condyle
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Autor na základě dlouholetých zkušeností se zlomeninami obličejového skeletu u dětí vysvětluje mechanismus vzniku mandibulární anomálie – zdvojení kondylu, kterou poprvé uvedl Dr. Aleš Hrdlička v r. 1941. Ve většině dosud publikovaných prací se zdá, že jde o následek dislokované zlomeniny kondylu v dětství. Dříve než v místě zlomeniny naroste chybějící část, většinou mediálně skloněného kondylu, zpomalí se růst příslušné poloviny mandibuly a vzniká typická poúrazová asymetrie, která je patrná i z obrázků v Hrdličkově práci. Mandibula má kratší a vertikálněji směrované rameno a uchýlenou bradu. K zdvojení dochází tehdy, když schopnost dosud funkční růstové chrupavky, nacházející se mezi kloubní hlavicí a ramenem mandibuly, popsané Doskočilem (3-5), převáží nad remodelačními procesy, takže dojde k tvorbě nového – sekundárního – kondylu dříve, než se původní stačí napřímit do původního postavení. Jeho kontaktem s lební spodinou vznikne další kloubní jamka, která tvarem i velikostí odpovídá oploštěné kloubní hlavici. Podobná situace nastane, když se dislokovaný kondyl, následkem ztráty kostního kontaktu a výživy, resorbuje. Po několika měsících dochází k nárůstu nového kondylu, který je kratší, má deformovanou hlavici s oploštěnou kloubní ploškou a do hrany vytaženými okraji. V období růstové akcelerace roste mediálně a anteriorně, přímo na kloubní hrbolek a rovněž i zde vytvoří kloubní jamku. Při tomto procesu hraje podstatnou roli po úrazu navyklé nezatěžování původně poraněné strany při mastikaci. Zkušenosti ukázaly, že při fyziologicky přípustném, dynamicky odstupňovaném přetěžování dochází k rychlejší a dokonalejší remodelaci původního kondylu, či tvorbě a formování kondylu nového.
Based on many years of his experience with facial skeleton fractures in children, author explains the mechanism leading to mandibular anomaly - the bifid condyle, for the first time mentioned by Dr. Aleš Hrdlička in 1941. In most published reports, it seems to be a consequence of dislocated fracture of the condyle in childhood. Before the missing part of usually medially inclined condyle can grow at the fracture site, the growth of respective half of the mandible is slowed down and there generates the typical post-traumatic asymmetry, which is also evident from the images in Hrdlička´s report. The mandible has shorter and more vertically directed ramus and deviated chin. The duplication occurs when the ability of still functional growth cartilage located between the articular head and ramus mandibuli, as described by Doskočil (3-5), outweighs the remodelling processes, so that the formation of a new, secondary condyle occurs earlier than the original one can straighten up its former position. Due to its contact with the base of the skull another articular fossa generates, which corresponds to the size and shape of flattened articular head. Similar situation occurs when the dislocated condyle resorbs due to the loss of bone contact and nutrition. After a few months there is an increase of the new condyle which is shorter, has deformed head with flattened articular surface and margins stroked to its edge. During the growth acceleration, it grows medially and anteriorly, directly on the articular tubercle and also here it forms an articular fossa. In this process, the non-loading of the originally injured part during mastication, accustomed after the injury, plays an important role. Experience has shown that the physiologically tolerable, dynamically stepped overloading leads to faster and more complete remodelling of original condyle, or creating and forming of a new condyle.
