Lepek je směs proteinů v zrnech obilovin pšenice, žita, ječmene i ovsa, který může vyvolat celou řadu onemocnění, ať již na podkladě autoimunitním (celiakie), alergickém (alergie na pšenici) či jiném (neceliakální glutenová/pšeničná senzitivita). V diagnostice se uplatňují především tyto postupy: pečlivá anamnéza, stanovení specifických celiakálních autoprotilátek doplněné o histologické vyšetření duodenální sliznice, stanovení alergen specifických IgE protilátek v séru a kožní testy, případně eliminační a expoziční testy s lepkem. Důležité je na tato onemocnění pomýšlet při podezřelých střevních či mimostřevních symptomech nebo u některých autoimunitních či genetických chorob. Bezlepková dieta by neměla být zahájena před provedením potřebných diagnostických testů a určením diagnózy ve spolupráci s gastroenterologem a alergologem.
Gluten is a mixture of proteins in the grains of wheat, rye, barley and oats that can cause a variety of diseases, whether autoimmune (celiac disease), allergic (wheat allergy) or otherwise (non-celiac gluten/wheat sensitivity). The following procedures are mainly used in diagnosis: careful history taking, determination of celiac-specific autoantibodies supplemented by histological examination of the duodenal mucosa, determination of allergen-specific IgE antibodies in serum and skin tests, or gluten elimination and exposure tests. It is important to think about these diseases when intestinal or extraintestinal symptoms are suspected or in some autoimmune or genetic diseases. A gluten-free diet should not be started before the necessary diagnostic tests have been performed and a diagnosis has been made in collaboration with a gastroenterologist and allergist.
Celiakie (celiakální sprue, glutenová enteropatie) je celoživotní autoimunitní onemocnění, vyvolané nesnášenlivostí glutenu. V rámci dia- gnostiky je doporučen tzv. cílený screening u osob se symptomy, které mají souvislost s touto chorobou. Prvními provedenými sérologickými testy v rámci tohoto screeningu by mělo být dle aktuálních doporučení ESPGHAN stanovení celkové koncentrace IgA a stanovení koncentrace protilátek proti tkáňové transglutamináze (anti tTGA) ve třídě IgA. Cílem práce bylo zhodnotit efektivitu těchto vyšetření u dětských pacientů s ohledem na jejich věk a zdokumentovat, které symptomy u pacientů s pozitivní anti tTGA převažují. V souboru 4 104 pacientů ve věku 1–18 let, kteří byli vyšetřeni v období od 5/ 2021 do 5/2023, byl zjištěn pozitivní výsledek u 56 z nich (1,36 %). U 29 pacientů se jednalo o nově diagnostikovanou celiakii, 20 pacientů splňovalo kritéria pro cílený screening, 9 pacientů bylo v kontextu celiakie asymptomatických. Z příznaků převažovaly extraintestinální obtíže nad obtížemi gastrointestinálními. Otázkou zůstává, zda tyto sérologické testy provádět nezávisle na věku dítěte. V uvedeném časovém období jsme nezjistili pozitivní hodnotu anti tTGA IgA u žádného z 345 vyšetřených dětí do věku dvou let. Z našich výsledků vyplývá doporučení řídit se pro stanovení spodní věkové hranice pro provedení anti tTGA IgA individuálně u každého pacienta dobou, kdy došlo k zařazení glutenu do stravy.
Coeliac disease (coeliac sprue, gluten enteropathy) is a lifelong autoimmune disease caused by gluten intolerance. As part of the diagnosis, so- -called targeted screening is recommended for people having symptoms relating to the disease. Based on current ESPGHAN recommendations, the initial screening serological tests are total IgA levels and anti-tissue transglutaminase antibodies (anti-tTGA) IgA. The aim of the study was the evaluation of effectiveness of these examinations, performed to paediatric patients (with regard to their age) and to document the prevailing symptoms experienced by patients with positive anti-tTGA IgA. In a group of 4,104 patients aged 1–18 years examined between 5/21 to 5/23, anti-tTGA IgA was positive in 56 (1,36 %). Twenty-nine patients were newly diagnosed with coeliac disease (20 patients met the targeted screening criteria, 9 were asymptomatic). From the symptoms perspective, extra-intestinal symptomatology pre- vailed over gastrointestinal ones. To this day, performing serological tests regardless of the child‘s age remains a controversial topic. There has been no positive value detected by anti-tTGA IgA in any child below 2 years of age (out of 345 patients tested within the study period). Based on our research, and in order to determine the appropriate lower age limit for anti-tGA IgA screening, we recommend taking into account the time of gluten introduction into the child‘s diet individually.
- MeSH
- bezlepková dieta MeSH
- biopsie metody MeSH
- celiakie * diagnóza dietoterapie imunologie prevence a kontrola MeSH
- dítě MeSH
- gluteny imunologie škodlivé účinky MeSH
- imunoglobulin A analýza MeSH
- lidé MeSH
- protein-glutamin:amin-gama-glutamyltransferasa 2 analýza antagonisté a inhibitory MeSH
- screeningové diagnostické programy * MeSH
- sérologické testy MeSH
- věkové faktory MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
V populaci s genetickým rizikem (GR+, HLA DQ2/DQ8 pozitivní) rozvoje CD (celiakie) výlučné nebo žádné kojení a delší doba kojení nesnížily riziko vzniku CD/CDA (pozitivita antitransglutaminázy nebo antiendomysiálních protilátek) v dětství při zavedení lepku nebyla spojena s kumulativním rizikem CD/CDA. Důkazy ze šesti observačních studií naznačují, že konzumace vyššího množství lepku při odstavení a/nebo po něm může zvýšit riziko CD. Neexistují dostatečné důkazy pro stanovení množství lepku spojeného se zvýšeným rizikem CD/CDA. Pokud jde o to, zda postupy kojenecké výživy modulují riziko spojené s různými genotypy HLA, výsledky byly nekonzistentní.
In the population at genetic risk of developing CD (HLA DQ2/DQ8-positive), exclusive or any breastfeeding and longer breastfeeding duration did not reduce the risk of developing CD/CDA during childhood. Age at gluten introduction was not associated with cumulative CD/CDA risk. Evidence from six observational studies suggests that consumption of a higher amount of gluten at weaning and/or thereafter may increase CD risk. There is insufficient evidence to determine the amount of gluten associated with an increased CD/CDA risk. Regarding whether infant feeding practices modulate the risk conferred by different HLA genotypes results were inconsistent.
- MeSH
- celiakie * genetika MeSH
- fyziologie výživy kojenců * MeSH
- gluteny škodlivé účinky MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kohortové studie MeSH
- kojenec MeSH
- kojení MeSH
- lidé MeSH
- odstavení MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- riziko MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- tabulky MeSH
Celiac disease is a common gastroenterological illness. Current diagnostics of the disease are based on serological markers and histology of duodenal biopsies. Hitherto, a strict gluten-free diet is the only effective treatment and is necessary for good control of the disease. Serological tests in current use have very high specificity and sensitivity for diagnostics, but in follow-up they have some limitations. Their levels do not accurately reflect mucosal healing, and they are unable to detect minimal transgressions in the diet. This problem is significant in patients with IgA deficiency, and there exist no robust follow-up tools for monitoring these patients' adherence to treatment. For their follow-up, we currently use IgG-based tests, and these antibodies persist for a long time even when a patient has stopped consuming gluten. More accurate and specific biomarkers are definitely needed. Adherence to a gluten-free diet is essential not only for intestinal mucosa healing and alleviation of symptoms but also for preventing complications associated with celiac disease. Here, we summarize current evidence regarding noninvasive biomarkers potentially useful for follow-up not only of patients with IgA deficiency but for all patients with celiac disease. We describe several very promising biomarkers with potential to be part of clinical practice in the near future.
- MeSH
- bezlepková dieta MeSH
- biologické markery MeSH
- celiakie * MeSH
- deficience IgA * MeSH
- gluteny MeSH
- imunoglobulin A MeSH
- lidé MeSH
- následné studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
Anafylaxe po potravině vyvolaná fyzickou námahou je podtypem námahou indukované anafylaxe, ke které dochází pouze po požití potraviny. Nejčastější příčinnou potravinou je pšenice, konkrétně bílkovina Tri a 19 (omega-5 gliadin), reakci ale může vyvolat i lipid transfer protein nebo glutenin s vysokou molekulární hmotností a další. Nelze opomíjet možnou roli dalších kofaktorů (např. alkohol nebo nesteroidní protizánětlivé léky) podílejících se na rozvoji reakce. Představujeme případ muže, který byl k alergologickému vyšetření odeslán po anafylaktické reakci, kdy byla jako spouštěcí alergen podezírána meruňková marmeláda. Důsledná anamnéza vedla k suspekci na námahou indukovanou anafylaxi po požití pšenice, laboratorní vyšetření diagnózu potvrdilo.
Food-dependent exercise-induced anaphylaxis is a type of exercise-induced anaphylaxis that occurs only after ingestion of food. The most com- mon causative food is wheat, specifically protein Tri a 19 (omega-5 gliadin), however the reaction can also be triggered by lipid transfer protein or glutenin with a high molecular weight and others. The possible role of other cofactors (e.g. alcohol or non-steroidal anti-inflammatory drugs) involved in the development of the reaction cannot be omitted. We present a case of a man who was referred for allergological examination after an anaphylactic reaction where apricot marmalade was suspected as the triggering allergen. A more thorough medical history led to a suspicion of wheat-dependent exercise-induced anaphylaxis, which was confirmed by laboratory tests.
