Behavioral control
Dotaz
Zobrazit nápovědu
V práci se předkládá současný pohled na roli systému bazálních ganglií (BG) při řízení hybnosti a psychiky člověka. Teoretické předpoklady o funkčních okruzích BG se potvrzují některými nálezy u pacientů s extrapyramidovými poruchami hybnosti, včetně efektů léčby hloubkovou mozkovou stimulací.
The paper presents a review of current knowledge on the role of the basal ganglia (BG) in motor control and behavioral regulations. Theoretical assumptions drawn from functional models of the BG system have recently been confirmed by findings in patients with movement disorders, including the effects of deep brain stimulation.
- MeSH
- apomorfin terapeutické užití MeSH
- bazální ganglia anatomie a histologie fyziologie patofyziologie MeSH
- diagnostické zobrazování metody přístrojové vybavení MeSH
- dopaminové látky farmakokinetika MeSH
- extrapyramidové dráhy patofyziologie MeSH
- lidé MeSH
- neurochirurgické výkony metody využití MeSH
- Parkinsonova nemoc etiologie terapie MeSH
- psychomotorické poruchy etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Článok sa venuje prehľadu teoretických i empirických informácií týkajúcich sa nadužívania televízie a niektorých nových médií (najmä internetu a videohier) v súvislostiach, ktoré sa dotýkajú sebakontroly jedinca. Po vymedzení kľúčových, resp. príbuzných pojmov, zdôrazňuje opodstatnenosť skúmania problémového mediálneho správania prostredníctvom aktuálnych výskumov mapujúcich množstvo času, ktoré ľudia trávia pri spomínaných médiách. Sebakontrola sa dá v kontexte problémového mediálneho správania vnímať ako konštantná dispozícia, pričom tento pohľad odráža osobnostný prístup, ale dá sa vnímať i ako aktuálna schopnosť človeka, ktorá môže pod vplyvom rôznych faktorov variovať. Inšpiratívnym sa v tomto kontexte zdá byť nový model neregulovaného užívania médií. V závere sú zhrnuté potenciálne preventívne aspekty, prostredníctvom ktorých môže jedinec predchádzať problémovému mediálnemu správaniu
The paper presents an overview of the theoretical and empirical information regarding the overuse of television and some other new media (especially the internet and video games) in contexts of individual's self-control. After defining the main and related concepts, it emphasize the legitimacy of investigation problem of media behavior through actual research mapping the amount of time people spend by this media. Self-control can be seen as a constant disposition in the context of problematic media behavior, and this view reflects both the personal approach, and as the actual ability of a person that can vary under influence of various factors. Inspiring in this context seems to be a new model of unregulated use of media. The conclusion summarizes the potential preventive aspects through which the individual can prevent problem media behavior.
- MeSH
- agrese psychologie MeSH
- internet MeSH
- kontrola chování psychologie MeSH
- lidé MeSH
- longitudinální studie MeSH
- mladiství MeSH
- návykové chování diagnóza prevence a kontrola psychologie MeSH
- osobnost klasifikace MeSH
- sebepojetí MeSH
- videohry psychologie škodlivé účinky MeSH
- volnočasové aktivity psychologie MeSH
- závislost (psychologie) * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
Chování, které přináší okamžité uspokojení, má tendenci být opakováno. Při častém opakování se pak z dlouhodobého hlediska stává zvykem či návykem i navzdory tomu, že má negativní následky. V posledních desetiletích je v psychiatrické literatuře trend rozšířit pojem závislost z látkových závislostí i na behaviorální (nelátkové) závislosti. Tento trend je mimo jiné reflektován i v nedávno vydané DSM-5 a v připravované MKN-11. Důvodem pro společnou klasifikaci těchto poruch je skutečnost, že sdílejí některé společné znaky, které lze rozdělit do čtyř základních oblastí: genetické, neurobiologické, osobnostní a klinické charakteristiky. Zároveň vykazují vysokou míru vzájemné komorbidity, přibližně u třetiny až poloviny osob trpících některou nelátkovou závislostí je také diagnostikována jiná látková či nelátková závislost. V rámci terapie behaviorálních závislostí se využívají podobné postupy jako v rámci léčby látkových závislostí. Nejvýraznější rozdíl v léčbě látkových a behaviorálních závislostí je ve stanovení cíle léčby v podobě kontrolovaného užívání, protože s výjimkou patologického hráčství jde často o aktivity, které jsou běžné a někdy i životně důležité, a proto není zcela možné si za léčebný cíl zvolit úplnou abstinenci. Hledání podobností autoři uzavírají tvrzením, že lidé se stávají závislými ne přímo na droze či určitém chování, ale na prožitcích, které jsou jimi vyvolány, a ty jsou v mnoha ohledech totožné. Zdá se, že existuje pouze jedna závislost, kterou lze v chování generalizovat jako dysharmonii, redukci sebe sama na jediný princip, kdy štěstí pramení pouze z uspokojování jediné potřeby, z určitého chování či vztahování se k nějakému objektu, které dává zapomenout na starosti.
Behavior that brings instant gratification tends to be repeated. Despite its negative effects, frequent repetition in the long run becomes a habit or addiction. In recent decades there is the trend to extend the term substance addiction to behavioral (non-substance) addiction in the psychiatric literature. This trend is also reflected among other things in the recently released DSM-5 and the upcoming ICD-11th. The reason for the common classification of these addiction groups is the fact that they share some common features which can be divided into four basic areas: genetic, neurobiological, personality, and clinical characteristics, as well as high common comorbidity (approximately one third to one half of people suffering from behavioral addiction show symptoms of substance addiction). In the treatment of behavioral addictions are used similar interventions as in the case of substance addictions. One fundamental difference is in the goal of therapy. With the exception of pathological gambling behavioral addictions are often activities that are common and sometimes vital, so it is not entirely possible to choose a therapeutic target of total abstinence. Finding similarities authors conclude that people become addicted not directly to some substance or to particular behavior, but to experiences, to which they lead to, and which are in many respects identical. It seems that there is only one addiction that can be generalized as a disharmony, reducing itself to a single principle, under which happiness comes only from satisfying one need, a certain behavior or of relating to an object that makes forget the worries.
- MeSH
- cíle MeSH
- hráčství psychologie MeSH
- impulzivní poruchy * diagnóza epidemiologie klasifikace terapie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie metody MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
- návykové chování * diagnóza epidemiologie klasifikace terapie MeSH
- poruchy osobnosti psychologie MeSH
- střídmost psychologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- fobie etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- moklobemid aplikace a dávkování MeSH
- placebo MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky kontrolované MeSH
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Článek prezentuje vztahy mezi místem kontroly (locus of control) a vybranými rizikovými aktivitami, které realizují čeští adolescenti. Ve výzkumném projektu bylo využito několik psychodiagnostických metod na měření místa kontroly: Škála místa kontroly Zemanová, Dolejš (SMKZD), Škála interního a externího místa kontroly - 4 (IE-4, Die Skala Internale-Externale-Kontrollüberzeugung-4), Krátká škála pro posouzení orientace locus of control v průzkumech populace (KMKB, Kurzskalen zur Messung von Kontrollüberzeugungen in Bevölkerungsumfragen), Škála interního-externího místa kontroly (CNSIE, Children's Nowicki-Strickland Internal-External control scale) a pro měření rizikových aktivit byla administrována škála Výskyt rizikového chování u adolescentů (VRCHA). Do projektu bylo zapojeno 2 435 chlapců a dívek ve věku 11-16 let, kteří docházejí na druhý stupeň základních škol a víceletých gymnázií. Adolescenti, kteří mají externí místo kontroly, přisuzují kauzálnost následných událostí osudu, štěstí či moci jiných lidí, ne svému chování. Výsledky přinášejí informace, že vztahy mezi místem kontroly a rizikovým chováním nejsou nějak výrazně významné. Jedinci s externím místem kontroly se chovají o něco rizikověji než jedinci s interním místem kontroly. Externalisté realizují více a častěji aktivity, které jsou nebezpečné z různých hledisek (zdravotní, psychické, sociální a další). Vzájemná korelace mezi celkovým skórem VRCHA a SMKZD je 0,25, IE-4 je 0,24, KMKB je 0,12 a mezi CNSIE je 0,30.
The article presents relations between the locus of control and the selected risk activities carried out by Czech adolescents. The research project used several psychodiagnostic methods to measure the locus of control: Locus of Control Scale Zemanová & Dolejš (SMKZD), Scale for the Assessment of Internal and External Control Beliefs (IE-4), Short Scale for the Assessment of Locus of Control (KMKB), Children's Nowicki-Strickland Internal-External control scale (CNSIE) and for the measurement of risk activities we used the scale The Scale of Risk Behaviour in Adolescents (VRCHA). The project involved 2435 boys and girls aged 11-16, attending secondary schools and multi-year grammar schools. Adolescents who have an external locus of control attribute the causality of subsequent events to the fate or to happiness or to the power of other people, not to their behaviour. The results show that the relationship between locus of control and risk behaviour is not significant. Individuals with an external locus of control, perform a little bit more often the risk activities that are dangerous in various aspects (health, mental, social, etc.). The correlation between the total score of VRCHA and SMKZD is 0.25, IE-4 is 0.24, KMKB is 0.12 and between CNSIE is 0.30.
Tobacco control, ISSN 0964-4563 Vol. 12, suppl. I, June 2003
74 s. : il., tab. ; 30 cm
Kognitivně behaviorální psychoterapie je terapií, která kombinuje techniky kognitivní terapie a techniky behaviorální terapie. Edukace je nedílnou součástí multidisciplinární léčby bolesti, je prováděna psychology, lékaři i zdravotními sestrami. Témata jsou v léčbě bolesti pevně předepsána, mohou variovat vzhledem k jednotlivým diagnózám. Kognitivně behaviorální techniky a edukace jsou většinou zakomponovány jako součást celostního programu léčby bolesti. Umožní v léčbě chronické bolesti dát jedinci pocit kontroly nad bolestí, snížit negativní emoce, myšlenky a představy spojené s bolestí, snížit maladaptivní chování a zvýšit adaptivní chování. To může potom snížit intenzitu bolesti, utrpení a poškození.
Cognitive-behavioral therapy refers to an approach that combines cognitive therapy techniques with behavioral techniques such as relaxation training and assertiveness training. Education is important aspect of multidisciplinary pain management, is usually shared by psychologists, physicians and nurses.Topics of education in pain management are given, they can differentiate concerning each diagnose. Cognitive-behavioral techniques and education are typically incorporated as part of comprehensive pain management approach. That can give the individual a sense of control over pain, decrease negative emotions, thoughts and beliefs related to the pain, decrease maladaptive behaviors and increase adaptive behaviors. This, may reduce pain, suffering and disability.
Východisko. Zhoršené sebeovládání patří k podstatným znakům závislosti. V našem souboru 117 mužů závislých na alkoholu, jiných látkách a patologických hráčů uvedli respondenti v průměru 5,55 (s.o.=3,5) faktorů, které jejich sebeovládání zlepšují. Metody a výsledky. Způsoby jak zlepšit sebeovládání jsme podle frekvence výskytu v našem souboru seřadili do následujících skupin: 1. využívání pomoci druhých (profesionální pomoc, svépomocná skupina, rodina), 2. odvedení pozornosti, přeladění a další postupy, 3. práce s motivací, 4. úprava životního stylu a přiměřený odpočinek, 5. cvičení, sport nebo tělesná práce, 6. využívání prostředí, 7. osvojit si relevantní sociální a jiné dovednosti, 8. postupy využívající relaxaci, 9. postupy pracující se zlepšeným sebeuvědoměním, 10. farmakoterapie, 11. přiznání si návykové nemoci, přijetí abstinence, 12. rozbíjení nebezpečných vzorců chování. Závěry. Ke zlepšování sebeovládání u osob s návykovými nemocemi jsou vhodné jednoduché postupy, protože při bažení jsou přechodně oslabeny kognitivní funkce. Důležité je také časté opakování.
Background. Impaired self-control is an important symptom of addictive diseases. The average number of factors improving self-control among 117 men dependent on alcohol, other substances and pathological gamblers was 5.55 (SD=3.5). Methods and Results.We classified strategies how to improve self-control into following groups (their ordering reflects the frequency of their use in our sample): 1. The help of others (professional treatment, self-help groups, and family), 2. Distraction and similar techniques, 3. The use of motivation, 4. Life-style changes including appropriate rest, 5. Physical activity, sports, physical work, 6. The use of environments, 7. Mastering of social and other relevant skills, 8. Relaxation based approaches, 9. Techniques working with improved self-awareness, 10. Pharmacotherapy, 11. Acknowledgement of an addictive disease and abstinence, 12. Disrupting risky behavioral patterns. Conclusions. To improve of self-control in addictive diseases simple techniques are appropriate because of temporarily impaired cognitive functions during craving. Frequent repetition are also important.
