Plicní arteriální hypertenze (PAH) je vzácné onemocnění, charakterizované progresivní obliterací plicních arteriol s následným zvýšením tlaku v plicnici a plicní cévní rezistence. To vede k přetížení pravé srdeční komory a k jejímu selhání. Výskyt PAH je mimo jiné spojován s užíváním některých léků. Poprvé byla tato souvislost pozorována po užívání anorektik, zejména aminorexu, fenfluraminu a benfluorexu. Tyto léky byly staženy z trhu pro potvrzené riziko rozvoje PAH. Dalšími léky, které představují riziko vzniku a rozvoje PAH, se ukázaly být amfetaminy a od nich odvozené molekuly fentermin a mazindol. I když se u nich přímá souvislost se vznikem PAH nepotvrdila, jsou považovány za rizikové. Inhibitory tyrozinkináz, zejména dasatinib (duální inhibitor BCR/ABL kinázy a SRC kináz), je spojen s případy závažné PAH, částečně reverzibilní po jeho vysazení. Byly popsány případy PAH po terapii interferonem alfa a interferonem beta. Bylo hlášeno také několik případů PAH po užívání esenciální aminokyseliny L‑tryptofanu u pacientů se syndromem eozinofilie – myalgie, ale také u pacientů, kteří neměli myalgii ani eozinofilii. Fenylpropanolamin, adrenomimetikum používané k dekongesci sliznic, vyvolal smrt sedmiletého chlapce, což podpořilo výsledky studie SOPHIA, zabývající se hypotézou rizika PAH při užívání fenylpropanolaminu. Antiparkinsonikum pergolid bylo staženo z trhu pro prokázané riziko valvulopatií a byl popsán případ izolované PAH po užívání pergolidu. Také inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) mohou vyvolat perzistující plicní hypertenzi u novorozenců (PPHN). Řada případů PAH po užívání těchto léků je publikovaná jen jako kazuistická sdělení, naznačující individuální citlivost vůči vzniku a rozvoji PAH. K potvrzení souvislosti mezi užíváním těchto léků a vznikem PAH by bylo potřeba větších studií, což je vzhledem k povaze PAH jako vzácného onemocnění problematické.

Pulmonary arterial hypertension (PAH) is a rare disease characterized by progressive obliteration of pulmonary arterioles, increaseof pressure in the pulmonary artery and pulmonary vascular resistance. These factors lead to overload of the right ventricle andits failure. PAH is among others associated with the use of some drugs. For the first time, this relationship has been observedwith the use of anorexigens ( aminorex, fenfluramine and benfluorex). These drugs were after withdrawn from the market for aconfirmed risk of PAH developing. Amphetamines, phentermine and mazindol have also been shown as the other drugs posinga risk of PAH induction and developing. Although their direct connection with PAH induction has not been confirmed, they areconsidered to be dangerous. Tyrosine kinase inhibitors, especially dasatinib (a dual BCR / ABL kinase and SRC kinases inhibitor)are associated with cases of severe PAH, partially reversible after discontinuation. The cases of PAH following interferon therapyhave been reported in alpha and beta interferon. Several cases of PAH following the use of essential amino acid L-tryptophan inpatients suffered with the eosinophilia-myalgia syndrome have been reported, but otherwise PAH have been observed also inpatients who did not have myalgia or eosinophilia. Phenylpropanolamine (indicated to decongest mucous membranes ) causedthe death of a seven-years-old boy.This case supported the results of the SOPHIA study with the hypothesis of the risk of PAHin phenylpropanolamine users. Antiparkinsonic drug Pergolide was also withdrawn from the market for the proven risk of valvulopathyand due to potential association with PAH. Serotonin reuptake inhibitors (SSRIs) may also cause persisting pulmonaryhypertension of newborns (PPHN). Many cases of PAH following the use of these drugs are published only as a case report, indicating individual sensitivity to the onset and development of PAH. Larger studies would be needed to confirm the relationshipbetween the use of these drugs and PAH, which is problematic because PAH is a rare disease.

