEG-ASNASE, 2,500 IU/sqm once a week × 4) on top of BFM consolidation phase IB allowed us to decrease minimal residual disease (MRD) and improve outcome. PATIENTS AND METHODS: A total of 1,097 patients presented, from June 2010 to February 2017, with one or more of the following HR criteria: KMT2A::AFF1 rearrangement, hypodiploidy, prednisone poor response, poor bone marrow response at day 15 (Flow MRD ≥10%), or no complete remission (CR) at the end of induction. Of them, 809 (85.1%) were randomly assigned to receive (404) or not receive (405) four weekly doses of PEG-ASNASE. RESULTS: By intention to treat (ITT) analysis, there was no significant difference in the proportion of patients with polimerase chain reaction MRD ≥5 × 10-4 at the end of phase IB in the experimental versus control arm (13.9% v 17.0%, P = .25). The 5-year event-free survival (median follow-up 6.3 years) by ITT in the experimental and control arms was 70.4% (2.3) versus 75.0% (2.2; P = .18), and the 5-year overall survival was 81.5% (2.0) versus 84.0% (1.9; P = .25), respectively. The corresponding 5-year cumulative incidence of death in CR was 9.5% (1.5) versus 5.7% (1.2; P = .08), and that of relapse was 17.7% (1.9) versus 17.2% (1.9), respectively (P = .94). Adverse reactions in phase IB occurred in 22.2% and 8.9% of patients in the experimental and control arm, respectively (P < .001). CONCLUSION: Additional PEG-ASNASE in phase IB did not translate into a benefit for decreasing relapse incidence but was associated with higher toxicity. Further improvements with conventional chemotherapy might be difficult in the context of intensive treatment protocols.
- MeSH
- akutní lymfatická leukemie * MeSH
- asparaginasa * MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- lokální recidiva nádoru farmakoterapie MeSH
- polyethylenglykoly MeSH
- prednison škodlivé účinky MeSH
- přežití bez známek nemoci MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie škodlivé účinky MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- recidiva MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- protokol klinické studie MeSH
PURPOSE: We report an analysis of minimal residual/detectable disease (MRD) as a predictor of outcome in previously untreated patients with follicular lymphoma (FL) from the randomized, multicenter GALLIUM (ClinicalTrials.gov identifier: NCT01332968) trial. PATIENTS AND METHODS: Patients received induction with obinutuzumab (G) or rituximab (R) plus bendamustine, or cyclophosphamide, doxorubicin, vincristine, prednisone (CHOP) or cyclophosphamide, vincristine, prednisone (CVP) chemotherapy, followed by maintenance with the same antibody in responders. MRD status was assessed at predefined time points (mid-induction [MI], end of induction [EOI], and at 4-6 monthly intervals during maintenance and follow-up). Patients with evaluable biomarker data at diagnosis were included in the survival analysis. RESULTS: MRD positivity was associated with inferior progression-free survival (PFS) at MI (hazard ratio [HR], 3.03 [95% CI, 2.07 to 4.45]; P < .0001) and EOI (HR, 2.25 [95% CI, 1.53 to 3.32]; P < .0001). MRD response was higher after G- versus R-chemotherapy at MI (94.2% v 88.9%; P = .013) and at EOI (93.1% v 86.7%; P = .0077). Late responders (MI-positive/EOI-negative) had a significantly poorer PFS than early responders (MI-negative/EOI-negative; HR, 3.11 [95% CI, 1.75 to 5.52]; P = .00011). The smallest proportion of MRD positivity was observed in patients receiving bendamustine at MI (4.8% v 16.0% in those receiving CHOP; P < .0001). G appeared to compensate for less effective chemotherapy regimens, with similar MRD response rates observed across the G-chemo groups. During the maintenance period, more patients treated with R than with G were MRD-positive (R-CHOP, 20.7% v G-CHOP, 7.0%; R-CVP, 21.7% v G-CVP, 9.4%). Throughout maintenance, MRD positivity was associated with clinical relapse. CONCLUSION: MRD status can determine outcome after induction and during maintenance, and MRD negativity is a prerequisite for long-term disease control in FL. The higher MRD responses after G- versus R-based treatment confirm more effective tumor cell clearance.
- MeSH
- bendamustin hydrochlorid MeSH
- cyklofosfamid MeSH
- doxorubicin MeSH
- folikulární lymfom * MeSH
- galium * terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- prednison MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie škodlivé účinky MeSH
- reziduální nádor farmakoterapie MeSH
- rituximab MeSH
- vinkristin MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Spektrum cievnych anomálií s rôznym biologickým správaním je veľmi široké. Vaskulárne anomálie sa rozdeľujú na vaskulárne malformácie a vaskulárne nádory – hemangiómy. Hoci mnohé z nich vyzerajú podobne, ich klinická manifestácia je rozmanitá – od nezávažného samolimitujúceho priebehu po život ohrozujúce komplikácie vyžadujúce intenzívny multidisciplinárny terapeutický prístup. Nezriedka sa aj v odbornej praxi všetky cievne anomálie nesprávne nazývajú hemangiómy. Je veľmi dôležité správne klasifikovať a pomenovať cievnu anomáliu, aby sme mohli zvoliť správnu liečbu a zabrániť vzniku závažných komplikácií. Z vaskulárnych nádorov sa u detí najčastejšie vyskytuje infantilný hemangióm (IH). Je to lézia s úplne typickým biologickým správaním a na jej odlíšenie od iných cievnych anomálií zvyčajne stačí dobre odobratá anamnéza. Iba malá časť IH predstavuje pre dieťa riziko a vyžaduje systémovú alebo kombinovanú multimodálnu liečbu. Vaskulárne malformácie predstavujú heterogénnu skupinu zvyčajne vývinových odchýlok cievneho systému a môžu postihovať ktorýkoľvek typ ciev. Často ide o zmiešané cievne lézie. Symptomatické vaskulárne malformácie sú u detí zriedkavé a mnohokrát predstavujú pre lekárov diagnosticko-terapeutickú výzvu. Prinášame kazuistiku nesyndrómového pacienta, u ktorého sa vyskytli dve zriedkavé symptomatické cievne anomálie vyžadujúce multiodborovú starostlivosť. Korešpondenčná autorka: MUDr. Michaela Murgašová Klinika detí a dorastu JLF UK a UNM Kollárova 2 036 01 Martin Slovenská republika murgasovam@zoznam.sk
The spectrum of vascular anomalies with different biological behavior is very wide. They are divided into vascular malformations and vascular tumors – hemangiomas. Although many of them look similar, their clinical manifestation is different – from a mild self-limiting course to life-threatening complications requiring an intensive multidisciplinary therapeutic approach. Frequently, even in professional practice, all vascular anomalies are incorrectly called hemangiomas. It is very important to classify and name the vascular anomaly correctly so that we can choose the right treatment and prevent serious complications. Infantile hemangioma (IH) is the most common vascular tumor in children. It is a lesion with a completely typical biological behavior and a well-taken history is usually sufficient to distinguish it from other vascular anomalies. Only a small part of IH represents a risk to the child and requires systemic or combined multimodal treatment. Vascular malformations represent a heterogeneous group of usually developmental abnormalities of the vascular system and can affect any type of vessels. These are often mixed vascular lesions. Symptomatic vascular malformations are rare in children and often are diagnostic and therapeutic challenge for doctors. We present a case report of a non-syndromic patient with two rare symptomatic vascular anomalies requiring multidisciplinary care.
- MeSH
- cévní malformace diagnóza klasifikace MeSH
- dítě MeSH
- endovaskulární výkony klasifikace metody MeSH
- kapilární hemangiom * diagnostické zobrazování diagnóza MeSH
- karotido-kavernózní píštěl * diagnostické zobrazování diagnóza klasifikace komplikace MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční angiografie metody MeSH
- metoprolol farmakologie terapeutické užití MeSH
- novorozenec MeSH
- prednison farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
STUDY QUESTION: What is the impact of the EuroNet-PHL-C2 treatment for boys with classical Hodgkin lymphoma (cHL) on semen parameters? SUMMARY ANSWER: More than half of the patients (52%, n = 16/31) had oligozoospermia or azoospermia at 2 years from cHL diagnosis; particularly boys treated for advanced-stage cHL had low sperm counts and motility. WHAT IS KNOWN ALREADY: Chemotherapy and radiotherapy to the inguinal region or testes can impair spermatogenesis and result in reduced fertility. The EuroNet-PHL-C2 trial aims to minimize radiotherapy in standard childhood cHL treatment, by intensifying chemotherapy. The present study aims to assess the (gonadotoxic) impact of this treatment protocol on semen parameters and reproductive hormones in boys aged ≤18 years. STUDY DESIGN, SIZE, DURATION: This international, prospective, multi-centre cohort study was an add-on study to the randomized phase-3 EuroNet-PHL-C2 trial, where the efficacy of standard cHL treatment with OEPA-COPDAC-28 (OEPA: vincristine, etoposide, prednisone, and doxorubicin; COPDAC-28: cyclophosphamide, vincristine, prednisone, and dacarbazine) was compared to intensified OEPA-DECOPDAC-21 chemotherapy (DECOPDAC-21: COPDAC with additional doxorubicin and etoposide and 25% more cyclophosphamide). Patients were