studie DIRECT Dotaz Zobrazit nápovědu
- MeSH
- krční obratle chirurgie zranění MeSH
- lidé MeSH
- odontogeneze MeSH
- pooperační péče MeSH
- poranění krku chirurgie MeSH
- traumatologie metody MeSH
- vnitřní fixace fraktury MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
Braunwald rozlišuje přímé vazodilatační látky, ke kterým řadí i nitráty dále blokátory kalciových kanálu, inhibitory angiotenin konvertujícího enzymu a α-blokátory. Použili jsme vlastní modifikaci Braunwaldovy klasifikace, kdy k přímým vazodilatačním látkám přidáváme i prostaglandiny naopak nitráty uvádíme samostatně. Látky, které vstupují do buněk hladkých svalů cév a způsobují vazodilataci, se nazývají přímá vazodilatancia. K těmto látkám patří dihydralazin, minoxidil, nitroprusid sodný a diazoxid. Přímé vazodilatační látky nepatří u hypertenze mezi základní lékové skupiny Dnes je považujeme za vhodné do kombinační léčby u rezistentní hypertenze a některé parenterální formy se používají u hypertenzní krize. Hydralazin byl zkoušen u chronického srdečního selhání, dnes však do této léčby nepatří. Terapeutické užití prostagladinů je stále ve stadiu výzkumu. Počet registrovaných přímých vazodilatačních látek v České republice je limitovaný.
Braunwald recognises the direct vasodilators that, according to him, involve nitrates, calcium channel blockers, angiotensin converting enzyme inhibitors and α-blockers. We made use of our own modification of Braunwald's classification by adding prostaglandins to the direct vasodilators, but classifying the nitrates separately. The direct vasodilators enter the smooth muscle cells of blood vessels and cause vasodilation. Dihydralazine, minoxidil, nitroprusside and diazoxide are some of them. The direct vasodilators are not among the basic treatments of hypertension. Currently they are used within a combination therapy of resistant hypertension, and some parenteral formulations in the management of hypertension crisis Hydralazine was studied in patients with chronic hean failure, but it is not recommended as treatment of this condition. The therapeutic administration of prostaglandins is still in its experimental stage. In the Czech Republic the number of approved direct vasodilators remains limited.
Východiska: Fibrilace síní (FiS) postihuje až 46,3 milionu osob, její prevalence se za posledních 50 let ztrojnásobila. FiS vede ke vzniku krevních sraženin a zvyšuje čtyřnásobně riziko cévní mozkové příhody. Preventivní antikoagulační léčba warfarinem je dobře zavedena po více než 50 let, má však účinnostní a bezpečnostní nedostatky. Nová antikoagulancia nevyžadují laboratorní monitoraci protrombinového času (INR), mají nízké riziko nežádoucích příhod, jsou však nákladnější. Metody: Tato neintervenční (Zákon č. 378/2007 Sb.) retrospektivně prospektivní jednoramenná kohortová studie sestávala ze tří návštěv. Primárním cílem bylo srovnání celkových přímých nákladů na léčbu warfarinem a apixabanem. Pacienti s nevalvulární FiS byli zařazeni v době ukončení léčby warfarinem a přechodu na apixaban. Náklady byly odvozeny od poskytnuté péče na základě seznamu zdravotních výkonů a dle vyhlášky 268 z roku 2019. Spokojenost byla stanovena pomocí dotazníku SAFUCA®. Výsledky: Mezi únorem 2017 a červnem 2019 bylo zařazeno 499 pacientů ve 29 interních ambulantních centrech v ČR. Průměrný věk pacientů byl 73,6 ± 10,2 let, 36,5 % pacientů mělo vysoké riziko krvácení (HAS‐BLED skóre). Předchozí léčba warfarinem trvala 5,9 ± 2,7 měsíců, 63 % pacientů nebylo schopno udržet cílové hodnoty INR, 18 % ukončilo léčbu kvůli nežádoucím účinkům. Nová léčba apixabanem byla sledována po prvních 6 měsíců. Období léčby warfarinem bylo spojeno s vyšším počtem závažných krvácení a nežádoucích příhod (22 vs. 2), CMP (17 vs. 0), ischemických srdečních příhod (11 vs. 0) a nezávažných krvácení (173 vs. 2). Průměrné denní náklady na léčbu při přechodu na léčbu apixabanem klesly z 65,2 na 4,8 Kč (p < 0,001). Při započítání ceny antikoagulační léčby došlo k nevýznamnému nárůstu z 68,1 na 71,7 Kč (p = 0,509). Spokojenost pacientů výrazně vzrostla již po 3 měsících, zejména pak v subjektivním hodnocení účinnosti, pohodlnosti, vlivu na kvalitu života a výskytu nežádoucích účinků. Závěr: Přechod na apixaban u pacientů, pro které nebyla léčba warfarinem uspokojivá, snížil riziko závažných ischemických příhod, krvácení a nežádoucích účinků a zvýšil spokojenost pacientů. Z farmakoekomického hlediska je u těchto pacientů apixaban lepší volbou, jelikož přináší vyšší účinnost a lepší bezpečnost v rámci srovnatelných celkových přímých nákladů.
Background: Atrial fibrillation (AF) affects 46.3 million people; its prevalence has tripled over the last 50 years. AF leads to formation of blood clots increasing four-fold the risk of a stroke. Preventive anticoagulant therapy with warfarin has been well established for over 50 years but has efficacy and safety limitations. New anticoagulants do not require laboratory monitoring of prothrombin time, have low risk of adverse events, yet are more costly. Methods: This non-interventional (Act 378/2007 Coll.) retrospective-prospective single-arm cohort study consisted of 3 visits. The primary objective was to compare the total direct cost of treatment with warfarin and apixaban. Patients with non-valvular AF were enrolled at the time of discontinuation of warfarin and switching to apixaban. Costs were derived from the care provided and the list of medical procedures (Decrees 268/ 2019 Coll.). Satisfaction was assessed using SAFUCA® questionnaire. Results: Between February 2017 and June 2019, 499 patients were enrolled in 29 Czech internal medicine clinics. The mean age of the patients was 73.6 ± 10.2 years, 36.5% were at high risk of bleeding (HAS-BLED score). Previous warfarin treatment lasted 5.9 ± 2.7 months, 63% were unable to achieve target prothrombin time, 18% switched due to adverse reactions. New apixaban treatment was followed for the first 6 months. Treatment with warfarin was associated with higher rates of major bleeding and adverse events (22 vs. 2), stroke (17 vs. 0), ischemic heart attack (11 vs. 0), and minor bleeding (173 vs. 2). The average daily cost following the switch to apixaban decreased from CZK 65.2 to CZK 4.8 (p <0.001). The price of anticoagulant treatment was considered, there was an insignificant increase from CZK 68.1 to CZK 71.7 (p = 0.509). Satisfaction increased significantly after 3 months, notably in the subjective evaluation of efficacy, comfort, impact on quality of life and the occurrence of side effects. Conclusion: Switching patients with unsatisfactory outcomes on warfarin to apixaban resulted in lower risk of serious ischemic events, bleeding and side effects, and higher patient satisfaction. From the pharmacoeconomic perspective, apixaban is a better choice in this population as it brings higher efficacy and better safety within comparable overall direct costs.
- Klíčová slova
- apixaban,
- MeSH
- antikoagulancia * ekonomika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- fibrilace síní * ekonomika farmakoterapie MeSH
- inhibitory faktoru Xa ekonomika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- kohortové studie MeSH
- krvácení prevence a kontrola MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- senioři MeSH
- spokojenost pacientů statistika a číselné údaje MeSH
- warfarin ekonomika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- elektrodiagnostika metody přístrojové vybavení MeSH
- endodoncie metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- zdravotnické prostředky MeSH
- zubní kořen anatomie a histologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
V retrospektivní observační studii za období leden-řijen 2003 autoři srovnávají angiografické ukazatele skupiny nemocných, léčených již před transportem k přímé angioplastice (dPCI) inhibitorem destičkových receptorů GP IIb/IIIa tirofibanem (skupina A, 24 nemocných) s ostatními pacienty bez této léčby (skupina B, 210 nemocných). Obě skupiny nemocných jsou srovnatelné z hlediska věku, pohlaví, výskytu léčeného diabetes mellitus a předchozího infarktu myokardu. Doba od začátku bolesti do zahájení PTCA se nelišila (4,4 hod. vs 4,3 hod., P=NS). Rozdíl byl v rozsahu koronární aterosklerózy, nemocní ve skupině léčené inhibitory GP IIb/IIIa měli větší počet nemocných koronárních tepen (1,87 vs 1,24, p < 0,001). Koronární průtok podle TIMI klasifikace byl před zahájením PCI v obou skupinách srovnatelný (TIMI 0 66,7 % vs. 70,5 %, P=NS). Po provedení koronární intervence bylo dosaženo normálního koronárního průtoku rovněž u srovnatelného počtu nemocných (83,3 % vs. 92,8 %, P=NS). Mortalita obou skupin nemocných se rovněž významně nelišila (4,2 % vs 5,0 %, P=NS). Závěr: Podání tirofibanu před transportem k přímé angioplastice pro akutní infarkt myokardu nebylo z hlediska angiografických a klinických výsledků přínosné.
