xii, 350 s. : tab. ; 24 cm
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
Diagnostika mírné kognitivní poruchy a syndromu demence v posledních letech získává na důležitosti v souvislosti se stárnutím populace. Při určení hloubky kognitivní poruchy bez ohledu na její etiologii jsou platná diagnostická kritéria popisující syndrom mírné kognitivní poruchy (z anglického mild cognitive impairment MCI) a syndrom demence. V praktické diagnostice stále nacházejí svou roli screeningové metody. Jejich pomocí dokážeme s určitou pravděpodobnostní odhadnout kognitivní stav pacienta. V tomto článku bychom rádi představili zásady screeningového klinického vyšetření kognice a užitečnost vybraných nejrozšířenějších screeningových metod v České republice. Věnujeme se zásadám rozhovoru při kognitivním vyšetření a problematice subjektivních stížností na kognici. Za nejdostupnější a nejpoužívanější krátké screeningové metody v ČR považujeme Mini-Mental State Examination a Montrealský kognitivní test, pozornost věnujeme klinickému využití stále hojně v praxi zastoupeného Testu hodin a dalších krátkých kognitivních zkoušek.
Diagnosing mild cognitive impairment and dementia syndrome has been of increasing importance in recent years in association with population ageing. When determining the degree of cognitive impairment regardless of its aetiology, the diagnostic criteria describing the syndrome of mild cognitive impairment and the dementia syndrome are applicable. Screening methods still play a role in practical diagnosis. They can be used to assess the patient's cognitive status with a certain degree of probability. This article aims at presenting the principles of a clinical screening test for cognition and the utility of selected most widely spread screening methods in the Czech Republic. It deals with the principles of cognitive testing interview and the issue of subjective cognitive complaints. The Mini-Mental State Examination and Montreal Cognitive Assessment are considered to be the most commonly used and available screening methods in the Czech Republic. Attention is also paid to the clinical use of the still widely used Clock Drawing Test and other short cognitive tests.
Cíl Cílem předkládané práce je zjistit, jakým způsobem je postižena prostorová paměť u pacientů s Alzheimerovou chorobou a zda je postižena i u pacientů s Mírnou kognitivní poruchou. Je zde srovnáván kvalitativní charakter tohoto postiže¬ ní. Soubor a metodika. Vyšetřili jsme prostorovou paměť u 15 dobrovolníků a 42 pacientů, kteří byh vyšetřeni standardním protokolem a rozděleni podle klinických kritérií a výsledku neuropsychologického vyšetření do čtyř skupin: Alzheimerova choroba (ACH), Subjektivní poruchy paměti (SPP), neamnestická Mírná kognitivní porucha (naMCI) a amnestická Mírná kognitivní porucha (aMCI). Prostorová kognice byla vyšetřena Testem skrytého cíle (HGT), který srovnává deficit prostorové paměti ve dvou rozdílných složkách - egocentrické a alocentrické. Reálná verze testu byla prováděna v experimentálním stanu Blue Velvet Arena (BVA) a virtuální verze, která je mapovou analogií reálné verze, byla prováděna na osobním počítači (PC). Výsledky. U pacientů s ACH jsme zjistili v reálné i virtuální verzi testu poruchu v egocentrické a alocentrické složce prostorové paměti (p<0,01). U pacientů s aMCI bylo v obou verzích testu přítomno kvalita¬ tivné stejné, jen kvantitativně méně vyjádřené postižení v egocentrické (p<0,01) a alocentrické (p<0,05) složce prostorové paměti. Pacienti s naMCI selhávali v přechodu z egocentrické na alocentrickou fázi ve virtuální verzi testu (p<0,05). Pacienti se SPP nebyli postiženi ani v jedné ze složek prostorové paměti. Závěry. Vyšetření prostorové kognice může být podkladem pro klasifikaci pacientů do skupin: ACH, aMCI, naMCI a SPP. Prokázali jsme, že v případě ACH a aMCI se jedná o kontinuum kvantitativně různě vyjádřeného deficitu stejné kvality.
Objective. The aim was to investigate the pattern of spatial memory impairment in patients with Alzheimer's disease, and to find whether or not the spatial memory is impaired in patients with Mild Cognitive Impairment. The qualitative and quantitative characters of impairment were compared. Subjects and Methods. Spatial memory was examined in 15 healthy volunteers and 42 patients, who had undergone a standard diagnostic procedure. These patients were subsequently classified according to clinical criteria and neuropsychological testing into four groups: Alzheimer's disease (AD), Subjective memory complaints (SMC), nonamnestic Mild Cognitive Impairment (naMCI) and amnestie Mild Cognitive Impairment (aMCI). The Hidden Goal Task test was used to examine spatial memory. This test compares two types of spatial memory - egocentric and allocentric. A real version of the test was performed in an experimental tent Blue Velvet Arena (BVA), while a virtual version, which is the map analogy of the real version, was carried out on a personal computer (PC). Results. There was found an impairment in both egocentric and allocentric spatial memory (p<0.01) in patients with AD in the real as well as virtual versions of the test. Qualitatively similar, but quantitatively less profound impairment in egocentric (p<0.01) and allocentric (p<0.05) parts of spatial memory in both versions of the test was presented in patients with aMCI. Patients with naMCI were impaired in the transition from egocentric to allocentric virtual phase of the test (p<0.05). Subjects with SMC were not impaired in any part of spatial memory. Conclusions. The spatial memory examination can be used as the basis for patients' classification into the following groups: AD, aMCI, naMCI a SMC. Our experiments have proved that in the case of AD and aMCI it is a continuity of the same quality impairment but with quantitatively different expression.
Přehledový článek se zaměřuje na shrnutí dosavadních zjištění ke kognitivnímu narušení, které je přítomno u většiny pacientů s depresivní poruchou. Kognitivní dysfunkci lze považovat za jednu ze základních skupin příznaků depresivní poruchy a je jedním z hlavních určujících faktorů funkčního selhávání pacientů. Kognitivní dysfunkce jako jádrová oblast depresivní poruchy postihuje více kognitivních domén, je heterogenní a je jak objektivní, tak i subjektivní, což ztěžuje rutinní skríning. Dosud neexistuje všeobecný konsenzus ve volbě testových metod a v doporučeném postupu testování kognitivních funkcí u depresivní poruchy. Testy, které jsou často využívány pro měření kognitivních funkcí u depresivní poruchy, nebyly vyvinuty pro tuto populaci pacientů. Nejčastěji obecně používané skríningové nástroje jako Mini Mental State Examination (MMSE), Addenbrookský kognitivní test (Addenbrooke‘s Cognitive Examination; ACE-R) či Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment; MoCA) se ukazují jako málo citlivé a nespecifické. Vhodnější se jeví testové metody měřící kognitivní domény nejčastěji postižené u depresivní poruchy, zejména epizodickou paměť, exekutivní funkce a rychlost zpracování. Testové metody vyvinuté primárně pro pacienty s depresivní poruchou jsou University of California San Diego Performance-Based Skills Assessment (UPSA), THINC-Integrated Tool (THINC-it) a Screen for Cognitive Impairment in Psychiatry-Depression (SCI-P). V dalším výzkumu je nutné zaměřit se na skríning i samotné měření kognitivního deficitu a jeho změn.
This review article summarizes current information about cognitive impairment present in most of the patients with major depression. Cognitive impairment could be considered as one of the primary group of symptoms of depressive disorder and is one of the main factors in functional impairment in this patient population. Cognitive dysfunction affects more cognitive domains, is heterogeneous and is both subjective and objective. These facts complicate basic screening. There is no widely accepted consensus in the choice of test methods and in guidelines on cognitive assessment in depressive disorder. Tests which are mostly used for cognitive assessment in depressive disorder, were not created for this patient population. Moreover, basic screening methods such as Mini Mental State Examination (MMSE), Addenbrooke Cognitive Examination (ACE-R), or Montreal Cognitive Assessment (MoCA) are not sufficient in their sensitivity and specificity. Tests which appear more suitable in this disorder are those measuring cognitive domains most affected in depressive disorder - especially episodic memory, executive functions and processing speed. Test methods developed primarily for patients with a depressive disorder are University of California San Diego Performance-Based Skills Assessment (UPSA), THINC-Integrated Tool (THINC-it) and Screen for Cognitive Impairment in Psychiatry-Depression (SCI-P). Further research should address mostly systematic screening and assessment of cognitive impairment specific for depressive disorder and its changes.
- MeSH
- Depressive Disorder diagnosis MeSH
- Cognitive Dysfunction * diagnosis MeSH
- Humans MeSH
- Neuropsychological Tests * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
- MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Intelligence MeSH
- Cognition Disorders diagnosis MeSH
- Memory, Short-Term MeSH
- Humans MeSH
- Neuropsychological Tests MeSH
- Memory Disorders diagnosis etiology MeSH
- Schizophrenia diagnosis MeSH
- Social Perception MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- Comparative Study MeSH
Acta neurologica Scandinavica, ISSN 0108-1675 vol. 107, suppl. 179, 2003
101 s. : tab. ; 28 cm
- MeSH
- Alzheimer Disease MeSH
- Dementia MeSH
- Diagnostic Imaging MeSH
- Cognition Disorders MeSH
- Neurocognitive Disorders MeSH
- Publication type
- Collected Work MeSH
- Conspectus
- Patologie. Klinická medicína
- NML Fields
- neurologie
- psychiatrie
Kognitívna porucha (KP) po ischemickej cievnej mozgovej príhode (CMP) je častým fenoménom. U niektorých pacientov môže KP pretrvávať aj dlhý čas po prekonanej CMP, čo sa v anglickej literatúre označuje ako PCSI - post stroke cognitive impairment. Ide o osobitnú nozologickú jednotku, ktorú je potrebné začať diagnostikovať už počas hospitalizácie, no definitívnu diagnózu je možné vykonať až následne kontrolným vyšetrením kognitívnych funkcií s odstupom šesť mesiacov od CMP. Článok prináša aktuálny prehľad o diagnostike, predikcii a terapii PSCI ako osobitnej nozologickej jednotky.
Cognitive impairment (CI) after stroke is a frequent phenomenon. In some patients, CI can persist for a long time after overcoming stroke, which is referred to in the English literature as PCSI - post stroke cognitive impairment. It is a special nosological entity that needs to be diagnosed already during hospitalization, but a definitive diagnosis can only be made subsequently by a control examination of cognitive functions six months after stroke. The following article provides an up-to-date overview of the diagnosis, prediction and therapy of PSCI as a special nosological unit.
- MeSH
- Stroke * diagnosis complications physiopathology MeSH
- Dementia diagnosis etiology MeSH
- Diagnosis, Differential MeSH
- Cognitive Dysfunction * diagnosis etiology drug therapy physiopathology MeSH
- Humans MeSH
- Disease Management MeSH
- Neuroimaging classification methods MeSH
- Mental Status and Dementia Tests MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
Mírná kognitivní porucha je heterogenní klinická jednotka, při které dochází k subjektivní, ale i k objektivní poruše alespoň jedné z kognitivních funkcí. Jedná se o zřetelně patologický stav, který již není normou, ale ještě není vlastní demencí. Článek přináší základní přehled historického vývoje chápání poruch paměti ve stáří, základní diagnostická kritéria pro mírnou kognitivní poruchu, diferenciálně diagnostickou rozvahu i nárys terapeutických možností mírné kognitivní poruchy.
Mild cognitive impairment is heterogenous entity comprising both subjective and objektive impairment of at lest one of cognitive functions. Mild cognitive impairment is pathological condition, which is no more normal, but still not fulfilling kriteria for dementia. Review describes historical context of terminology, basic diagnostic kriteria for mild cognitive impairment, differential diagnostics and outskirt of therapeutic modalities of mild cognitive impairment.
V posledních letech dochází ke zvýšenému zájmu o výzkum vztahu diabetes mellitus k demenci či poklesu kognitivních funkcí. Z poměrně bohatých literárních zkušeností vyplývá, že diabetes mellitus sám o sobě způsobuje narušení kognitivních funkcí, a to bez ohledu faktoru věku či skutečnosti, zda se jedná o diabetes mellitus 1. nebo 2. typu. Diabetes mellitus 1. typu způsobuje zpomalení psychomotorického tempa, zatímco u diabetes mellitus 2. typu je spíše popisováno narušené ukládání nových informací. Přesný mechanizmus, jakým diabetes vede k narušení kognice, není však dosud dostatečně objasněn. V současnosti je však již známo několik hypotetických mechanizmů, které by mohly vysvětlovat vztah mezi diabetem a narušenou úrovní kognitivních funkcí. Další výzkum, zaměřený zejména na průběhové klinicko–zobrazovací či klinicko–patologické studie, je nezbytný k objasnění přesných etiopatogenetických mechanizmů stojících na pozadí vztahu diabetes mellitus a demence. Pro klinickou praxi je pak důležité si uvědomit, že prevence, včasná diagnostika a optimální léčba diabetu může vést ke snížení výskytu demence či narušení kognitivních funkcí.
An increased research interest in the relation between diabetes mellitus and dementia or deterioration of cognitive functions has been recently noticed. The relatively rich scientific literature in this topic shows that diabetes mellitus itself can cause an impairment of cognitive functions regardless patient's age or the fact whether he has type 1 or type 2 diabetes mellitus. Type 1 diabetes mellitus leads to a psychomotor retardation while type 2 diabetes mellitus tends to be associated with impaired storage of new information. The exact mechanism through which diabetes impairs cognition has not been explained sufficiently yet, but several hypothetical mechanisms which might explain the relation between diabetes and impaired cognition have been proposed. To explain the etiopathogenetic mechanisms underlying the relation between diabetes and dementia, further research, especially research focused on process clinical-imaging studies or clinical-pathological studies is necessary. As far as clinical practice is concerned, it is important to bear in mind that prevention, timely diagnosis and optimum treatment of diabetes may help to reduce incidence of dementia or cognitive functions' impairment.
- MeSH
- Alzheimer Disease etiology complications physiopathology MeSH
- Diabetes Mellitus diagnosis prevention & control psychology MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Insulin genetics immunology adverse effects MeSH
- Diabetes Complications prevention & control psychology MeSH
- Humans MeSH
- Neurocognitive Disorders diagnosis epidemiology prevention & control MeSH
- Risk Factors MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