recruited between January 2017 and September 2021. PARTICIPANTS/MATERIALS, SETTING, METHODS: Eligibility criteria included male patients, diagnosed with classical HL before or at the age of 18 years, and treated according to the EuroNet-PHL-C2 protocol in any of the 18 participating sites in the Netherlands, Germany, Belgium, Czech Republic, and Austria. Sperm parameters (sperm concentration, progressive motility, sperm volume, and calculated total motile sperm count) were assessed at diagnosis and 2 years after diagnosis in (post)pubertal boys. Laboratory measurements (serum follicle-stimulating hormone (FSH) and inhibin B) were performed in samples drawn at diagnosis, during treatment (2-3 times), and at 2 years post-diagnosis, and (age-adjusted) analyses were conducted separately for pre-pubertal and (post)pubertal boys. Outcomes were compared between the treatment levels (TL1, TL2, and TL3) and consolidation treatment schemes (COPDAC-28 and DECOPDAC-21). MAIN RESULTS AND THE ROLE OF CHANCE: In total, 101 boys were included in the present analysis: 73 were (post)pubertal (median age 15.4 years, (IQR 14.4; 16.6), 10 TL1, 29 TL2, 34 TL3, 62% of TL2/3 patients received COPDAC-28) and 28 boys were pre-pubertal (median age 9.6 years (IQR 6.6; 11.4), 4 TL1, 7 TL2, 17 TL3, 38% of TL2/3 patients received COPDAC-28). The study included six boys who had received pelvic radiotherapy; none were irradiated in the inguinal or testicular area. At diagnosis, 48 (post)pubertal boys delivered semen for cryopreservation; 19 (40%) semen samples were oligospermic and 4 (8%) were azoospermic. Low sperm concentration (<15 mil/ml) appeared to be related to the HL disease itself, with a higher prevalence in boys who presented with B symptoms (76% vs 26%, aOR 2.3 (95% CI 1.0; 3.8), P = 0.001) compared to those without such symptoms. At 2 -years post-diagnosis, 31 boys provided semen samples for analysis, of whom 12 (39%) boys had oligozoospermia and 4 (13%) had azoospermia, while 22 boys (71%) had low total motile sperm counts (TMSC) (<20 mil). Specifically, the eight boys in the TL3 group treated with DECOPDAC-21 consolidation had low sperm counts and low progressive motility after 2 years (i.e. median sperm count 1.4 mil/ml (IQR <0.1; 5.3), n = 7 (88%), low sperm concentration, low median progressive motility 16.5% (IQR 0.0; 51.2), respectively). Age-adjusted serum FSH levels were significantly raised and inhibin B levels (and inhibin B:FSH ratios) were decreased during chemotherapy in (post)pubertal boys, with subsequent normalization in 80% (for FSH) and 60% (for inhibin B) of boys after 2 years. Only 4 out of the 14 (post)pubertal boys (29%) with low sperm concentrations after 2 years had elevated FSH (>7.6 IU/l), while 7 (50%) had low inhibin B levels (<100 ng/l). In pre-pubertal boys, reproductive hormones were low overall and remained relatively stable during chemotherapy. LIMITATIONS, REASONS FOR CAUTION: The present analyses included sperm and laboratory measurements up to 2 years post-diagnosis. Long-term reproductive outcomes and potential recovery of spermatogenesis remain unknown, while recovery was reported up to 5- or even 10-year post-chemotherapy in previous studies.Boys who were pre-pubertal at diagnosis were still too young and/or physically not able to deliver semen after 2 years and we could not assess a potential difference in gonadotoxicity according to pubertal state at the time of treatment. Overall, the statistical power of the analyses on sperm concentration and quality after 2 years was limited. WIDER IMPLICATIONS OF THE FINDINGS: Results of the semen analyses conducted among the 31 boys who had provided a semen sample at 2 years post-treatment were generally poor. However, additional long-term and adequately powered data are crucial to assess the potential recovery and clinical impact on fertility. The participating boys will be invited to deliver a semen sample after 5 years. Until these data become available, benefits of intensified chemotherapy in cHL treatment to reduce radiotherapy and lower risk for development of secondary tumours should be carefully weighed against potentially increased risk of other late effects, such as diminished fertility due to the increased chemotherapy burden. Boys with newly diagnosed cHL should be encouraged to deliver sperm for cryopreservation whenever possible. However, patients and clinicians should also realize that the overall state of disease and inflammatory milieu of cHL can negatively affect sperm quality and thereby reduce chance of successful fertility preservation. Furthermore, the measurement of FSH and inhibin B appears to be of low value in predicting low sperm quality at two years from cHL treatment. STUDY FUNDING/COMPETING INTEREST(S): This study was funded by the Dutch charity foundation KiKa (project 257) that funds research on all forms of childhood cancer. C.M.-K., D.K., W.H.W., D.H., MC, A.U., and A.B. were involved in the development of the EuroNet-PHL-C2 regimen. The other authors declare no potential conflict of interest. TRIAL REGISTRATION NUMBER: N/A.
- MeSH
- analýza spermatu MeSH
- azoospermie farmakoterapie MeSH
- cyklofosfamid * terapeutické užití MeSH
- dakarbazin terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- doxorubicin terapeutické užití škodlivé účinky MeSH
- etoposid terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- folikuly stimulující hormon krev MeSH
- Hodgkinova nemoc * farmakoterapie MeSH
- inhibiny krev MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- motilita spermií účinky léků MeSH
- oligospermie farmakoterapie MeSH
- počet spermií MeSH
- prednison terapeutické užití aplikace a dávkování MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prospektivní studie MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie * terapeutické užití škodlivé účinky MeSH
- vinkristin terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- MeSH
- alkoholická steatóza jater diagnóza etiologie komplikace terapie MeSH
- azathioprin aplikace a dávkování MeSH
- biologická terapie metody MeSH
- bulózní pemfigoid * farmakoterapie komplikace MeSH
- humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prednison aplikace a dávkování MeSH
- psoriatická artritida farmakoterapie komplikace MeSH
- psoriáza * farmakoterapie komplikace MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- benigní pemfigoid sliznice * diagnóza farmakoterapie komplikace patologie MeSH
- dapson aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- prednison aplikace a dávkování MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Systémová terapie maligního melanomu prošla v posledních deseti letech velkým vývojem způsobeným objevením nových léčiv ze skupin imunoterapeutik a cílených léků. Tyto látky signifikantně zvyšují četnost remisí a prodlužují celkové přežití pacientů s metastazujícím melanomem. Vedle prokázaného protinádorového efektu ale mají řadu specifických nežádoucích účinků, které mohou ovlivnit průběh a účinnost onkologické léčby, a mohou být pro pacienta potenciálně život ohrožující. Tyto vedlejší reakce se velmi často projeví na kůži. Kožní toxicita je zpravidla méně závažná a ve většině případů nevyžaduje přerušení léčby. Nicméně může mít významný vliv na kvalitu života pacientů a tím i na jejich adherenci k léčbě. V případě imunoterapie se jedná především o vznik nespecifického makulopapulózního exantému, vitiliga a pruritu, u cílené léčby pak o rozvoj fotosenzitivity, vznik spinaliomů či o tvorbu bolestivých hyperkeratóz. Cílem článku je podat stručný přehled o kožních nežádoucích účincích systémové léčby spolu s nástinem základních možností jejich terapeutického ovlivnění.
The systemic therapy of malignant melanoma has undergone great development in the last ten years due to the discovery of new drugs from the groups of immunotherapeutics and targeted drugs. These substances significantly increase the frequency of remissions and prolong the overall survival of patients with metastatic melanoma. In addition to the proven anti-tumor effect, however, they have a number of specific side effects that can affect the course and effectiveness of oncological treatment, and can be potentially life-threatening for the patient. These side effects are very often manifested on the skin. Skin toxicity is usually less severe and in most cases does not require treatment interruption. However, it can have a significant impact on patients' quality of life and thus on their adherence to treatment. In the case of immunotherapy, it is primarily the development of a non-specific maculopapular exanthema, vitiligo and pruritus, while with targeted treatment, the development of photosensitivity, the development of squamous cell carcinoma or the formation of painful hyperkeratoses. The aim of the article is a brief overview of the skin side effects of systemic treatment together with an outline of the basic possibilities of their therapeutic influence.