In a retrospective 9-month study, we evaluated angiographic parameters in patients treated with tirofiban before transport to direct PCI (group A, 24 patients) and in patients with standard treatment with aspirin and heparin alone (group B, 210 patients). Both groups were comparable in age, gender, presence of diabetes mellitus and previous myocardial infarction. Time from onset of chest pain to direct angioplasty was not different (4.4 hrs vs. 4.3 hrs, P=NS). There was no significant difference in TIMI flow before direct angioplasty (TIMI 0 66.7 % vs. 70.5 %, P=NS) nor after this procedure (TIMI 3 83.3 % vs. 92.8 %, P=NS). In-hospital mortality was comparable in both groups (4.2 % vs. 5.0%, P=NS). Conclusion: Tirofiban administration before transport to direct angioplasty led to similar angiographic results compared to standard treatment with heparin and aspirin alone.
- MeSH
- balónková koronární angioplastika metody MeSH
- dospělí MeSH
- infarkt myokardu patologie terapie MeSH
- inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- nemoci koronárních tepen diagnóza patologie terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- tirofiban MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
Úvod: Tuberkulóza je infekční onemocnění, které ve většině případů probíhá chronicky. Vyvolavatelem je bakterie Mycobacterium tuberculosis. Základem průkazu je mikroskopické a kultivační vyšetření. Mikroskopie je málo citlivá, kultivace zdlouhavá. Jednou z možností zrychlení diagnostiky je použití molekulárně genetických metod. Cíl práce: Porovnání molekulárně genetického průkazu mykobakterií s kultivací. Metoda: Na průkaz nukleové kyseliny Mycobacterium tuberculosis komplex byly použity dvě metody - polymerázová řetězová reakce (PCR) a Mycobacterium tuberculosis direct test (MTD). Vyšetřeno bylo 647 vzorků. Z toho 275 vzorků bylo testováno pomocí PCR a 372 materiálů bylo vyšetřeno setem MTD. Současně byla u každého vzorku založena paralelní kultivace. Výsledky: Z celkového počtu vzorků 275 testovaných pomocí PCR byla mykobakteriální DNA prokázána u 18 (6,5 %). Z 372 materiálů testovaných metodou MTD byla mykobakteriální RNA prokázána celkem u 27 (7 %). Z 18 PCR pozitivních nebyly současně mykobakterie vykultivovány u 6 (33 %) vzorků. Z 27 pozitivních průkazů RNA pomocí metody MTD nebylo s paralelní kultivací v souladu 17 (62 %) vzorků. Naopak kultivačně ověřená diagnóza tuberkulózy bez pozitivní PCR byla nalezena u 2 (0,7 %) pacientů. Neshoda MTD a kultivace nastala také u 2 vzorků (0,5 %). Závěr: Molekulárně genetické metody podstatně zrychluji diagnostiku tuberkulózy. Velký význam má tato metoda u paubacilárních materiálů a také u vzorků jedinečných a neopakovatelných (tkáňové biopsie, uzliny, mozkomíšní mok). Vzhledem k možným falešně pozitivním výsledkům musí však být vždy paralelně ověřena mikroskopickým a kultivačním vyšetřením.
Introduction: Tuberculosis is a communicable disease, in most instances with a chronic course. The aetiological agent is Mycobacterium tubercuiosis. Its demonstration is based on microscopic investigations and cultures. Microscopy is not sufficiently sensitive, while cultures are lengthy. One of the possibilities of speeding up diagnosis are molecular genetic methods. Purpose of the study. To compare the demonstration of mycobacteria using molecular genetic methods with the results of cultures. Methods: We used two methods to demonstrate the nucleic acid complex of Mycobacterium tuberculosis - the polymerase chain reaction (PCR) and the Amplified Mycobacterium tuberculosis direct test (AMTD). We investigated 647 samples. Out of these, 275 samples were tested with PCR and 372 were investigated with a AMTD set. At the same time we started for each sample a parallel culture. Results: In 275 samples, out of a total of 647, which were analysed with PCK mycobacterial DNA was demonstrated in 18 (6.5 %). Out of the 372 samples investigated with AMTD, mycobacterial RNA was demonstrated in 27 (7 %). Out of the 18 PRC positive sampies, 6 (13 %) did not yield a positive mycobacterial culture. Out of the 27 positive results RNA with the AMTD method 17 did not yield positive cultures. On the other hand, a diagnosis of tuberculosis verified by cultures without a positive PCR was found in 2 patients (0.7 %). Disagreement between the results of AMTD and cultures was also found in 2 samples (0.5 %). Conclusions: Molecular genetic methods substantially speed up the diagnosis of tuberculosis. These methods are particularly important in cases of paucibacillary material and of unique and unrepeatable samples (tissues biopsies, nodes, cerebrospinal fluid). Given the possibility of false positive results, parallel verification by microscopy and cultures is essential.