- Klíčová slova
- Tri a 19,
- MeSH
- alergie vyvolané cvičením etiologie klasifikace komplikace MeSH
- anafylaxe * diagnóza etiologie imunologie MeSH
- gliadin imunologie klasifikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- potravinová alergie imunologie komplikace MeSH
- pšenice * imunologie škodlivé účinky MeSH
- tělesná námaha imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Celiakie neboli glutenová enteropatie je relevantním problémem moderní doby. Pro rozvoj nemoci jsou nezbytné tři předpoklady, a to genetická predispozice, konzumace lepku a environmentální faktory. Retrospektivní studie vedené napříč všemi věkovými skupinami vyloučily, že by za nárůstem prevalence byl pokrok v diagnostických metodách. Vzhledem k tomu, že je genetická predispozice v populaci víceméně konstantní, předpokládá se, že zásadní roli v nárůstu nemocných hrají vnější vlivy. V současné době je přijímán názor, že za nárůst onemocnění spojených s glutenovou intolerancí mohou moderní odrůdy pšenice, tento předpoklad ale vyvracejí analýzy současných i 100 let starých odrůd. Příčina by však mohla souviset s moderním životním stylem, změnami v technologiích přípravy potravin nebo jejich složení, narušením střevní bariéry při virovém onemocnění a dalšími faktory vedoucími ke střevní dysbióze. Možnou preventivní strategií by u predisponovaných jedinců mohlo být vynechání lepku ze stravy v době onemocnění, a to především v případě onemocnění virového původu. Tento článek přináší nový pohled na toto v současnosti časté autoimunitní onemocnění.
Celiac disease or gluten-sensitive enteropathy is a relevant health concern in today’s world. Three prerequisites need to be met to trigger the disease, namely a genetic predisposition, gluten consumption, and environmental factors. Retrospective studies conducted across all age groups have ruled out the possibility that improved diagnostic methods were behind the increased prevalence. Since the genetic predisposition is more or less constant in the population, it is assumed that external factors may play a major role in this increase. Although it is generally believed that modern wheat varieties are to be blamed for the increase in gluten intolerance-related diseases, this assumption is refuted based on the analysis of the current and 100-year-old varieties. However, the increased prevalence could be related to modern lifestyles, changes in food preparation technology or composition, disruption of the intestinal barrier in viral disease, and other factors leading to intestinal dysbiosis. A possible preventive strategy in predisposed individuals could be the avoidance of gluten from the diet when ill, especially with a viral infection. This article openup a new perspective on the currently common autoimmune disease.
- MeSH
- autoimunitní nemoci diagnóza etiologie klasifikace MeSH
- celiakie * diagnóza epidemiologie etiologie genetika patologie MeSH
- gluteny imunologie škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- prevalence MeSH
- střevní mikroflóra imunologie MeSH
- virové nemoci komplikace MeSH
- životní styl MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- neceliakální glutenová senzitivita,
- MeSH
- alergie na pšenici * diagnóza dietoterapie prevence a kontrola MeSH
- bezlepková dieta * metody MeSH
- celiakie diagnóza dietoterapie MeSH
- dermatitis herpetiformis diagnóza dietoterapie MeSH
- dítě MeSH
- gluteny škodlivé účinky MeSH
- jedlá semena škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- potraviny pro zvláštní výživu klasifikace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
Celiac disease (CeD) manifests with autoimmune intestinal inflammation from gluten and genetic predisposition linked to human leukocyte antigen class-II (HLA-II) gene variants. Antigen-presenting cells facilitate gluten exposition through the interaction of their surface major histocompatibility complex (MHC) with the T cell receptor (TCR) on T lymphocytes. This fundamental mechanism of adaptive immunity has broadened upon recognition of extracellular exosomal MHC, raising awareness of an alternative means for antigen presentation. This study demonstrates that conditioned growth media (CGM) previously exposed to monocyte-derived dendritic cells from CeD significantly downregulates the CD3+ lineage marker of control T cells. Such increased activation was reflected in their elevated IL-2 secretion. Exosome localization motif identification and quantification within HLA-DQA1 and HLA-DQB1 transcripts highlighted their significant prevalence within HLA-DQB1 alleles associated with CeD susceptibility. Flow cytometry revealed the strong correlation between HLA-DQ and the CD63 exosomal marker in T cells exposed to CGM from MoDCs sourced from CeD patients. This resulted in lower concentrations of CD25+ CD127- T cells, suggestive of their compromised induction to T-regulatory cells associated with CeD homeostasis. This foremost comparative study deciphered the genomic basis and extracellular exosomal effects of HLA transfer on T lymphocytes in the context of CeD, offering greater insight into this auto-immune disease.
- MeSH
- alely MeSH
- celiakie * MeSH
- gluteny genetika MeSH
- HLA-DQ antigeny genetika MeSH
- lidé MeSH
- regulační T-lymfocyty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
