JavaScript NENÍ povolen !

Lékem volby je u všech forem pneumocystové pneumonie kotrimoxazol v dávce trimetoprim 15–20 mg/kg/d + sulfametoxazol 75–100 mg/kg/d ve čtyřech denních dávkách po 21 dní, s úpravou dávek dle clearance kreatininu a v případě intravenózní léčby i podle sérových hladin léku. Mírné nežádoucí účinky ani lehké alergické projevy v anamnéze nejsou důvodem ke změně léčby. Alternativou pro středně těžkou až těžkou formu je kombinace klindamycinu s primachinem nebo i. v. pentamidin. Alternativou pro lehkou až středně těžkou formu je klindamycin s primachinem, trimetoprim s dapsonem nebo atovaquon. Kortikoterapii doporučujeme silně zvažovat co nejdříve u všech nemocných s hypoxií v dávce prednisonu 40 mg 2x/d D 1–5, 40 mg/d D 6–10 a 20 mg/d do D 21. U všech nemocných, kteří jsou již kortikoidy léčeni, doporučujeme pokračovat minimální dávkou 2x 40 mg. Pokud je chronická dávka vyšší, doporučujeme zahájit snižování až po respirační stabilizaci. Kortikoid je doporučen v léčbě respiračního zhoršení následkem rozpadu pneumocyst krátce po nasazení léčby. Před konstatováním selhání léčby je třeba vyloučit koinfekce, pneumotorax, retenci tekutin apod. a se změnou léčby vyčkat minimálně týden. Nemocné doporučujeme izolovat na samostatném pokoji.

Treatment of pneumocystis pneumonia in haematological patients The treatment of choice for all forms of pnemocystis pneumonia is trimetoprim 15–20 mg/kg/d and sulfamethoxazole 75–100 mg/kg/d divided into four daily doses, for 21 days. Dose is adjusted to creatinin clearance and in case of intravenous treatment also to drug levels. Mild adverse reactions or a history of mild allergy do not justify a treatment change. Alternative regimens for moderate to severe form is clindamycin plus primaquine or intravenous pentamidine, for mild to moderate form clindamycin plus primaquine or trimetoprim plus dapson or atovaquon. In moderate to severe cases we strongly suggest adding corticosteroids as soon as possible at a prednisone dose of 40 mg twice daily for Day 1–5, 40 mg/day for Day 6–11 and then 20 mg/day until Day 21. All patients who are already being treated with corticosteroids should continue the treatment at a minimal dose of 2×40 mg. If their current dose is higher tapering should not start before respiratory stabilization. Corticosteroids are recommended as a treatment of respiratory worsening due to lysis of pnemocystis following soon after start of therapy. Before treatment failure is stated, other infections, pneumothorax, fluid overload etc. should be excluded. It is important to wait at least 7 days before switching of the therapy. Isolation of patients in a single room is recommended.

Článek

Metodický postup. Kontrola výskytu importovaných případů kolonizace a/ nebo infekce enterobakteriemi produkujícími karbapenamázu (CPE - Carabapenamase producing Enteroabacteriaceae)

Věstník Ministerstva zdravotnictví České republiky. 2012 ; 2012 (8) : 10-19.

Věstn. Minist. zdrav. Čes. repub.
ISSN 1211-0868
Medvik
Zdroj

Abstrakt

Ochrana osob při styku s pacientem aplikovaným vysokoaktivním radiofarmakem na oddělení nukleární medicíny

Hudzietzová, Jana
Autor Autorita České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství

Aspekty práce pomáhajících profesí. 2012 ; () : 95-111.

Medvik
Zdroj

Zdravotnický personál se na oddělení nukleární medicíny při své práci vystavuje účinkům ionizujícího záření. V případě terapie pomocí vysokoaktivních radiofarmak nepodléhají expozici pouze pracovnicí, ale rovněž i ostatní pacienti hospitalizováni na lůžkovém oddělení, kde léčba probíhá a v neposlední řadě může být zvýšená radiační zátěž i u obyvatel, jež se ocitnou v blízkosti pacienta, který je propuštěn do domácí péče. Expozice všech uvedených osob musí být proto v souladu s příslušnými předpisy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Z tohoto důvodu jsou určeny specifické postupy z hlediska radiační ochrany, aby výsledná efektivní dávka daných jednotlivců nepřekročila dávkové limity stanovené dozorným orgánem. Taktéž je velmi žádoucí eliminovat expozici na co nejnižší možnou úroveň, jak je požadováno principem ALARA. V nukleární medicíně založené na aplikaci radiofarmak (nejčastěji jsou používány γ či β zářiče) přispívá k ozáření pracovníků především vnější záření, neboť se předpokládá, že vnitřní ozáření z kontaminovaného vzduchu nedosahuje detekovatelných hodnot pomocí dostupných radiačních monitorů.

Medical personnel at the nuclear medicine departments have always been affected to some risk caused by ionizing radiation. In case of therapy by means of high-activity radiopharmaceuticals, not only personnel is exposed but also other hospitalized patients at a ward as well as some members of the public who may come into the contact with such patients, namely family members after a patient is discharged from the hospital. The exposure of all those persons has to be controlled in accordance with the regulations set by the State Office for Nuclear Safety. Accordingly, specific radiation protection procedures are implemented in order to assure that the exposure of all individuals does not exceed the respective dose limits required by the regulatory authority. In addition, it is essential to keep exposures at the lowest possible levels applying the ALARA principle. In nuclear medicine based on the administration of radiopharmaceuticals (sources of gamma and beta radiation), the main contribution to the personal exposure is external radiation since it is presumed that internal radiation from the contaminated air is relatively low and moreover, it is not easy to detect it routinely.