• MeSH
• amfetaminy škodlivé účinky   MeSH
• anorektika klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• dasatinib škodlivé účinky   MeSH
• fenfluramin analogy a deriváty   škodlivé účinky   MeSH
• fenylpropanolamin škodlivé účinky   MeSH
• interferon alfa škodlivé účinky   MeSH
• interferon beta škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pergolid škodlivé účinky   MeSH
• plicní arteriální hypertenze MeSH
• plicní hypertenze * chemicky indukované   klasifikace   patofyziologie   patologie   MeSH
• selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu škodlivé účinky   MeSH
• tryptofan škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Parkinsonova nemoc je závažné chronické neurodegenerativní onemocnění s narůstající incidencí. Sexuální život osob s Parkinsonovou nemocí je proto velmi významné téma. Jedná se o multidisciplinární problém, který má své neurologické, psychologické a sexuologické souvislosti. Parkinsonova nemoc může ovlivňovat sexuální život svými symptomy i léčbou, výzkumné aktivity jsou tedy primárně orientovány na faktory, které způsobují deterioraci sexuálních funkcí nemocných. Dosud realizované výzkumy se ve svých závěrech mnohdy rozcházejí a zatím nebyly publikovány přehledové ani metaanalytické studie. Článek se proto věnuje přehledu nejvýznamnějších výzkumů prezentované problematiky s akcentem na psychologické aspekty.

Parkinson's disease is a serious chronic illness with increasing incidence. The sex life of patients suffering from Parkinson's disease is therefore a very significant topic. This problem is multidisciplinary, having a neurological, psychological as well as sexuological background. Both symptoms and treatment of this illness can influence sexuality; the scientific activities are, therefore, primarily focused on factors causing a deterioration of the patients? sexual functions. Conclusions of the research that has been carried out so far are often contradictory, and no summarizing or meta-analytic studies have been published, either. The article therefore sums up the most important research into this issue with the emphasis on psychological aspects.

• MeSH
• deprese komplikace   MeSH
• ejakulace fyziologie   účinky léků   MeSH
• erektilní dysfunkce etiologie   komplikace   MeSH
• kvalita života psychologie   MeSH
• levodopa aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech statistika a číselné údaje   trendy   MeSH
• orgasmus fyziologie   účinky léků   MeSH
• Parkinsonova nemoc etiologie   komplikace   MeSH
• pergolid aplikace a dávkování   kontraindikace   škodlivé účinky   MeSH
• sexualita fyziologie   psychologie   účinky léků   MeSH
• sexuální dysfunkce fyziologická etiologie   komplikace   MeSH
• sexuální dysfunkce psychické etiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• adenom epidemiologie   etiologie   terapie   MeSH
• agonisté dopaminu aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dopamin analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• ergoliny aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie metody   trendy   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• jednofotonová emisní výpočetní tomografie metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech trendy   MeSH
• nádory hypofýzy diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• neuronavigace metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• pergolid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• pooperační období MeSH
• prolaktinom diagnóza   etiologie   MeSH
• radiochirurgie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• somatostatin analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• stereotaktické techniky využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Klíčová slova
• Permax,
• MeSH
• Parkinsonova nemoc farmakoterapie   MeSH
• pergolid aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH

Restrictive valvular heart disease (VHD) has recently been reported in Parkinson's disease (PD) patients treated with ergot dopamine agonists. The aim of the present study was to detect valvular changes in our patients and to investigate their relationship to long-term use of pergolide. We examined 90 patients (mean age 60.8 +/- SD 9.5 years) with PD, average duration 10.0 +/- 5.1 years. Mean pergolide dose was 2.93 +/- 0.75 (range 0.75 to 5) mg per day. 36 subjects (mean age 55.0 +/- 12.8 years) served as controls. All subjects underwent transthoracic echo-Doppler examination. Valve morphology was rated as normal, fibrotic, restrictive, or degenerative. In addition, the mitral tenting area (TA) and tenting distance (TD) were assessed. In 40 out of 90 (45%) PD patients and in 13 out of 36 (36%) controls, mild mitral regurgitation was observed. In 1 PD patient, a moderate mitral regurgitation was recorded. However, no case of restrictive VHD was found. Neither the TA (1.44 +/- 0.24 cm(2) vs 1.33 +/- 0.44 cm(2)) nor the TD (0.73 +/- 0.10 cm vs. 0.72 +/- 0.30 cm) differed from controls. There were no correlations between the current or cumulative dose of pergolide and TA or TD. Discrete fibrotic changes on valves were found in 10 out of 90 (11%) patients. Degenerative changes of valves were found in 11 (12%) patients and in 7 (19 %) controls. Thus in contrast to earlier findings of restrictive VHD in up to one-third of PD patients on pergolide, we did not find any significant heart disease. We only observed mild to moderate mitral regurgitation and clinically insignificant valvular fibrosis. A possible reason for such a discrepancy is that the daily doses of pergolide in our patients were inferior to those reported previously. In conclusion, the prevalence of restrictive VHD has been lower than expected in our patients with PD, probably in relation to moderate daily doses of pergolide.

• MeSH
• agonisté dopaminu škodlivé účinky   MeSH
• echokardiografie metody   MeSH
• financování organizované MeSH
• incidence MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mitrální chlopeň metabolismus   účinky léků   MeSH
• nemoci srdečních chlopní epidemiologie   chemicky indukované   patologie   MeSH
• Parkinsonova nemoc farmakoterapie   MeSH
• pergolid škodlivé účinky   MeSH
• senioři MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinické zkoušky kontrolované MeSH

Fourteen male patients suffering from Parkinson's disease, each of whom had been treated with L-DOPA, and in whom additional treatment with oral dopamine agonist (DA) was needed, were followed for a period of one year. Pergolide mesylate (Permax) was given to each patient, and titrated to a total daily dose of 3 mg. All of the patients were taking L-DOPA. The assessments performed before the start of pergolide treatment consisted of neurological examination, unified Parkinson's disease rating scale (UPDRS) III and IV subscales scoring, mini mental state examination (MMSE) scoring, the neuropsychological examination including Zung scale scoring, biochemical and hematological examinations including prolactine serum levels; and a sexological examination during which the patients filled-in the international index of erectile function (IIEF) questionnaire. These examinations were repeated during the control assessments at months 1, 3, 6 and 12. ANOVA, non-parametric Friedmann's ANOVA and Tukey post hoc tests were used for the statistical analysis. There were statistically significant differences between the values of UPDRS III motor subscale and all subscales of IIEF when months 0 and 1 were compared with the results obtained at months 3, 6 and 12. Pergolide mesylate, when added to L-DOPA, significantly improved all sexual functions in younger male Parkinsonian patients who were still interested in sexual activities. The treatment with pergolide in these cases might be more beneficial than with short-acting PDE-5 inhibitor sildenafile. Nevertheless, the relationship between pergolide treatment and incidence of restrictive valvular heart disease must be considered.

• MeSH
• antiparkinsonika škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• erektilní dysfunkce etiologie   farmakoterapie   MeSH
• financování organizované MeSH
• levodopa terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc komplikace   psychologie   MeSH
• pergolid škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• prolaktin krev   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• sexuální dysfunkce fyziologická etiologie   farmakoterapie   psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH

Při užití ergotových agonistů dopaminu (EAD: např. pergolid, bromokriptin, dihydroergokriptin) v léčbě Parkinsonovy nemoci mohou vznikat orgánové fibrotické změny pleuropulmonální, perikardiální, retroperitoneální a chlopenní. Případ 1: 56letá nemocná s Parkinsonovou nemocí, léčena od července 2002 pergolidem v dávce 3x1 mg/24 hod. V červnu 2003 byly shledány otoky dolní končetin, echokardiografie prokázala nevelkou mitrální regurgitaci při morfologicky prakticky intaktním nálezu na chlopni. V lednu 2004 se vyvinula rychle progredující levostranná srdeční insuficience. Byla zjištěna významná mnohotná chlopení vada s dominující mitrální regurgitací a provedena náhrada mitrální chlopně a pergolid vyměněn za ropinirol. Kardiální funkce ani hybný stav nejsou zatím zcela kompensovány. Případ 2: 66letý nemocný s Parkinsonovou nemocí od roku 1996, od roku 1999 léčen pergolidem v konečné dávce 3 mg/24 hod. Počátkem roku 2004 se objevily lividní otoky dolních končetin. Zjištěna oboustranná hydronefróza se strikturou ureterů, počínající renální insuficience. Byla provedena plastika obou ureterů, histologicky prokázána periureterální fibróza, nasazeny kortikoidy a pergolid vyměněn za pramipexol. Přesto nastala progrese nálezu, nemocný byl indikován k provedení ureterálních stentů. Z literatury a z našich vlastních zkušeností vyplývají následující doporučení k omezení rizika komplikací: Nenasazovat EAD jako agonisty dopaminu první volby. Pravidelně klinicky monitorovat všechny nemocné léčené EAD. Významné projevy: dušnost, kašel, subakutně vznikající únavový syndrom, přibývání či ubývání na váze, otoky dolních končetin (i asymetrické), mikční obtíže, rozvoj srdeční insuficience, bolesti na hrudi, srdeční šelest. Záchyt zvýšené sedimentace, bílkovin akutní fáze či anémie má podpůrný význam. U všech symptomatických nemocných provést pomocná vyšetření (podle charakteru komplikací): RTG snímek plic či CT hrudníku, spirometrie, echokardiografie, vyšetření renálních funkcí, sonografie ledvin a močových cest, CT retroperitonea. Před zahájením terapie EAD provést vyšetření renálních funkcí, RTG plic a echokardiografii. Kontrolní echokardiografii provést po 3–6 měsících a následně vždy po 6–12 měsících.

Ergot derivative dopamine agonists, e.g. pergolide, bromocriptine, dihydroergocriptine used in treatment of Parkinson's disease can cause pleural, pericardial, retroperitoneal and valvular fibrotic changes. Case No 1: A 56-year-old woman with PD was treated with pergolide 3mg/24h since July 2002. In June 2003, edema of lower extremities was first noticed and echocardiography found a minor mitral regurgitation without any morphological changes of the valve. In January 2004, left- sided cardiac failure rapidly developed and echocardiography revealed multivalvular insufficiency with predominating severe mitral regurgitation. Mitral valve replacement was performed and pergolide was changed to ropinirole. Until now, neither cardiac functions nor motor status are sufficiently compensated. Case No 2: A 66-year-old-man with PD since 1996 was treated with pergolide 3mg/day since 1999. In the beginning of 2004, leg edema appeared. On examination, bilateral hydronephrosis with ureteric strictures and incipient renal insufficiency was found. Bilateral ureteroplasty was performed and the histology showed periureteric fibrosis. Treatment with steroids was initiated and pergolide was changed to pramipexole. Despite the treatment, the fibrosis progressed, requiring ureteral stenting. Based on the literature review and on our own experience, we propose following guidelines to minimize the risk of complications: A. Not to use EAD as the first-line dopamine agonists. B. Regularly follow all patients treated with EAD, especially monitor the majorsymptoms: dyspnea, cough, fatigue, leg edema (also asymmetric), symptoms of urinary outflow obstruction, cardiac insufficiency, chest pain, heart murmur. An elevated ESR, C-reactive protein or anemia support the diagnosis. C. All symptomatic patients should undergo workup for serosal fibrosis (according to type of complication): chest X-ray or CT scan, spirometry, renal functions, renal ultrasound, CT of retroperitoneum. D. Before the introduction of EAD therapy, examine the renal functions, perform chest X-ray and echocardiography. Screening echocardiography should be performed in 3–6 months and subsequently in every 6–12 months.

• MeSH
• agonisté dopaminu škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• nemoci ledvin diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• nemoci srdečních chlopní etiologie   patologie   MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• Parkinsonova nemoc farmakoterapie   patologie   MeSH
• pergolid škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• retroperitoneální fibróza etiologie   patologie   terapie   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Uvádíme kazuistiku pacienta s longitudinálním vývojem symptomatiky svědčící pro postižení striato-nigrálního systému.Postupný rozvoj onemocnění, neurologický nález, ale i L-DOPA dependence podporuje diagnózu tohoto subtypu multisytémové atrofie. Prezentujeme problematiku stanovení diagnózy a léčby.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• elektromyografie využití   MeSH
• evokované potenciály MeSH
• jednofotonová emisní výpočetní tomografie využití   MeSH
• katecholy aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• levodopa aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie využití   MeSH
• multisystémová atrofie diagnóza   MeSH
• nitrily aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• patologické stavy, příznaky a symptomy MeSH
• pergolid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• pozitronová emisní tomografie využití   MeSH
• striatonigrální degenerace diagnóza   terapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• antiparkinsonika terapeutické užití   MeSH
• deprese farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• Parkinsonova nemoc komplikace   MeSH
• pergolid škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• thiazoly škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• senioři MeSH

Fluktuace stavu hybnosti a dyskineze při léčbě levodopou jsou závažnými projevy pokročilé Parkinsonovy nemoci. Při řešení těchto komplikací se nabízí léčba agonisty dopaminu. Předkládáme naše prvé klinické zkušenosti s pergolidem (Permax®). Léčba byla zahájena u 75 pacientů s Parkinsonovou nemocí v 1. - 4. stadiu podle Hoehnové a Yahra, průměrného věku 57 let, trvání onemocnění 9 let. 71 ze 75 nemocných bylo v době nasazení pergolidu léčeno levodopou do nrůměmou dobu 6 let, většina trpěla nedostatečným mocných v počáteční fázi nemoci byl pergolid nasazen jako prvý dopaminergní lék. Pergolid jsme podávali ve vzestupném dávkování až do dosažení plného efektu při průměrné denní dávce 2,3 mg. Zpětné hodnocení účinků léčby ukázalo zlepšení stavu hybnosti a funkčních schopností u 66 ze 75 nemocných (88 %). Průměrná dávka levodopy klesla z 877 na 805 mg (o 8 %). Nežádoucí vedlejší účinky při léčbě pergolidem byly zaznamenány u 36 nemocných (48 %), nejčastěji šlo o přechodné projevy ortostatické nejistoty, nevolnosti a zhoršení mimovolních pohybů. Důvody přerušení léčby v 7 přípa¬ dech (8 % souboru) byly nejčastěji nevolnost, ortostatické obtíže a úzkost. Léčba byla úspěšná u vší Čtyřech nemocných, kde byl pergolid nasazen v monoterapii. Prospektivní sledování podskupiny 23 nemocných ukázalo po 3 měsících léčby signifikantní poklesy průměrného motorického skóre UPDRS (Unified Parkinson's Disease Rating Scale) ve stavu „on" (z 18,7 na 7,7 bodu p < 0,0001), skóre běžných životních aktivit (z 8,8 na 4,9 p < 0,0001) a skóre komplikací léčby (ze 4,0 na 2,2, p < 0,001). Denní trvání zhoršené hybnosti se podle autoevaluačních denilců zkrátilo o 53 % z 6,6 na 3,1 hodiny (p < 0,0001). Naše zkušenost úhrnem ukazuje vysokou účinnost pergolidu v kombinovaném použití s levodopou u pokro¬ čilé Parkinsonovy nemoci. Pergolid významně zlepšuje funkční schopnosti pacientů při běžných Životních aktivitách, zlepšuje hybnost a snižuje její fluktuace. U části nemocných se objevují nežádoucí vedlejší účinky, které jsou ale ve většině případů pouze přechodné a nevedou k nutnosti ukončit léčbu.

Motor fluctuations and levodopa-induced dyskinesias are critical manifestations of advanced Parkinson's disease. Dopamine agonist drugs have been suggested as treatment for these complications. We report our first experience with pergolide (Permax®). The treatment was introduced in 75 patients with Parkinson's disease, in Hoehn & Yahr stages 1 to 4, mean age 57, and mean disease duration 9 years. 71 from 75 patients were treated with levodopa for 6 years on average, most of them suffering from motor fluctuations and dyskinesias. In four patients with early disease, pergolide was used as their first dopaminergic treatment. Pergolide was introduced in a progressive dosage up to a fully effective dose (mean, 2.3 mg daily). In retrospective evaluation, motor status and functional abilities improved in 66 of 75 patients (88 %). The mean levodopa dose decreased fi-om 877 to 805 mg daily (by 8 %). Adverse side effects of pergolide were recorded in 36 (48 %) patients, typically transitory dizziness, nausea, or deterioration of dyskinesias. In 7 cases (8 %), pergolide had to be discontinnued, mostly because of nausea, dizziness, or anxiety. The treatment was successful in all four patients to whom pergolide was given in monotherapy. A prospective evaluation was performed in a sub-group of 23 patients. After 3 months, mean UPDRS (Unified Parkinson's Disease Rating Scale) scores decreased significantly: motor score in the „on" state, from 18.7 to 7.7 points (p < 0.0001), activities of daily living score, from 8.8 to 4.9 (p < 0.0001) and motor complications score, from 4.0 to 2.2 (p < 0.001). According to the patients' diaries the daily duration of deteriorated locomotion decreased by 53 %, froin 6.6 to 3.1 hours. In conclusion, our experience demonstrates pergolide as highly efficient treatment in combination with levodopa in advanced Parkinson's disease. Pergolide significantly miproves the patients' motor status and thir ability for daily living activities, and decreases motor fluctuations. In some patients, adverse side-effects appeares which are mostly transient and do not require discontinuation of treatment.

• MeSH
• agonisté dopaminu MeSH
• dopamin MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• Parkinsonova nemoc farmakoterapie   MeSH
• pergolid aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH