Janus kinase (JAK) inhibitors are effective anti-inflammatory agents for treatment of ulcerative colitis (UC).1 According to drug regulatory agencies and international guidelines, JAK inhibitors should be avoided during pregnancy and lactation.2-4 The existing evidence on safety of JAK inhibitors during pregnancy is scarce and almost exclusively limited to tofacitinib.4-7.
- MeSH
- dospělí MeSH
- fetální krev * chemie MeSH
- inhibitory Janus kinas terapeutické užití MeSH
- komplikace těhotenství farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko * chemie MeSH
- novorozenec MeSH
- piperidiny * terapeutické užití MeSH
- pyrimidiny * terapeutické užití MeSH
- těhotenství MeSH
- ulcerózní kolitida farmakoterapie krev MeSH
- výsledek těhotenství * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- těhotenství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
The Cow's Milk-related Symptom Score (CoMiSS) is an awareness tool for evaluating cow's milk-related symptoms. Previous studies have focused on providing CoMiSS values for healthy and symptomatic infants aged 0-6 months. However, there is a notable gap in the literature concerning CoMiSS values for infants older than 6 months. This cross-sectional study aimed to determine CoMiSS values in presumed healthy infants who have completed 6 months and are up to 12 months old, hereafter referred to as 6 to 12 months old. Physicians from six European countries prospectively determined CoMiSS values in infants attending well-child clinics. Exclusion criteria included preterm delivery, acute or chronic disease, and the consumption of a therapeutic formula, dietary supplements (except vitamins), or medication. The following information was collected: gestational age, gender, age, type of feed (breast milk or infant formula), and complementary feeding. Descriptive statistics were summarized with mean and standard deviation for normally distributed continuous variables, median and IQR for non-normally distributed variables, and differences in CoMiSS values were analyzed with appropriate tests. Data from 609 infants were obtained. The overall median (Q1-Q3) CoMiSS values were 3 (1-5). Significant differences were found across age groups (p < 0.001), but not across groups based on gender (p = 0.551) or feeding type (p = 0.880). Conclusions: This study provided CoMiSS values in presumed healthy infants aged 6-12 months. Additional studies should be conducted to establish the use of CoMiSS to assess cow's milk-related symptoms in infants 6 months and older. What is Known: • The Cow's Milk-related Symptom Score (CoMiSS) is an awareness tool for evaluating symptoms related to cow's milk. • CoMiSS values for presumed healthy infants aged 0-6 months infants are already available. What is New: • CoMiSS values in European infants aged 6-12 months are provided. • These CoMiSS values differed across various age groups but not across groups based on gender or feeding type.
- MeSH
- alergeny MeSH
- alergie na mléko * diagnóza MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko MeSH
- mléko * MeSH
- náhražky mateřského mléka MeSH
- novorozenec MeSH
- průřezové studie MeSH
- skot MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- skot MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- hmotnostní křivka MeSH
- kojenec MeSH
- kojení * MeSH
- kontraindikace MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko * chemie MeSH
- novorozenec MeSH
- vývoj dítěte MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Zlepšenie ľudského zdravia moduláciou mikrobiálnej interakcie počas všetkých fáz života je vyvíjajúci sa koncept, ktorý je čoraz dôležitejší pre spotrebiteľov, výrobcov potravín, odborníkov v oblasti zdravotnej starostlivosti a regulátorov. S rozvojom uvedených poznatkov, vedeckých dôkazov, teórií a hypotéz sa vyvíjali aj „nové“ označenia a definície základných pojmov, ktoré sú dôležité pre systémový pohľad a pochopenie významu a súčasného stavu poznatkov v tejto oblasti. Kontext: Uvádzame recentné definície základných pojmov čiastočne s ich vysvetlením, aby pomohli pediatrom lepšie sa zorientovať v rastúcom počte informácií v oblasti modulácií mikrobioty, ale tiež v rastúcom počte liečiv či výživových doplnkov, ktoré nie vždy uvádzajú relevantné a správne informácie o ich zložení a účinkoch. Viaceré z uvedených pojmov sú niekedy aj komerčne zneužívané. Záver: Pediatri, všeobecní lekári pre deti a dorast spolu s neonatológmi môžu svojimi vedomosťami a radami významne ovplyvňovať výživu novorodencov a dojčiat. K tomu neoddeliteľne patria aj základné informácie o platných definíciách a charakteristike pojmov, ktoré sa v týchto odporúčaniach používajú.
Introduction: Improving human health through the modulation of microbial interaction during all stages of life is an evolving concept that is increasingly important to consumers, food manufacturers, healthcare professionals and regulators. With the development of the aforementioned knowledge, scientific evidence, theories and hypotheses, "new" designations and definitions of basic terms were also developed, which are important for a systemic view and understanding of the meaning and current state of knowledge in this area. Context: We present recent definitions of basic terms, partly with their explanation, to help pediatricians better navigate the growing number of information in the field of microbiota modulation, but also in the growing number of drugs or nutritional supplements that do not always provide relevant and correct information about their composition and effects. Several of the mentioned terms are sometimes also commercially abused. Conclusion: Pediatricians, general practitioners for children and adolescents, together with neonatologists, can significantly influence the nutrition of newborns and infants with their knowledge and advice. Basic information about the valid definitions and characteristics of the terms used in these recommendations is integral to this.
- MeSH
- fyziologie výživy kojenců MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- náhražky mateřského mléka analýza normy MeSH
- oligosacharidy fyziologie metabolismus normy terapeutické užití MeSH
- potravní doplňky * klasifikace normy MeSH
- střevní mikroflóra MeSH
- synbiotika * analýza klasifikace MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Často se přehlíží nepostradatelná úloha oligosacharidů obsažených v mateřském mléce pro správný vývoj novorozence. Mateřské mléko obsahuje více než 200 dosud identifikovaných struktur oligosacharidů s rozmanitými vlastnostmi. Prospěšné funkce oligosacharidů jsou reprezentovány jejich prebiotickým efektem, antiadhezivním a antimikrobiálním účinkem či vlivem na vývoj nervové soustavy a imunity dítěte. Cílem práce bylo sumarizovat a zmapovat poznatky budoucích matek pomocí dotazníkového šetření o prospěšnosti kojení, mateřského mléka, a především jeho oligosacharidů. Tento dotazník obsahoval celkem 15 otázek a rovněž informační pasáže, které edukovaly respondentky v rámci této problematiky. Dotazník vyplnilo 861 respondentek a při následném zpracování získaných informací bylo zjištěno s jakými informacemi maminky disponují před nástupem laktace či v jejím průběhu.
Human milk is a vital source of over 200 oligosaccharide structures contributing significantly to newborn development. Despite their essential role, these oligosaccharides often go unnoticed. Human milk oligosaccharides offer several benefits, including prebiotic, antiadhesive, and antimicrobial properties. They also play a crucial role in developing of a child's nervous system and immunity. The aim of the study was to summarize and map the knowledge of prospective mothers through a questionnaire survey on the benefits of breastfeeding, breast milk, and especially its oligosaccharides. The survey included 15 questions with educational passages. Eight hundred sixty-one female respondents provided several valuable insights into breast milk oligosaccharides' benefits before the onset of lactation or during it.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kojení MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko * MeSH
- mladiství MeSH
- oligosacharidy * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- těhotné ženy MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Kojící ženy často provází pocit nedostatku mateřského mléka, který však nemusí odpovídat objektivní skutečnosti. Jedním z tradičně doporučovaných prostředků k navýšení tvorby mateřského mléka jsou bylinné kapsle obsahující pískavici řecké seno, samotnou nebo v kombinaci s dalšími bylinami. Otázkou je, zda užívání těchto bylin skutečně může kojení nějak ovlivnit a zda zároveň nemůže mít nějaké negativní dopady na matku nebo její kojené dítě.
Lactating women are often accompanied by a feeling of lack of breast milk, but this may not correspond to objective reality. One of the traditionally recommended means to increase the production of breast milk are herbal capsules containing fenugreek, alone or in combination with other herbs. The question is whether the use of these herbs can really affect breastfeeding and whether it does not have any negative effects on the mother or her nursing baby.
BACKGROUND: The use of lithium during breast-feeding has not been comprehensively investigated in humans due to concerns about lithium toxicity. PROCEDURE: We analyzed lithium in the kidneys of nursed pups of lithium medicated mothers, using analytical spectroscopy in a novel rat model. The mothers were healthy rats administered lithium via gavage (1000 mg/day Li2 CO3 per 50 kg body weight). RESULTS: Lithium was detected in the breast milk, and in the blood of pups (0.08 mM), of lithium-exposed dams at post-natal day 18 (P18), during breast-feeding. No lithium was detected after breast-feeding, at P25 (4 days after cessation of nursing). The lithium pups blood had elevated urea nitrogen at P18 and reduced total T4 at P18 and P25, indicating a longer-term effect on the kidneys and the thyroid gland. Multivariate machine-learning analysis of spectroscopy data collected from the excised kidneys of pups showed elevated potassium in lithium-exposed animals both during- and after breast-feeding. The elevated renal potassium was associated with low nephrin expression in the kidneys measured immunohistochemically during breast-feeding. After lithium exposure is stopped, the filtration of lithium from the kidneys reverses these effects. Our study showed that breastfeeding during lithium use has an effect on the kidneys of the offspring in rats.
- MeSH
- bipolární porucha * farmakoterapie MeSH
- draslík analýza terapeutické užití MeSH
- kojenec MeSH
- kojení MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- ledviny MeSH
- lidé MeSH
- lithium terapeutické užití MeSH
- mateřské mléko * chemie MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
OBJECTIVES: To review the current literature and develop consensus conclusions and recommendations on nutrient intakes and nutritional practice in preterm infants with birthweight <1800 g. METHODS: The European Society of Pediatric Gastroenterology, Hepatology and Nutrition (ESPGHAN) Committee of Nutrition (CoN) led a process that included CoN members and invited experts. Invited experts with specific expertise were chosen to represent as broad a geographical spread as possible. A list of topics was developed, and individual leads were assigned to topics along with other members, who reviewed the current literature. A single face-to-face meeting was held in February 2020. Provisional conclusions and recommendations were developed between 2020 and 2021, and these were voted on electronically by all members of the working group between 2021 and 2022. Where >90% consensus was not achieved, online discussion meetings were held, along with further voting until agreement was reached. RESULTS: In general, there is a lack of strong evidence for most nutrients and topics. The summary paper is supported by additional supplementary digital content that provide a fuller explanation of the literature and relevant physiology: introduction and overview; human milk reference data; intakes of water, protein, energy, lipid, carbohydrate, electrolytes, minerals, trace elements, water soluble vitamins, and fat soluble vitamins; feeding mode including mineral enteral feeding, feed advancement, management of gastric residuals, gastric tube placement and bolus or continuous feeding; growth; breastmilk buccal colostrum, donor human milk, and risks of cytomegalovirus infection; hydrolyzed protein and osmolality; supplemental bionutrients; and use of breastmilk fortifier. CONCLUSIONS: We provide updated ESPGHAN CoN consensus-based conclusions and recommendations on nutrient intakes and nutritional management for preterm infants.
- MeSH
- dítě MeSH
- enterální výživa MeSH
- gastroenterologie * MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko MeSH
- novorozenec nedonošený * MeSH
- novorozenec MeSH
- vitaminy MeSH
- voda MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Prevalence alergických onemocnění v současné době dosahuje epidemických rozměrů. Odhaduje se, že některým z těchto onemocnění trpí celosvětově téměř 1 miliarda jedinců z celosvětové populace, přičemž ve vyspělých zemích patří alergická onemocnění mezi nejčastější chronická onemocnění. Po nárůstu respiračních alergických onemocnění jsou potravinové alergie označovány jako druhá vlna tohoto epidemického nárůstu. Vzhledem k dosavadní praktické absenci možnosti kauzální léčby je kladen důraz na možnosti primární a sekundární prevence zejména potravinových alergií. Využití specifických složek stravy v raném dětství, které by mohly pomoci předcházet či snížit závažnost alergických onemocnění, je slibnou možností dlouhodobého ovlivnění vyvíjejícího se imunitního systému dětí. Mateřské mléko je unikátní tělesná tekutina obsahující komplexní směs oligosacharidů poskytující vše potřebné pro optimální růst a vývoj dítěte a tento fakt ilustruje i doporučení Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI) výlučného kojení v prvních 4-6 měsících v rámci primární prevence alergických onemocnění. Oligosacharidy mateřského mléka jsou považovány za jednu z jeho klíčových složek mající komplexní biologické účinky, a přesto nejsou obsaženy ve většině v současné době dostupných kojeneckých formulích. Předkládáme souhrn poznatků o oligosacharidech mateřského mléka, které jsou nově dostupné pro výživu uměle živených kojenců jako součást některých mléčných formulí ve snaze zpřístupnit četné benefity i dětem, které kojeny být nemohou.
The prevalence of allergic diseases is currently reaching epidemic proportions. It is estimated that nearly 1 billion of the global population suffer from some of these diseases worldwide, with allergic diseases being among the most common chronic diseases in developed countries. After the increase in respiratory allergic diseases, food allergies are referred to as the second wave of this epidemic increase. Given the practical absence of the possibility of causal treatment to date, emphasis is placed on the possibilities of primary and secondary prevention especially of food allergies. The use of specific dietary components in early childhood, which could help prevent or reduce the severity of allergic diseases, is a promising option for long-term influence on the developing immune system of children. Breast milk is a unique body fluid containing a complex mixture of oligosaccharides providing everything necessary for the optimal growth and development of the child, and this fact is also illustrated by the recommendation of the European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI) of exclusive breastfeeding in the first 4-6 months as part of the primary prevention of allergic diseases. Oligosaccharides of breast milk are considered one of its key components having complex biological effects, and yet they are not included in the majority of currently available infant formulas. We present a summary of knowledge about the oligosaccharides of human milk, which are newly available for the nutrition of artificially fed infants as part of some milk formulas in an effort to make numerous benefits available even to children who cannot be breastfed.
- MeSH
- kojenec MeSH
- kojení MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko MeSH
- náhražky mateřského mléka * klasifikace MeSH
- oligosacharidy terapeutické užití MeSH
- prebiotika MeSH
- probiotika MeSH
- střevní mikroflóra MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