- MeSH
- asymetrie obličeje * diagnóza etiologie radiografie MeSH
- dítě MeSH
- fraktury růstové ploténky MeSH
- lidé MeSH
- processus condylaris mandibulae * abnormality růst a vývoj zranění MeSH
- růstová ploténka MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Autor na základě dlouholetých zkušeností se zlomeninami obličejového skeletu u dětí vysvětluje mechanismus vzniku mandibulární anomálie – zdvojení kondylu, kterou poprvé uvedl Dr. Aleš Hrdlička v r. 1941. Ve většině dosud publikovaných prací se zdá, že jde o následek dislokované zlomeniny kondylu v dětství. Dříve než v místě zlomeniny naroste chybějící část, většinou mediálně skloněného kondylu, zpomalí se růst příslušné poloviny mandibuly a vzniká typická poúrazová asymetrie, která je patrná i z obrázků v Hrdličkově práci. Mandibula má kratší a vertikálněji směrované rameno a uchýlenou bradu. K zdvojení dochází tehdy, když schopnost dosud funkční růstové chrupavky, nacházející se mezi kloubní hlavicí a ramenem mandibuly, popsané Doskočilem (3-5), převáží nad remodelačními procesy, takže dojde k tvorbě nového – sekundárního – kondylu dříve, než se původní stačí napřímit do původního postavení. Jeho kontaktem s lební spodinou vznikne další kloubní jamka, která tvarem i velikostí odpovídá oploštěné kloubní hlavici. Podobná situace nastane, když se dislokovaný kondyl, následkem ztráty kostního kontaktu a výživy, resorbuje. Po několika měsících dochází k nárůstu nového kondylu, který je kratší, má deformovanou hlavici s oploštěnou kloubní ploškou a do hrany vytaženými okraji. V období růstové akcelerace roste mediálně a anteriorně, přímo na kloubní hrbolek a rovněž i zde vytvoří kloubní jamku. Při tomto procesu hraje podstatnou roli po úrazu navyklé nezatěžování původně poraněné strany při mastikaci. Zkušenosti ukázaly, že při fyziologicky přípustném, dynamicky odstupňovaném přetěžování dochází k rychlejší a dokonalejší remodelaci původního kondylu, či tvorbě a formování kondylu nového.
Based on many years of his experience with facial skeleton fractures in children, author explains the mechanism leading to mandibular anomaly - the bifid condyle, for the first time mentioned by Dr. Aleš Hrdlička in 1941. In most published reports, it seems to be a consequence of dislocated fracture of the condyle in childhood. Before the missing part of usually medially inclined condyle can grow at the fracture site, the growth of respective half of the mandible is slowed down and there generates the typical post-traumatic asymmetry, which is also evident from the images in Hrdlička´s report. The mandible has shorter and more vertically directed ramus and deviated chin. The duplication occurs when the ability of still functional growth cartilage located between the articular head and ramus mandibuli, as described by Doskočil (3-5), outweighs the remodelling processes, so that the formation of a new, secondary condyle occurs earlier than the original one can straighten up its former position. Due to its contact with the base of the skull another articular fossa generates, which corresponds to the size and shape of flattened articular head. Similar situation occurs when the dislocated condyle resorbs due to the loss of bone contact and nutrition. After a few months there is an increase of the new condyle which is shorter, has deformed head with flattened articular surface and margins stroked to its edge. During the growth acceleration, it grows medially and anteriorly, directly on the articular tubercle and also here it forms an articular fossa. In this process, the non-loading of the originally injured part during mastication, accustomed after the injury, plays an important role. Experience has shown that the physiologically tolerable, dynamically stepped overloading leads to faster and more complete remodelling of original condyle, or creating and forming of a new condyle.
Úvod: Zlomeniny okcipitálního kondylu patří mezi raritní poranění. V poslední době se v souvislosti se zlepšením organizace přednemocniční péče, a zejména se zavedením diagnostických algoritmů pro vyšetřování pacientů s poraněním hlavy a krční páteře záchyt tohoto poranění zvyšuje. Mechanizmus úrazu je nejčastěji autohavárie ve vysoké rychlosti nebo pád na hlavu z výšky. Materiál a metoda: Jedná se o prospektivní studii. Od roku 2004 vyšetřujeme úrazovou krční páteř u symptomatických pacientů pomocí spirálního CT v rozsahu od C0 do T2. Každá zlomenina kondylu okciputu byla klasifikována podle Andersona a Montesana a dále podle Tuliho. U pacientů jsme sledovali věk, pohlaví, mechanizmus úrazu, typ poranění, neurologický obraz a rozsah pohybu po skončení terapie. Pacienty jsme dispenzarizovali po dobu tří měsíců. Kostní zhojení bylo konstatováno na základě CT vyšetření. Výsledky: Od roku 2004 do konce roku 2012 jsme přijali 14 pacientů s diagnózou zlomeniny kondylu okciputu. Diagnóza byla stanovena na základě CT vyšetření a multiplanárních rekonstrukcí. Do studie bylo zařazeno 12 pacientů. Průměrný věk pacientů byl 37,4 let. Třikrát byl poraněn pravý kondyl a devětkrát levý kondyl okciputu. Jedenkrát jsme zaznamenali parézu XII. hlavového nervu. Ostatní pacienti byli bez neurologické symptomatologie. U všech pacientů jsme postupovali konzervativně s dobrým výsledkem. Závěr: K zjištění zlomeniny kondylu okciputu je nutné CT vyšetření a multiplanární rekonstrukce. K terapii postačí límec Philadelphia nebo halo fixační aparát. Při zjištění kraniocervikální nestability je nutná okcipitocervikální stabilizace.
Introduction: Fractures of the occipital condyle are rare injuries. Recently, organization of pre‑hospital care improved and diagnostic algorithms for an examination of patients with an injury of the head and/or cervical spine were introduced, so the detection of this type of injury increased. The mechanism of injury is usually a high‑speed car crash or fall on the head from height. Material and method: This was a prospective study. Since 2004, we examined injured cervical spine in all symptomatic patients with spiral CT of C0 to T2. Each occipital condyle fracture was classified according to Anderson and Montesano and then also according to Tuli. We recorded patients’ age, sex, mechanism of injury, type of injury, neurological image and the range of motion after therapy. Patients were followed up for three months. Bone healing was confirmed on the basis of a CT examination. Results: From 2004 to the end of 2012, we admitted 14 patients diagnosed with occipital condyle fracture. The diagnosis was based on CT scans and multiplanar reconstructions. Twelve patients were included in the study. The mean age was 37.4 years. The right condyle was injured three times and the left condyle nine times. We diagnosed a paresis of the 12th cranial nerve once. Other patients were free of neurological symptoms. In all patients, we proceeded in a conservative way with good results. Conclusion: CT scans and multiplanar reconstruction are needed to identify a fracture of the occipital condyle. A Philadelphia collar or a halo fixation apparatus are sufficient for the therapy. When craniocervical instability is identified, occipital cervical stabilization is required. Key words: cervical spine injury – occipital condyle fractures The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- Klíčová slova
- poranění krční páteře,
- MeSH
- bezvědomí MeSH
- dopravní nehody MeSH
- dospělí MeSH
- fraktury lebky diagnóza radiografie terapie MeSH
- krční obratle * radiografie zranění MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- náhodné pády MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- poranění páteře * diagnóza terapie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- protetické prostředky MeSH
- týlní kost * radiografie zranění MeSH
- uzavřené poranění hlavy diagnóza MeSH
- zobrazování trojrozměrné MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Autor ve svém sdělení informuje o vzácněji se vyskytující mandibulární anomálii – zdvojení kondy- lu, poprvé uvedené antropologem českého původu Dr. Alešem Hrdličkou v roce 1941. Ve většině přehlédnutých prací se zdá, že zdvojení je následkem dislokované zlomeniny kondylu v dětství. Dříve než v místě zlomeniny naroste chybějící část, zpomalí se růst příslušné poloviny dolní čelisti, rozvíjí se obraz typické poúrazové růstové deformace, která je patrná i z fotografií v Hrdličkově práci. K zdvojení dochází tehdy, když schopnost dosud funkční růstové chrupavky, popsané prof. MUDr. Doskočilem v roce 1987, převáží nad remodelačními procesy, takže dojde k tvorbě nového – sekun- dárního – kondylu dříve než se původní stačí napřímit do původního postavení. Jeho kontaktem s lební spodinou vznikne další kloubní jamka (neokotyl), která věrně odpovídá oploštěné kloubní hlavici. V průběhu osmdesátých let minulého století se autor zapojil do Státního výzkumného úkolu „Biomechanika člověka“, a v dílčím úkolu „Biomechanika obličejového skeletu“, zkoumal vliv přeno- su sil v obličejovém skeletu. Ukázalo se, že zatěžování jedné poloviny čelistí vede k dvojnásobnému namáhání, než na straně nezatěžované. Na základě zjištěných poznatků i klinických pozorování, s cílem včas odhalit vznik poúrazových deformací a jejich rozvoj, vyvinul metodu – řízenou remode- laci čelistí. Zkušenosti ukázaly, že při fyziologicky přípustném dynamicky odstupňovaném přetěžo- vání, za pomoci pružinového aparátu vlastního provedení, dochází k rychlejší a dokonalejší úpravě tvaru a postavení dislokovaného kondylu.
The author informs about a rarely occurring mandibular anomaly – condyle doubling, first reported by Dr. Ales Hrdlicka, an anthropologist of Czech origin, in 1941. In most of the overlooked papers, it seems that the doubling is the result of a dislocated condyle fracture in childhood. Before the miss- ing part grows in at the fracture site, the growth of the corresponding half of the mandible slows down, developing a picture of a typical post-traumatic growth deformity, which is also evident from the photographs in Hrdlička’s work. Duplication occurs when the ability of the previously functional growth cartilage, described by Professor Doskočil, MD, DSc in 1987, overwhelms the remodelling processes, so that a new – secondary – condyle is formed before the original one can be stretched to its original position. Its contact with the base of the skull creates an additional articular fossa (neocotyl) that corresponds faithfully to the sheathed articular head. During the 1980s, the author was involved in the State Research Task “Biomechanics of Man”, and in the subtask “Biomechanics of the Facial Skeleton”, he investigated the influence of force transmis- sion in the facial skeleton. It turned out that loading one half of the jaw leads to twice as much stress as on the unloaded side. Based on the findings and clinical observations, with the aim of early detection of post-injury deformities and their development, he developed an original treatment method – controlled jaw remodelling. Experience has shown that with physiologically permissible dynamically graded overloading, using a spring apparatus of its own design, the shape and position of the dislocated condyle is more rapidly and perfectly modified.
Background. Nonunion of the lateral humeral condyle are of the complex pathology of the elbow joint, occurring relatively often and resulting in disability of children. The treatment of nonunion of the lateral humeral condyle of humerus with cubitus valgus remains controversial. Purpose of this report was improvement of the results of surgical treatment of the nonunion of the lateral humeral condyle of humerus with cubitus valgus of the lateral humeral condyle of humerus with cubitus valgus with use of differential approach to the surgical strategy. Material and methods. We were observing 28 children (17 boys and 11 girls) with nonunion and longstanding nonunion of lateral condyle of humerus, with various degrees of severity. There were used MRI and Xray investigations for differential study of the patients divided into 3 groups in relation to stability and nonstability of the nonunion of the lateral humeral condyle of humerus with cubitus valgus of the lateral humeral condyle of humerus with cubitus valgus. Results. All 28 patients lateral humeral condyle nonunions with cubitus valgus achieved union within sixty five days after operative procedure using Ilisarovs technique. The mean postoperative humerusulna angle was 6,0 degrees of cubitus valgus. All of reverse Tosteothomies healed uneventfully, and there was no loss of correction postoperatively. The mean duration of followup was 7 years. The overall results were excellent in 15(53,5%) patients, good in 11(39,3%) patients, and fair in 2(7,2%) patients. All 28 patients lateral humeral condyle nonunions with cubitus valgus achieved union within sixty five days after operative procedure using Ilisarovs technique. The mean postoperative humerusulna angle was 6,0 degrees of cubitus valgus. All of reverse Tosteothomies healed uneventfully, and there was no loss of correction postoperatively. The mean duration of followup was 7 years. The overall results were excellent in 15(53,5%) patients, good in 11(39,3%) patients, and fair in 2(7,2%) patients. Conclusion. We believe it is reasonable to use our treatment method when dealing with nonunion of the lateral humeral condyle with cubitus valgus. These differential techniques helps to shape the distal part of humerus, thus, restoring the function of the elbow joint.
- MeSH
- dítě MeSH
- fraktury humeru chirurgie MeSH
- Ilizarovova technika * využití MeSH
- kloubní deformity získané chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- loketní kloub * abnormality anatomie a histologie chirurgie patologie MeSH
- předškolní dítě MeSH
- rameno * abnormality anatomie a histologie chirurgie patologie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
The authors describe the case of a patient, a 33-year-old man, who presented with paresis of the hypoglossal nerve following an occipital condyle fracture. The patient, as a driver, was involved in a car accident and from the beginning he complained of neck pain. The diagnosis was established by CT examination as late as 72 hours after injury on the basis of clinical presentation (difficulty in swallowing, chewing and speaking due to impaired mobility of the left half of the tongue, with the left half showing a marked hypotrophy and muscle weakness). A conservative treatment was used - application of a rigid cervical collar for 3 months, which resulted in gradual neurological improvement.
- MeSH
- dospělí MeSH
- fraktury lebky komplikace MeSH
- lidé MeSH
- nemoci podjazykového nervu etiologie MeSH
- týlní kost zranění MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
