Chlupová, G* Dotaz Zobrazit nápovědu
Cílem studie bylo analyzovat efekt časové redukce užívání Instagramu na psychické zdraví a well-being mladých dospělých. Respondenti (n = 72) byli náhodně rozděleni do tří skupin, experimentální skupina A (n = 25) užívala Instagram maximálně 10 minut denně a vypnula notifikace, kontrolní skupina B (n = 24) vypnula notifikace a kontrolní skupina C (n= 23) užívala Instagram bez omezení. První týden probíhalo výchozí (baseline) monitorování, následující tři týdny experimentální intervence. Výsledky ukázaly na signifikantní snížení depresivních symptomů (F (1,67) = 20,86; p < 0,001), negativních emocí (F (1,67) = 7,85; p = 0,007), osamělosti (F (1,67) = 4,69; p = 0,034) a zvýšení sebehodnocení (F (1,67) = 8,347; p = 0,005) a pozitivních emocí (F (1,67) = 7,40; p = 0,008) napříč celým souborem, tedy u experimentální i u obou kontrolních skupin. Zlepšení well-beingu bez významných rozdílů mezi skupinami lze přičítat monitorování, benefity tedy může přinášet už jen to, že o vlastním užíváním Instagramu máme přehled.
The aim of this study was to analyse the effect of Instagram usage reduction on the psychological well-being of young adults. Participants (n = 72) were randomly assigned into three groups, the experimental group (n = 25) used Instagram for a maximum of 10 minutes a day and turned off notifications, the active control group (n = 24) turned off notifications, and the passive control group (n= 23) used Instagram without any restriction. Baseline monitoring took place in the first week followed by three weeks of experimental intervention. The results showed a significant decrease in depressive symptoms (F (1.67) = 20.86; p < .001), negative emotions (F (1.67) = 7.85; p = .007), loneliness (F (1.67) = 4.69; p = .034) and increase in self-esteem (F (1.67) = 8.347; p = .005) and positive emotions (F (1. 67) = 7.40; p = .008) across the sample, i.e., in both experimental and control groups. The improvement in psychological well-being without significant differences between the groups can be attributed to monitoring the use, so the fact that we have an overview of our own use of Instagram can bring benefits. The measured values are listed in the English appendix (https://drive.google.com/...CWVHD9E/view).
The glycaemic index (GI) is a measure of the food power to raise plasma glucose (PG) concentration after a meal. For its determination, classical methods register the development of glucose concentration in capillary plasma or whole blood. The aim of this prospective open-label trial was to compare the GI of selected foods obtained by means of the Continuous Glucose Monitoring System (CGMS) (Minimed Medtronic, Northridge, USA) which has not been applied for this purpose until now, with the respective GI determined by a conventional method using the Glucometer Advance System (GAS) (Hypoguard, Woodbridge, United Kingdom), and to assess the advantages of each approach. METHODS: Portions of tested foods containing 50 g of carbohydrates were eaten for breakfast and for dinner after 10 and 4 h fast, respectively, by 20 healthy volunteers. Using GAS, PG-curves were constructed from 9 PG values at time 0, 15, 30, 45, 60, 75, 90, 105 and 120 min after the meal, and, using CGMS, from 25 values of interstitial fluid glucose concentration (ISFG) stored within 120 min in 5-minute intervals in CGMS memory. The GI was calculated (for GAS and CGMS separately) by dividing the incremental area under the curve for the tested food by the average area of 3 tests performed with the standard. Having excluded tests with missing glucose values, there remained 285 GAS- and 290 CGMS tests for further analysis. In each volunteer, each food was tested 3 times within one week so that 1 to 3 GI's were obtained and averaged. The GI for each tested food was calculated as the mean from the respective average GI's of 20 volunteers. The GI-variability was assessed according to the respective SD. The preference of GAS vs. CGMS in the persons tested was explored by means of a questionnaire. MS Excel and the statistical program SPSS v. 10.1 were used to analyze the data. RESULTS: The GI values (mean +/- SD) measured by GAS/CGMS were for dark chocolate 43.6 +/- 22.13 %/44.0 +/- 21.71 % (p > 0.01); for apple baby food 46.1 +/- 21.38 %/53.8 +/- 37.69 % (p > 0.01); for puffed rice squares 76.5 +/- 20.24 %/76.9 +/- 27.62 % (p > 0.01); for yogurt 43.2 +/- 20.17 %/37.7 +/- 21.55 % (p > 0.01). The GI's of dark chocolate, apple baby food and yogurt, determined by either method, were significantly lower than the GI of puffed rice squares (p < 0.01). CGMS was preferred by 12 of 20 volunteers (60 %). CONCLUSIONS: No significant difference could be seen between the GI's determined by conventional method (GAS) and by CGMS (p > 0.01). The method with CGMS is reliable and comfortable for both tested persons and investigators. Hence, it appears to become a sophisticated approach to determine the GI.
- MeSH
- ambulantní monitorování MeSH
- C-peptid krev MeSH
- diabetická dieta MeSH
- dieta MeSH
- financování organizované MeSH
- glykemický index MeSH
- glykovaný hemoglobin analýza MeSH
- HDL-cholesterol krev MeSH
- index tělesné hmotnosti MeSH
- inzulin krev MeSH
- krevní glukóza metabolismus MeSH
- krevní tlak MeSH
- LDL-cholesterol krev MeSH
- lidé MeSH
- postprandiální období MeSH
- referenční hodnoty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Rituximab je monoklonální protilátka zaměřená proti povrchovému znaku B-lymfocytů CD20 používaná k léčbě četných hematologických, hematoonkologických a autoimunitních stavů. Po aplikaci rituximabu dochází velmi rychle k téměř kompletní depleci B-lymfocytů s výjimkou pre-B-lymfocytů a plazmatických buněk. Současně může dojít k rozvoji neutropenie a snížení koncentrací protilátek třídy IgA, IgM i IgG v séru. Tyto změny zpravidla přetrvávají 6–12 měsíců, vzácněji i několik let. Důsledkem je vyšší vnímavost takto léčených pacientů k infekcím – zpravidla bakteriálním a virovým. Současně je po aplikaci rituximabu negativně ovlivněna postvakcinační protilátková odezva, a proto je nezbytné zahájit preventivní opatření ještě před zahájením léčby. Autoři podávají ucelený přehled aktuální literatury, zdůrazňují adekvátní edukaci pacientů i ošetřujících lékařů a diskutují doporučení vakcinace proti jednotlivým preventabilním infekčním onemocněním, jako je chřipka, pneumokoková onemocnění, tetanus, difterie a pertuse. Klíčová slova: autoimunitní onemocnění – imunosuprese – infekční komplikace – prevence – rituximab – vakcinace
Rituximab, a monoclonal antibody against the surface antigen of B-lymphocytes CD20 is beeing used in the treatment of numerous hematological, hematooncological and autoimmune disorders. After administration of rituximab, quick and almost complete depletion of B-lymphocytes with the exception of pre-B-lymphocytes and plasma cells occur. Neutropenia and low serum antibody levels in classes IgA, IgM and IgG may also develop. These changes usually persist for 6–12 months, rarely for several years. In the consequence, patients with the rituximab treatment are more prone to infections – usually of bacterial and viral origin. Concomitantly, rituximab treatment influences negatively postvaccination antibody production and therefore adequate preventive measures are necessary before the beginning of the treatment. The authors offer complex overview of actual literature, emphasize adequate education of patients as well as of healthcare providing staff and discuss the vaccination recommendation against preventable communicable diseases like influenza, pneumococcal diseases, tetanus, diphtheria and pertussis. Key words: autoimmune disease – immunosupression – infectious complications – prevention – rituximab – vaccination
- MeSH
- B-lymfocyty * účinky léků MeSH
- chřipka lidská MeSH
- imunoglobuliny účinky léků MeSH
- imunosupresivní léčba škodlivé účinky MeSH
- klinické zkoušky jako téma MeSH
- kontrola infekčních nemocí * MeSH
- lidé MeSH
- nemoci dýchací soustavy prevence a kontrola MeSH
- neutropenie chemicky indukované MeSH
- pneumokokové infekce MeSH
- poruchy krevních proteinů chemicky indukované MeSH
- rituximab * aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- vakcinace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Získaná hemofilie A je vzácné autoimunitní onemocnění způsobené protilátkami inhibujícími funkci faktoru VIII. Pacienti s touto chorobou jsou ohroženi těžkými krvácivými projevy po celou dobu trvání inhibitoru. Léčba spočívá i v rychlé diagnostice, zvládnutí krvácení a eradikaci inhibitoru pomocí imunosuprese. Zástavy krvácení lze dosáhnout především pomocí rekombinantního faktoru VIIa a aktivovaného protrombinového komplexu, které mají přibližně stejnou účinnost. Imunosuprese je stále založena na kortikoidech v monoterapii nebo v kombinaci s cyklofosfamidem, který může navýšit pravděpodobnost remise. Nové léky jako rituximab či cyklosporin A je možno použít ve druhé linii. V případě život ohrožujícího krvácení může být výhodné použít imunoadsorpci a vysoké dávky faktoru VIII.
Acquired haemophilia A is a rare auto-immune disease caused by an inhibitory antibody to factor VIII. Patients with this disorder are at high risk of severe bleeding until the inhibitor has been eradicated. Management of this disorder consists in rapid accurate diagnosis, control of bleeding and eradication of the inhibitor by immunosuppression. The cessation of bleeding is based mainly on recombinant factor VIIa and activated prothrombin complex concentrate which are approximately equally efficacious. Immunosuppression is still based on steroids alone or with combination with cyclopfosphamide which may result in a higher rate of remission. New drugs as rituximab or cyclosporine A are the second line option. In case of life-threatening bleeding immunoadsorption and high dose of factor VIII could be advantageous.
- Klíčová slova
- získaný inhibitor F VIII, imunosuprese, léčba,
- MeSH
- autoimunitní nemoci diagnóza imunologie terapie MeSH
- autoprotilátky * imunologie MeSH
- faktor VIIa * terapeutické užití MeSH
- faktor VIII * antagonisté a inhibitory imunologie účinky léků MeSH
- hemofilie A * etiologie farmakoterapie krev MeSH
- imunosupresiva * terapeutické užití MeSH
- krvácení * imunologie mortalita rehabilitace MeSH
- lidé MeSH
- rekombinantní proteiny terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND: The sensor of the Continuous Glucose Monitoring System (CGMS, Medtronic Minimed, Northridge, CA) is labeled to expire 6 months following its production and to measure the glucose concentration in interstitial fluid up to 3 days after insertion. The purpose of this study was to demonstrate potential possibilities of sensors when used beyond their expiry date. METHODS: Twenty sensors, each between 3 to 18 months after the expiry date, were assessed in a 7-day period after insertion. Twenty healthy volunteers 23.4 +/- 2.92 (mean +/- SD) years old were trained in handling the CGMS and the Hypoguard (Woodbridge, UK) Advance glucometer system to measure their capillary plasma glucose concentration 18 times a day. Sensor function was estimated according to the number of readings per day, the accuracy according to the mean absolute difference (MAD), and correlation coefficient (r) between glucometer and sensor resulting from paired values. RESULTS: Uninterrupted sensor function was found in 117 of 140 sensor-days (83.6%). A reduction of readings in 23 sensor-days (16.4%) was caused by user error (5 sensor-days, 3.6%), connecting cable (7 sensor-days, 5%), sensor failure (8 sensor-days, 5.7%), or uncertain factors (3 sensor-days, 2.1%). MAD was always < 28%, and r = 0.79. CONCLUSIONS: Neither the expiry date nor the 3-day period of use limits the reliable function of a CGMS sensor. Sensors were found to function as long as 18 months after the expiry date, mostly for at least 7 days. There were no serious local adverse reactions. Prolongation of shelflife label and insertion time appears to be reasonable. Further studies are in progress.
Profylaktická léčba u většiny dětských pacientů s těžkou hemofilií je v současné době již léčebným standardem a ponechání této léčby v dospělosti je rovněž doporučováno. Situace je však odlišná u dospělých pacientů s těžkou hemofilií doposud léčených režimem „on demand“. V průběhu let 2008–2015 jsme provedli následující srovnání u vybraných pacientů s těžkou hemofilií A. Po dobu 1 roku jsme srovnávali frekvenci krvácivých epizod ve skupině 8 pacientů ve věkovém rozmezí 20–27 let, medián (průměr) 22 (22,5) let s profylaktickou léčbou zavedenou od dětství se skupinou 8 pacientů ve věkovém rozmezí 26–65 let, medián (průměr) 36 (37,5) let léčených „on demand“. Současně byla tato skupina porovnávána po převedení na léčbu profylaktickou. V této skupině pacientů bylo vybráno individuální období 12 měsíců, během kterého konkrétní pacient neprodělal žádný invazivní výkon, nebo neměl závažnější poúrazové krvácení. Následně byli tito pacienti sledování další rok (12 měsíců), který v ideálním případě následoval po jejich převedení na léčbu profylaktickou. Skupinu pacientů s těžkou hemofilií A na profylaxi od dětství jsme do skupiny zahrnovali co nejdříve po jejich předání z Oddělení dětské hematologie FN Brno v případě, že v sledovaném období 12 měsíců neprodělali žádný invazivní výkon, nebo neměli žádné závažnější poúrazové krvácení. Z našeho srovnání vyplynulo, že převedením dospělých pacientů s častými krvácivými projevy z léčby „on demand“ na léčbu profylaktickou došlo k redukci počtu krvácivých epizod o 82 % (z toho kloubních krvácení o 79 %), současně nedošlo k výraznějšímu navýšení finančních nákladů na léčbu. Mladí pacienti na profylaxi od dětství měli medián (průměr) frekvence krvácení 0 (0,4) za rok. U pacientů, kteří byli dlouhodobě léčeni „on demand“ s mediánem (průměrem) 27,5 (26) krvácení za rok, došlo při převodu na profylaxi k poklesu mediánu (průměru) krvácení na 3,5 (4,8) za rok. Sekundární profylaxe u dospělých pacientů s těžkou hemofilií A výrazně redukuje frekvenci kloubního krvácení ve srovnání s léčbou „on demand“. Profylaxe je v dospělém věku určitě výhodná pro některé těžké hemofiliky. Do budoucna by u těchto pacientů mohlo současně dojít i k oddálení finančně náročných zejména ortopedických výkonů.
Prophylactic treatment is standard care for most children with severe haemophilia A and maintaining this treatment in adulthood is recommended. However, the situation differs in adult patients with severe haemophilia A previously treated on demand. Between 2008–2015, we performed the following comparison of selected patients with severe haemophilia A. Over one year, we compared the frequency of bleeding episodes in a group of 8 patients aged 20–27, median (average) 22 (22.5) on continued prophylactic treatment from childhood with a group of 8 patients aged 26–65, median (range) 36 (37.5) treated on demand. Meanwhile, this same group was compared after performance of prophylactic treatment. In this group of patients, an individual period of 12 months was chosen and during which a specific patient did not undergo any invasive treatment, or had any serious bleeding episode after injury. Consequently, these patients were observed for another year (12 months), which ideally followed after their switch to prophylactic treatment. A group of patients with severe haemophilia A on prophylactic treatment was included as soon as they had been referred from the Department of Paediatric Haematology University Hospital Brno if they had not undergone in that particular period any invasive treatment or suffered any serious bleeding episode after injury. Patients were selected at a time when not subjected to any invasive procedure or suffering severe bleeding requiring hospitalization. Our results showed that by switching adult patients with frequent bleeding episodes from on demand treatment to prophylactic treatment, bleeding episodes were reduced by 82% (joint bleeds by 79%), without significantly increasing treatment cost. The median (range) of bleeding episodes in the young patient group with ongoing prophylaxis from childhood was 0 (average 0.375) times per year. The median (range) of bleeding joint episodes in older adult patients with on demand treatment was 27.5 (26). The median (range) 3.5 (4.8) number of bleeds decreased significantly with prophylaxis. Secondary prophylaxis in adult patients with severe haemophilia A significantly reduces the frequency of joint bleeds compared with on demand treatment. Prophylactic treatment of adults is certainly advantageous in certain complicated cases of haemophilia. In the future, costly surgery such as orthopaedic interventions could be postponed in these patients.
- Klíčová slova
- krvácivé epizody, hemofilická artropatie, kloubní krvácení,
- MeSH
- chemoprofylaxe * ekonomika metody statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- faktor VIII * aplikace a dávkování ekonomika MeSH
- hemartróza prevence a kontrola MeSH
- hemofilie A * ekonomika farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- krvácení epidemiologie farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- náklady na zdravotní péči statistika a číselné údaje MeSH
- nemoci kloubů prevence a kontrola MeSH
- sekundární prevence MeSH
- statistika jako téma MeSH
- terciární prevence MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
x
x
- MeSH
- anesteziologie * MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
- psychický stres MeSH
- studium lékařství specializační postgraduální MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
Cíl: Doposud neexistovala žádná data popisující specializační vzdělávání z pohledu samotných lékařů v přípravě k atestaci. Cílem dotazníkové studie bylo objektivizovat názory mladých lékařů a jejich zkušenosti s průběhem předatestačního vzdělávání v oboru anesteziologie a intenzivní medicína (AIM). Typ studie: Dotazníkové šetření (survey). Materiál a metoda: Cílovou skupinou byli mladí lékaři oboru AIM ve specializační přípravě a/nebo do 35 let věku včetně. Osloveni byli osobně na vzdělávacích akcích oboru nebo elektronicky prostřednictvím Facebooku či prostřednictvím svých nadřízených po předchozí e-mailové výzvě. Sběr dat probíhal v období 09/2017–09/2018. Výsledky byly hodnoceny metodami deskriptivní statistiky (MS Excel). Výsledky: Do akce se v období 9/2017–9/2018 zapojilo celkem 244 lékařů. Takřka 90 % respondentů znalo totožnost svého školitele. 54 % lékařů přiznalo, že nenaplnili kompletně rozsah předatestační přípravy podle vzdělávacího programu oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Jednalo se o 50 % mladých lékařů z fakultních nemocnic, 52 % z krajských nemocnic, 60 % z okresních nemocnic a 67 % mladých lékařů z městských nebo jiných nemocnic. Závěr: I přes limitaci rozsahu dotazníkového šetření je zřejmé, že lékařům v přípravě k atestaci nejsou podmínky dosažení atestace lhostejné a uvedená studie může sloužit jako dobrý odrazový můstek k dalšímu zlepšování podmínek vzdělávání v oboru AIM.
Goal: So far there have been no data describing specialization education from the perspective of the trainee doctors in preparation for specialty examinations. The aim of the questionnaire study was to learn about the opinions and experience of trainee doctors with pre-exam education in the specialty of Anaesthesiology and Intensive Medicine. Type of study: Survey Materials and methods: The target group was AIM doctors in specialized training up to 35 years of age. They were addressed personally at educational events, electronically via Facebook or through their educational leads. Data collection took place between 09/2017 and 09/2018. The results were evaluated using descriptive statistics (MS Excel). Results: In the period of 09/2017–09/2018, a total of 244 physicians participated in the event. Nearly 90% of respondents knew the identity of their educational lead. 54% of the respondents admitted that they did not entirely complete the scope of the pre-exam preparation according to the educational program of Anaesthesiology and Intensive Medicine, breaking down as 50% of trainee doctors from university hospitals, 52% from regional hospitals, 60% from district hospitals and 67% of trainee doctors from municipal or other hospitals. Conclusion: Despite the limitations of the scope of the questionnaire, it is clear that the doctors in training are not indifferent to the conditions for obtaining the specialty examinations, and that the study can serve as a good stepping stone for further improvement of AIM training conditions.
