- MeSH
- Bacteria MeSH
- Biotechnology MeSH
- Chaperonins physiology classification MeSH
- Mitochondria MeSH
- Evolution, Molecular MeSH
- Plastids MeSH
- Publication type
- Review MeSH
elektronický časopis
- MeSH
- Biomedical Engineering MeSH
- Macromolecular Substances MeSH
- Molecular Structure MeSH
- Structure-Activity Relationship MeSH
- Conspectus
- Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
- NML Fields
- biologie
- biomedicínské inženýrství
- biochemie
- NML Publication type
- elektronické časopisy
Journal of neurology. Supplement, ISSN 0340-5354 vol. 247, suppl. 1, March 2000
I/42 s. : il. ; 28 cm
John Russell -- CONTENTS -- і -- Message to the Vatican Observatory Conference on Evolutionary and Molecular Wildman .117 -- Teleology Without Teleology: Purpose through Emergent Complexity -- Paul Davies .151
Scientific perspectives on divine action ; vol. 3
1st ed. xxxiv, 551 s.
- Conspectus
- Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
- NML Fields
- biologie
Pochopení patogeneze vrozeného deficitu faktoru VIII umožnilo podrobnou diagnostiku hemofilie A na molekulární úrovni. Znalost molekulární interakce mezi faktorem VIII a von Willebrandovým faktorem vedla k vývoji specifických metod pro rozlišení hemofilie A od von Willebrandovy choroby. Poznání, že určité typy mutací v genu pro faktor VIII jsou spojeny s různou tíží hemofilie, umožnilo vypracování racionální strategie pro jejich detekci. Znalost genetické příčiny hemofilie A je využívána v genetickém poradenství při stanovení přenašečství a prenatální diagnostice. Ze znalosti mutace lze také odvodit riziko vzniku inhibitoru, nejzávažnější komplikace substituční léčby. Pokračuje vývoj nových postupů pro méně invazivní prenatální diagnostiku a její posun do časnějších stadií vývoje.
Understanding the pathogenesis of haemophilia A has allowed for detailed diagnosis of the condition at molecular level. Evaluation of interaction between factor VIII and von Willebrand factor has been utilised to distinguish mild forms of haemophilia A from von Willebrand disease. Discovery of wide spectrum of mutations in the factor VIII gene and their association with different severity of the disease allowed for development of a rational strategy for mutation detection in clinical settings. Characterisation of the genetic defects is required for carrier detection and antenatal testing and it also helps to predict risk of factor VIII inhibitor development. Research is ongoing to establish less invasive prenatal testing and to move the testing to pre-gravid period.
- MeSH
- Molecular Diagnostic Techniques MeSH
- Factor VIII analysis MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Hemophilia A diagnosis genetics classification MeSH
- Humans MeSH
- Mutation MeSH
- Polymorphism, Genetic MeSH
- Prenatal Diagnosis MeSH
- von Willebrand Diseases diagnosis genetics MeSH
- von Willebrand Factor analysis MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Hemofilie A patří mezi nejčastější vrozené krvácivé choroby. Krvácivý fenotyp je způsoben nedostatkem funkční aktivity faktoru VIII v krevní plazmě. V patogenezi hemofilie A se uplatňuje spektrum mutací od rozsáhlých inverzí, delecí a inzercí různého rozsahu až po jednonukleotidové záměny. Deficit faktoru VIII je tak důsledkem poruchy transkripce, translace nebo aminokyselinové sekvence. Studium aminokyselinových záměn s pomocí 3D-modelu ukázalo, které záměny vedou k abnormálnímu poskladání proteinu a jeho nestabilitě a které narušují jeho funkční interakce. Podařilo se také stratifikovat genetické defekty podle rizika vzniku inhibitoru a odhalit mechanizmus působení inhibujících protilátek. Získané poznatky jsou postupně využívány v diagnostické praxi a vývoji nových léčebných postupů.
Hemofilie A patří mezi nejčastější vrozené krvácivé choroby. Krvácivý fenotyp je způsoben nedostatkem funkční aktivity faktoru VIII v krevní plazmě. V patogenezi hemofilie A se uplatňuje spektrum mutací od rozsáhlých inverzí, delecí a inzercí různého rozsahu až po jednonukleotidové záměny. Deficit faktoru VIII je tak důsledkem poruchy transkripce, translace nebo aminokyselinové sekvence. Studium aminokyselinových záměn s pomocí 3D-modelu ukázalo, které záměny vedou k abnormálnímu poskladání proteinu a jeho nestabilitě a které narušují jeho funkční interakce. Podařilo se také stratifikovat genetické defekty podle rizika vzniku inhibitoru a odhalit mechanizmus působení inhibujících protilátek. Získané poznatky jsou postupně využívány v diagnostické praxi a vývoji nových léčebných postupů.
- MeSH
- Factor IXa physiology genetics MeSH
- Factor VIII biosynthesis physiology genetics MeSH
- Factor VIIIa physiology genetics MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Genes MeSH
- Hemophilia A diagnosis genetics MeSH
- Humans MeSH
- Mutation MeSH
- Review Literature as Topic MeSH
- Antibodies MeSH
- von Willebrand Factor physiology genetics MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Molekulárně genetická charakterizace Wilmsova tumoru hraje důležitou roli v osvětlení genetických aspektů nádorového onemocnění obecně. Na rozdíl od geneze retinoblastomu, kde je při dvou zásazích inaktivován jediný gen, jsou biologické signalizační dráhy podmiňující vznik Wilmsova tumoru je ztráta heterozygozity na krátkém raménku chromozómu 11 nejčastější genetickou alterací, což svědčí o vyřazení jednoho nebo několika nádorových supresorových genů, které jsou lokalizovány v oblasti 11p. Nejlépe prostudovaným genem Wilmsova tumoru je gen WT1, který byl klonován a sekvenován. Biologická funkce proteinu WT1 je komplexní a pravděpodobně vyžaduje interakci s jinými proteiny, DNA, ale i RNA. Do rozvoje nádorů jsou zahrnuty nejen změny genetické, nýbrž i epigenetické, např. hypermetylace promotoru a genomový imprinting.
Molecular genetics of the Wilms' tumor plays an important role in the elucidation of the genetic etiology of the tumor disease generally. Contrary to the genesis of retinoblastoma, where a single gene is inactivated by two hits, the biological signalling pathways determining the origin of the Wilms' tumor are more complex and several genes in several loci may participate. Formation of the Wilms' tumor is accompanied with the most frequent genetic alteration, which is the loss of heterozygosity on the short arm of chromosome 11. It indicates inactivation of one or several tumor suppressor genes located at 11p region. The most studied gene of the Wilms' tumor is WT1 gene, which has been cloned and sequenced. Biological function of WT1 protein is complex one and it requires probably an interaction with other proteins, DNA and also RNA. The development of the tumor determines not only the genetic changes, but also epigenetic changes, e.g., hypermethylation of promoter and genome imprinting.
- MeSH
- Chromosome Aberrations MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Genomic Imprinting MeSH
- Locus Control Region MeSH
- Wilms Tumor genetics MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Pomerne dlho pretrvávali predstavy, že nádor je tvorený iba transformovanými bunkami, pre ktoré je typická hyperproliferácia, invazívnosť a imortalizácia buniek. Terapeutické stratégie boli preto zamerané na autonómnu proliferáciu a prežívanie nádorových buniek. Ide o vlastnosti podmienené aktiváciou onkogénov a inaktiváciou tumor-supresorových génov. Vedecké sledovania priniesli poznanie, že samotný rast nádoru je komplexným dejom. Okrem toho potvrdili účasť heterotypických multicelulárnych interakcií v nádorovom tkanive. Komplexita ako charakteristika sa priraďuje k tým dejom, ktoré nevykazujú vlastnosti lineárnych systémov. V priebehu nádorového rastu sú určité zákonitosti, ktoré nie je možné presne usporiadať z hľadiska trvania a následnosti. Preto ho môžeme považovať za dej so znakmi komplexity. Pri takomto pohľade nádorové prostredie tvoria viaceré druhy buniek, ako sú endotelové bunky a ich progenitorové bunky, pericyty, fibroblasty, fibroblasty asociované s nádorom, myofibroblasty, hladkosvalové bunky, žírne bunky, T- a B-lymfocyty, neutrofily, eozinofily, bazofily, NK-bunky a niekoľko foriem makrofágov. V súčasnosti sa opodstatnene predpokladá, že hlboké štúdium vnútorného prostredia nádorov môže viesť k formovaniu nových základov nádorovej biológie ako aj terapeutických postupov. Štúdium detailov mikroprostredia nádorov je potrebné z hľadiska vedeckého poznania a následne aj pre definovanie biomarkerov charakterizujúcich nádory. Ich sledovanie prehĺbi molekulovú diagnostiku. Biomarkery sa budú využívať v širokom meradle pre monitorovanie priebehu rastu nádorov a aj priebehu liečby. Sledovanie kombinácie biomarkerov umožní bližšie charakterizovať mikroprostredie nádorov. Okrem receptorov, signálnych molekúl, rastových faktorov, molekúl akcelerujúcich apoptózu to môžu byť nielen molekuly samotné, ale aj ich kombinácie, alebo charakteristiky neoangiogenézy, alebo inervácie nádorov. Komplexita nádorov zahrňuje nielen intracelulárne prostredie, ale aj intercelulárne vzťahy a vzťahy buniek s extracelulárnymi súčasťami nádorov. K doteraz známym skutočnostiam pribudne sledovanie cirkulujúcich nádorových buniek. Pre ich detekciu sa s veľkou pravdepodobnosťou budú využívať nízkomolekulové fluoreskujúce farbivá. Možno očakávať, že cirkulujúce nádorové bunky budú markerom prognózy i ukazovateľom progresie malignity a liečby. Vedecké bádanie prehĺbi individuálnu terapiu pacientov s nádorovými chorobami. V prehľadovej štúdii sme sa pokúsili analyzovať vedecké poznatky z pozície akceptácie zložitostí a heterogénnosti každého nádoru. Spracovanie obrovského množstva literatúry sme považovali za zmysluplné z hľadiska akceptácie nových poznatkov a teoretickej prípravy na očakávané zmeny diagnostiky a liečby nádorov. Predpokladáme, že prezentované poznatky sú užitočným krokom pre ucelený pohľad do mikroprostredia nádorov.
It was believed for rather a long time that the only components of tumour tissue are transformed cells characterised by hyper- proliferation, invasivity and immortalisation. Therapeutic strategies thus focused on autonomous proliferation and tumour cell survival. These result from oncogene activation and inactivation of tumour-suppressor genes. Research studies showed that tumour growth itself is a complex process. In addition, studies confi rmed involvement of heterotypical multicellular interactions in tumour tissue. Complexity as a characteristic is one of the processes that do not demonstrate attributes of linear systems. The process of tumour growth involves certain patterns that cannot be classified according to duration and sequence. Consequently, tumour growth can be viewed as a process with features typical for complexity. From this perspective, tumour environment consists of a range of cells, such as endothelial cells and their progenitor cells, pericytes, fi broblasts, tumour-associated fi broblasts, myofi broblasts, smooth muscle cells, mast cells, T- and B-lymphocytes, neutrophils, eosinophils, basophils, NK-cells and several different forms of macrophages. At present, well-founded assumptions exist that in-depth study of intra-tumour environment might lead to formulation of new principles in tumour bio logy as well as introduction of new therapeutic strategies. Research into details of tumour microenvironment is needed to expand scientifi c knowledge as well as to, subsequently, defi ne tumour bio markers. Monitoring of these bio markers will facilitate molecular diagnostics. Biomarkers will be widely used to monitor tumour growth as well as to monitor the process of treatment. Monitoring of combinations of bio markers will enable more detailed characterisation of tumour microenvironment. These might include, apart from receptors, signal molecules, growth factors and molecules accelerating apoptosis, specifi c molecules as well as their combinations or neoangiogenesis or tumour innervation parameters. Tumour complexity involves not just intracellular environment but also intracellular relationships and associations between cells and extracellular tumour components. Detection of circulating tumour cells represents another parameter to be monitored. Low-molecular weight fl uorescent dyes will very likely be used for their detection. It can be assumed that circulating tumour cells will be used as markers of prognosis as well as indicators of malignity progression and treatment. Scientifi c advances in this area will facilitate individua lised therapy of patients suffering from cancers. The aim of the present review study was to analyze scientifi c knowledge from the perspective of acceptance of complexity and heterogeneity of each tumour. We perceived processing of the vast amounts of literature as meaningful with respect to recognition of new knowledge and theoretical preparation for expected changes in diagnostics and treatment of tumours. We believe that the presented fi ndings are a useful step towards achievement of comprehensive insight into tumour microenvironment.