- MeSH
- bakteriologické techniky MeSH
- diagnostické techniky molekulární MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- molekulární sondy - techniky MeSH
- Mycobacterium tuberculosis genetika izolace a purifikace růst a vývoj MeSH
- polymerázová řetězová reakce MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- tuberkulóza diagnóza MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cíl práce: Clostridioides difficile (dříve Clostridium difficile) je jedním z hlavních původců nozokomiálních nákaz současnosti. Kolonizuje střevo pacientů s antibiotickou léčbou a způsobuje nepříjemné až život ohrožující stavy (průjmy, toxické megakolon). Správná a rychlá detekce toxigenity kmene je zásadní pro terapii a izolační režim pacienta. Simplexa C. difficile Direct Kit je real-time PCR souprava detekující tcdB gen C. difficile. Souprava nevyžaduje izolaci DNA a do reakce je použit přímo eluát stolice. Cílem této práce bylo ověření analytických vlastností soupravy za podmínek použití ve třetím diagnostickém kroku (došetření vzorků s nejasný- mi výsledky). Jako referenční metoda byla použita kultivace s následnou multiplexní in-house PCR. Materiál a metody: Prospektivně bylo testováno 130 vzorků neformované stolice dvěma druhy imunoenzymatických souprav ( C. diff Quik Chek Complete a LIAISON C. difficile GDH, C. difficile Toxins A&B). Třicet vzorků mělo nejasné (GDH+TOX-, GDH-TOX+) výsledky alespoň jedním testem a jeden vzorek měl výsledky testů opačné (GDH-TOX-/GDH+TOX+). Tyto vzorky byly kultivovány a testovány pomocí multiplexní in-house PCR a soupravou Simplexa. Výsledky: Souprava Simplexa dosáhla shodných výsledků s kultivací a následnou in-house PCR. Senzitivita, specificita, pozitivní pre- diktivní hodnota a negativní prediktivní hodnota byla ve vztahu k referenční metodě 100%. Vedlejším výsledkem této studie bylo po- rovnání soupravy C. diff Quik Chek Complete se soupravami LIAISON C. difficile GDH a LIAISON C. difficile Toxins A&B. Závěr: Analytické vlastnosti soupravy Simplexa byly testovány na 31 vzorcích. Tyto vzorky byly vybrány pro své nejasné (GDH+TOX, GDH-TOX+) nebo rozdílné výsledky po testování imunoenzymatickými metodami. V porovnání s kultivací a následnou in-house PCR detekcí genu tcdB dosáhla souprava Simplexa vlastností deklarovaných výrobcem. Významným pozitivem soupravy byla absence in- hibicí při přímém použití eluátu stolice do PCR reakce.
Objective: Clostridioides difficile (formerly Clostridioides difficile) is one of the main pathogens causing nosocomial infections today. It colonizes the intestines of patients receiving antibiotic therapy, causing unpleasant or even life-threatening conditions (diarrhea, to- xic megacolon). Rapid and correct detection of strain toxigenicity is essential for treatment and isolation of patients. Simplexa C. difficile Direct Kit is a real-time PCR kit detecting the tcdB gene of C. difficile. The kit does not require DNA isolation; stool elua- tes are directly used for the reaction. The study aimed to verify the analytical properties of the kit used in the third diagnostic step (assessment of samples yielding unclear results). Culture and subsequent in-house multiplex PCR were used as a reference method. Material and methods: A total of 130 unformed stool samples were prospectively tested using two types of immunoenzymatic kits ( C. diff Quik Chek Complete and LIAISON C. difficile GDH, Toxins A&B). In 30 samples, the results were shown to be unclear (GDH+TOX-, GDH-TOX+) by at least one test; one sample yielded opposite test results (GDH-TOX-/GDH+TOX+). These samples we- re cultured and tested using in-house multiplex PCR and the Simplexa kit. Results: The Simplexa kit showed results consistent with those obtained by culture and subsequent in-house multiplex PCR. The sen- sitivity, specificity, positive predictive value and negative predictive value were 100% with respect to the reference method. Another outcome of the study was comparison of the C. diff Quik Chek Complete kit with the LIAISON C. difficile GDH and LIAISON C. difficile Toxins A&B kits. Conclusion: The analytical properties of the Simplexa kit were tested on 31 samples. These samples were selected for their unclear (GDH+TOX, GDH-TOX+) or discrepant results yielded by immunoenzymatic methods. Compared with culture and subsequent in- house PCR detection of the tcdB gene, the Simplexa kit showed properties declared by the manufacturer. An important advantage of the kit was the absence of inhibitions when stool eluates were directly used for PCR reactions.
