Spiritualita lidského pohybu je v zahraničí tématem zkoumání nejméně po dvě desetiletí, v České republice se jedná o zcela ojedinělou tematiku. Příspěvek se proto zabývá potenciálním propojením spirituální (duchovní) dimenze lidského bytí a možnostmi jeho transformace prostřednictvím pohybu ve vodě, resp. plavání, konkrétně plavecké školy Total immersion. Spiritualita není fenoménem pouze náboženským, ale může být chápána jako centrum prožívání osobnosti, jako hledání smyslu života (duch jako specifikum lidského způsobu bytí). Pro hledání tohoto rozměru v plaveckém pohybu byly použity metody ankety, volných slovních asociací, nedokončených vět (n = 28) a pojmových map (n = 17). Z výstupů je patrné, že prožívané propojení spirituality a kultivovaného pohybu je respondenty vnímáno jako platné, avšak vyčleňování plavání jako jedinečného prostředku pro získávání takových prožitků (či významnějšího než jiné sporty) možné není.
The report focuses on the domain of the conditioning training, specifically it deals with the training method called plyometrics. It summarises relevant knowledges by literature retrieval. The sources were czech and foreign publications. The aim of the report is to give a view of problems of plyometrics in the conditioning training of soccer players.
- Keywords
- transcendence, stav plynutí, Total Immersion,
- MeSH
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Swimming physiology psychology MeSH
- Surveys and Questionnaires utilization MeSH
- Spirituality MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Female MeSH
x
x
- MeSH
- Acidosis therapy MeSH
- Humans MeSH
- Myalgia therapy MeSH
- Cold Temperature MeSH
- Recovery of Function physiology MeSH
- Immersion MeSH
- Sports MeSH
- Muscles injuries MeSH
- Therapy, Soft Tissue * methods MeSH
- Fatigue * therapy MeSH
- Water administration & dosage MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Cíl studie: Zavádění ve vodní imerzi a insuflace oxidu uhličitého (CO2) jsou alternativní kolonoskopické techniky schopné redukovat dyskomfort pacienta během vyšetření a po něm. Cílem naší studie bylo zjistit, zda je kombinace vodní imerze a insuflace CO2 efektivnější a vede k vyššímu komfortu pacientů než ostatní kolonoskopické techniky. Metodika: V naší studii bylo celkem 420 pacientů randomizováno do čtyř skupin - zavádění přístroje ve vodní imerzi a vytažení při insuflaci CO2 (voda/CO2), zavádění přístroje ve vodní imerzi a vytažení při insuflaci vzduchu (voda/vzduch), zavádění i vytahování přístroje při insuflaci CO2 (CO2/CO2) a zavádění i vytahování přístroje při insuflaci vzduchu (vzduch/vzduch). Primárním sledovaným cílem byla úspěšnost kolonoskopie při minimální sedaci, která byla definována jako dosažení céka danou technikou bez použití vyšší dávky sedace než počáteční 2 mg midazolamu. Dále byl sledován komfort pacientů během vyšetření a po něm. Výsledky: Celkem byl analyzován soubor 404 pacientů. Úspěšnost kolonoskopie při minimální sedaci ve vodní větvi (voda/CO2a voda/vzduch) byla 97 % ve srovnání s 83,3 % v plynové větvi (CO2/CO2 a vzduch/vzduch) (p < 0,0001). Bolest a nadýmání při výkonu byly signifikantně nižší ve skupině voda/CO2 než v ostatních skupinách. Dyskomfort během 24 hod po výkonu byl srovnatelný ve skupinách voda/CO2 a CO2/CO2 a signifikantně nižší než ve vzduchových skupinách (voda/vzduch a vzduch/vzduch). Během studie nebyly zaznamenány žádné komplikace. Závěr: Kombinace vodní imerze a insuflace CO2 se zdá být efektivní a bezpečnou metodou kolonoskopie při minimální sedaci. Celkový dyskomfort pacientů byl významně snížen než při použití jiných technik.
Design: Water immersion insertion and carbon dioxide (CO2) insufflation as alternative colonoscopy techniques are able to reduce patient discomfort during and after the procedure. We assessed whether the combination of water immersion and CO2 insufflation is superior in efficacy and patient comfort to other colonoscopy techniques. Methods: In a prospective study, a total of 420 patients were randomized to either water immersion insertion and CO2 insufflation during withdrawal (Water/CO2), water immersion insertion and air insufflation during withdrawal (Water/Air), CO2 insufflation during both insertion and withdrawal (CO2/CO2), or air insufflation during both insertion and withdrawal (Air/Air). The main objective pursued was the success of minimal sedation colonoscopy which was defined as reaching the caecum without switching to another insertion method and without additional sedation beyond the initial 2 mg of midazolam. In addition, patient comfort during and after the procedure was assessed. Results: A total of 404 subjects were analyzed. The success rate of minimal sedation colonoscopy in the water insertion arm (Water/CO2 and Water/Air) was 97% compared with 83.3% in the gas insertion arm (CO2/CO2 and Air/Air) (p < 0.0001). Intraprocedural pain and bloating were significantly lower in the Water/CO2 group than in all other groups. Patient discomfort in the Water/CO2 group during the 24 hours after the procedure was comparable with CO2/CO2 and significantly lower than in the air groups (Water/Air and Air/Air). There were no complications recorded in the study. Conclusion: A combination of water immersion and CO2 insufflation appears to be an effective and safe method for minimal sedation colonoscopy. Overall patient discomfort was significantly reduced compared with other techniques.
- MeSH
- Conscious Sedation methods utilization MeSH
- Evaluation Studies as Topic MeSH
- Insufflation methods utilization MeSH
- Colonoscopy methods instrumentation utilization MeSH
- Humans MeSH
- Midazolam administration & dosage adverse effects therapeutic use MeSH
- Carbon Dioxide diagnostic use MeSH
- Immersion MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Water diagnostic use MeSH
- Outcome and Process Assessment, Health Care MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- MeSH
- Adult MeSH
- Kidney physiology MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Cold Temperature MeSH
- Swimming MeSH
- Kidney Function Tests MeSH
- Check Tag
- Adult MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Publication type
- Comparative Study MeSH
Biometrie, neboli měření axiální délky oka, je prováděna u každého pacienta před operací katarakty. Spolu s keratometrií slouží pro výpočet optické mohutnosti implantované nitrooční čočky. Cílem naší práce bylo srovnat měření axiální délky oka pomocí kontaktní a imerzní ultrazvukové techniky. Ultrazvukovým přístrojem OcuScan (Alcon) byla změřena axiální délka 120 nepárových očí. Směrodatná odchylka při měření oběma technikami nepřesáhla 0,1 mm. Kontaktní technikou byla změřena průměrná axiální délka oka 23,28 mm (min. 19,31 mm, max. 31,25 mm). Při použití imerzní techniky činil průměr 23,38 mm (min. 19,38 mm, max. 31,36mm). Byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi kontaktní a imerzní technikou měření axiální délky oka (p < 0,01). Mezi oběma ultrazvukovými biometrickými technikami byla potvrzena významná korelace (p < 0,01). V naší studii byla imerzní technikou změřena významně delší axiální délka oka než při použití techniky kontaktní. Biometrie má velký význam pro dosažení přesnosti pooperační refrakce v kataraktové chirurgii, která je v dnešní době i chirurgií refrakční. K ověření přesnosti kontaktní a imerzní techniky ultrazvukové biometrie s ohledem na cílovou pooperační refrakci je nyní prováděna retrospektivní studie.
Biometry, i. e. the measurement of the eye axial length, is performed in patients before cataract surgery. Together with keratometry, it serves for the calculation of the intraocular lens refractive (dioptric) power. The purpose of our study was to determine whether contact and immersion A-scan ultrasound techniques produce comparable measurements of the eye axial length. The axial length of 120 non-paired eyes was measured, using both contact and immersion techniques.The measurements were performed by means of an Alcon Ocuscan machine. The mean eye axial length using the contact technique was 23.28 mm (min. 19.31 mm, max. 31.25 mm), compared to the mean of 23.38 mm (min. 19.38 mm, max. 31.36 mm) gained by the immersion technique. The standard deviation of the measurements using both techniques was less than 0.1 mm. A statistically significant difference was proved between the contact and the immersion techniques (p < 0.01). There is significant correlation between both methods (p < 0.01). The eye axial length gained by means of the immersion technique was on average 0.1 mm longer than that obtained by the contact technique. Biometry is of great importance for achieving accurate postoperative target refraction in cataract surgery that is a part of refractive surgery today. It will be necessary to carry out another retrospective study with a special focus on the target postoperative refraction in order to verify the accuracy of both the biometric techniques.
