Functional diagnostics
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Funkční diagnostika jako zjišťování profilu aktivit klienta je nedílnou součástí rehabilitace. Zaměřujeme se na diagnostiku pracovních aktivit s cílem návratu klienta do výdělečné činnosti. V běžné praxi se tato diagnostika provádí bez jednotné a validizované metodiky, většinou prostým úsudkem ošetřujícího lékaře. Ani závodní lékař rozhodující o konkrétním pracovním zařazení často nemá v ruce všechny potřebné podklady. Přitom nároky jednotlivých pracovních pozic, zvláště na osoby se zdravotním postižením, neustále rostou.
Functional diagnostics, i.e. finding out the profile of activities of a client, is an inherent part of rehabilitation. We focus on diagnostics of working activities with the aim of returning a client into employment. In common practice, the diagnostics is undertaken without uniform and validated methodology mostly it is based on common reasoning of a practitioner. Even the physician of the enterprise, who decides about a particular working position, does not have all necessary background materials at his/her disposal. At the same time, requirements of particular working positions, especially concerning handicapped people, are increasing. The paper discusses the process of including persons with health handicap into the working process from the point of view of possibilities of description of client abilities and their comparison with requirements of the working position considered. It suggest that it is possible to use the same methodology after verification also in the field of review medicine.
Funkční diagnostika jako zjišťování profilu aktivit rehabilitanta je nedílnou součástí rehabilitace. Zaměřujeme se na diagnostiku pracovních aktivit s cílem návratu rehabilitanta do výdělečné činnosti. V běžné praxi se tato diagnostika provádí bez jednotné a validizované metodiky, většinou prostým úsudkem ošetřujícího lékaře. Ani závodní lékař, rozhodující o konkrétním pracovním zařazení, často nemá v ruce všechny potřebné podklady. Přitom nároky jednotlivých pracovních pozic, zvláště na osoby se zdravotním postižením, neustále rostou. Práce probírá proces zařazování osob se zdravotním postižením do pracovního procesu z hlediska možností popsat schopnosti rehabilitanta a porovnat je s nároky uvažované práce. Kromě základního metodologického rozboru uvádí i techniky, používané k tomuto účelu u nás a ve vyspělých zemích světa.
Functional diagnostics as the determination of activity profile of the rehabilitants is an integral part of rehabilitation. The authors concentrate on the diagnostics of working activities with the aim of returning the rehabilitant to earning powers. In common practice the diagnostics has been performed without unified and valid methods, simply by logical reasoning of the physician. Even the plant physician, making decision of the actual job placement, often lacks required documents. For all that the requirements of individual working positions, especially in persons with health handicaps into the working process, which are related to the possibility to describe the rehabilitantʼs capacity and to compare it with the job requirements are limited. In addition to basic methodological analysis the paper presents the techniques used for this purpose in this country and abroad.
[Experience in functional diagnostics of balance]
Cílem sdělení je prezentovat zkušenosti s funkční diagnostikou poruch rovnováhy tak, jak je prováděna na Klinice ORL a chirurgie hlavy a krku FN v Motole. Funkční diagnostika probíhá ve třech úrovních. První úrovní je běžné klinické ORL vyšetření, druhou klinické neurootologické vyšetření a třetí úrovní je kompletní neurootologické vyšetření za pomocí přístrojů. Uvedenýmpostupembylo v období od ledna 2000 do října 2003 vyšetřeno naKlinice ORL a chirurgie hlavy a krku 267 pacientů s poruchami rovnováhy, ve věkovém rozmezí od 17 - 81 let s průměrným věkem 47,4 let. Největší skupinu, 54,3 %, tvořili pacienti s periferním typemvestibulární poruchy. 19,5 % představovali pacienti s akutním periferním postižením převážně jednostranným, mezi kterými dominovali pacienti s diagnózou benigního paroxyzmálního polohového vertiga (33 pacientů). Zbývajících 34,8 % z celého souboru byli pacienti s chronickým periferním postižením. Centrální postižení bylo diagnostikováno u 17,6 % pacientů souboru. 12 % pacientů mělo známky postižení obou částí vestibulárního systému, 16,1 % tvořili pacienti, u kterých nebyla zjištěna porucha vestibulárního systému. Funkční diagnostiku poruch rovnováhy rozdělenou do tří úrovní považujeme za výhodnou z hlediska dostupnosti, technické náročnosti a diagnostické přínosnosti. Při adekvátním provedení jednotlivých kroků umožňuje rychle stanovit předběžné závěry a zahájit léčbu již na druhé úrovni. Pokud je nutná kvantifikace poruchy, je třeba provést diagnostický protokol kompletně.
The aim of theworkwas to present the experience in functional diagnostics of balance in the way it has been performed at the Clinic of Otolaryngology and Head and Neck Surgery in the Teaching Hospital in Prague - Motol. Functional diagnostics is made at three levels. The first level is a common otolaryngological examination, the second one represents neurootological examination and the third level is a complete neurootological examination using various devices. This procedure has been applied in 267 patients with balance disorders at the age of 17 to 81 years, the mean age being 47.4 years, at the Clinic of Otolaryngology and Head and Neck Surgery in the period of January 2000 till October 2003. The largest group, 54.3% of patients, included patients with peripheral type of vestibular disorder. Patients withacute peripheral, mostly unilateral, defect represented 19.5%, being dominated by patients with the diagnosis of benign paroxysmal positional vertigo (33 patients). The remaining 34.8% of patients included those with chronic peripheral defect. Central defect was diagnosed in 17.6% of patients of the cohort. Signs of damage in both parts of vestibular system were observed in 12% of patients. Patients without any kind of vestibular system disorder constituted 16.1% of patients. Functional diagnostics of balance disorders classified into three levels is considered useful from the standpoint of availability, technical requirements and diagnostic contribution by the authors. If individual steps are performed adequately, preliminary conclusions can bed drawn rapidly and therapy of advanced level can be initiated. If the defect must be quantified, the complete diagnostic protocol should be performed.
Práce je soustředěna na současný pohled na etiopatogenezi, diagnostické možnosti a terapii funkčních gastrointestinálních poruch. Klíčové místo v etiopatogenezi je v současné době připisováno poruchám motility, viscerální hypersenzitivitě, psychosociálním faktorům a neurohumorálním působkům. Diagnóza je vzhledem k polymorfii klinických příznaků stále obtížná a v praxi převládá stanovení diagnózy na základě vyloučení organické příčiny obtíží. Terapie funkčních poruch zahrnuje širokou paletu různých skupin léků. Výběr terapie závisí především na klinické symptomatologii. Nelze však zapomenout, že terapeutický přístup musí být komplexní a důležité místo vedle medikamentózní terapie má psychoterapie a úprava životosprávy. Přes současný pokrok perspektiva vyžaduje především další prohloubení znalostí etiopatogeneze, ze které vyplynou nové diagnostické a terapeutické poznatky.
Author presents an overview of ethiopathogenic factors, diagnostic and therapeutical possibilities of functional gastrointestinal disorders. The key role in ethipathogenesis is now credited to the motility disorders, visceral hypersensitivity, psychosocial factors and to neurohumoral agents. Diagnosis is still difficult because of the polymorphic clinical signs. In praxis the disease is often diagnosed by excluding organic causes of complaints. Therapy includes awide scale of remedies. The choice depends on the clinical symptomatology. Therapeutic approach must be complex; beside the pharmacological treatment, an important place has psychotherapy and improvement of the personal regime. In spite of the present progress, it is necessary to widen our knowledge on the ethiopathogesy and thus to improve the diagnostic and therapeutic possibilities.
- MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dyspepsie diagnóza etiologie terapie MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- funkční onemocnění tlustého střeva diagnóza etiologie terapie MeSH
- gastrointestinální trakt patofyziologie MeSH
- příznaky a symptomy ústrojí trávicího diagnóza terapie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Funkční nemoci gastrointestinálního traktu (GIT) jsou značně heterogenní skupinou. Svojí ubikvitárností a značným dopadem na kvalitu života pacientů začínají ovlivňovat i socioekonomický stav národů. Aktivní přístup k funkčním onemocněním zažívacího traktu vyžaduje nové diagnostické postupy a terapeutické přístupy. Objektivizace subjektivních obtíží u funkčních poruch je zřejmě nejobtížnějším úsekem, na kterém závisí škála klasifikace a terapeutické možnosti.
Functional gastrointestinal disorders represent a very heterogeneous group. Being ubiquitous and having a significant impact on quality of life of patients, they have started to show an influence on social and economic conditions of nations. An active approach towards functional gastrointestinal disorders requires new diagnostic procedures and therapeutical management. The classification and therapeutical modalities of functional gastrointestinal disorders are derived from the objectification of subjective complaints, what represents the most perplexing part in diagnosis.
- MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dyspepsie diagnóza klasifikace MeSH
- funkční onemocnění tlustého střeva diagnóza terapie MeSH
- gastrointestinální motilita farmakologie MeSH
- lidé MeSH
- poruchy motility jícnu diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Hermeneutika je moderní vědecká metoda zíuíazovaná mezi metody kvalitativního výzkumu. Jejím cílem je ptát se po podstatě jevů (např. uměleckých děl, sociálních situaci i biologických procesů) a snažit se o jejich pochopení a vysvětlení. Aniž by byl rozšířen a využíván její název, uplatňuje se tato metoda i ve fyzioterapii. Při diagnostice ťuíťkčních poruch pohybového systému nevystačíme s pouhým zaznamenáním přítomných změn, nýbrž musíme se ptát po jejich významu a smyslu a snažit se pochopit skryté souvislosti. Míra, do jaké jsme toho schopni, pak určuje kvalitu terapeutického procesu.
Hermeneutics is modern scientific method assigned to the quantitative research methods. The objective of this method is searching the nature of phenomena (e.g. work of art, social situations and biological processes) and trying to understand and explain them. In spite of the fact, that its name is not widely broadening and using, this method is being applied in physiotherapy. Merely recording of actual changes at the diagnostics of functional disorders of movement system is not sufficient, but we have to ask for its significance and reason and to endeavour to grasp hidden relations. Therapeutic process quality is then determinated by the extent of our understanding capability.
Oxford medical publications
xiii, 390 s. : il., tab., grafy ; 26 cm
