U pacientů s NSCLC lze některé mutace genu kódujícího receptor EGFR využít jakožto prediktivní markery léčebné odpovědi na inhibitory tyrosinkinázy (TKI) EGFR. Indikátory dobré léčebné odpovědi na tuto léčbu jsou především deleční mutace v exonu 19 a bodové mutace v exonu 21 (L858R a L861Q), zatímco mutace v exonu 20, především substituční mutace T790M a pravděpodobně i inzerční mutace v tomto exonu, jsou spojené s rezistencí k této léčbě. K rutinnímu testování mutací je v komerčních kitech nejčastěji využívána metoda RT-PCR (real-time polymerase chain reaction), jejímiž výhodami jsou snadná proveditelnost, krátké časy odezvy a vysoká senzitivita záchytu mutací na pozadí nemutovaného genu. Nevýhodami pak jsou vyšší cena a vyšetření pouze mutací v testu zahrnutých.

Several mutations of the EGFR gene in patients with NSCLC can be used as predictive markers for response to treatment with EGFR tyrosine kinase inhibitors. Good response to this treatment is indicated particularly by exon 19 deletion mutations and exon 21 point mutations (L858R and L861Q), while exon 20 mutations, mainly the substitution mutation T790M, and probably also insertion mutation in this exon are associated with resistance to this therapy. The commercial kits for routine mutation testing are mostly employing the method of RT-PCR (real- -time polymerase chain reaction) that has the advantages of feasible practicability, short response times and high sensitivity for mutation detection against the backdrop of non-mutated gene. Its disadvantages are higher cost and the possibility to test only for the mutations included in the test.

• Keywords
• NSCLC, inhibitory tyrosinkinázy,
• MeSH
• Biomarkers, Pharmacological MeSH
• Molecular Diagnostic Techniques utilization   MeSH
• ErbB Receptors genetics   MeSH
• Genetic Testing trends   utilization   MeSH
• Protein Kinase Inhibitors MeSH
• Humans MeSH
• DNA Mutational Analysis utilization   MeSH
• Carcinoma, Non-Small-Cell Lung diagnosis   genetics   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Cílená léčba pomocí inhibitorů tyrosinkinázy (tyrosine kinase inhibitor, TKI) receptoru pro epidermální růstový faktor (epidermal growth factor receptor, EGFR) je standardní modalitou léčby první linie u pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic (non-small cell lung cancer, NSCLC) s mutovaným EGFR, u kterých podstatně zlepšuje jejich prognózu. Mutace EGFR T790M je však primárním mechanismem rezistence na EGFR TKI první a druhé generace. Osimertinib je zástupcem EGFR TKI třetí generace, které cílí na mutaci T790M, a má výbornou účinnost v léčbě T790M pozitivního NSCLC s progresí onemocnění po použití EGFR TKI první nebo druhé generace. I při této terapii ale dochází k selhání léčby; řada mechanismů příčin rezistence na moderní TKI je již známa a jsou vyvíjeny i další molekuly s účinností na tyto rezistentní dráhy. V následujícím sdělení jsou shrnuty nejdůležitější údaje s momentálně nejužívanějším TKI v první linii, osimertinibem, jeho další možnosti jako adjuvantního léku a jsou podrobněji zmíněny i příčiny rezistence vůči léčbě.

Targeted therapy with epidermal growth factor receptor (EGFR) tyrosine kinase inhibitors (TKI) is a standard first-line treatment modality in patients with advanced non-small cell lung cancer (NSCLC) with EGFR mutations and significantly improves their prognosis. However, the EGFR T790M mutation is the primary mechanism of resistance to firstand second-generation EGFR TKI. Osimertinib is a representative of third generation EGFR TKI that target the T790M mutation and has excellent efficacy in treating T790M positive NSCLC with disease progression following the use of firstor second-generation EGFR TKI. However, even with this therapy, treatment fails, a number of mechanisms of causes of resistance to modern TKI are already known, and other molecules with efficacy on these resistant pathways are being developed. The following report summarizes the most important data with the most commonly used first-line TKI, osimertinib, its other options as an adjuvant drug, and the causes of resistance.

• Keywords
• osimertinib,
• MeSH
• Drug Resistance, Neoplasm MeSH
• Genes, erbB-1 * MeSH
• Clinical Trials as Topic MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Mutation MeSH
• Carcinoma, Non-Small-Cell Lung * therapy   MeSH
• Antineoplastic Agents therapeutic use   MeSH
• Aged MeSH
• Protein-Tyrosine Kinases antagonists & inhibitors   MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Bronchogenní karcinom je jedním z nejčastěji se vyskytujících zhoubných nádorů. Incidence v ČR u mužů sice mírně klesá, v roce 2009 to bylo 87,45 případů na 100 000 obyvatel, u žen dochází k neustálému nárůstu incidence, která v roce 2009 dosáhla 35,75 případů na 100 000 obyvatel. Téměř u 75 % pacientů je diagnóza stanovena ve stadiu lokálně pokročilého nebo generalizovaného onemocnění (st. IIIB, IV). V minulosti byli tito pacienti léčeni systémovou chemoterapií, v posledních letech byla do klinické praxe zavedena biologická léčba, která je zaměřena na buněčné signální cesty a jejich ovlivnění. Tyto léčebné přípravky jsou také uváděny pod názvem „cílená léčba“, protože reagují s přesně specifikovaným buněčným molekulárním cílem. U buněk řady solidních nádorů epiteliálního původu byla popsána zvýšená aktivace receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR1), proti jehož neřízené aktivaci je zaměřená cílená terapie nízkomolekulárními inhibitory tyrozinkináz (gefitinib, erlotinib), které, po navázání na protein, inhibují fosforylaci tyrozinkinázové části receptoru a vedou k následnému blokování signálních drah. V důsledku tohoto procesu dochází ke snížení mitotické aktivity buňky, zvýšení senzitivity k apoptóze a zpomalení, eventuálně zastavení, nádorového růstu. Iressa (gefitinib) byla autorizována pro terapii NSCLC 1.1.2009 na podkladě studií INTEREST a IPASS. Je indikována v 1. linii léčby lokálně pokročilého nebo generalizovaného nemalobuněčného bronchogenního karcinomu (NSCLC) u pacientů s pozitivní EGFR mutací (mutace zvyšující citlivost k léčbě v exonech 18 a 19, bodové mutace na exonu 21). Jde o perorální formu léčby s podáváním 1x denně 250 mg. Jedná se o první cílenou monoterapii, která prokázala lepší účinnost v porovnání s kombinovanou chemoterapií v 1. linii léčby pokročilého NSCLC s aktivní mutací EGFR-TK.

Lung cancer is one of the most frequent malignant tumors. Its incidence in men in the Czech Republic, although slightly decreasing, in 2009, was 87.45 cases per 100000 inhabitants, in women there has been a continual increase in incidence, which, in 2009, reached 35.75 cases per 1000000 inhabitants. Almost 75 % of patients are diagnosed with locally advanced or metastatic disease (st.IIIB, IV). In the past, patients were treated with systemic chemotherapy, in recent years biologic treatment has been introduced into clinical practice which focuses on cellular signaling pathways and their influence. These therapeutic products are marked under the name of „targeted therapy“, because they react with precisely specified molecular target. The number of cells of solid tumors of epithelial origin has been reported to increase activation of the receptor for epidermal growth factor (EGFR), at which a targeted therapy of low molecular weight inhibitors of tyrosine kinases (gefitinib, erlotinib) is aimed. After binding to the protein they inhibit phosphorylation of the tyrosine kinase part of the receptor and lead to blocking subsequent signaling pathways. As a result of this process, mitotic activity of cells is reduced, sensitivity to apoptosis increases and the growth of the tumor slows down or, eventually, stops. Iressa (gefinitib) was authorized for the treatment of NSCLC on 1st January 2009, on the basis of INTEREST and IPASS trials. It is indicated in the first line treatment of locally advanced or metastatic non-small cell lung cancer (NSCLC) patients with positive EGFR mutation (mutations in exon 18 and 19, point mutation in exon 21). It is a form of treatment with oral administration of 250 mg once a day. It is the first targeted monotherapy, which showed better efficacy compared with combined chemotherapy in the first-line treatment of advanced NSCLC with active mutation EGFR-TK.

• Keywords
• pokročilý NSCLC, léčba EGFR tyrozinkinázovými inhibitory,
• MeSH
• Biological Therapy methods   trends   utilization   MeSH
• Quinazolines administration & dosage   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Molecular Targeted Therapy methods   trends   utilization   MeSH
• Diagnostic Techniques, Respiratory System utilization   MeSH
• ErbB Receptors antagonists & inhibitors   therapeutic use   MeSH
• Genes, erbB-1 genetics   immunology   drug effects   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Mutation genetics   immunology   drug effects   MeSH
• Bronchial Neoplasms diagnosis   etiology   therapy   MeSH
• Carcinoma, Non-Small-Cell Lung diagnosis   genetics   therapy   MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Léčba pomocí tyrosinkinázových inhibitorů (TKI) patří mezi zavedené standardy u pacientů s tzv. častými mutacemi genu pro epidermální růstový faktor (EGFR) – tj. bodová mutace vedoucí k aminokyselinové záměně L858R (dle stávající nomenklatury p. (Leu858Arg)) a delece na exonu 19 – generalizovaného nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC). Nicméně pro ostatní (tzv. vzácné) EGFR mutace je situace ohledně účinnost EGFR-TKI u NSCLC v řadě případů nejistá. Naše kazuistika, popisující případ pacientky se vzácnou krátkou duplikací (dříve inzercí) genu EGFR na exonu 19, potvrzuje v předchozí literatuře uváděný možný pozitivní účinek při léčbě afatinibem. Dále pak popisujeme poměrně vzácnou příčinu rezistence na tuto léčbu – bodovou mutaci v genu NRAS c.35G>A, p.(Gly12Asp) (dle starší nomenklatury G12D), prokázanou metodou sekvenování nové generace (NGS) z cirkulující nádorové DNA (ctDNA) z krevního odběru. I přes probíhající výzkum není zatím bohužel znám spolehlivý TKI cílící na tuto mutaci.

• MeSH
• Adenocarcinoma of Lung * pathology   therapy   MeSH
• Afatinib administration & dosage   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Genes, erbB-1 genetics   MeSH
• Humans MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Osimertinib představuje zástupce třetí generace tyrozinkinázových inhibitorů receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Oproti inhibitorům první a druhé generace je účinný rovněž u pacientů s mutací typu T790M, která je nejčastější příčinou selhání terapie předchozími tyrozinkinázovými inhibitory. Uvedená kazuistika ukazuje nejen léčebné možnosti cílené onkologické léčby osimertinibem u pacienta s pokročilým karcinomem plic po selhání třetí linie protinádorové terapie, ale i stále se rozšiřující možnosti léčby karcinomu plic obecně.

Osimertinib belongs to the third generation of tyrosine kinase inhibitors that target the epidermal growth factor receptor (EGFR). In contrast with the first and the second generation of inhibitors, it is also effective in patients with T790M mutation that represents the most frequent reason for failure of therapy with previous tyrosine kinase inhibitors. The case report shows not only the therapeutic options of targeted therapy with osimertinib in a patient with advanced lung cancer after failure of the third line of oncological treatment but also the ever-expanding possibilities of lung cancer treatment in general.

• Keywords
• Tagrisso,
• MeSH
• ErbB Receptors antagonists & inhibitors   MeSH
• Genes, erbB-1 drug effects   MeSH
• Protein Kinase Inhibitors administration & dosage   pharmacology   adverse effects   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Carcinoma, Non-Small-Cell Lung * drug therapy   genetics   pathology   MeSH
• Antineoplastic Combined Chemotherapy Protocols administration & dosage   pharmacology   adverse effects   MeSH
• Receptor Protein-Tyrosine Kinases antagonists & inhibitors   MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Východiska: U nádorů, pro něž je stanovena standardní léčba, nelze indikovat samotnou podpůrnou léčbu, pokud pro to neexistuje zvláštní důvod. Protože pacientka s adenokarcinomem plic a mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor – EGFR) odmítla standardní terapii, získali jsme zkušenost s dlouhodobým sledováním pacientky pouze na podpůrné léčbě, které trvalo > 10 let. Případ: Sedmdesátiletá žena k nám byla odeslána pro výskyt opacit mléčného skla (ground glass opacities – GGO) v pravé plíci. U jedné z GGO, která byla resekována v jiné nemocnici, byl potvrzen EGFR mutovaný adenokarcinom plic. Ačkoli jí bylo vysvětleno, že standardní terapií je EGFR tyrozinkinázový inhibitor (TKI), pacientka tuto terapii odmítla a přála si zbylé GCO sledovat pomocí zobrazovacích technik. Během dlouhodobého sledování, které trvalo 13 let, bylo u každé GGO pozorováno mírné zvětšení. Zdvojovací čas největší GGO a karcinoembryonálního antigenu v séru byl > 2 000 dní. Závěr: I když je to velmi vzácné, některé EGFR mutované adenokarcinomy plic mohou mít velmi pomalou progresi. Klinický průběh u této pacientky poskytuje užitečnou informaci pro klinickou praxi u budoucích pacientů, u kterých může být klinický průběh podobný.

Background: Supportive care alone cannot be indicated for cancers for which established standard therapy exists unless there is a specific reason. Due to the refusal of standard therapy by the patient after proper explanation of the therapy, we experienced a long-term follow-up of >10 years with supportive care alone in an epidermal growth factor receptor (EGFR) mutated lung cancer patient. Case: A 70-year-old woman was referred due to the right lung with some ground glass opacities (GGOs). One of the GGOs which was resected in another hospital had been confirmed to be EGFR mutation-positive lung adenocarcinoma. Although EGFR-tyrosine kinase inhibitor (TKI) was explained to be the standard therapy, the patient refused receiving the therapy and wished to follow up imaging of the remaining GGOs. During the follow-up period of 13 years, the each GGO showed a gradual increase. The doubling time of the largest GGO and that of serum carcinoembryonic antigen was > 2,000 days, respectively. Conclusion: Although very rare, some of EGFR mutated lung adenocarcinoma might have a very slow progression. Clinical course of this patient provides useful information to the clinical practice of future patients who may have similar clinical courses.

• MeSH
• Adenocarcinoma of Lung * diagnosis   therapy   MeSH
• Genes, erbB-1 MeSH
• Humans MeSH
• Mutation MeSH
• Watchful Waiting MeSH
• Aged MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Metastazující karcinom plic má velmi špatnou prognózu, s pětiletým přežitím kolem 5 %. Plicní zhoub­né novotvary s řídicí mutací, na kterou jsou dostupné biologicky cílené léky, mají lepší prognózu, jak ukazuje kazuistika nemocné se senzitivní řídicí EGFR mutací. Během léčby byla opakovaně prováděna biopsie tumoru i odběr periferní krve, tekutá biopsie, mj. k průkazu získané rezistentní mutace T790. Nemocná přežívá s metastazujícím adenokarcinomem plic osm let, stále s dobrou kvalitou života. Byla léčena opakovaně biologicky cílenou léčbou, chemoterapií i radioterapií. Kazuistika ukazuje na to, že díky vhodně volené sekvenci léčby podle předpokládaného či známého genetického profilu tumoru se i metastazující karcinom plic může změnit z takto závažného onemocnění na onemocnění chronické.

Metastatic lung cancer has a very poor prognosis, with a 5-year survival of about 5%. Pulmonary malignancies with a control mutation for which biologically targeted drugs are available have a better prognosis, as shown by a case report of a patient with a sensitive control EGFR mutation. Tumor biopsy and peripheral blood sampling, liquid biopsy, were performed repeatedly during treatment to detect the acquired T790 resistance mutation, among other things. The patient survives with metastatic lung adenocarcinoma for eight years, still with a good quality of life. The case report shows that due to a suitably selected treatment sequence according to the presumed or known genetic profile of the tumor, even metastatic lung cancer can change from such a serious disease to a chronic one.

• MeSH
• Genes, erbB-1 MeSH
• Humans MeSH
• Neoplasm Metastasis MeSH
• Lung Neoplasms * MeSH
• Disease Progression MeSH
• Antineoplastic Agents MeSH
• Aged MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

Erlotinib byl u nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) zkoušen v klinických studiích jak v 1. linii, tak i ve vyšších liniích léčby a zároveň také jako léčba udržovací. U pacientů se senzitivními mutacemi EGFR je jeho přínos podložen několika studiemi, kdežto u pacientů bez těchto mutací je vyhodnocení účinku složitější. Zatímco původní práce, prováděné na neselektovaných skupinách nemocných, prokázaly jeho účinnost jak v adjuvantní léčbě po 1. linii chemoterapie, tak i ve 2. linii léčby, novější práce tyto účinky zpochybňují. Nicméně se zdá, že po vyčerpání všech léčebných možností může mít u některých nemocných – i přes absenci senzitivní mutace EGFR – přínos jak pro kvalitu života, tak i pro přežití. Nové naděje jsou pak u pacientů s pozitivitou EGFR vkládány do kombinace erlotinibu s bevacizumabem, kde se předpokládá, že se účinek těchto léků potencuje a vede k významnému prodloužení doby do progrese onemocnění.

Erlotinib was tested in non-small cell lung carcinoma (NSCLC) in clinical trials in both the first and upper treatment lines as well as in maintenance treatment. While patients with sensitive EGFR mutations benefit from erlotinib treatment according to several clinical trials, the patients without these mutations have evinced more questionable and more complicated effect of erlotinib. While the original work and investigation performed on non-selected groups of patients demonstrated its effect in adjuvant therapy and second line therapy, newer clinical trials contradict these effects. However, it seems that after all treatment options erlotinib might become helpful for some patients, despite of the absence of EGFR mutation. It might have a benefit both in quality of life and in survival. New hopes in EGFR positive patients have raised for the combination of erlotinib with bevacizumab. It is supposed that their effect is potentiated and this combination significantly prolongates the time to progression of the disease.

• MeSH
• Bevacizumab * therapeutic use   MeSH
• Progression-Free Survival MeSH
• Erlotinib Hydrochloride * therapeutic use   MeSH
• Genes, erbB-1 * MeSH
• Clinical Studies as Topic MeSH
• Humans MeSH
• Survival Rate MeSH
• Mutation MeSH
• Carcinoma, Non-Small-Cell Lung * drug therapy   genetics   pathology   MeSH
• Antineoplastic Combined Chemotherapy Protocols therapeutic use   MeSH
• Carcinoma, Squamous Cell MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Comparative Study MeSH

Východiska: Léčba tyrozinkinázovými inhibitory, které blokují aktivaci kaskády receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR-TKI), představuje jednu z nových modalit léčby pokročilého NSCLC. Mutace genu EGFR, delece na 19. exonu a bodová mutace na 21. exonu (L858R) jsou prediktorem dobré odpovědi na léčbu EGFR-TKI. Zmapovali jsme incidenci mutací genu EGFR u pacientů s pokročilým NSCLC v naší populaci a posoudili jejich vliv na efekt léčby EGFR-TKI. Soubor pacientů a metody: Genetické vyšetření (delece na 19. exonu a bodová mutace na 21. exonu) bylo provedeno u 613 pacientů s pokročilým NSCLC (stadium IIIB, IV). Efekt léčby (PFS, OS) EGFR-TKI byl hodnocen u 410 pacientů léčených EGFR-TKI. Přežití bylo hodnoceno metodikou podle Kaplana-Meiera a statistické srovnání bylo provedeno log-rank testem. Výsledky: Mutace genu EGFR byla prokázána u 73 (11,9 %) pacientů, 540 pacientů bylo nositeli wild-type EGFR genu. Delece na 19. exonu byla zjištěna u 49 pacientů, bodová mutace na 21. exonu (L858R) byla zjištěna u 22 pacientů, obě mutace byly zjištěny u 2 pacientů. Byl prokázán zvýšený výskyt mutací genu EGFR u pacientů s adenokarcinomem (14,9 % vs 7,8 %, p = 0,008), žen (20,2 % vs 7,1 %, p < 0,001) a nekuřáků (29,9 % vs 7,0 %, p < 0,001). Šedesát pacientů s mutací genu EGFR a 350 pacientů s wild-type EGFR genem bylo léčeno EGFR-TKI. Medián PFS při léčbě EGFR-TKI u pacientů s mutací EGFR činil 7,2 vs 2,0 měsíce u pacientů s wild-type EGFR (p < 0,001), medián OS u pacientů s mutací EGFR činil 14,5 vs 7,5 měsíce u pacientů s wild-type EGFR (p = 0,019). Závěr: Výskyt mutací genu EGFR u NSCLC v naší populaci i jejich zvýšený výskyt u pacientů s adenokarcinomem, žen a nekuřáků koreluje s daty, která byla publikována v literatuře. Výsledky analýzy přežití u pacientů léčených EGFR-TKI potvrzují vysoký potenciál aktivačních mutací EGFR pro predikci dobrého efektu léčby EGFR-TKI.

Background: Molecular targeted therapy based on tyrosine kinase inhibitors, directed at the epidermal growth factor receptor (EGFR) is one of novel options for management of NSCLC. EGFR gene mutations, exon 19 deletions and exon 21 point mutations (L858R) are good predictors of response to EGFR-TKI treatment. The aim of this study was to assess the incidence of EGFR mutations in a large cohort of Europeans with advanced NSCLC and subsequently to evaluate their impact on the effect of EGFR-TKI treatment. Patients and Methods: In total, 613 patients with advanced stage NSCLC (IIIB, IV) were genetically tested. The effect of treatment was evaluated in 410 patients treated with EGFR-TKI. Survival was evaluated using Kaplan-Meier method, and statistical comparison was performed using log-rank test. Results: EGFR mutations were detected in 73 (11.9%) patients. Exon 19 deletions were detected in 49 patients, exon 21 point mutations (L858R) were detected in 22 patients, and both mutation types were detected in 2 patients. An increased incidence of EGFR mutations among patients with adenocarcinoma (14.9% vs 7.8%, p = 0.008), women (20.2% vs 7.1%, p < 0.001) and nonsmokers (29.9% vs 7.0%, p < 0.001) was demonstrated. Sixty patients with EGFR mutation and 350 patients with wild-type EGFR were treated with EGFR-TKI. Median PFS in patients harboring EGFR mutation was 7.2 vs 2.0 months in patients harboring wild-type EGFR (p < 0.001), median OS in patients harboring EGFR mutation was 14.5 vs 7.5 months in patients harboring wild-type EGFR (p = 0.019). Conclusion: The incidence of EGFR mutations in the studied population, their increased incidence among patients with adenocarcinoma, women and non-smokers correlated with data previously published. Results of survival analysis in patients treated with EGFR-TKI confirmed high potential of EGFR mutations to predict good effect of the EGFR-TKI treatment. Genetic testing in patients with NSCLC should be a standard part of diagnostic procedures.

• Keywords
• EGFR protein, tyrozinkinázové inhibitory, EGFR mutace, molekulárně cílená léčba,
• MeSH
• Point Mutation genetics   immunology   drug effects   MeSH
• Quinazolines administration & dosage   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Molecular Targeted Therapy methods   trends   utilization   MeSH
• Gene Deletion MeSH
• ErbB Receptors genetics   immunology   drug effects   MeSH
• Genetic Testing methods   trends   utilization   MeSH
• Genetic Research MeSH
• Genes, erbB genetics   immunology   drug effects   MeSH
• Kaplan-Meier Estimate MeSH
• Smoking adverse effects   MeSH
• Humans MeSH
• Lung Neoplasms diagnosis   etiology   genetics   MeSH
• Carcinoma, Non-Small-Cell Lung etiology   genetics   therapy   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Neoplasm Grading MeSH
• Protein-Tyrosine Kinases antagonists & inhibitors   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Osimertinib patří mezi 3. generaci tyrozinkinázových inhibitorů (TKI) cílících na receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR). Jeho dobrou toleranci prokázaly již studie fáze I a II. Recentně publikovaná studie fáze III (AURA3) pak porovnávala jeho účinnost vůči platinovému doubletu u pacientů s prokázanou mutací T790M po předchozí léčbě EGFR-TKI 1. či 2. generace. Výsledkem bylo jak signifikantně i klinicky významné zlepšení doby do progrese onemocnění (PFS) a objektivní léčebné odpovědi (ORR), tak i lepší bezpečnostní profil a zlepšení kvality života pacientů. Osimertinib se proto stal novým standardem u této skupiny nemocných s nemalobuněčnými plicními karcinomy (NSCLC).

Osimertinib belongs to the third generation of tyrosine kinase inhibitors (TKIs) that target the epidermoid growth factor receptor (EGFR). Good tolerance of osimertinib was demonstrated by the studies of phase I and II. Recently published phase III study (AURA3) compared effectiveness of osimertinib against platinum doublet in patients with documented T790M mutation after previous treatment with 1st or 2nd generation EGFR-TKIs. The result was as significantly as clinically improvement in time to progression (PFS), objective response rate (ORR) and better safety profile and quality of life of patients. Osimertinib therefore become the new standard for this group of patients with non small cell lung cancer (NSCLC).

• Keywords
• osimertinib,
• MeSH
• ErbB Receptors * antagonists & inhibitors   MeSH
• Protein Kinase Inhibitors * therapeutic use   MeSH
• Clinical Trials, Phase III as Topic MeSH
• Humans MeSH
• Mutation genetics   MeSH
• Carcinoma, Non-Small-Cell Lung drug therapy   MeSH
• Antineoplastic Agents therapeutic use   MeSH
• Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
• Protein-Tyrosine Kinases antagonists & inhibitors   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH