Unfractionated heparin has long been considered the standard anticoagulation in ECMO, despite some pitfalls such as heparin resistance, heparin induced thrombocytopenia (HIT), etc Recently, some centres started to increasingly use argatroban for this purpose, typically using activated partial thromboplastin time (aPTT) for its monitoring. Direct monitoring of the efficacy of argatroban using Anti-IIa is not yet an established method, although it might be more appropriate as it targets the same pathway.An observational study was performed in adult veno-venous ECMO patients hospitalized with SARS-CoV-2 infection anticoagulated with argatroban to an aPTT target of 40-60 s and Anti-IIa target of 0.4-0.6 μg/mL. Bleeding and thrombotic complications were monitored.Forty-four VV ECMO patients were included, with an overall hospital mortality of approx. 50%. No life-threatening thrombotic events were recorded. The risk of bleeding complications significantly increased with aPTT above 52.7 s and with Anti-IIa values over 0.78 μg/mL. Using the above cut-offs for both the aPTT and Anti-IIa and their combination, the negative predictive value for bleeding was approximately 90%.It seems that the generally recommended limits for Anti-IIa of 1.5 μg/mL may be high. However, further data are needed to confirm lower limits.Trial Registration:retrospectively registered in ClinicalTrials.gov, NCT06038682.

• MeSH
• Anticoagulants * therapeutic use   adverse effects   administration & dosage   MeSH
• Arginine analogs & derivatives   MeSH
• COVID-19 * blood   therapy   mortality   complications   MeSH
• Adult MeSH
• COVID-19 Drug Treatment * MeSH
• Hemorrhage chemically induced   MeSH
• Pipecolic Acids * therapeutic use   administration & dosage   adverse effects   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Extracorporeal Membrane Oxygenation * methods   MeSH
• Drug Monitoring methods   MeSH
• Partial Thromboplastin Time MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• Aged MeSH
• Sulfonamides MeSH
• Thrombosis prevention & control   etiology   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Observational Study MeSH

Autoři jsou uváděni v abecedním pořadí, podíl jednotlivých autorů je uveden na konci práce. Souhrn doporučení Preventivní opatření a postupy Doporučujeme, aby v průběhu porodu u žen s rizikovými faktory pro PPH byla sledována krevní ztráta s využitím kalibrovaných kolektorů krve nebo jejich ekvivalentů. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby ženy se závažnými rizikovými faktory pro PŽOK (např. placenta acrreta spectrum nebo hematologické poruchy vyžadující konziliární hematologickou péči) rodily v perinatologickém centru intenzivní péče nebo v perinatologickém centru intermediární péče. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u pacientek s vysokým rizikem PŽOK v přiměřeném časovém předstihu před porodem formulování plánu péče za účasti multidisciplinárního týmu. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme léčbu anemie antepartálně. Těhotným ženám by měly být podávány preparáty železa, pokud hladina hemoglobinu klesne v I. trimestru < 110 g/l nebo < 105 g/l ve 28. týdnu těhotenství. (Dobrá klinická praxe) Navrhujeme zvážit parenterální podání železa u žen se sideropenickou anemií, nereagující na suplementaci železa perorální cestou. Příčina anemie by měla být zjištěna co nejdříve po ukončení těhotenství. (Slabé doporučení) Pokud se dítě dobře adaptuje, nedoporučujeme dřívější podvaz pupečníku než za 1 min. (Silné doporučení) Doporučujeme pro snížení rizika rozvoje PPH a PŽOK u všech vaginálních porodů profylaktické podání uterotonik ve III. době porodní po porodu dítěte a po podvazu pupečníku. Lékem první volby je oxytocin. (Silné doporučení) Pokud nebyla aktivně vedena III. doba porodní, navrhujeme pro zkrácení trvání III. doby porodní a pro snížení krevní ztráty u vaginálního porodu zvážit provedení masáže dělohy a řízenou trakci za pupečník, provádí-li ji kvalifikovaná osoba. (Slabé doporučení) Doporučujeme podání uterotonik k prevenci rozvoje PPH u žen po vybavení dítěte císařským řezem a po podvazu pupečníku. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podání carbetocinu. (Slabé doporučení) Doporučujeme u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podstupujících císařský řez jednorázové podání kyseliny tranexamové (TXA). Klinická poznámka: Použití TXA před provedením císařského řezu není explicitně uvedeno v SPC přípravku. Recentní metaanalýza uvádí nejčastější dávkování 1 g i.v. (Silné doporučení) Organizace poskytování péče Doporučujeme, aby každé zdravotnické zařízení, kde je gynekologicko-porodnické pracoviště, mělo pro situace PŽOK vypracováno řízený dokument definující organizační a odborný postup. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby řízený dokument (tj. krizový plán) jednoznačně vymezoval organizační a odborné role jednotlivých členů krizového týmu při vzniku PŽOK (nelékařský personál, porodník, anesteziolog, hematolog apod.) a definoval minimální rozsah vybavení pracoviště pro zajištění péče o pacientky s PŽOK. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme pravidelný simulační trénink krizové situace PŽOK celým krizovým týmem s následným debrífinkem nebo jeho formalizovaným ekvivalentem. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme na každém pracovišti definování indikátorů kvality diagnostiky a léčby PŽOK a jejich formalizované vyhodnocování v pravidelných intervalech, nejméně jednou ročně. (Dobrá klinická praxe) Diagnostický a léčebný postup při PŽOK Při nálezu hypotonie nebo atonie dělohy doporučujeme používat strukturovaný stupňovitý postup. (Dobrá klinická praxe) Na pracovištích s dostupností endovaskulárních intervencí navrhujeme u stavů PŽOK z důvodu hypotonie nebo atonie dělohy zvážit preferenční využití radiologických intervenčních metod (selektivní embolizace pánevních tepen), pokud to aktuální klinický kontext umožňuje. (Slabé doporučení) U všech stavů rozvoje PPH doporučujeme provedení tzv. předtransfuzního vyšetření. Pro posouzení aktuálního stavu koagulace jsou (kromě standardních laboratorních vyšetření) preferovány metody tzv. point-of-care-testing, zejména viskoelastické metody. (Dobrá klinická praxe) Každé porodnické pracoviště by mělo mít ve spolupráci s transfuzním oddělením a ústavní lékárnou trvale dostatečnou zásobu transfuzních přípravků a krevních derivátů pro jejich bezprostřední dostupnost v režimu 24/7. Doporučujeme u stavů rozvoje PŽOK zajistit iniciálně dostupnost čtyř transfuzních jednotek plazmy (preferována je tzv. solvent/detergent ošetřená plazma), čtyř transfuzních jednotek erytrocytů a 6 g fibrinogenu. Za minimální zásobu fibrinogenu považujeme 8 g fibrinogenu a dostupnost dalších 8 g do 1 hod. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u všech pacientek s PPH zahájit okamžitou tekutinovou resuscitaci. Pro zahájení tekutinové resuscitace doporučujeme použití balancovaných roztoků krystaloidů. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit použití syntetických koloidních roztoků s obsahem želatiny při nedosažení nebo nedosahování hemodynamických cílů tekutinové resuscitace použitím krystaloidních roztoků a při trvající potřebě tekutin. (Slabé doporučení) Do doby dosažení kontroly zdroje krvácení doporučujeme u pacientek s PŽOK usilovat o dosažení hodnoty systolického krevního tlaku v pásmu 80–90 mmHg. (Silné doporučení) Doporučujeme u PŽOK použít vazopresory co nejdříve při nemožnosti dosažení cílových hodnot arteriálního krevního tlaku probíhající tekutinovou resuscitací. (Silné doporučení) V diagnostice a léčbě koagulopatie u PŽOK nereagujícího na standardní léčebné postupy doporučujeme spolupráci s hematologem. (Dobrá klinická praxe) K identifikaci typu koagulační poruchy u PŽOK, k její monitoraci a pro cílenou léčbu poruchy hemostázy doporučujeme kromě výše uvedených skupinových laboratorních vyšetření (minimálně KO, aPTT, fibrinogen) používat i viskoelastické metody (ROTEM, TEG). (Silné doporučení) K dosažení/obnovení účinnosti endogenních hemostatických mechanismů a léčebných postupů podpory koagulace doporučujeme maximální možnou korekci hypotermie, acidózy a hladiny ionizovaného kalcia. (Silné doporučení) Doporučujeme časné zahájení všech dostupných postupů k prevenci hypotermie a udržení nebo dosažení normotermie. (Silné doporučení) Doporučujeme monitorovat a udržovat hladinu ionizovaného kalcia v normálním referenčním rozmezí při podávání transfuzních přípravků. Ke korekci byl měl být přednostně podáván chlorid vápenatý. (Silné doporučení) Substituci fibrinogenu doporučujeme u pacientek s PPH při poklesu jeho hladiny < 2 g/l a/nebo při nálezu jeho funkčního deficitu zjištěném viskoelastickými metodami a/nebo při odůvodněném klinickém předpokladu deficitu fibrinogenu i bez znalosti jeho hladin. Jako úvodní dávku u PŽOK doporučujeme podání minimálně 4 g fibrinogenu. (Silné doporučení) Doporučujeme podat kyselinu tranexamovou (TXA) v úvodní dávce 1 g i.v. co nejdříve po vzniku PŽOK. Identická dávka může být opakována (nejdříve po 30 min), pokud krvácení pokračuje a je-li současně prokázána hyperfibrinolýza a/nebo je-li v aktuálním klinickém kontextu hyperfibrinolýza vysoce pravděpodobná. (Silné doporučení) Po dosažení kontroly krvácení další podání TXA u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Doporučujeme podání plazmy v dávce 15–20 ml/kg u stavů PPH, kde je předpoklad koagulopatie jiné etiologie, než je nedostatek fibrinogenu a/nebo jsou přítomny abnormální výsledky koagulačních vyšetření, a kdy jejich výsledky neumožní identifikovat spolehlivě převažující mechanizmus koagulační poruchy a její cílenou korekci. (Silné doporučení) Doporučujeme podání faktorů protrombinového komplexu (PCC) u pacientek s PŽOK, kde je laboratorně prokázán deficit faktorů v PCC obsažených. Rutinní podávání PCC u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit podání rFVIIa v době před rozhodnutím o endovaskulární nebo chirurgické intervenci. (Slabé doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání erytrocytárních transfuzních přípravků k dosažení cílové hodnoty hemoglobinu v pásmu 70–80 g/l. (Silné doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání trombocytů k dosažení cílové hodnoty minimálně 50 × 109/l a/nebo při předpokladu či průkazu poruchy jejich funkce. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní měření hladin antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní substituci antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Doporučujeme zahájit farmakologickou profylaxi trombembolické nemoci co nejdříve po dosažení kontroly zdroje PPH. Mechanickou tromboprofylaxi (intermitentní pneumatická komprese anebo elastické punčochy) doporučujeme zahájit neprodleně, jakmile to klinický stav dovolí. (Silné doporučení)

