Úvod: Počítačem asistované stanovení termického prahu je psychofyzikální semikvantitativní metoda testování funkce tenkých nervových vláken. V současnosti není k dispozici dostatek údajů o vlii^,, fyziologických proměnných na hodnotu prahu a na intraindividuální variabilitu testu. Metodika: Termický práh pro teplo a chlad byl stanoven ve skupině 50 zdravých dobrovolníků (25 žen a 25 mužů). a to ve dvou lokalizacích (thenar LHK a dorzum PDK). Každý jedinec byl vyšetřen třemi různými algoritmy: dvěma metodami reakčního času (reaction time inclusive - nerandomizovaná a randomizovaná varianta metody Limity) a jednou metodou konstantního stimulu - randomizovaná varianta metody Úrovně). Pro stanovení intraindividuální variability byly u 30 jedinců všechny testy zopakovány v průběhu jednoho týdne a byl stanoven horní normální limit pro fyziologickou intraindividuální změnu každého testu. Výsledky: Hodnoty termického prahu pro chlad se významně snižovaly a hodnoty pro teplo naopak zvyšovaly při vyšetření DKK, u mužů a při použití metod reakčního času. Vliv věku na hodnoty termického prahu nebyl statisticky významný. Intraindividuální variabilita hodnot prahu vyjádřená jako medián koeficientů intraindividuální variability se pohybovala mezi 15 a 30 % a nebyla závislá na typu testu, vyšetřované oblasti, věku ani pohlaví. Závěry: Normální limity je nutno stanovit s ohledem na pohlaví, typ algoritmu a lokalizaci termosondy. Intraindividuální variabilita hodnot prahu je přijatelná s ohledem na psychofyzikální charakter testu, srovnatelná s dalšími kvantitativními testy senzitivního čití a není významně ovlivněna typem provedeného testu ani fyziologickými proměnnými.

Computer-assisted thermal threshold testing is a psychophysical semi-quantitative method of testing the function of small nerve fibres. At present, there is not enough data available on the effect of physiological variables on the threshold value and on the intra-individual variability of the test. Methods: Thermal threshold for heat and cold was determined in a group of 50 healthy volunteers (2 males and 25 females) in two localizations (thenar of the left upper extremity and dorsum of the right lower extremity). Each individual was examined with three different algorithms: two reaction time methods (reaction time inclusive - non-randomised and randomised variant of the Limits method) and one constant stimulus method (reaction time exclusive - randomised variant of the Levels method). To determine intra-individual variability, all tests were repeated in 30 individuals within one week and the upper normal limit of physiological intra-individual change of each test was determined. Results: Values of thermal threshold for cold decreased significantly whereas values for heat increased in examination of lower extremities, in men, and when using reaction time. The effect of age on thermal threshold was not significant. Intra-individual variability of threshold values expressed as the median of coefficients of intra-individual variability fell between 15 and 30% and was independent of test type, examined location, age or gender. Conclusions: Normal limits have to be determined with respect to gender, algorithm type and localization of the thermal element. Intra-individual variability of threshold values is acceptable, considering the psychophysical character of the test, is comparable to other quantitative tests of sensory perception and is not significantly influenced by test type or by physiological variables.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• diferenční práh MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nervová vlákna fyziologie   MeSH
• nízká teplota MeSH
• reakční čas MeSH
• senioři MeSH
• teplota MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Úvod: Spektrální analýza variability srdeční frekvence umožňuje zachytit a kvantitativně vyjádřit regulační vlivy kardiálního autonomního nervového systému. Existuje však jen málo studií validně hodnotících variabilitu a reprodukovatelnost metodiky a použitá normativní data v dostupné literatuře široce kolísají. Soubor a metodika: Spektrální analýza variability srdeční frekvence byla vyšetřena u souboru 167 zdravých dobrovolníků (90 žen, 77 mužů, věk: medián 44 let, rozmezí 20-80 let), stratifikovaného podle věku do šesti skupin po jednotlivých dekádách. V každé z těchto podskupin byla vypočtena interindividuální variabilita hodnot jednotlivých parametrů a percentilovou metodou byla stanovena normativní data. U 21 jedinců bylo vyšetření provedeno opakovaně (3-5krát) během jednoho dne a/nebo ve stejnou denní dobu v různých dnech za účelem stanovení intra- a interday intraindividuální variability. Výsledky: Spektrální výkony nízko- a vysokofrekvenčního pásma vykazovaly signifikantní negativní korelaci s věkem, jejich poměr byl naopak jediným parametrem signifikantně se odlišujícím u mužů (kde byl vyšší) a žen. Všechny hodnocené parametry vykazovaly shodně vysokou interindividuální variabilitu: interindividuální variační koeficienty byly obdobné i ve všech věkových podskupinách a pohybovaly se nejčastěji okolo 100 % (rozmezí 49-200 %). Zřetelně nižší, avšak také nezanedbatelná, byla variabilita intraindividuání. Intraindividuální variační koeficienty (stanovené z opakovaných vyšetření v různých dnech ve stejnou denní dobu) byly obdobné pro všechny vyšetřované parametry u mužů i žen a pohybovaly se nejčastěji okolo 35 % (rozmezí 1-100 %). Mírně vyšší hodnoty variačních koeficientů byly zjištěny při opakovaném vyšetření v průběhu stejného dne, bez statistické významnosti. Závěr: Normativní data pro jednotlivé parametry spektrální analýzy variability srdeční frekvence je nutno věkově stratifikovat. Extrémní fyziologická interindividuální variabilita nálezů však komplikuje jejich nastavení i diagnostickou validitu metodiky obecně. Při interpretaci výsledků a zejména event. změn nálezu při opakovaném vyšetření je nutno zohlednit také vysokou intraindividuální variabilitu.

Introduction: Spectral analysis of heart rate variability enables the expression and quantification of regulatory influences within the cardiac autonomic nervous system. Only a few studies, however, have centred upon on the variability and reproducibility of the method, and the normal limit data recommended vary widely among the published studies. Patients and methods: Spectral analysis of heart rate variability was performed in a group of 167 healthy individuals (90 women, 77 men, median age 44 years, range 20?80) subdivided into 6 subgroups (according to respective age decades). In each of these subgroups, interindividual variability of the parameters evaluated was established and age-related normal limit data were established. In 21 of the individuals included, examination was repeated 3 to 5 times on the same day (intra-day intraindividual variability) or at about the same time on different days (inter-day intraindividual variability). Results: Low and high frequency settings showed significant negative correlation with age. Further, the ratio between them was the only parameter with significant sex-related differences (i.e. higher values in men). All the parameters evaluated exhibited high interindividual variability: coefficients of variation were similar in all age subgroups and reached values of around 100% (range 49?200%). Intraindividual variability was markedly lower, but also noteworthy. Inter-day intraindividual coefficients of variation were similar in men and women and reached the values of about 35% (range 1?100%). Even slightly higher values were found when intra-day intraindividual variability was assesed. Conclusions: Normal data for particular parameters of spectral analysis of heart rate variability should be age-stratified. Their setting, however, is complicated, among other things, by extreme interindividual variability of values, something that involves the diagnostic validity of the method in general. High intraindividual variability should also be considered, in particular, in the evaluation of possible changes between repeated examinations.

• Klíčová slova
• spektrální analýza variability srdeční frekvence, normy, intra individuální variabilita, zdraví jedinci, věk,
• MeSH
• autonomní nervový systém fyziologie   MeSH
• epidemiologická měření MeSH
• financování organizované MeSH
• kardiovaskulární systém MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• referenční standardy MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• spektrální analýza metody   normy   využití   MeSH
• srdeční frekvence fyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• zdraví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cílem práce bylo porovnání úspěšnosti texturního klasifikátoru a vyšetřujícího lékaře (radiologa) při diagnóze autoimunitní thyroiditidy ze sonografického obrazu snímaného v B-módu. Určení inter- a intrapersonální variability lékařů. Datový soubor obsahující 161 vyšetřovaných subjektů byl rozdělen do tří skupin dle celkového klinického vyšetření: normální – H (healthy); hraniční stav – BS (border state); autoimunitní thyroiditida – AT. Následně byl soubor čtyřmi vyšetřujícími lékaři a Bayesovským klasifikátorem, založeným na texturních příznacích, hodnocen do těchto skupin. Dva lékaři dosáhli vyšší úspěšnosti při hodnocení subjektů z normální skupiny (74,4 % a 83,3 %) a dva lékaři hodnotili lépe subjekty s autoimunitní thyroiditidou (59,0% a 77,4 %). Klasifikátor dosáhl relativně vysoké a vyrovnané úspěšnosti pro obě tyto skupiny (100,0 % pro normální a 87,5 % pro thyroiditidu). Rozdílný úspěch jednotlivých lékařů při hodnocení subjektů vyústil ve vyšší interpersonální variabilitu, tedy nízkou shodu mezi nimi. V intrapersonální variabilitě jednotlivých lékařů nebyl nalezen významný rozdíl. Vzhledem ke slabé shodě mezi vyšetřujícími lékaři při diagnostice autoimunitní thyroiditidy ze sonografických obrazů a vysoké a vyrovnané úspěšnosti klasifikátoru se zdá jako nejvýhodnější pro stanovení konečné diagnózy kombinace automatické klasifikace obrazů a klinických zkušeností lékařů.

The objective has been to compare success of the texture classifier and a human observer in diagnosis of the autoimmune thyroiditis from B-mode ultrasound images and to determine inter- and intra-observer variability. The data set of 161 subjects was classified by four human observers and by the Bayes classifier based on the texture features to three classes (healthy, border state, autoimmune thyroiditis). Two observers had a higher success rate when classifying the healthy class (74.4 % and 83.3 %), the other two observers classified better cases with autoimmune thyroiditis (59.0 % and 77.4 %). The classifier gave the relatively high and balanced success rate for both classes (100.0 % for healthy and 875 % for thyroiditis). The different observers’ success rates resulted in the high inter-observer variability, showing only a fair agreement among the human observers. There was no significant difference among human observers in the intra-observer variability. Due to the fair agreement among observers in the diagnosis of autoimmune thyroiditis from ultrasound images and good results of the classifier, the best way in establishing diagnosis is computer-aided diagnosis combined with observers’ clinical experience.

• Klíčová slova
• sonografický obraz, B-mode sonografie, texturní analýza, počítačem podporovaná diagnóza, interpersonální variabilita, koeficient Kappa, vážený koeficient Kappa,
• MeSH
• autoimunitní tyreoiditida diagnóza   ultrasonografie   MeSH
• financování organizované MeSH
• interpretace obrazu počítačem přístrojové vybavení   využití   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• odchylka pozorovatele MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• štítná žláza MeSH
• ultrasonografie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• autoradiografie MeSH
• DNA biosyntéza   MeSH
• histocytochemie metody   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• kůra mozečku metabolismus   růst a vývoj   MeSH
• RNA biosyntéza   MeSH
• záchvaty metabolismus   MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH

Cíl studie: Kolorektální resekce významně ovlivňují homeostázu organismu. Cílem práce bylo zjistit, zda předoperačně měřená variabilita srdeční frekvence (heart rate variability – HRV) může identifikovat pacienty s vysokou prozánětlivou odpovědí na operační inzult objektivizovanou koncentracemi C-reaktivního proteinu (CRP), interleukinu-6 (IL-6) a leukocytů (Leu) do 48 hodin od začátku operace. Typ studie: Prospektivní observační studie. Typ pracoviště: Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, fakultní nemocnice. Materiál a metoda: HRV byla měřena během ortostatické zkoušky den před operací. Pacienti byli rozděleni dle HRV do dvou skupin: KAR (s kardiální autonomní reaktivitou, n = 23) a NKAR (bez kardiální autonomní reaktivity, n = 30). Sérové koncentrace CRP, IL-6 a Leu byly vyšetřeny v časových intervalech 0, 12 (pouze IL-6), 24 a 48 hodin od začátku operace. Výsledky: KAR a NKAR se lišily v koncentracích CRP v T0 (6,5 ± 5,1 vs. 16,4 ± 23,2 mg/l, p <0,05), T24 (70,5 ± 33,6 vs. 95,7 ± 49,1 mg/l, p < 0,05), T48 (103,1 ± 42,4 vs. 159,0 ± 63,4 mg/l, p < 0,001) a IL-6 v T12 (79,3 ± 42,2 vs. 248,2 ± 285,2 pg/ml, p < 0,05), T24 (68,0 ± 28,0 vs. 239,6 ± 245,8 pg/ml, p < 0,001) a T48 (39,5 ± 18,4 vs. 195,5 ± 162,9 pg/ml, p < 0,0001). KAR a NKAR se signifikantně nelišily v počtu leukocytů. Závěr: HRV je metoda k identifikaci pacientů, kteří vykazují perioperačně vysokou prozánětlivou odpověď. Statistická rozdílnost koncentrací CRP a IL-6 mezi skupinami narůstala s časem. IL-6 byl statisticky významně rozdílný již v T24, tedy časněji identifikoval pacienty s vyšší prozánětlivou odpovědí v porovnání s CRP.

Objective: Colorectal surgery significantly affects homeostasis. The aim of the study was to identify patients with high inflammatory response to surgical injury, objectivized by the levels of C-reactive protein (CRP), interleukin-6 (IL-6) and white cell count (WCC) measured within 48 hours after the beginning of surgery by pre-operative measurement of heart rate variability (HRV). Design: Prospective, observational study. Setting: Department of Anesthesiology and Intensive Care Medicine, University Hospital Materials and methods: HRV was measured during orthostatic load one day before surgery. The patients were divided according to the HRV results into two groups: CAR (with cardiac autonomic reactivity, n=23), and NCAR (without cardiac autonomic reactivity, n=30). Serum levels of CRP, IL-6 and WCC were obtained at 0, 12 (only IL-6), 24 and 48 hours after the beginning of surgery. Results: The observed CAR and NCAR were significantly different at the levels of CRP at T0 (6.5 ± 5.1 mg/L vs. 16.4 ± 23.2 mg/L, p<0.05), T24 (70.5 ± 33.6 mg/L vs. 95.7 ± 49.1 mg/L, p<0.05), T48 (103.1 ± 42.4 mg/L vs. 159.0 ± 63.4 mg/L, p<0.001), and IL-6 at T12 (79.3 ± 42.2 pg/mL vs. 248.2 ± 285.2 pg/mL, p<0.05), T24 (68.0 ± 28.0 pg/mL vs. 239.6 ± 245.8 pg/mL, p<0.001), and T48 (39.5 ± 18.4 pg/mL vs. 195.5 ± 162.9 pg/mL, p<0.0001). There was no significant difference in WCC between CAR and NCAR patients. Conclusion: HRV is a method for identifying patients with high perioperative pro-inflammatory response. Statistical differences in CRP and IL-6 levels between the studied groups increased over time. IL-6 was statistically significantly different already at T24, thus enabled earlier identification of patients with higher pro-inflammatory response when compared to CRP.

• Klíčová slova
• variabilita srdeční frekvence,
• MeSH
• anestetika aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• C-reaktivní protein analýza   MeSH
• homeostáza MeSH
• interleukin-6 krev   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kolorektální chirurgie MeSH
• komorbidita MeSH
• leukocyty MeSH
• lidé MeSH
• pozorovací studie jako téma MeSH
• předoperační péče MeSH
• prospektivní studie MeSH
• srdeční frekvence * MeSH
• syndrom systémové zánětlivé reakce * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• autonomní nervový systém fyziologie   MeSH
• cvičení MeSH
• elektrokardiografie metody   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• lidé MeSH
• spektrální analýza MeSH
• srdeční frekvence analýza   MeSH
• tělesná námaha MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• evokované potenciály MeSH
• počítače využití   MeSH
• referenční hodnoty MeSH

• MeSH
• chemie MeSH
• dávka bez pozorovaného nepříznivého účinku MeSH
• farmakokinetika MeSH
• genetická variace MeSH
• hodnocení rizik normy   MeSH
• specializované použití chemických látek MeSH
• testy toxicity MeSH
• Publikační typ
• směrnice MeSH

• Konspekt
• Chemie. Mineralogické vědy
• NLK Obory
• chemie, klinická chemie
• NLK Publikační typ
• publikace WHO

Úvod: Práce pojednává o využití rekurentní analýzy variability srdeční frekvence (RQA) v časné diagnostice diabetické autonomní neuropatie. Kardiovaskulární forma diabetické neuropatie je nejzávažnější autonomní komplikací diabetu typu 1 i 2 s vysokou morbiditou a mortalitou. V diagnostice diabetické autonomní neuropatie se uplatňují funkční testy vyšetřující dynamiku kardiovaskulárního systému při vertikalizaci a během dechových testů. Záznam RR intervalů je analyzován v časové a frekvenční doméně (spektrální analýza), stále častěji se však užívají metody nelineární analýzy schopné lépe popsat systém nadřazené kontroly srdečního rytmu. Mezi metody nelineární analýzy řadíme i RQA. Metodika: Použili jsme RQA při ortostatickém testu (leh-stoj) u skupiny 20 kompenzovaných diabetiků 2. typu ve věku 50–62 let bez příznaků autonomní neuropatie. Hodnoceny byly čtyři proměnné RQA – determinizmus, laminarita, Lmax a trapping time. Výsledky byly srovnány s věkově odpovídající skupinou 20 zdravých kontrol. Výsledky: Byly prokázány signifikantní rozdíly proměnných determinizmus (p < 0,0001), laminarita (p < 0,0002), nejdelší diagonální čáry Lmax (p = 0,026) a průměrné délky vertikálních čar trapping time (p = 0,0214) mezi skupinami. Následně byly srovnány vybrané proměnné rekurentní, časové a spektrální analýzy v obou fázích ortostatické zkoušky. Závěr: Při porovnání proměnných rekurentní analýzy u diabetiků a kontrol byly zjištěny signifikantní rozdíly mezi oběma skupinami, svědčící pro vyšší rekurenci RR intervalů a simplifikaci záznamu variability srdeční frekvence u diabetiků. Při vzájemném porovnání statistické hladiny významnosti vybraných proměnných analýzy bylo zjištěno, že RQA disponuje velmi vysokou senzitivitou. RQA by proto mohla být přínosným doplňkem k rutinně užívaným metodám analýzy RR intervalů při funkčním vyšetření autonomního nervového systému.

Introduction: Detection of autonomic dysfunction in subclinical stages of diabetic cardiovascular autonomic neuropathy is highly important and helps in therapeutic management. Evaluation of cardiovascular function is usually based on heart rate variability (HRV) linear data analysis in time and frequency domains. However, autonomic control of heart rate is complex and could be described by non-linear analysis. In our study, non-linear recurrence quantification analysis (RQA) was used. Methods: We analyzed RQA during orthostatic test in 20 patients with type 2 diabetes (mean age 54 years). Results were compared to sex and age-matched group of 20 healthy controls (mean age 53 years). Cross-comparison between RQA, time- and frequency-domains analysis during the supine rest phase of orthostatic test was also performed. Results: There was significant increase in percentage of recurrences in diabetic patients compared to controls in the following variables: determinism (p <0.0001), laminarity (p <0.0002), length of the longest diagonal line Lmax (p = 0.026) and mean length of vertical lines trapping time (p = 0.0214) in both phases of the orthostatic test. We found significant increase in determinism, laminarity and trapping time in the supine rest phase. However, the Lmax parameter remained insignificant compared to the control group and results were similar to previous studies. Conclusion: Reduction of complexity in cardiovascular regulation was found in diabetic patients compared to age-matched controls. In comparison to standard methods, RQA appears to be more sensitive in diagnostics of subclinical cardiovascular autonomic neuropathy. RQA may be useful as an additional approach to time and frequency domain analysis of HRV. Key words: diabetic autonomic neuropathy – cardiac autonomic neuropathy – diabetes mellitus – heart rate variability – spectral analysis – recurrence analysis

• Klíčová slova
• diabetická autonomní neuropatie, variabilita srdeční frekvence, kardiální autonomní neuropatie,
• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• diabetes mellitus 2. typu komplikace   MeSH
• diabetes mellitus MeSH
• diabetické neuropatie * diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• diagnóza počítačová MeSH
• elektrokardiografie statistika a číselné údaje   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kardiovaskulární nemoci diagnóza   epidemiologie   komplikace   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• modely kardiovaskulární * MeSH
• nelineární dynamika MeSH
• periodicita MeSH
• pilotní projekty MeSH
• postura těla MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• spektrální analýza statistika a číselné údaje   MeSH
• srdeční frekvence * fyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakty MeSH