cerebral embolism Dotaz Zobrazit nápovědu
Cerebrovascular diseases, ISSN 1015-9770
svazky ; 30 cm
- MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování MeSH
- cévní mozková příhoda prevence a kontrola MeSH
- fibrilace síní komplikace terapie MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování MeSH
- katetrizační ablace metody MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- tromboembolie prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Paradoxní embolie je žilní trombóza, která vyvolala systémovou embolu skrze pravo-levý zkrat. Je na ni třeba myslet, kdykoliv dojde k systémové embolii z neidentifikovaného tdroje při současné přítomnosti žilních tromboembolických fenoménů. I když kontrastní echokardiografie ulehčuje klinické rozpoznání paradoxní embolie, optimální diagnostický přístup ještě nebyl stanoven. Léčebná doporučení se různí v závislosti na spolehlivosti diagnózy a měla by být individualizovaná. Primární léčbou je antikoagulace: trombolytika jsou vhodná u pečlivě vybraných jedinců. Okolnosti zvyšující přechodně tlak v právé síni mohou vést k pravo-levému zkratu skrze otevřené foramen ovale, snad umožňující žilnímu trombu přístup do tepenného oběhu. Prospěšnost profylaktického uzávěru otevřeného foramen ovale ještě není prokázaná.
Paradoxical embolism is defined as venous thrombosis causing systemic embolization through a right-to-left shunt. It can involve multiple organs simultaneously. Despite reports of the clinical presentation and devastating consequences for more than a century, this diagnosis continues to be frequently missed. It should be considered whenever there is an arterial embolism from an unidentified source in the presence of a concomitant venous thromboembolic phenomenon. While contrast echocardiography facilitates clinical recognition of paradoxical embolism, the optimum approach to diagnosis requires clarification. Recommendations for treatment vary with the certainty of diagnosis and should be individualized. Primary therapy is anticoagulation, with thrombolytics considered in carefully selected individuals, but there is little published information regarding long-term treatment and outcomes. Events that give rise to transient right atrial hypertension may result in a right-to-left shunt through a patent foramen ovale, possibly allowing a venous thrombus access to the arterial circulation; this should be considered when the source of emboli is unknown, particularly in young patients. It is not yet defined whether prophylactic closure of the foramen ovale is beneficial.
BACKGROUND: Pulmonary embolism (PE) is associated with a risk of consecutive paradoxical embolism with brain infarction through a patent foramen ovale (PFO). The aims of this study were to assess the rate of new ischemic brain lesions (IBLs) using magnetic resonance imaging (MRI) during a 12-month follow-up period with anticoagulation and to evaluate the potential relationship with the presence of PFO on transesophageal echocardiography (TEE). SUBJECTS AND METHODS: Seventy-eight patients with acute PE underwent baseline contrast TEE with brain MRI. After the 12-month follow-up, 58 underwent brain MRI. The rates of MRI documenting new IBLs were measured based on the presence of PFO. RESULTS: PFO was detected in 31 patients (39.7%). At baseline MRI, IBL was present in 39 of 78 patients (50%). The presence of IBL was not significantly higher in patients with PFO than in patients without PFO (20 [64.5% patients with PFO] versus 19 [40.4% without PFO] of 39 patients with baseline IBL, P = .063). At the follow-up MRI, in the group with new IBL (9 of 58 patients, 15.5%), the number of patients with PFO was significantly higher than that without PFO (7 [33.3%] versus 2 [5.4%], P = .008). PFO was identified as an independent predictor of new IBL (odds ratio 4.6 [1.6-47.4], P = .008). CONCLUSIONS: The presence of PFO was associated with new IBL in patients with PE. These patients are at a higher risk of ischemic stroke despite effective anticoagulation therapy.
- MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování MeSH
- aplikace orální MeSH
- barevná dopplerovská echokardiografie MeSH
- časové faktory MeSH
- cerebrální infarkt diagnostické zobrazování etiologie MeSH
- CT angiografie MeSH
- difuzní magnetická rezonance MeSH
- echokardiografie transezofageální MeSH
- foramen ovale apertum komplikace diagnostické zobrazování MeSH
- lidé MeSH
- logistické modely MeSH
- magnetická rezonanční angiografie MeSH
- odds ratio MeSH
- paradoxní embolie diagnostické zobrazování etiologie MeSH
- plicní embolie komplikace diagnostické zobrazování farmakoterapie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- pozorovací studie MeSH
Cerebrovascular diseases, ISSN 1015-9770 vol. 20, suppl. 2, December 2005
179 s. : il., tab. ; 28 cm
Vzduchová embolie byla popisována při neurochirurgických a kardiochirurgických operacích, při potápění nebo při porodu. Může k ní dojít v důsledku úrazu hrudníku nebo u laparoskopických operací při porušení žíly většího kalibru. V posledních letech jsme svědky exponenciálního nárůstu používání přístupů do centrálního žilního řečiště. V současné době se se vzduchovou embolií nejčastěji setkáváme při manipulaci s centrálními žilními katétry. Jde o vzácnou, ale potenciálně letální komplikaci. Na kazuistice 55leté pacientky léčené pro akutní divertikulitidu chceme seznámit s naší zkušeností s tímto stavem, který se klinicky projevil jako iktus. Autoři uvádějí preventivní kroky, jak tomuto stavu předejít.
Air embolism was described in neurosurgery and cardiac surgery, diving or childbirth. It can develop as a result of chest injury or during laparoscopic procedures, when a larger caliber vein is injured. Recently, we have witnessed exponential increase in the use of central venous accesses. At present, air embolism is most frequently seen when central venous catheters are being handled. It is a rare but potentially lethal complication. We wish to present our experience with air embolism clinically manifested as a stroke on a case of a 55-year-old patient treated for acute diverticulitis. The authors propose preventive steps to avoid air embolism. Key words: air embolism – central venous catheter – complication of treatment – stroke The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- MeSH
- cévní mozková příhoda diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- divertikulitida * komplikace terapie MeSH
- intrakraniální embolie * diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- vzduchová embolie diagnóza etiologie terapie MeSH
- zaváděcí katétry * škodlivé účinky využití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Akutní cévní příhoda je onemocnění se závažnou mortalitou a morbiditou. V její léčbě se podle příčiny uplatňují různé přístupy. U krvácení má rozhodující význam včasný chirurgický výkon, u ischemického iktu se vkládají největší naděje do reperfuzní a neuroprotektivní léčby. Nutriční stav a jeho vývoj v průběhu příhody má významný vliv na prognózu nemocných, celkovou dobu hospitalizace, výskyt komplikací. V našich podmínkách mu podle našich zkušeností není věnována dostatečná pozornost. Vliv nutriční intervence u nemocných s akutní cévní příhodou mozku zlepšuje jejich nutriční stav. K posouzení jejího vlivu na mortalitu je zapotřebí dalšího sledování dostatečně velikého souboru nemocných.
Acute cerebral stroke represents disease with high morbidity and mortality. According to the cause of stroke several treatment approaches are applied. The surgical procedure is important in the treatment of cerebral hemorhage, while the prognosis of ischaemic stroke could be improved by reperfusion and neuroprotective treatment. Nutritional status and its development during the stroke has infuence on the prognosis and severity of disease, the hospital stay lenght and complications occurence. According to our experiences there is not sufficient attention paid to nutritional parameters in these patients. The influence of nutritional intervention in patients with cerebral stroke improves their nutritional parameters. The future large study is needed for evaluation of the impact of nutritonal intervention on mortality.
