INTRODUCTION: We assessed best available data on access and delivery of acute stroke unit (SU) care, intravenous thrombolysis (IVT) and endovascular treatment (EVT) in the European region in 2019 and 2020. PATIENTS AND METHODS: We compared national data per number of inhabitants and per 100 annual incident first-ever ischaemic strokes (AIIS) in 46 countries. Population estimates and ischaemic stroke incidence were based on United Nations data and the Global Burden of Disease Report 2019, respectively. RESULTS: The estimated mean number of acute SUs in 2019 was 3.68 (95% CI: 2.90-4.45) per one million inhabitants (MIH) with 7/44 countries having less than one SU per one MIH. The estimated mean annual number of IVTs was 21.03 (95% CI: 15.63-26.43) per 100,000 and 17.14% (95% CI: 12.98-21.30) of the AIIS in 2019, with highest country rates at 79.19 and 52.66%, respectively, and 15 countries delivering less than 10 IVT per 100,000. The estimated mean annual number of EVTs in 2019 was 7.87 (95% CI: 5.96-9.77) per 100,000 and 6.91% (95% CI: 5.15-8.67) of AIIS, with 11 countries delivering less than 1.5 EVT per 100,000. Rates of SUs, IVT and EVT were stable in 2020. There was an increase in mean rates of SUs, IVT and EVT compared to similar data from 2016. CONCLUSION: Although there was an increase in reperfusion treatment rates in many countries between 2016 and 2019, this was halted in 2020. There are persistent major inequalities in acute stroke treatment in the European region. Tailored strategies directed to the most vulnerable regions should be prioritised.

• MeSH
• cévní mozková příhoda * epidemiologie   MeSH
• endovaskulární výkony * MeSH
• ischemická cévní mozková příhoda * epidemiologie   MeSH
• ischemie mozku * epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• trombolytická terapie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• akutní nemoc terapie   MeSH
• cerebrovaskulární poruchy MeSH
• ischemie mozku prevence a kontrola   rehabilitace   terapie   MeSH
• terapie náhlých příhod MeSH
• urgentní zdravotnické služby MeSH
• Publikační typ
• směrnice MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• angiologie
• urgentní lékařství

• MeSH
• cévní mozková příhoda terapie   MeSH
• neuroprotektivní látky terapeutické užití   MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• neurologie
• neurochirurgie

• MeSH
• cerebrovaskulární poruchy prevence a kontrola   terapie   MeSH
• cévní mozková příhoda diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• magnetická rezonanční angiografie MeSH
• počítačová rentgenová tomografie MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• angiologie
• neurologie
• radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody

Tento článek se zaměřuje na aktuální a komplexní přehled o stroke mimics (SM), jež představují výzvu pro diferenciální diagnostiku vzhledem k širokému spektru jejich příznaků podobných CMP. Uvádíme stručná epidemiologická data, klinický obraz a čtyři prediktivní škály vyvinuté pro diagnostiku SM, které byly identifikovány na základě literární rešerše: TeleStroke Mimic Score (TSM), FABS, simplified FABS (sFABS) a Khan score. Tyto validované nástroje mohou podpořit rychlé a efektivní rozhodování o léčbě v prostředí urgentního příjmu s cílem minimalizovat zpoždění v poskytování adekvátní péče pacientům s CMP. Rádi bychom upozornili na význam správného rozpoznání SM s ohledem na časovou citlivost rekanalizační léčby, důrazem na optimalizaci léčby a management pacientů s akutně vzniklými neurologickými příznaky.

The article presents a current and comprehensive review of stroke mimics (SM), which represent a challenge for differential diagnosis due to their wide range of similar symptoms with strokes. It delves into the brief epidemiology, clinical features, and four predictive scales for SM diagnosis, which were identified on the basis of a literature search: TeleStroke Mimic Score (TSM), FABS, simplified FABS (sFABS), and Khan score. These validated tools might support rapid and efficient decision-making regarding treatment in an emergency department setting with the goal of minimizing delays in providing adequate care to patients with stroke. We would like to highlight the importance of correct identification of SM given the time sensitivity of revascularization treatment, with a focus on optimizing treatment and management of patients with acute onset of neurological symptoms.