Summary of recommendations Preventive measures and procedures We recommend monitoring of blood loss in women with risk factors for PPH during labor using calibrated blood collectors or their equivalents. (Good Clinical Practice) We recommend that women with significant risk factors for PPH (e.g., placenta acrreta spectrum or hematologic disorders requiring consultative hematologic care) deliver in a perinatal intensive care center or perinatal intermediate care center. (Good Clinical Practice) We recommend formulating a plan of care in collaboration with a multidisciplinary team at a reasonable time prior to delivery for patients at high risk of PPH. (Good Clinical Practice) We recommend treating anemia antepartally. Pregnant women should be given iron supplements if the haemoglobin level falls to < 110 g/L in the 1st trimester or < 105 g/L at 28 weeks of pregnancy. (Good Clinical Practice) We suggest considering parenteral iron administration in women with sideropenic anemia unresponsive to oral iron supplementation. The cause of anemia should be identified as soon as possible after termination of pregnancy. (Weak recommendation) If the baby adapts well, we do not recommend cord ligation in less than 1 min. (Strong recommendation) In all vaginal deliveries, we recommend prophylactic administration of uterotonics in the third postpartum period after the delivery of the baby and cord ligation to reduce the risk of PPH. The first-choice drug is oxytocin. (Strong recommendation) If the third stage of labor has not been actively managed, we suggest that uterine massage and controlled umbilical cord traction be considered to shorten the duration of the third stage of labor and to reduce blood loss during vaginal delivery, if performed by a qualified healthcare professional. (Weak recommendation) We recommend the administration of uterotonics to prevent the development of PPH in women after the delivery of a child by caesarean section and umbilical cord ligation. (Strong recommendation) We suggest considering carbetocin administration in women at increased risk of PPH. (Weak recommendation) We recommend a single-dose administration of tranexamic acid (TXA) in women at increased risk of PPH undergoing a caesarean section. Clinical note: The use of TXA prior to the caesarean section is not explicitly stated in the product's SPC. A recent meta-analysis states the most common dosage to be 1 g i.v. (Strong recommendation) Organization of care We recommend that every health care facility with an OB/GYN unit should have the PPH management protocol (guided document is not specific or really used at all, I am not sure if my suggestion is sufficient) defining the organizational and professional procedure for PPH situations. (Good Clinical Practice) We recommend that the PPH management protocol (i.e. the crisis action plan) should clearly define the organizational and professional roles of the individual members of the crisis team in the event of PPH (non-medical staff), obstetrician, anesthetist, hematologist, etc.) and define the minimum scope of equipment for the care of patients with PPH. (Good Clinical Practice) We recommend regular simulation training of PPH crisis by the entire crisis team with a subsequent debriefing or its formalized equivalent. (Good Clinical Practice) We recommend defining quality indicators for the diagnosis and treatment of PPH and their formalized evaluation at regular intervals, at least once a year. (Good Clinical Practice) Diagnostic and treatment procedure at PPH When hypotonia or atony of the uterus is found, we recommend using a structured procedure. (Good Clinical Practice) At departments with an option of endovascular interventions, we suggest considering the preferential use of radiological interventional methods (selective pelvic artery embolization) in cases of PPH due to uterine hypotonia or atony, if the current clinical context allows it. (Weak recommendation) For all stages of PPH development, we recommend a pre-transfusion examination. In addition to standard laboratory tests, point-of-care-testing methods, especially viscoelastic methods, are preferred to assess the current coagulation status. (Good Clinical Practice) Each obstetric unit should ensure a sufficient stock of blood products and blood derivatives for their immediate availability 24/7 in collaboration with the transfusion department and the inpatient pharmacy. In case of PPH development, we recommend securing initial availability of 4 units of plasma (solvent/detergent-treated plasma is preferred), 4 units of erythrocytes and 6 g of fibrinogen. We consider 8 g to be a minimum supply of fibrinogen and additional 8 g should be available within 1 h. (Good Clinical Practice) We recommend the initiation of immediate fluid resuscitation in all patients with PPH. We recommend the use of balanced crystalloid solutions to initiate fluid resuscitation. (Strong recommendation) We propose considering the use of synthetic colloid solutions containing gelatin when hemodynamic goals of fluid resuscitation have not been achieved or are not being achieved using crystalloid solutions and when a fluid deficit persists. (Weak recommendation) Until the source of bleeding is controlled, we recommend aiming for a systolic blood pressure in a range of 80–90 mmHg in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend the use of vasopressors as soon as possible in PPH when target arterial blood pressure values cannot be reached by ongoing fluid resuscitation. (Strong recommendation) We recommend cooperation with a hematologist in the diagnosis and treatment of coagulopathy in PPH unresponsive to standard therapies. (Good Clinical Practice) In addition to the above-mentioned panel laboratory tests (at least KO, aPTT, fibrinogen), we also recommend using viscoelastic methods (ROTEM, TEG) to identify the type of coagulation disorder in PPH, to monitor it and for targeted treatment of hemostasis disorders. (Strong recommendation) To achieve/restore the efficacy of endogenous hemostatic mechanisms and coagulation support therapies, we recommend the maximum possible correction of hypothermia, acidosis and ionized calcium levels. (Strong recommendation) Early initiation of all available procedures to prevent hypothermia and maintain or achieve normothermia is recommended. (Strong recommendation) It is recommended monitoring and maintaining ionized calcium levels within the normal range when administering transfusion products. Preferably, calcium chloride should be administered for correction. (Strong recommendation) Fibrinogen replacement is recommended in patients with PPH when fibrinogen levels fall to < 2 g/L and/or when there is a functional fibrinogen deficiency detected by viscoelastic methods and/or when there is a reasonable clinical assumption of fibrinogen deficiency even without knowledge of fibrinogen levels. We recommend a minimum of 4 g of fibrinogen as an initial dose in PPH. (Strong recommendation) It is recommended to administer tranexamic acid (TXA) at an initial dose of 1 g i.v. as soon as possible after the onset of PPH. An identical dose may be repeated (after 30 min at the earliest) if bleeding continues and if hyperfibrinolysis is demonstrated and/or if hyperfibrinolysis is highly likely in the current clinical context. (Strong recommendation) We do not recommend further administration of TXA in patients with PPH after bleeding control has been achieved. (Strong recommendation) We recommend administration of plasma at a dose of 15–20 mL/kg in PPH conditions where coagulopathy of a different etiology than fibrinogen deficiency is suspected and/or abnormal coagulation test results are present, and where the results do not reliably identify the predominant mechanism of the coagulation disorder and its targeted correction. (Strong recommendation) We recommend the administration of prothrombin complex factors (PCC) in patients with PPH where there is a laboratory evidence of a deficiency of PCC factors. We do not recommend routine administration of PCC in patients with PPH. (Strong recommendation) We suggest considering administration of rFVIIa before making a decision on an endovascular or a surgical intervention. (Weak recommendation) In patients with PPH, we recommend administration of erythrocyte blood products to achieve a target hemoglobin value in the range 70–80 g/L. (Strong recommendation) In patients with PPH, we recommend platelet administration to achieve a target value of at least 50 × 109/L and/or when platelet function impairment is suspected or demonstrated. (Strong recommendation) We do not recommend routine measurement of antithrombin III levels in patients with PPH. (Strong recommendation) We do not recommend routine antithrombin III replacement in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend initiating pharmacological prophylaxis for thromboembolic disease as soon as possible after control of the source of PPH is achieved. We recommend initiating mechanical thromboprophylaxis (intermittent pneumatic compression or elastic stockings) as soon as the clinical condition permits. (Strong recommendation)

• Keywords
• profylaxe uterotoniky, peripartální krvácení, tlakové a podlatkové nitroděložní prostředky, hemostatické nitroděložní prostředky, viskoelastické metody, krizový management,
• MeSH
• Uterine Hemorrhage * diagnosis   therapy   MeSH
• Factor VIIa MeSH
• Hemorrhage diagnosis   therapy   MeSH
• Humans MeSH
• Peripartum Period MeSH
• Pregnancy MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Practice Guideline MeSH

Hypokalcemií indukovaná kardiomyopatie je vzácné, avšak závažné onemocnění, náročné z hlediska diagnostiky i léčby. těžká hypokalcemie na podkladě hypoparatyreózy může vyvolat vzácnou, nicméně potenciálně reverzibilní, formu dilatační kardiomyopatie. tato kazuistika popisuje případ 31leté ženy se srdečním selháním vyvolaným hypoparatyreózou po tyreoidektomii. Přes klasickou léčbu srdečního selhání přetrvával u pacientky její závažný stav až do úpravy hypokalcemie. léčba zahrnovala suplementaci kalcia a terapii vedenou podle příslušných doporučených postupů; následně došlo k významnému zlepšení. Proto je pro dosažení zlepšení – pokud byla klasická léčba srdečního selhání neúčinná – naprosto nezbytné monitorovat hodnoty kalcia v séru, zvláště u pacientů s tyreoidektomií v anamnéze. Při léčbě srdečního selhání je třeba být ostražitý a mít neustále na paměti možnou přítomnost hypokalcemie jako reverzibilní příčinu uvedené komplikace.

Hypocalcemia-associated cardiomyopathy, a rare but serious condition, presents challenges in diagnosis and management. Severe hypocalcemia resulting from hypoparathyroidism can precipitate rare yet reversible cases of dilated cardiomyopathy. This case report reported a 31-year-old woman with heart failure precipitated by hypoparathyroidism following thyroidectomy. Despite conventional heart failure treatments, her condition persisted until correction of hypocalcemia. Treatment involved calcium supplementation and guideline-directed heart failure therapy. Significant improvement was observed then. Hence, monitoring serum calcium levels is imperative when conventional heart failure therapies fail to yield improvement, particularly in patients with a history of thyroidectomy. Sustaining clinical awareness and vigilance concerning hypocalcemia is crucial in managing heart failure, considering its possibility as a reversible cause.

• MeSH
• Adult MeSH
• Hypocalcemia * etiology   MeSH
• Hypoparathyroidism complications   MeSH
• Cardiomyopathies * diagnosis   etiology   complications   MeSH
• Humans MeSH
• Thyroxine administration & dosage   MeSH
• Thyroidectomy adverse effects   MeSH
• Calcium administration & dosage   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Case Reports MeSH

BACKGROUND: Abelacimab is a fully human monoclonal antibody that binds to the inactive form of factor XI and blocks its activation. The safety of abelacimab as compared with a direct oral anticoagulant in patients with atrial fibrillation is unknown. METHODS: Patients with atrial fibrillation and a moderate-to-high risk of stroke were randomly assigned, in a 1:1:1 ratio, to receive subcutaneous injection of abelacimab (150 mg or 90 mg once monthly) administered in a blinded fashion or oral rivaroxaban (20 mg once daily) administered in an open-label fashion. The primary end point was major or clinically relevant nonmajor bleeding. RESULTS: A total of 1287 patients underwent randomization; the median age was 74 years, and 44% were women. At 3 months, the median reduction in free factor XI levels with abelacimab at a dose of 150 mg was 99% (interquartile range, 98 to 99) and with abelacimab at a dose of 90 mg was 97% (interquartile range, 51 to 99). The trial was stopped early on the recommendation of the independent data monitoring committee because of a greater-than-anticipated reduction in bleeding events with abelacimab. The incidence rate of major or clinically relevant nonmajor bleeding was 3.2 events per 100 person-years with 150-mg abelacimab and 2.6 events per 100 person-years with 90-mg abelacimab, as compared with 8.4 events per 100 person-years with rivaroxaban (hazard ratio for 150-mg abelacimab vs. rivaroxaban, 0.38 [95% confidence interval {CI}, 0.24 to 0.60]; hazard ratio for 90-mg abelacimab vs. rivaroxaban, 0.31 [95% CI, 0.19 to 0.51]; P<0.001 for both comparisons). The incidence and severity of adverse events appeared to be similar in the three groups. CONCLUSIONS: Among patients with atrial fibrillation who were at moderate-to-high risk for stroke, treatment with abelacimab resulted in markedly lower levels of free factor XI and fewer bleeding events than treatment with rivaroxaban. (Funded by Anthos Therapeutics; AZALEA-TIMI 71 ClinicalTrials.gov number, NCT04755283.).

• MeSH
• Anticoagulants adverse effects   therapeutic use   administration & dosage   MeSH
• Administration, Oral MeSH
• Stroke * prevention & control   MeSH
• Double-Blind Method MeSH
• Factor XI antagonists & inhibitors   MeSH
• Atrial Fibrillation * drug therapy   complications   MeSH
• Antibodies, Monoclonal, Humanized * adverse effects   therapeutic use   administration & dosage   MeSH
• Factor Xa Inhibitors * adverse effects   therapeutic use   administration & dosage   MeSH
• Injections, Subcutaneous MeSH
• Hemorrhage * chemically induced   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Rivaroxaban * adverse effects   therapeutic use   administration & dosage   MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Multicenter Study MeSH
• Randomized Controlled Trial MeSH
• Comparative Study MeSH

Rationale: Definitive guidelines for anticoagulation management during veno-venous extracorporeal membrane oxygenation (VV ECMO) are lacking, whereas bleeding complications continue to pose major challenges. Objectives: To describe anticoagulation modalities and bleeding events in adults receiving VV ECMO. Methods: This was an international prospective observational study in 41 centers, from December 2018 to February 2021. Anticoagulation was recorded daily in terms of type, dosage, and monitoring strategy. Bleeding events were reported according to site, severity, and impact on mortality. Measurements and Main Results: The study cohort included 652 patients, and 8,471 days on ECMO were analyzed. Unfractionated heparin was the initial anticoagulant in 77% of patients, and the most frequently used anticoagulant during the ECMO course (6,221 d; 73%). Activated partial thromboplastin time (aPTT) was the most common test for monitoring coagulation (86% of days): the median value was 52 seconds (interquartile range, 39 to 61 s) but dropped by 5.3 seconds after the first bleeding event (95% confidence interval, -7.4 to -3.2; P < 0.01). Bleeding occurred on 1,202 days (16.5%). Overall, 342 patients (52.5%) experienced at least one bleeding event (one episode every 215 h on ECMO), of which 10 (1.6%) were fatal. In a multiple penalized Cox proportional hazard model, higher aPTT was a potentially modifiable risk factor for the first episode of bleeding (for 20-s increase; hazard ratio, 1.07). Conclusions: Anticoagulation during VV ECMO was a dynamic process, with frequent stopping in cases of bleeding and restart according to the clinical picture. Future studies might explore lower aPTT targets to reduce the risk of bleeding.

• MeSH
• Anticoagulants adverse effects   MeSH
• Adult MeSH
• Blood Coagulation MeSH
• Heparin * adverse effects   MeSH
• Hemorrhage chemically induced   therapy   MeSH
• Humans MeSH
• Extracorporeal Membrane Oxygenation * adverse effects   MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Observational Study MeSH

Úvod: Adekvátní substituční léčba hemofilie zahrnuje monitorování aktivity FVIII (FVIII: C), které lze provádět buď jednofázovou koagulační metodou (one-stage clotting assay – OSA), nebo metodou s chromogenními substráty (chromogenic substrate assay – CSA). S příchodem koncentrátů FVIII s prodlouženým biologickým poločasem se však prohlubuje problém diskrepancí mezi metodami z důvodu úpravy molekuly FVIII. Cíl: Hodnocení míry diskrepance výsledků FVIII: C OSA a CSA u pacientů léčených koncentráty FVIII s prodlouženým poločasem. Metody: Stanovení FVIII: C ve vzorcích pacientů léčených koncentráty efmoroctocog alfa, rurioctocog alfa pegol, turoctocog alfa pegol a damoctocog alfa pegol pomocí OSA s reagenciemi Cephascreen® (Diagnostica Stago) a Pathromtin® SL (Siemens Healthineers) a CSA BIOPHENTM FVIII: C (Hyphen BioMed). Výsledky: Výsledky obou metod dobře korelovaly u efmoroctocog alfa, rozdíly byly do 21 %. U rurioctocog alfa pegol byla FVIII: C v rozsahu cca 15–200 % metodou OSA s oběma reagenciemi lehce nižší (průměrně o 11, resp. o 18 %), zatímco výsledky FVIII: C < 10 % byly naopak dle OSA vyšší v průměru o 54 % s Cephascreen® a až o 75 % s Pathromtin® SL. Výsledky turoctocog alfa pegol byly metodou OSA nižší než CSA, pro rozsah 15–200 % průměrně o 36, resp. 25 %, přičemž pro nižší hladiny FVIII: C byly nejednoznačné, s odchýlením oběma směry. Výsledky damoctocog alfa pegol byly metodou OSA jen mírně vyšší (Cephascreen® průměrně o 18 %) pro hladiny FVIII: C > 10 %, ale výrazně vyšší než CSA u FVIII: C < 10 % (průměrně o 91 % s reagencií Cephascreen® a o 100 % u Pathromtin® SL). Závěr: Na základě našeho pozorování výsledky FVIII: C metodou OSA excelentně korelují s reagenciemi Cephascreen® a Pathromtin® SL s CSA Hyphen u pacientů léčených koncentrátem efmoroctocog alfa. Z ostatních koncentrátů korelují excelentně pouze výsledky rurioctocog alfa pegol (jen Cephascreen®) a damoctocog alfa pegol, a to pouze FVIII: C > 10 %.

Introduction: Optimal substitutional treatment includes measuring FVIII activity (FVIII: C) using the one-stage clotting assay (OSA) or chromogenic substrate assay (CSA). However, with the advent of FVIII concentrates with an extended half-life, discrepancies between methods have increased due to modifications of the FVIII molecule. Aim: Evaluation of OSA and CSA discrepancy in patients treated with extended half--life FVIII concentrates. Method: FVIII: C measurement by OSA with reagents Cephascreen® (Diagnostica Stago) and Pathromtin® SL (Siemens Healthineers) and by CSA BIOPHENTM FVIII: C (Hyphen BioMed) in patients treated with efmoroctocog alfa, rurioctocog alfa pegol, turoctocog alfa pegol and damoctocog alfa pegol. Results: The results of both methods correlated well for efmoroctocog alfa, the differences being up to 21%. The results of rurioctocog alfa pegol in the range of 15–200% were slightly lower using OSA with both reagents, on average by 11% and 18%, while the results up to 10% were higher using OSA with an average difference of 54% for Cephascreen® and up to 75% for Pathromtin® SL. The results of turoctocog alfa pegol were lower using OSA in the range of 15–200%, on average by 36% and 25%. The samples with FVIII: C above 10% of damoctocog alfa pegol were slightly higher using OSA (Cephascreen® by 18%), but samples up to 10% were significantly higher, with Cephascreen® on average by 91% and by 100% with Pathromtin® SL. Conclusions: OSA Cephascreen® or Pathromtin® SL and CSA Hyphen correlate excellently in the case of efmoroctocog alfa. Of the other concentrates, the results correlate excellently in the case of rurioctocog alfa pegol (only Cephascreen®) and damoctocog alfa pegol, and only for FVIII: C > 10%.

• MeSH
• Chromogenic Compounds analysis   MeSH
• Factor VIII * analysis   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Hemophilia A drug therapy   MeSH
• Delayed-Action Preparations pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Humans MeSH
• Drug Monitoring * methods   MeSH
• Blood Coagulation Tests methods   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

The treatment of hemophilia A has progressed amazingly in recent years. Emicizumab, a bispecific-humanized monoclonal antibody, is able to improve coagulation by bridging activated factor IX and factor X. Emicizumab is administered subcutaneously and much less often compared to factor VIII products. It has low immunogenicity, does not require dose adjustment, and can be administered regardless of the presence of factor VIII inhibitors. Thrombin generation assays but not factor VIII activity are indicated to guide and monitor the treatment. Emicizumab has enabled the conversion of patients with severe forms into patients with milder forms of hemophilia A. It has reduced the number of bleeding episodes compared to both on-demand and prophylactic substitution therapy and has an excellent safety profile. Gene therapy can elevate factor VIII plasma levels for many years after a single treatment course, could offer long-term protection from bleeding episodes, and minimize or eliminate the need for substitutive treatment with factor VIII concentrates. Gene therapy can provoke an immune response, manifested by an increase in common liver enzymes, that require immunotherapy. Long term monitoring is necessary to identify possible adverse effects. Future objectives are: the development of an ideal viral vector, the possibility of its re-administration, the use of gene therapy in hemophiliac children, and determining whether it can be successfully used to induce immune tolerance to factor VIII ceteri paribus. The future will determine the place of each type of treatment and group of patients for which it is indicated.

• MeSH
• Child MeSH
• Factor X therapeutic use   MeSH
• Genetic Therapy MeSH
• Hemophilia A * drug therapy   MeSH
• Humans MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Review MeSH

Úvod a cíl: Přímá perorální antikoagulancia (DOAC) jsou podávána ve fixních denních dávkách bez nutnosti rutinního monitorování. Přestože u jednotlivých pacientů existuje významná variabilita v systémové expozici, jsou údaje o populacích, u nichž lze očekávat abnormální koncentrace, nedostatečné. Cílem přehledového článku bylo analyzovat vybrané faktory, které významně ovlivňují koncentrace DOAC v klinické praxi s důrazem na situace, ve kterých by laboratorní monitorování DOAC mohlo najít své uplatnění. Metodika: Do přehledu byly zařazeny publikace z databází Pubmed a Scopus posuzující pomocí anti­‐Xa aktivity či dilutovaného trombinového času vliv pokročilého věku, změněných renálních funkcí, sarkopenie, obezity, adherence k léčbě DOAC a lékových interakcí na plazmatické koncentrace DOAC. Výsledky: Zařazovací kritéria splnilo 34 studií. Z námi hodnocených faktorů ovlivňovaly statisticky významně plazmatické koncentrace DOAC rostoucí věk, renální funkce, klesající hmotnost, křehkost pacienta, adherence k léčbě DOAC a lékové interakce. Naopak vliv obezity nebyl prokázán. Závěr: Laboratorní monitorování DOAC by u pacientů s výše zmíněnými faktory mohlo přispět k optimalizaci jejich léčby.

Introduction and Aim: Direct oral anticoagulants (DOACs) are administered in fixed daily doses without the need for routine monitoring. Despite significant inter-patient variability in systemic exposure, data regarding populations predisposed to abnormal concentrations are limited. The objective of this literature review was to analyse selected factors that may significantly influence DOAC concentrations within clinical settings, emphasising situations in which laboratory monitoring of DOACs might be applicable. Methods: Publications from Pubmed and Scopus databases assessing the effect of advanced age, altered renal function, sarcopenia, obesity, medication adherence, and drug interactions on DOAC concentrations, as determined by anti-Xa activity or diluted thrombin time were included. Results: In total, 34 studies fulfilled the inclusion criteria. Among the assessed factors, increasing age, renal function, decreasing weight, frailty, medication adherence, and drug interactions demonstrated a statistically significant impact on therapeutic DOAC concentrations. Conversely, the influence of obesity was inconclusive. Conclusion: Therapeutic monitoring of DOAC concentrations in patients with the above-mentioned factors could optimize treatment outcomes.

• MeSH
• Medication Adherence MeSH
• Anticoagulants * analysis   administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Biological Variation, Individual MeSH
• Frailty complications   MeSH
• Drug Interactions MeSH
• Humans MeSH
• Meta-Analysis as Topic MeSH
• Obesity complications   MeSH
• Thrombin Time MeSH
• Age Factors MeSH
• Kidney Function Tests MeSH
• Blood Coagulation Tests methods   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Outflows from secondary stages of conventional me-chanical-biological wastewater treatment plants (WWTPs) still contain significant concentrations of faecal pollution indicators suggesting the potential presence of pathogenic organisms. The decrease in the concentration of somatic coliphages and bacterial indicators of faecal pollution during the technological stages (coagulation, sand filtra-tion, membrane ultrafiltration, sorption on granular acti-vated carbon, disinfection, accumulation) of a semi-operational plant designed for multi-stage tertiary treat-ment or rather recycling of treated wastewater was moni-tored and discussed. During the tertiary treatment, faecal bacteria indicators were better removed than somatic coliphages, hence the inclusion of somatic indicators among faecal pollution indicators in water quality control for reuse is entirely appropriate. Subsequent tertiary treat-ment, including disinfection, is essential for safe reuse of treated water.

• MeSH
• Biosensing Techniques methods   MeSH
• Water Purification MeSH
• Wastewater-Based Epidemiological Monitoring * MeSH
• Coliphages MeSH
• Water Quality MeSH
• Water Microbiology MeSH
• Wastewater analysis   MeSH
• Recycling MeSH

Postpartum haemorrhage (PPH) remains the leading cause of pregnancy-related deaths worldwide. Typically, bleeding is controlled by timely obstetric measures in parallel with resuscitation and treatment of coagulopathy. Early recognition of abnormal coagulation is crucial and haemostatic support should be considered simultaneously with other strategies as coagulopathies contribute to the progression to massive haemorrhage. However, there is lack of agreement on important topics in the current guidelines for management of PPH. A clinical definition of PPH is paramount to understand the situation to which the treatment recommendations relate; however, reaching a consensus has previously proven difficult. Traditional definitions are based on volume of blood loss, which is difficult to monitor, can be misleading and leads to treatment delay. A multidisciplinary approach to define PPH considering vital signs, clinical symptoms, coagulation and haemodynamic changes is needed. Moreover, standardised algorithms or massive haemorrhage protocols should be developed to reduce the risk of morbidity and mortality and improve overall clinical outcomes in PPH. If available, point-of-care testing should be used to guide goal-directed haemostatic treatment. Tranexamic acid should be administered as soon as abnormal bleeding is recognised. Fibrinogen concentrate rather than fresh frozen plasma should be administered to restore haemostasis where there is elevated risk of fibrinogen deficiency (e.g., in catastrophic bleeding or in cases of abruption or amniotic fluid embolism) as it is a more concentrated source of fibrinogen. Lastly, organisational considerations are equally as important as clinical interventions in the management of PPH and have the potential to improve patient outcomes.

• MeSH
• Fibrinogen MeSH
• Hemostatics * therapeutic use   MeSH
• Humans MeSH
• Postpartum Hemorrhage * diagnosis   therapy   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Review MeSH