Strategie watch-and-wait (WW) nabízí u vybraných pacientů s distálním adenokarcinomem rekta alternativu k radikální resekci s totální mezorektální excizí (TME) po dosažení kompletní klinické odpovědi (complete clinical response – cCR) na neoadjuvantní terapii. Tento přístup je založen na intenzivním sledování, kdy je multidisciplinární tým, zejména chirurg, konfrontován s náročným follow-up režimem zahrnujícím opakované anorektoskopie, per rectum vyšetření a magnetické rezonance. Problematická je především predikce patologické kompletní odpovědi v případě cCR. Klíčovým faktorem je riziko recidivy (regrowth) u cCR, která se vyskytuje u 26–36 % pacientů zejména během prvních 3 let sledování a zvyšuje riziko vzniku metastáz. Včasná salvage R0 resekce je indikována při detekci regrowth a je proveditelná ve více než 90 % případů. WW nabízí u compliantních pacientů srovnatelné onkologické výsledky a lepší funkční výsledky ve srovnání s TME u pacientů s pCR.
Watch-and-wait (WW) strategy offers an alternative to radical resection with total mesorectal excision (TME) in selected patients with distal rectal adenocarcinoma after achieving complete clinical response (cCR) to neoadjuvant therapy. This approach is based on intensive follow-up, where a multidisciplinary team, especially the surgeon, is confronted with a demanding follow-up regimen including repeated anorectoscopies, per rectum examinations and magnetic resonance imaging. The prediction of pathological complete response in cCR is particularly problematic. The risk of recurrence (regrowth) in cCR is a key factor, which occurs in 26–36% of patients, especially during the first 3 years of follow-up, and increases the risk of metastasis. Early salvage R0 resection is indicated when regrowth is detected and is feasible in more than 90% of cases. WW offers comparable oncologic outcomes in compliant patients and better functional outcomes compared to TME in patients with pCR.
- MeSH
- Clinical Decision-Making MeSH
- Organ Sparing Treatments methods MeSH
- Humans MeSH
- Neoplasm Metastasis MeSH
- Rectal Neoplasms * surgery diagnostic imaging complications therapy MeSH
- Neoadjuvant Therapy methods MeSH
- Watchful Waiting * methods MeSH
- Recurrence MeSH
- Risk MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Patient Selection MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Duodenum je po kolon druhé nejčastější místo s přítomností divertiklů. Některou z komplikací vyvine 1–5 % duodenálních divertiklů a to zánět, perforaci či krvácení. Rozhodujícími momenty v diagnóze komplikací duodenální divertikulózy je kvalitní anamnéza často s vazbou na horní endoskopii, CT vyšetření a celkově alterovaný stav pacienta s chudým fyzikálním nálezem na břiše. Léčba komplikací duodenální divertikulózy je konzervativní, endoskopická a chirurgická. Vzhledem k vysoké letalitě včas nerozpoznaných komplikací je rozhodující energický přístup, zejména u perforačních příhod. Pacient jednoznačně těží z výkonu provedeného do 12 hod od začátku příhody. V textu je předloženo přehledné pojednání o duodenálních divertikulózách a problematika je doložena na dvou kazuistických případech komplikací duodenální divertikulózy z roku 2022 z našeho chirurgického pracoviště.
The duodenum is the second most common diverticula origin after the colon. 1–5% of duodenal diverticula develop complications, such as inflammation, perforation, or bleeding. The key points in the diagnosis of complications of duodenal diverticulosis are a good medical history, often with reference to upper endoscopy, CT scan, and a generally altered patient condition with a poor physical examination of the abdomen. Treatment of the complications of duodenal diverticulosis is conservative, endoscopic and surgical. Due to the high lethality of undiagnosed complications, an energetic approach is essential, especially in the case of perforation events. The patient clearly benefits from the procedure performed within 12 hours of the start of the clinical symptoms. The text presents a general overview of duodenal diverticulosis and the issue is documented on two case reports of the complications of duodenal diverticulosis from 2022 from our surgical department.
- MeSH
- Digestive System Surgical Procedures * methods MeSH
- Diverticulitis * surgery diagnostic imaging complications pathology MeSH
- Humans MeSH
- Duodenal Diseases surgery diagnostic imaging complications pathology MeSH
- Aged MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Aged MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
Samoléčba antibiotiky je jedním z faktorů, který může ovlivňovat proces antibiotické rezistence. Výsledky výběrového šetření realizovaného Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v období červen–srpen 2024 na reprezentativním vzorku populace Česka ve věku od 15 let mapují zkušenosti se samoléčbou antibiotiky a postoje k užívání antibiotik bez lékařské konzultace. Zároveň poskytují přehled o uchovávání nespotřebovaných antibiotik z předchozí léčby, která mohou být využita k budoucí samoléčbě. Ve 13,5 % domácností v Česku se nacházejí antibiotika, která nejsou aktuálně využívána, přičemž se jedná převážně o zbytky z předchozí léčby. Pouze 10,6 % respondentů uvedlo osobní zkušenost se samoléčbou antibiotiky bez konzultace s lékařem. S názorem, že antibiotika mohou být v některých případech podána bez lékařské konzultace, souhlasí 18,4 % dotázaných. V mezinárodním srovnání patří Česko k zemím s nižším podílem populace uchovávající nespotřebovaná antibiotika. Tyto poznatky poskytují důležité informace pro formulaci politik v oblasti veřejného zdraví a osvěty o rizicích spojených se samoléčbou antibiotiky.
Self-medication with antibiotics is one of the factors that can influence the process of antibiotic resistance. The results of a sample survey conducted by the Public Opinion Research Centre in the period June–August 2024 on a representative sample of the population of the Czech Republic aged 15 and over map the experience with self-medication with antibiotics and attitudes towards the use of antibiotics without medical consultation. At the same time, they provide an overview of the storage of unused antibiotics from previous treatment, which can be used for future self-medication. In 13.5 % of households in the Czech Republic, there are antibiotics that are not currently used, and these are mostly leftovers from previous treatment. Only 10.6% of respondents reported personal experience with self-medication with antibiotics without consulting a doctor. 18.4 % of respondents agree with the opinion that antibiotics can be administered without medical consultation in some cases. In international comparison, the Czech Republic is one of the countries with a lower proportion of the population storing unused antibiotics. These findings provide important information for public health policy formulation and education about the risks associated with antibiotic self-medication.
- MeSH
- Anti-Bacterial Agents * MeSH
- Drug Resistance, Microbial MeSH
- Humans MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Self Medication MeSH
- Drug Storage * MeSH
- Drug Utilization MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
Komunikační zdravotní gramotnost je klíčová pro efektivní interakci mezi pacienty a zdravotníky. Její omezení může vést k nerovnostem v oblasti zdraví. Ukrajinští váleční uprchlíci čelí překážkám při přístupu ke zdravotní péči, zejména kvůli jazykovým a kulturním bariérám. Studie analyzuje jejich úroveň komunikační zdravotní gramotnosti a srovnává ji s českou populací. Kvantitativní výzkum využil standardizovaný dotazník HLS19-COM-P. V listopadu 2023 bylo metodou sběru dat prostřednictvím on-line dotazníku (CAWI) dotázáno 1182 ukrajinských uprchlíků. Analýza probíhala v softwaru IBM SPSS Statistics verze 28. Komunikační zdravotní gramotnost uprchlíků byla výrazně nižší než u české populace. Největší bariéry zahrnovaly obtíže s vyjadřováním zdravotních problémů (40 %), pokládáním otázek lékaři (50 %) a sdíleným rozhodováním (55 %). Nízká úroveň komunikační zdravotní gramotnosti byla spojena s horším využíváním zdravotní péče. Pro snížení nerovností ve zdraví je nutné posílit jazykovou podporu uprchlíků, zvýšit dostupnost interkulturních pracovníků a zavést edukační programy na zlepšení komunikační zdravotní gramotnosti.
Communicative health literacy is essential for effective interaction between patients and healthcare professionals. Its limitations may contribute to health inequalities. Ukrainian war refugees face significant barriers in accessing healthcare, primarily due to language and cultural differences. This study analyses their level of communicative health literacy and compares it with the Czech population. A quantitative study was conducted using the standardized HLS19-COM-P questionnaire. In November 2023, 1,182 Ukrainian refugees were surveyed using the CAWI method. Data analysis was performed using IBM SPSS Statistics software version 28. The communicative health literacy of refugees was significantly lower than that of the Czech population. The most significant barriers included difficulties in expressing health problems (40%), asking questions to physicians (50%), and participating in shared decision-making (55%). A low level of communicative health literacy was associated with poorer utilization of healthcare services. To reduce health inequalities, it is necessary to strengthen language support for refugees, increase the availability of intercultural mediators, and implement educational programs aimed at improving communicative health literacy.
- MeSH
- Communication Barriers MeSH
- Humans MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Refugees * MeSH
- Warfare and Armed Conflicts MeSH
- Health Literacy * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Chart MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
- Ukraine MeSH
Současná efektivní antibiotická léčba vyžaduje moderní přístupy zaměřené na optimalizaci terapie a zpomalení růstu antimikrobiální rezistence. Klíčovým nástrojem v nemocnicích je koncept antimikrobiálního stewardshipu, který stojí na spolupráci v multidisciplinárních týmech složených z infektologů, mikrobiologů, klinických farmaceutů a epidemiologů. Tyto týmy se zaměřují na správnou volbu antibiotika a jeho dávkování, monitorování jeho účinnosti a minimalizaci nežádoucích účinků. Rozšiřující se možnosti v oblasti monitoringu a interpretace plazmatických koncentrací stále většího počtu antibiotik umožňují efektivně a bezpečně pracovat s dávkami a způsoby podání (prodloužené, kontinuální infuze) optimálními pro konkrétního pacienta, respektive umožňují personalizovaný přístup k farmakoterapii. Optimalizovat dávkování antibiotik pomáhá také využití moderních aplikačních pomůcek. V nemocničním prostředí ke zvýšení bezpečnosti vede rovněž elektronická parametrická ordinace, centralizovaná příprava a výdej antiinfektiv nemocniční lékárnou. V ambulantní sféře se rozšiřují možnosti prostřednictvím konceptu ambulantní parenterální antimikrobiální terapie, který snižuje riziko nozokomiálních infekcí a přináší komfort domácího prostředí pro pacienty. Jeho širšímu využití brání především nedostatečná oficiální stabilitní data antibiotických přípravků, ale i administrativní a finanční bariéry spojené se zaváděním tohoto inovativního konceptu do rutinní praxe.
The current effective antibiotic therapy requires modern approaches focused on optimizing treatment and slowing the growth of antimicrobial resistance. A key tool in hospitals is the concept of antimicrobial stewardship, which relies on collaboration in multidisciplinary teams composed of infectious disease specialists, microbiologists, clinical pharmacists, and epidemiologists. These teams focus on the correct choice of antibiotic and its dosage, monitoring its effectiveness and minimising adverse effects. Expanding possibilities in the field of monitoring and interpretation of plasma concentrations of an increasing number of antibiotics enable effective and safe optimization of dosing and administration methods (prolonged and continuous infusions) adjusted for individual patients, thereby allowing a personalized approach to pharmacotherapy. The optimization of antibiotic dosing is further supported using modern administration tools. In the hospital setting, electronic parametric prescribing, centralized preparation and dispensing of anti-infectives by the hospital pharmacy also leads to improved safety. In outpatient care, possibilities are expanding with the concept of outpatient parenteral antimicrobial therapy, which reduces the risk of nosocomial infections and provides the comfort of a home environment for patients. However, its broader use is hindered mainly by the lack of official stability data for antibiotic preparations, as well as administrative and financial barriers associated with integrating this innovative concept into routine practice.
Patient blood management (PBM) představuje systematickou, multidisciplinární a multimodální léčebnou strategii založenou na důkazech a zaměřenou na pacienta s cílem optimalizovat a zachovat jeho vlastní krevní zdroje. Historie PBM sahá až do 19. století, zatímco moderní praxi formovaly programy jako „bezkrevní chirurgie“ dr. Dentona Cooleyho. Navzdory pokrokům transfuzního lékařství podnítily rozvoj PBM bezpečnostní rizika a nežádoucí účinky transfuze. Dnes tento program zahrnuje optimalizaci hematopoézy, snížení krevních ztrát a zlepšení tolerance anémie. PBM zlepšuje klinické výsledky a bezpečnost pacientů a Světová zdravotnická organizace (WHO) tento program doporučuje implementovat ve všech zemích světa jako standard zdravotní péče.
Patient blood management (PBM) is a patient-centered, systematic, evidence-based, multidisciplinary, and multimodal approach to improve patient outcomes by managing and preserving the patient’s own blood. The history of PBM dates back to the 19th century, while modern practice has been shaped by programs such as Dr. Denton Cooley’s "bloodless surgery". Despite advances in transfusion medicine, the safety risks and side effects of transfusion have driven the development of PBM. Today, this program includes optimizing hematopoiesis, reducing blood loss, and improving the tolerance of anemia. PBM improves clinical outcomes and patient safety, and the World Health Organization recommends implementing this program in all countries of the world as a standard of care.
- MeSH
- General Surgery MeSH
- Publication type
- Biography MeSH
- Personal Narrative MeSH
- Geographicals
- Slovakia MeSH
