JavaScript NENÍ povolen !

Herpetické viry jsou nejkomplexnější viry infikující člověka. Jejich typickou společnou vlastností je schopnost doživotní perzistence v organismu navozením latence. Neuroinfekce vyvolané herpetickými viry mají různě závažný průběh. Nejtěžší komplikací je hemoragicko-nekrotizující encefalitida, která i přes dostupnou léčbu zůstává nemocí s vysokou morbiditou a mortalitou. Základem diagnostiky herpetických neuroinfekcí je vyšetření mozkomíšního moku cytologicky a molekulárně biologicky s přímým průkazem viru metodou polymerázové řetězové reakce (PCR). V prezentovaném článku jsou shrnuty aspekty diagnostiky a léčby onemocnění centrálního nervového systému způsobených herpetickými viry.

Herpesviruses are the most complex viruses infecting humans. They usually establish latent infections and persist in the organismfor lifelong. Herpesviruses can cause neuroinfections of various severity. Hemorrhagic encephalitis is the most serious neurologicalcomplication and despite available treatments, the disease still has high morbidity and mortality. Cerebrospinal fluid analysis, usingcytology and polymerase chain reaction (PCR) for direct proof of the virus, is considered the gold standard for the diagnostics. Inthis article we summarized the current diagnostic and therapeutic approaches used for management of herpetic neuroinfections.

Kapitola

Léčba gynekologických zánětů

Mašata, Jaromír, 1969-
Autor Autorita ORCID Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Moderní farmakoterapie v gynekologii a porodnictví. 2017 ; () : 121-153.

ISBN 978-80-7345-482-1
Medvik
Zdroj

Článek

Virové choroby kůže vyvolané herpesviry, onemocnění kůže vyvolané poxviry a HPV

Růžičková-Jarešová, Lucie
Autor Autorita Dermatovenerologie, Nemocnice na Homolce, Praha Dermatovenerologické oddělení FN Motol, Praha L DermaMedEst s. r. o., Praha

Dermatologie pro praxi. 2014 ; 8 (3) : 125-126.

Dermatol. praxi (Print)
ISSN 1802-2960
Medvik
Zdroj

Článek

Nálezy v mozkomíšním moku u dětí s akutním paretickým postižením
[Findings in cerebrospinal fluid among children with paretic involvements]

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2014 ; 77 (4) : 496-500.

ISSN 1210-7859
Medvik
Zdroj

Cíl: Zhodnocení nálezů v mozkomíšním moku u dětí s paretickým onemocněním a stanovení výtěžnosti vyšetření vzhledem k etiologické diagnóze. Soubor a metodika: Retrospektivně bylo zhodnoceno vyšetření mozkomíšního moku u 227 hospitalizovaných dětí s paretickým postižením periferního nebo centrálního nervového systému. Mozkomíšní mok byl hodnocen cytologicky a biochemicky. Stanovovány byly protilátky proti neurotropním virům, proti borreliím a ve sporných případech byla provedena i detekce bakteriálních antigenů nebo virové nukleové kyseliny pomocí PCR. Výsledky:Zánětlivé změny ve smyslu aseptické meningitidy byly zjištěny u 125 dětí (55 %), proteinocytologická disociace u devíti dětí (4 %), vyšetření mozkomíšního moku ostatních 93 dětí (41 %) bylo negativní. V cytologickém vyšetření převažovaly lymfocyty (průměr 110, medián 10). Hladina bílkoviny v mozkomíšním moku byla 0,4 g/l (medián) a hladina glukózy 3,34 mmol/l (medián). Porucha hemato‑likvorové bariéry byla zjištěna u 55/113 dětí (51 %), z toho v 9 % těžká. Borreliová etiologie byla prokázána u 52 % dětí, z toho 86 % vzorků mělo současně pleocytózu. Virová a mykoplazmová etiologie byla zjištěna u 11 % dětí pouze sérologicky. Etiologie zůstala neprokázána u 37 % dětí. Závěry:Vyšetření mozkomíšního moku přispívá k diagnostice paretických onemocnění. Navzdory negativním meningeálním příznakům u dětí by měla být provedena lumbální punkce k potvrzení nebo vyloučení meningitidy. V našich zeměpisných podmínkách je periferní paréza n. facialis diagnostikována u 95 % dětí s převahou borreliové etiologie. Paretická postižení jiné etiologie se vyskytují vzácně.

Aim: To evaluate cerebrospinal fluid (CSF) findings in children with paretic involvements and to establish the benefit of such examination with a view to aetiological diagnosis. Material and methods: CSF findings among 227 hospitalized children with paretic involvements of the peripheral or central nervous system were evaluated retrospectively. CSF was analysed cytologically and biochemically. Detected were antibodies against neurotropic viruses, Borrelia and viral nucleic acids by means of PCR. Results: Inflammatory changes due to aseptic meningitis were found in 125 (55%) children, elevation of proteins only in nine (4%) children, and CSF examination was negative in the remaining 93 (41%) children. Cytological examination revealed white blood cells with a predominance of lymphocytes (mean 110, median 10). Median CSF protein was 0.4 g/l and median CSF glucose was 3.34 mmol/l. Disruption of the blood‑CSF barrier was determined in 55/113 (51%) children, while this condition was severe in 9% of the examined children. Borrelial aetiology was confirmed in 52% of the children, while pleocytosis was revealed in 86% of those samples. Viral and mycoplasmal aetiology was proven in 11% of the children only serologically. The aetiology remained unproven in 37% of the children. Conclusion:CSF examination contributed to the diagnosis of paretic involvements in children. Even despite negative meningeal signs in children, spinal tap should be performed to exclude or confirm meningitis. In our geographic conditions, peripheral facial palsy is diagnosed in 95% of children with the predominance of borrelial aetiology. Paretic involvements of other aetiologies occur only rarely.

Článek

Herpetická infekce u dětí

Sestra (Praha). 2013 ; 23 (9) : 39-41.

ISSN 1210-0404
Medvik
Zdroj

Herpes simplex je velmi časté onemocnění, které způsobuje herpes simplex virus. Výskyt je celosvětový. Nejčastěji dochází k přenosu kontaktem s infekční osobou. Virus je v člověku po celý život v latentní formě. Reaktivizace je možná několika způsoby.