Cílem této práce je shrnout nové poznatky o patofyziologii a léčbě hypertrofické kardiomyopatie (HCM). Genetickou etiologii HCM můžeme vystopovat u cca 30–50 % nemocných. U genetických forem HCM jsou dominujícím mechanismem etiopatogeneze hyperkontraktilita sarkomery a porucha relaxace při depleci superrelaxované formy beta-izoformy těžkého řetězce myosinu. Tyto změny vedou ke zvýšené spotřebě energie a pravděpodobně přispívají také k progresi hypertrofie levé komory srdeční (LKS). Inhibice ATPázy srdečního myosinu koriguje hyperkontraktilitu a porušenou relaxaci u tkáňových a zvířecích modelů genetických forem HCM. Na klinické úrovni je HCM spojena s hyperkontraktilitou LKS, její diastolickou dysfunkcí a u části nemocných také s obstrukcí výtokového traktu LKS. Z terapeutického hlediska je důležitý management známek srdečního selhání u obstrukční i neobstrukční formy HCM, sledování výskytu fibrilace síní s adekvátní prevencí tromboembolických komplikací, prevence náhlé srdeční smrti u rizikových nemocných a specifická léčba fenokopií HCM. Novým registrovaným lékem u nemocných s obstrukční formou HCM je mavakamten, inhibitor ATPázy srdečního myosinu, který významně zlepšuje symptomatologii, toleranci zátěže, obstrukci ve výtokovém traktu a snižuje potřebu invazivní septální ablace. V recentních doporučeních byl zařazen do algoritmu léčby obstrukce výtokového traktu LKS jako lék druhé volby po selhání betablokátorů, verapamilu a diltiazemu.
We aimed to summarize the current knowledge regarding the pathophysiology and management of hypertrophic cardiomyopathy (HCM). Genetic aetiology of HCM can be traced in approximately 30-50% of probands. The predominant pathogenetic mechanisms of genetic HCM seem to be hypercontractility of sarcomere and its impaired relaxation due to depletion of super-relaxed isoform of cardiac myosin heavy chain. These processes may lead to an increased energetic consumption and possibly to progression of left ventricular (LV) hypertrophy. Inhibition of cardiac myosin ATPase corrects hypercontractility of sarcomere and its impaired relaxation both in tissue and animal models of genetic HCM. At the clinical level, HCM leads to LV hypercontractility, LV diastolic dysfunction and in a subset of patients also to a significant obstruction of LV outflow tract. The most important therapeutic goals are the management of heart failure in obstructive and non-obstructive form of HCM, surveillance of atrial fibrillation occurrence together with an adequate prevention of systemic thromboembolism, prevention of sudden cardiac death and specific treatment of HCM phenocopies. Mavacamten has been recently registered as a treatment of obstructive HCM. In this setting, the above-mentioned inhibitor of ATPase of cardiac myosin improves symptoms, exercise tolerance, obstruction of LV outflow tract and reduces the need for an invasive septal ablation. The latest guidelines have incorporated mavacamten into the therapeutic algorithm of management of LV outflow obstruction as the second choice after failure of betablockers, verapamil and diltiazem.
- Klíčová slova
- mavakamten,
- MeSH
- hypertrofická kardiomyopatie * etiologie farmakoterapie klasifikace patofyziologie MeSH
- kardiovaskulární látky aplikace a dávkování metabolismus škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- srdeční myosiny antagonisté a inhibitory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- epistaxe * etiologie terapie MeSH
- granulomatóza s polyangiitidou patologie MeSH
- hereditární hemoragická teleangiektazie diagnóza patologie MeSH
- hypertenze patologie MeSH
- kardiovaskulární látky škodlivé účinky MeSH
- kardiovaskulární nemoci * patologie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Kontext: Termínem supraventrikulární tachykardie (SVT) se označuje abnormálně rychlý srdeční rytmus v důsledku poruchy elektrické aktivity v horních segmentech srdce. Akutní léčba dětských pacientů se SVT může představovat náročný úkol, protože přesný mechanismus vzniku tachykardie často není znám. Volba léčebné strategie závisí na projevech a na klinickém stavu pacienta. Metodologie: Byla provedena systematická rešerše literatury s cílem vyhledat a vybrat zprávy a články o originálním výzkumu na téma farmakologické léčby SVT u dětí a kojenců bez strukturálního onemocnění srdce (všichni od první hodiny života až do 17 let věku) v souladu s doporučenými postupy PRISMA. Údaje byly analyzovány s použitím softwaru Review Manager version 5.4. Statistická významnost rozdílů se vyjadřovala hodnotou p a heterogenita/homogenita analyzovaných studií indexem I2. Výsledky: Do přehledu bylo zařazeno 26 studií z celkem původně vybraných 65 studií hodnocených z hlediska vhodnosti a splnění zadaných kritérií. Údaje se týkaly 8 103 pacientů se SVT ze 13 zemí, léčených různými antiarytmiky včetně adenosinu a dexmedetomidinu v akutních případech, a podáváním amiodaronu, beta-blokátorů, flekainidu, digoxinu a ivabradinu pacientům sloužícím jako chronické kontroly. Byl nalezen statisticky významný rozdíl mezi pacienty užívajícími uvedená léčiva a pacienty, kteří na léčivo reagovali (p < 0,005 a I2 = 72 %). Závěr: V pediatrii neexistuje léčba SVT první nebo druhé linie a účinnost léčiv se může mezi jednotlivými pacienty značně lišit; pro léčbu je nutno zvážit všechny možnosti. Na rozdíl od podávání jednotlivých léčiv jsou jejich kombinace účinnější při menším počtu nežádoucích účinků. Podle tohoto přehledu závisí léčba SVT u kojenců na anamnéze pacienta; přitom je třeba mít na paměti možné nežádoucí účinky některých léčiv.
Background: Supraventricular tachycardia (SVT) is an abnormally rapid heart rhythm that results from improper electrical activity in the upper part of the heart. Acute management of children presenting with SVT may be a challenge, as the exact tachycardia mechanism is often unknown. The strategy for treatment depends on the presentation and clinical status of the patient. Methodology: A systematic literature review was conducted to identify and select original research reports on supraventricular tachycardia management drugs in children and infants with no structural heart disease (all children from 1 hour to 17 years of age) in accordance with the PRISMA guidelines. Data were analyzed with Review manager version 5.4. P-value and I2 were used to test the significance difference. Results: 26 studies out of 65 total studies assessed for eligibility were included in the review by fulfilling the inclusion criteria. There were 8103 patients from 13 countries with SVT who were treated with different antiarrhythmic drugs including (Adenosine, Dexmedetomidine) as acute management and (Amiodarone, Beta-Blockers, Flecainide, Digoxin and Ivabradine) as chronic control. There was a significant difference between the patients who took the drugs and the patients who responded to the drugs, with P-value <0.005 and I2 = 72%. Conclusion: There is not a first line treatment or second line treatment for SVT in pediatrics, and drug effecti- veness can vary greatly between patients; all choices should be considered during the treatment protocol. The combination of drugs, as opposed to a single drug, is more efficient with less side effects in these patients. According to this review, the management of SVT in infants is highly dependent on the history of the patient and the probable side effects of some treatments that must be avoided.
V roce 2022 byla publikována aktualizovaná doporučení Evropské kardiologické společnosti pro kardiovaskulární hodnocení a perioperační management pacientů podstupujících nekardiální operační výkon. V článku stručně shrnujeme nejdůležitější body těchto doporučení s důrazem na využití v každodenní klinické praxi - od komplexního hodnocení kardiovaskulárního rizika a predikce kardiovaskulárních komplikací, přes indikaci základních paraklinických vyšetření, význam biomarkerů, úpravu farmakoterapie srdečního selhání, úpravu antikoagulační či protidestičkové terapie, po další specifika jednotlivých kardiovaskulárních i jiných onemocnění a jejich význam v perioperačním období. Znalost a využití doporučených postupů pro předoperační management má potenciál zlepšit prognózu pacientů podstupujících různé typy operačních výkonů.
In 2022, the European Society of Cardiology has published updated guidelines for the cardiovascular evaluation and management of patients undergoing non-cardiac surgery. In this article we briefly summarize the most important recommendations with an emphasis on their use in everyday clinical practice - from the complex assessment of cardiovascular risk and prediction of cardiovascular complications, through the indication of basic paraclinical examinations, the importance of biomarkers, adjustments to pharmacotherapy of heart failure, adjustments to anticoagulant and antiplatelet therapy, to other specifics of individual cardiovascular and other diseases and their importance in the perioperative period. Knowledge and use of these recommendations have the potential to improve the prognosis of patients undergoing various types of surgical procedures.
- MeSH
- antikoagulační přemostění MeSH
- antikoagulancia aplikace a dávkování MeSH
- biologické markery MeSH
- heparin nízkomolekulární terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární látky aplikace a dávkování farmakologie klasifikace škodlivé účinky MeSH
- kardiovaskulární nemoci etiologie farmakoterapie klasifikace komplikace prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- perioperační péče * metody normy MeSH
- předoperační vyšetření metody normy MeSH
- riziko MeSH
- rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * MeSH
- vitamin K antagonisté a inhibitory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Klíčová slova
- vericiguat,
- MeSH
- hospitalizace statistika a číselné údaje MeSH
- kardiovaskulární látky * aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- natriuretické peptidy analýza MeSH
- nežádoucí účinky léčiv epidemiologie MeSH
- senioři MeSH
- srdeční selhání * farmakoterapie mortalita MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- multicentrická studie MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- Geografické názvy
- Victoria MeSH
- MeSH
- antidepresiva škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- deprese nereagující na léčbu * etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- depresivní poruchy etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- infarkt myokardu * komplikace MeSH
- kardiovaskulární látky škodlivé účinky MeSH
- kardiovaskulární nemoci chemicky indukované MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- moklobemid aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- parkinsonské poruchy chemicky indukované MeSH
- senioři MeSH
- serotoninový syndrom farmakoterapie patofyziologie prevence a kontrola MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Randomizovaná dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie fáze III EXPLORER‑HCM zkoumala efekt mavacamtenu, inhibitoru srdečního myozinu, u symptomatických pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií s obstrukcí ve výtokovém traktu. Celkem bylo zařazeno 251 pacientů, kteří byli randomizováni k léčbě mavacamtenem (n = 123) a placebem (n = 128) trvající 30 týdnů. Léčba mavacamtenem pak vedla ke zmírnění obstrukce ve výtokovém traktu levé komory, ke zvýšení zátěžové kapacity, zlepšení funkční klasifikace dle NYHA (New York Heart Association) a subjektivního hodnocení zdravotního stavu.
Phase 3, multicentre, randomized, double‑blind, placebo‑controlled EXPLORER‑HCM trial evaluated mavacamten, a cardiac myosin inhibitor, in symptomatic patients with hypertrophic cardiomyopathy and outflow tract obstruction. In total, 251 patients were enrolled and randomly assigned to mavacamten (n = 123) or placebo (n = 128) and treated for 30 weeks. The treatment with mavacamten improved exercise capacity, left ventricular outflow tract obstruction, NYHA functional class, and subjectively assessed health status in these patients.
- Klíčová slova
- mavacamten, studie EXPLORER-HCM,
- MeSH
- benzylaminy * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- hypertrofická kardiomyopatie * terapie MeSH
- kardiovaskulární látky škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- srdeční myosiny antagonisté a inhibitory MeSH
- tolerance zátěže účinky léků MeSH
- uracil analogy a deriváty MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky, fáze III MeSH
OBJECTIVES: The objective of this post hoc analysis was to analyze real-world dual antiplatelet therapy (DAPT) regimens following polymer-free sirolimus-eluting stent (PF-SES) implantations in an unselected patient population. METHODS: Patient-level data from two all-comers observational studies (ClinicalTrials.gov Identifiers: NCT02629575 and NCT02905214) were pooled and analyzed in terms of their primary endpoint. During the data verification process, we observed substantial deviations from DAPT guideline recommendations. To illuminate this gap between clinical practice and guideline recommendations, we conducted a post hoc analysis of DAPT regimens and clinical event rates for which we defined the net adverse event rate (NACE) consisting of target lesion revascularization (TLR, primary endpoint of all-comers observational studies) all-cause death, myocardial infarction (MI), stent thrombosis (ST), and bleeding events. A logistic regression was utilized to determine predictors why ticagrelor was used in stable coronary artery disease (CAD) patients instead of the guideline-recommended clopidogrel. RESULTS: For stable CAD, the composite endpoint of clinical, bleeding, and stent thrombosis, i.e., NACE, between the clopidogrel and ticagrelor treatment groups was not different (5.4% vs. 5.1%, p = 0.745). Likewise, in the acute coronary syndrome (ACS) cohort, the NACE rates were not different between both DAPT strategies (9.2% vs. 9.3%, p = 0.927). There were also no differences in the accumulated rates for TLR, myocardial infarction ([MI], mortality, bleeding events, and stent thrombosis in elective and ACS patients. The main predictors for ticagrelor use in stable CAD patients were age < 65 years, smaller vessels, treatment of ostial and calcified lesions, and in-stent restenosis. CONCLUSION: Within the framework of a post hoc analysis based on a real-world, large cohort study, there were no differences in the combined endpoint of major adverse cardiac events (MACE), bleeding and thrombotic events for clopidogrel and ticagrelor in stable CAD or ACS patients. Despite the recommendation for clopidogrel by the European Society of Cardiology (ESC), real-world ticagrelor use was observed in subgroups of stable CAD patients that ought to be explored in future trials.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- dodržování směrnic MeSH
- duální protidestičková léčba * škodlivé účinky mortalita MeSH
- hodnocení rizik MeSH
- inhibitory agregace trombocytů aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- kardiovaskulární látky aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- koronární angioplastika škodlivé účinky přístrojové vybavení mortalita MeSH
- koronární trombóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- krvácení chemicky indukované MeSH
- lékařská praxe - způsoby provádění MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- nemoci koronárních tepen diagnostické zobrazování mortalita terapie MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- protézy - design MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sirolimus aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- stenty uvolňující léky * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- acidóza laktátová chemicky indukované diagnóza terapie MeSH
- alkoholy škodlivé účinky MeSH
- Amanita patogenita MeSH
- biologické toxiny škodlivé účinky MeSH
- chronická renální insuficience chemicky indukované terapie MeSH
- dialýza ledvin MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- kardiovaskulární látky škodlivé účinky MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- metformin škodlivé účinky MeSH
- otrava * diagnóza farmakoterapie klasifikace patologie terapie MeSH
- oxid uhelnatý škodlivé účinky MeSH
- paracetamol metabolismus škodlivé účinky MeSH
- poruchy vědomí etiologie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Prevence cévní mozkové příhody je hlavním cílem léčby pacientů s nevalvulární fibrilací síní (AF). Čtyři nová perorální antikoagulancia (non-vitamin K antagonist oral anticoagulants NOAC) prokázala v randomizovaných klinických studiích v porovnání s warfarinem non-inferioritu nebo superioritu v účinnosti, zároveň byl pozorován lepší bezpečnostní profil, což bylo dáno zejména nižším rizikem intrakraniálního krvácení. Edoxaban, inhibitor faktoru Xa podobný apixabanu a rivaroxabanu, byl v Dánsku schválen v indikaci prevence cévní mozkové příhody u pacientů s fibrilací síní v červnu 2016, přibližně 4 roky po schválení ostatních léků této třídy.
- Klíčová slova
- edoxaban,
- MeSH
- fibrilace síní * farmakoterapie MeSH
- kardiovaskulární látky * aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- kohortové studie MeSH
- krvácení chemicky indukované epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- tromboembolie chemicky indukované epidemiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- pozorovací studie MeSH
- Geografické názvy
- Dánsko MeSH
