• MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory MeSH
• srdeční komory MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• kardiologie

Úvod: Četnost použití dlouhodobých levostranných implantabilních mechanických srdečních podpor (LVAD) se stále zvyšuje. Akutní dysfunkce nebo selhání pravé komory po implantaci LVAD má významný vliv na morbiditu a mortalitu pacientů. Cílem práce bylo zhodnocení léčby dysfunkce pravé komory po implantaci LVAD. Metodika: U souboru 21 pacientů s implantovaným HeartMate II® LVAD v období prosinec roku 2006 až duben roku 2009 jsme retrospektivně zhodnotili základní předoperační parametry charakterizující stav kardiovaskulárního systému a orgánové funkce před implantací LVAD, použitou farmakologickou a mechanickou podporu pravé komory po implantaci a celkové klinické výsledky k 30. červnu 2009. Výsledky: LVAD byl implantován 18 mužům a 3 ženám s průměrným věkem 48,7 +/- 11,2 let. Převažující diagnózou byla dilatační kardiomyopatie (9 pacientů; 42,9 %) a indikací most k transplantaci srdce (19 případů; 90,4 %). Farmakologická podpora funkce pravé komory po zavedení LVAD zahrnovala dobutamin (21 pacientů; 100 %), milrinon (21 pacientů; 100 %), izoprenalin (1 pacient; 4,8 %) a levosimendan (5 pacientů; 23,8 %). Podání levosimendanu bylo u 2 (9,5 %) pacientů v pooperačním období nezbytné zopakovat. Inhalační oxid dusnatý byl aplikován 14 (66,7 %) pacientům. I přes maximální farmakologickou podporu jsme museli ve 3 (14,3 %) případech zavést pravostrannou mechanickou podporu (RVAD). Přemostění do transplantace srdce bylo úspěšné u 9 (42,8 %) pacientů; v jednom (4,8 %) případě došlo k úspěšné explantaci LVAD; 6 (28,6 %) pacientů žije dosud s LVAD; 5 (23,8 %) pacientů zemřelo s implantovaným LVAD. Závěr: Po implantaci LVAD je nezbytná agresivní farmakologická a v některých případech i mechanická podpora funkce pravé komory, aby byla zajištěna adekvátní funkce LVAD, a tím minimalizována morbidita a mortalita.

The frequency of long-term left ventricular assist device (LVAD) implantation is increasing. Acute right ventricular dysfunction or right ventricular failure after LVAD implantation has important influence on morbidity and mortality. The aim of our study was to assess the management of right ventricular dysfunction after LVAD implantation. METHODS: The study group comprised 21 patients with implanted HeartMate II LVAD since December, 2006 to April, 2009. We evaluated in retrospective fashion baseline parameters of cardiovascular and other organ systems before LVAD implantation, applied pharmacological and mechanical support for the right ventricle, and important clinical outcomes to the end ofJune, 2009. RESULTS: LVAD was implanted in 18 men and 3 women with mean age of 48.7 +/- 11.2 years. The most frequent diagnosis was dilatational cardiomyopathy (9 patients; 42.9%), and the most frequent indication for implantation was bridge-to-transplantation (19 patients; 90.4%). Pharmacological support of the right ventricle after LVAD implantation comprised dobutamine (21 patients; 100%), milrinone (21 patients; 100%), isoproterenol (1 patient; 4.8%), and levosimendan (5 patients; 23.8%). In 2 (9.5%) cases there was a need for repeated application of levosimendan during postoperative course. Inhalational nitric oxide was used in 14 (66.7%) patients. Despite extensive pharmacological support, 3 (14.3%) patients needed right ventricular assist device (RVAD) implantation. Most patients (9; 42.8%) survived to heart transplantation; in one (4.8%) case LVAD was successfuly explanted; 6 (28.6%) patients is living with LVAD; 5 (23.8%) patients died during LVAD support. CONCLUSION: After LVAD implantation there is a need for aggressive pharmacological, and in some cases mechanical, support of the right ventricular function to provide adequate blood flow to LVAD in order to minimize morbidity and mortality.

• MeSH
• dysfunkce pravé srdeční komory etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• kardiotonika terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• podpůrné srdeční systémy škodlivé účinky   MeSH
• pooperační péče MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární využití   MeSH
• dysfunkce pravé srdeční komory diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• farmakoterapie metody   MeSH
• hypotenze diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• kardiogenní šok komplikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• srdeční blokáda diagnóza   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• dopplerovská echokardiografie využití   MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory patofyziologie   MeSH
• dysfunkce pravé srdeční komory patofyziologie   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• srdeční katetrizace využití   MeSH
• srdeční selhání patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Čtyřiašedesátiletá žena s akutním IM pravé komory (IMPK) v kombinaci s IM spodní stěny byla přijata na JIP spádového interního oddělení a léčena antiagregancii, heparinem, intenzivní volumoterapií a katecholaminy. Progredovala hypotenze, rozvinulo se akutní oligurické selhání ledvin a počínající selhání jater. Druhý den pacientka přeložena na KJ interní kliniky, kde provedena PCI s rekanalizací a stentingem vysokého uzávěru ACD, pokračováno v masivním přívodu tekutin a katecholaminové podpoře, provedena CVVHD a dočasná kardiostimulace z pravé síně. Obnovena diuréza, stabilizován krevní tlak, v dalších dnech postupná normalizace laboratorních parametrů, pohybová rehabilitace. Po propuštění do domácího léčení postupná úprava fyzické výkonnosti a volumových a kontraktilních parametrů obou srdečních komor. Dle některých literárních údajů zůstává při infarktu pravé komory zachována viabilita jejího myokardu a výkonnost pravé komory se zlepšuje a posléze upravuje i bez časné reperfuze. Údaje o provedení a efektu časné reperfuze při IMPK jsou dosud výrazně méně časté než u infarktu levé komory. U těžkého IMPK se vznikem multiorgánového selhání je direktní PCI v kombinaci s další terapií postupem k odvrácení jinak zřejmě fatálního průběhu.

A 64-year-old woman with acute right ventricular myocardial infarction (RVMI) in combination with inferior wall myocardial infarction was admitted to the intensive care unit of her catchment area hospital and treated with antiaggregants, heparin intensive volume therapy, and catecholamines. On the following day, the patient was transferred to the coronary unit of terciary center where PCI with recanalization and stenting of the right coronary artery was performed, massive fluid administration and catecholamine support were continued and CVVHD and temporary right atrial based cardiac stimulation were performed. Diuresis was re-established and blood pressure was stabilized, in the following days laboratory parameters gradually returned to normal and physical rehabilitation was initiated. Following discharge, physical performance as well as volume and contractile parameters of both ventricles improved over time. According to the literature, in right ventricular infarction the viability of the myocardium remains preserved and the efficiency of the right ventricle improves and subsequently settles even without early reperfusion. The data on performing and effects of early reperfusion in RVMI have been less frequent than in the case of left ventricular infarction. In severe RVMI with multiorgan failure, direct PCI in combination with other therapeutic procedures is the method to reverse an otherwise apparently fatal course.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika MeSH
• funkce pravé komory srdeční MeSH
• infarkt myokardu farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• multiorgánové selhání MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
• rehabilitace MeSH
• stenty MeSH
• syndrom omráčeného myokardu MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Kardiálne poškodenie pri závažnej aortálnej stenóze (AS) nie je limitované na aortálnu chlopňu a ľavú komoru, ale ide o systémové ochorenie charakterizované významnou alteráciou štruktúry a funkcie srdca. Preto bola navrhnutá nová klasifikácia štádií AS na základe stupňa postihnutia myokardu. Významné množstvo pacientov s AS má dysfunkciu pravej komory, čo je pravdepodobne spôsobené komorovou interdependenciou. Preukázal sa vzťah medzi dysfunkciou pravej komory a zvýšenou mortalitou u symptomatických aj asymptomatických pacientov so závažnou AS. Títo pacienti by mohli viac profitovať z intervenčného výkonu. Štandardizované echokardiografické vyšetrenie pacientov so závažnou aortálnou stenózou by teda malo zahŕňať detailnú analýzu funkcie pravej komory.

Cardiac damage in severe aortic stenosis (AS) is not limited to the aortic valve and left ventricle, but is a systemic disease characterized by a significant alteration in cardiac structure and function. Therefore, a new classification of AS based on the degree of myocardial damage was proposed. A significant number of patients with AS have right ventricular dysfunction likely due to ventricular interdependence. Relationship between right ventricular dysfunction and increased mortality in both symptomatic and asymptomatic patients with severe AS was demonstrated. These patients could benefit more from intervention. Therefore, a standardized echocardiographic examination of a patients with severe aortic stenosis should provide a detailed analysis of right ventricular function.

• MeSH
• aortální stenóza * chirurgie   patologie   MeSH
• chirurgická náhrada chlopně metody   MeSH
• dysfunkce pravé srdeční komory * chirurgie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• srdeční chlopně umělé MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• transkatetrální implantace aortální chlopně * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• dysfunkce pravé srdeční komory diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• echokardiografie MeSH
• inhibitory fosfodiesteras terapeutické užití   MeSH
• kontrakce myokardu účinky záření   MeSH
• lidé MeSH
• pulzatilní průtok MeSH
• srdeční katetrizace MeSH
• vazodilatancia aplikace a dávkování   MeSH
• ventilace umělá s výdechovým přetlakem MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Dlouhodobá stimulace z hrotu pravé komory srdeční způsobuje asynchronní komorovou aktivaci a kontrakci a zhoršuje funkci levé komory srdeční. Septální stimulace pravé komory ve srovnání s apikální stimulací pravé komory umožňuje fyziologičtější aktivaci komor. Tento článek podává přehled studií srovnávajících alternativní stimulaci pravé komory a shrnuje informace o anatomii septa pravé komory a způsobu zavedení stimulační elektrody.

Long-term right ventricular apical pacing produces asynchronous ventricular activation and contraction and is associated with left ventricular dysfunction. Right ventricular septal pacing compared to right ventricular apical pacing allows more physiological ventricular activation. The paper is an overview of studies comparing alternative right ventricular pacing sites and summarizes the anatomy of right ventricular septum and the techniques of right ventricular septal lead positioning.

• Klíčová slova
• trvalá kardiostimulace, alternativní stimulace pravé komory,
• MeSH
• funkce pravé komory srdeční MeSH
• Hisův svazek MeSH
• implantované elektrody MeSH
• kardiostimulace umělá metody   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• komorová dysfunkce terapie   MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• funkční vyšetření srdce MeSH
• kardiochirurgické výkony MeSH
• koronární bypass MeSH
• radionuklidy diagnostické užití   MeSH
• revaskularizace myokardu MeSH
• srdeční komory patofyziologie   MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• dysfunkce pravé srdeční komory diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• komorová tachykardie diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• náhlá srdeční smrt MeSH
• srdeční arytmie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH