Přestože anafylaxi popsali a pojmenovali Charles Richet a Paul Portier už před cca 120 lety, představuje tato potenciálně smrtící reakce stále diagnostickou i terapeutickou výzvu pro pacienty, jejich pečovatele i zdravotníky. Multisystémové projevy anafylaxe bez specifického patognomického příznaku ztěžují rozhodování v krizové situaci, která vyžaduje promptní řešení. V případě, že není včas rozpoznána a adekvátně léčena, zejména při absenci včasného podání adrenalinu, může vést k život ohrožujícímu stavu. Jasná identifikace příčinného alergenu a jeho eliminace umožní významné snížení zátěže pro pacienty i jejich pečovatele. Nezbytnou součástí péče o pacienty po prodělané anafylaxi je – vedle vybavení pacienta pohotovostním balíčkem – opakovaná (celoživotní) edukace, poučení o variabilitě situací, které vyžadují bezodkladné podání záchranné léčby, a o způsobu jejího podání včetně nácviku. Prezentujeme kazuistiku dívky, která prodělala závažnou anafylaktickou reakci po konzumaci potraviny a která i přes vybavení matky záchranným balíčkem nebyla adekvátně zajištěna. Vícestupňovou diagnostikou se podařilo určit příčinný alergen a zajistit další průběh bez alergických „nehod“.
Although described and named by Charles Richet and Paul Portier some 120 years ago anaphylaxis still represents a diagnostic and therapeutic challenge for patients, their care-givers and healthcare professionals. Multisystemic manifestations of anaphylaxis without any specific pathognomonic symptom make a decision in a critical situation, often requiring immediate treatment, quite difficult. If not recognized and adequately treated in time, especially without immediate adrenaline administration, anaphylaxis may lead to fatal outcome. Clear identification of the causative allergen and its strict elimination significantly reduces the burden of patients and their caregivers. Equipping each patient with rescue kit, repeated (lifelong) education, detailed information about variability of situations that require immediate administration of rescue medication and the proper procedure of adrenaline administration including practical training are essential parts of patient care. We present a case report of a girl who developed anaphylactic reaction shortly after eating ice cream. This reaction was not adequately managed although her mother was equipped with anaphylaxis rescue kit. Due to complex diagnostic approach the causative allergen was identified and no further allergic “accidents” have been reported so far.
- MeSH
- alergie na ořechy etiologie komplikace terapie MeSH
- anafylaxe * diagnóza epidemiologie etiologie terapie MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- potravinová alergie diagnóza etiologie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- alergeny klasifikace škodlivé účinky MeSH
- alergie na mléko diagnóza imunologie terapie MeSH
- alergie na vejce etiologie patologie MeSH
- eozinofilní ezofagitida patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- migréna etiologie MeSH
- potravinová alergie * diagnóza etiologie imunologie klasifikace patologie terapie MeSH
- potravinová intolerance klasifikace patologie MeSH
- potraviny škodlivé účinky MeSH
- věkové faktory MeSH
- zkřížené reakce fyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Luštěniny jsou významnými potravinovými alergeny. K jejich hlavním alergenním složkám patří seed storage proteiny a PR-10 proteiny. Rozhodli jsme se prozkoumat senzibilizační profily specifických IgE protilátek na jednotlivé luštěniny u velkého souboru pacientů vyšetřených pomocí multiplexu ALEX®. Současně jsme sledovali anamnestický výskyt a charakter klinických reakcí na luštěniny a také senzibilizaci a klinické reakce na zkříženě reagující alergeny, konkrétně ořechy, semena a PR-10 proteiny. Vyšetřeno bylo celkem 685 pacientů. Téměř čtvrtina z nich (24 %) byla senzibilizována na některou z luštěnin. Mezi nimi převažovala senzibilizace na arašídy (n = 122) a sóju (n = 98), s velkým odstupem za nimi následovala čočka a příbuzné luštěniny (n = 11). V anamnéze udávali pacienti nejčastěji klinické reakce na arašídy (n = 17), nicméně sóju (4 pacienti) v tomto případě předstihly právě čočka a jí příbuzné luštěniny (celkem 11 pacientů). V klinických reakcích převažovaly reakce systémové, jejichž podkladem byla nejčastěji senzibilizace na seed storage proteiny. Čočka a příbuzné luštěniny sice nepatří mezi přední původce alergických reakcí na potraviny, avšak v našich podmínkách podle všeho významem předstihují sóju a měla by jim proto být věnována větší pozornost.
Legumes are important food allergens. Their major allergenic components are seed storage proteins and PR-10 proteins. We decided to investigate the sensitization profiles of specific IgE antibodies to distinct legumes in a large group of patients examined by multiplex system ALEX ®. We also studied the history of clinical reactions to legumes in sensitized patients and possible cross-reactivity to other allergens, i.e., tree nuts, seeds, or PR-10 proteins. Our study group included 689 patients; almost a quarter of them (24%) was sensitized to some legume. Sensitization to peanuts (n = 122) and soybean (n = 98) prevailed, being followed by sensitization to lentil and the relative legumes. A positive history of clinical reactions was most frequently to peanuts (17 patients); however, clinical reactions to lentil and the relative legumes prevailed (11 patients) over that induced by soybean (4 patients). The clinical reactions were predominantly systemic, mainly due to sensitization to seed storage proteins. Though lentil and the relative legumes are not considered to be prominent food allergens, their importance is significantly higher in our country compared to soybean, and thus we should pay increased attention to them.
- MeSH
- alergeny imunologie MeSH
- alergie na arašídy diagnóza imunologie MeSH
- čočka imunologie MeSH
- Fabaceae imunologie klasifikace MeSH
- Glycine max imunologie MeSH
- imunoglobulin E analýza MeSH
- lidé MeSH
- potravinová alergie * diagnóza etiologie imunologie MeSH
- zásobní proteiny semen imunologie MeSH
- zkřížené reakce imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
An aberrant immune response developed early in life may trigger inflammatory bowel disease (IBD) and food allergies (e.g., celiac disease). Fecal levels of immune markers categorize an inflammatory response (e.g., food allergy, autoimmune) paralleled with the initial microbial colonization. The immunoaffinity assays are routinely applied to quantify circulating immune protein markers in blood/serum. However, a reliable, multiplex assay to quantify fecal levels of immune proteins is unavailable. We developed mass spectrometry assays to simultaneously quantify fecal calprotectin, myeloperoxidase, eosinophil-derived neurotoxin, eosinophil cationic protein, alpha-1-antitrypsin 1, and adaptive immunity effectors in 134 neonatal stool swabs. We optimized extraction and proteolytic protocol and validated the multiplex assay in terms of linearity of response (> 100; typically 0.04 to 14.77 µg/mg of total protein), coefficient of determination (R2; > 0.99), the limit of detection (LOD; 0.003 to 0.04 µg/mg of total protein), the limit of quantification (LOQ; 0.009 to 0.122 µg/mg of total protein) and robustness. The median CV of intra- and interday precision was 9.8% and 14.1%, respectively. We quantified breast milk-derived IGHA2 to differentiate meconium from feces samples and to detect the first food intake. An early life profiling of immune markers reflects disrupted intestinal homeostasis, and it is perhaps suitable for pre-symptomatic interception of IBD and food allergies.
- MeSH
- biologické markery metabolismus MeSH
- chemické techniky analytické metody MeSH
- feces chemie MeSH
- hmotnostní spektrometrie metody MeSH
- idiopatické střevní záněty etiologie metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- odběr biologického vzorku metody MeSH
- potravinová alergie etiologie metabolismus MeSH
- zánět diagnóza mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Stanovení specifických IgE protilátek je nedílnou součástí diagnostiky alergických onemocnění. Běžně se používají extrakty z přirozených alergenních zdrojů, které obsahují celý komplex alergenních i nealergenních složek. Použití molekulárně definovaných alergenů je dalším krokem ke zpřesnění diagnózy, určení příčinných alergenů pro alergenovou imunoterapii a predikci závažných reakcí. S určitými výhradami lze také odlišit reakci na druhově specifické alergeny od zkříženě reagujících. Význam analýzy specifických IgE protilátek je možno demonstrovat na příkladech nejvýznamnějších potravinových alergenů, jako jsou sója, kravské mléko, vejce, ořechy, ryby, korýši a měkkýši a bílkoviny pšenice. Hladinu specifických IgE protilátek je možno určit proti jednotlivým molekulárně definovaným alergenům nebo lze použít multiplexní techniku umožňující získat komplexní obraz o senzibilizaci daného pacienta. Zatímco se tyto metody využívají v diagnostice respiračních forem alergického zánětu, anafylaxe a u potravinových alergií, u pacientů s atopickou dermatitidou se běžně multiplexová vyšetření molekulárních alergenů neprovádějí. Cílem článku je informovat o možnostech laboratorní diagnostiky molekulárních alergenů u pacientů s atopickou dermatitidou.
The determination of specific IgE antibodies is an integral part of the diagnostics of allergic diseases. Extracts from natural allergenic sources that contain a whole complex of both allergenic and non-allergenic components are commonly used. The use of molecularly defined allergens is a next step in making the diagnosis more accurate, identifying causative allergens for allergen immunotherapy, and predicting severe reactions. Even the response to species-specific allergens or cross-reactive allergens can be distinguished with certain reservations. The importance of specific IgE antibody analysis can be demonstrated on the most important food allergens, such as soy, cow milk, eggs, nuts, fish, crustaceans, molluscs and wheat. The level of specific IgE antibodies can be determined against individual molecular allergens or a multiplex technique can be used to obtain a comprehensive picture of the patient's sensitization. Whereas these methods are used in the diagnostics of respiratory forms of allergic inflammation, anaphylaxis and food allergies, multiplex assays are not commonly used in the diagnostics of atopic dermatitis yet. The aim of the article is to inform about possibilities of laboratory diagnostics of molecular allergens in patients suffering from atopic dermatitis.
- Klíčová slova
- ISAC test, ALEX test,
- MeSH
- alergeny imunologie škodlivé účinky MeSH
- atopická dermatitida * etiologie imunologie patologie MeSH
- imunoglobulin E krev MeSH
- lidé MeSH
- molekulární patologie * metody MeSH
- potravinová alergie * diagnóza etiologie patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- bakteriální toxiny analýza škodlivé účinky MeSH
- bezpečnost potravin * MeSH
- hmyz * MeSH
- kantharidin škodlivé účinky MeSH
- kontaminace potravin prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- mikrobiota MeSH
- nutriční hodnota MeSH
- potravinová alergie etiologie mikrobiologie parazitologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Článek je repetitoriem současných poznatků o patogenetických mechanismech vzniku potravinové alergie, o diagnostice IgE i non ‑IgE mediované potravinové alergie, úskalích diagnostiky a o možnostech léčby. Dále popisuje nejčastější příčiny potravinové intolerance a dietní doporučení.
The arcticleprovides general information about current knowledges of pathogenesis in development of food allergy, including diagnostic posibilities and pitfalls of IgE and non‑IgE mediated food allergy and their treatment. Further, the most common cause of food intolerance is commented and the diet recommendation.
- Klíčová slova
- IgE a non‑IgE mediovaná potravinová alergie,
- MeSH
- lidé MeSH
- potravinová alergie * diagnóza etiologie imunologie terapie MeSH
- potravinová intolerance * diagnóza etiologie imunologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
The α-Gal syndrome (AGS) is a type of allergy characterized by an IgE antibody (Ab) response against the carbohydrate Galα1-3Galβ1-4GlcNAc-R (α-Gal), which is present in glycoproteins from tick saliva and tissues of non-catarrhine mammals. Recurrent tick bites induce high levels of anti-α-Gal IgE Abs that mediate delayed hypersensitivity to consumed red meat products in humans. This was the first evidence that tick glycoproteins play a major role in allergy development with the potential to cause fatal delayed anaphylaxis to α-Gal-containing foods and drugs and immediate anaphylaxis to tick bites. Initially, it was thought that the origin of tick-derived α-Gal was either residual blood meal mammalian glycoproteins containing α-Gal or tick gut bacteria producing this glycan. However, recently tick galactosyltransferases were shown to be involved in α-Gal synthesis with a role in tick and tick-borne pathogen life cycles. The tick-borne pathogen Anaplasma phagocytophilum increases the level of tick α-Gal, which potentially increases the risk of developing AGS after a bite by a pathogen-infected tick. Two mechanisms might explain the production of anti-α-Gal IgE Abs after tick bites. The first mechanism proposes that the α-Gal antigen on tick salivary proteins is presented to antigen-presenting cells and B-lymphocytes in the context of Th2 cell-mediated immunity induced by tick saliva. The second mechanism is based on the possibility that tick salivary prostaglandin E2 triggers Immunoglobulin class switching to anti-α-Gal IgE-producing B cells from preexisting mature B cells clones producing anti-α-Gal IgM and/or IgG. Importantly, blood group antigens influence the capacity of the immune system to produce anti-α-Gal Abs which in turn impacts individual susceptibility to AGS. The presence of blood type B reduces the capacity of the immune system to produce anti-α-Gal Abs, presumably due to tolerance to α-Gal, which is very similar in structure to blood group B antigen. Therefore, individuals with blood group B and reduced levels of anti-α-Gal Abs have lower risk to develop AGS. Specific immunity to tick α-Gal is linked to host immunity to tick bites. Basophil activation and release of histamine have been implicated in IgE-mediated acquired protective immunity to tick infestations and chronic itch. Basophil reactivity was also found to be higher in patients with AGS when compared to asymptomatic α-Gal sensitized individuals. In addition, host resistance to tick infestation is associated with resistance to tick-borne pathogen infection. Anti-α-Gal IgM and IgG Abs protect humans against vector-borne pathogens and blood group B individuals seem to be more susceptible to vector-borne diseases. The link between blood groups and anti-α-Gal immunity which in turn affects resistance to vector-borne pathogens and susceptibility to AGS, suggests a trade-off between susceptibility to AGS and protection to some infectious diseases. The understanding of the environmental and molecular drivers of the immune mechanisms involved in AGS is essential to developing tools for the diagnosis, control, and prevention of this growing health problem.
- MeSH
- alergeny imunologie MeSH
- anafylaxe etiologie MeSH
- červené maso MeSH
- genetická predispozice k nemoci MeSH
- hmyzí proteiny imunologie MeSH
- imunoglobulin E metabolismus MeSH
- interakce genů a prostředí MeSH
- klíšťata MeSH
- kousnutí klíštětem komplikace imunologie MeSH
- lidé MeSH
- potravinová alergie komplikace etiologie imunologie MeSH
- tvorba protilátek MeSH
- zkřížené reakce MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