• Klíčová slova
• stroke mimics,
• MeSH
• cévní mozková příhoda diagnóza   patologie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• nemoci nervového systému * diagnóza   epidemiologie   klasifikace   patologie   MeSH
• neurologické manifestace MeSH
• neurologické vyšetření klasifikace   MeSH
• prediktivní hodnota testů * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Women are more likely to have a worse outcome after an acute stroke than men. Some studies have suggested that women also benefit less from intravenous thrombolysis after an acute ischemic stroke, but others found no sex differences in safety and efficacy. We aimed to evaluate differences in 3-month outcome between sexes in intravenous tissue-type plasminogen activator-treated patients registered in the Safe Implementation of Treatments in Stroke-International Stroke Thrombolysis Register. METHODS: A total of 45 079 patients treated with intravenous alteplase were recorded from 2002 to 2011. Main outcome measures were symptomatic intracerebral hemorrhage, functional independence (modified Rankin Scale score, 0-2), and mortality at 3 months. RESULTS: Among 25 777 (57.2%) men and 19 302 (42.8%) women, we found no difference in the rate of symptomatic intracerebral hemorrhage (P=0.13), a significantly higher likelihood of functional independence at 3 months in men (P<0.0001) and a higher mortality in women when compared with men (P<0.00001). After adjustment for confounding variables, we did not observe any difference between sexes in functional outcome (odds ratio, 1.03; 95% confidence interval, 0.97-1.09; P=0.39), whereas male sex was related to a higher risk of mortality (odds ratio, 1.19; 95% confidence interval, 1.10-1.29; P=0.00003) and symptomatic intracerebral hemorrhage (odds ratio, 1.25, 95% confidence interval, 1.04-1.51; P=0.02). CONCLUSIONS: Data from Safe Implementation of Treatments in Stroke-International Stroke Thrombolysis Register suggest that intravenous thrombolysis may modify the observed survival and recovery advantage for men expected in the natural course of an ischemic stroke, with a possible larger beneficial treatment effect in women when compared with men.

• MeSH
• cévní mozková příhoda farmakoterapie   MeSH
• fibrinolytika terapeutické užití   MeSH
• intravenózní podání MeSH
• ischemie mozku MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• sexuální faktory MeSH
• tělesná hmotnost MeSH
• tkáňový aktivátor plazminogenu terapeutické užití   MeSH
• trombolytická terapie * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• cerebrovaskulární poruchy MeSH
• mozkový krevní oběh MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• angiologie
• neurovědy
• neurologie

Pacienti s ischemickou CMP čelí zvýšenému riziku výskytu celé řady kardiovaskulárních komplikací. Ty se mohou projevit například jako akutní myokardiální postižení, akutní koronární syndrom, dysfunkce levé komory (včetně syndromu Takotsubo). Dále se objevují závažné arytmie nebo náhlá srdeční smrt. Vedle těchto klinicky manifestních komplikací se u části pacientů vyskytnou oligosymptomatické abnormity jako například elevace specifických biomarkerů nebo změny na EKG. Tyto komplikace jsou spojeny s těžším neurologickým postižením a vyšší mortalitou pacientů s akutní CMP. Diagnostika a léčba kardiálních komplikací u pacientů s CMP má svá specifika a odvíjí se zejména od typu CMP. Patofyziologie těchto komplikací zůstává částečně nejasná. Podle nového konceptu tzv. stroke-heart syndromu se na vzniku časných kardiálních komplikací u pacientů s CMP mimo tradičních rizikových faktorů podílejí také další mechanizmy, jako je autonomní dysregulace nebo systémová zánětlivá odpověď, ke kterým dochází následkem CMP. Přes narůstající zájem o tuto problematiku a nové poznatky v její patofyziologii specifické léčebné postupy tohoto tzv. stroke-heart syndromu zatím chybí. V běžné klinické praxi je při včasné diagnostice a léčbě kardiálních komplikací u pacientů s akutní CMP zásadní úloha neurologa.

Patients with ischemic stroke face an increased risk of a broad range of cardiovascular complications. These may manifest as acute myocardial injury, acute coronary syndrome, left ventricular dysfunction (including Takotsubo syndrome). Furthermore, severe arrhythmias or sudden cardiac death may also occur. In addition to these clinically manifested complications, oligosymptomatic abnormalities such as elevation of specific biomarkers or ECG changes occur in some patients. These complications are associated with more severe neurological disability and higher mortality in patients with acute stroke. The diagnosis and treatment of cardiac complications in patients with stroke has its own specificities and depends mainly on the type of stroke. The pathophysiology of these complications remains partly unclear. According to the new concept of the stroke heart syndrome, it appears that, in addition to the traditional vascular risk factors, other underlying mechanisms, such as autonomic dysregulation or systemic inflammatory response arising as a consequence of brain tissue damage during stroke are involved in the development of early cardiac complications. Despite growing interest in this issue and new insights into its pathophysiology, specific therapies for this so-called stroke-heart syndrome are still lacking. In routine clinical practice, the role of the neurologist in the early diagnosis and treatment of cardiac complications in patients after acute stroke is crucial.

• MeSH
• akutní koronární syndrom diagnóza   komplikace   MeSH
• cévní mozková příhoda * diagnóza   komplikace   MeSH
• dysfunkce levé srdeční komory komplikace   MeSH
• kardiovaskulární abnormality klasifikace   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * etiologie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• srdeční arytmie komplikace   MeSH
• troponin analýza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

BACKGROUND AND PURPOSE: Temporal variations of thrombolysis delivery and their influence on outcome have been reported with controversial results. In this large cohort study, we evaluated whether thrombolytic treatment has a within-day and weekly variability corresponding to circadian and weekly patterns of ischemic stroke onset, and whether these have impact on clinical outcome. METHODS: We retrospectively analyzed patients with acute ischemic stroke receiving intravenous alteplase, prospectively included in the Safe Implementation of Treatments in Stroke-International Stroke Thrombolysis Register. Patients were grouped by treatment on day hours (08:00-19:59) or night hours (20:00-07:59) and treatment on weekdays and weekends. For each subgroup, we analyzed frequency of thrombolytic treatments, time intervals, and outcomes (3-month modified Rankin Scale score 0-2 as good functional outcome, mortality, symptomatic intracerebral hemorrhage). RESULTS: We included 21 513 patients. Considering the mean expected number of patients treated per hour (0.4) and per day of the week (9.8), if no temporal variations were present, patients were significantly treated more during day hours and weekdays (P<0.0001). Median door-to-needle and onset-to-treatment times were longer for patients treated during night hours and on weekends (P<0.01). After adjustment for confounding variables, treatment during day hours was an independent predictor of good functional outcome (odds ratio, 1.12; 95% confidence interval, 1.04-1.21; P=0.004), and patients treated during weekdays were at risk of higher mortality (odds ratio, 1.15; 95% confidence interval, 1.04-1.28; P=0.008). CONCLUSIONS: Frequency of thrombolytic treatment seems to follow the same circadian pattern of stroke incidence, whereas its correspondence to a weekly pattern is less clear. Time of treatment is an independent predictor of outcome.

• MeSH
• časná lékařská intervence statistika a číselné údaje   MeSH
• cerebrální krvácení epidemiologie   MeSH
• cévní mozková příhoda farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• ischemie mozku farmakoterapie   epidemiologie   MeSH
• kohortové studie MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• tkáňový aktivátor plazminogenu terapeutické užití   MeSH
• trombolytická terapie škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Problematika cévní mozkové příhody je aktuálním tématem současnosti. Je třeba realizovat funkční iktový program, jehož cílem je zlepšení dosavadních nepříznivých statistických ukazatelů (3. místo v pořadí příčin smrti, vysoká morbidita). Podle doporučení MZ ČR a ČNS JEP z roku 1998 je nezbytné budovat síť iktových jednotek a iktových center. Nemocnice Liberec patří k pracovištím třetího typu. budovat síť iktových jednotek a iktových center. Nemocnice Liberec patři k pracovištím třetího typu, vodítka a jeho uvedení do praxe považujeme zajeden ze základních kroků ve snaze naplnit požadavky našeho iktového programu. Jeho význam se snažíme zhodnotit v následujícím sdělení.

Stroke incidence and therapy represents still a major problem. Accomplishment of the functional stroke programme is a necessary goal for the improvement of present unfavourable results of statistics (the third most frequent cause of death, high morbidity). Since 1998, according to the recommendations of the Ministry of Health of the Czech Republic and that of the Czech Neurological Society of J. E. Purkyne a network of stroke units and stroke centres has been built. Liberec hospital belongs to the third type of hospitals where the stroke centre should be established. As one of the primary steps in the accomplishment of our stroke programme we consider elaboration of the stroke protocol as a temporal and methodological guideline and its introduction into the practice. Its relevance is evaluated in our present paper.

• MeSH
• cévní mozková příhoda epidemiologie   terapie   MeSH
• klinické protokoly klasifikace   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu organizace a řízení   využití   MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH