• MeSH
• analgetika * farmakologie   klasifikace   MeSH
• antiflogistika nesteroidní aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• antipyretika aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• bolest * farmakoterapie   klasifikace   patofyziologie   psychologie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lékařská onkologie MeSH
• lidé MeSH
• opioidní analgetika aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• průlomová bolest farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Tapentadol hydrochlorid je reprezentantem nejnovější třídy opioidních analgetik. Jeho účinek je dán kombinací agonistické aktivity na μ‐opioidním receptoru a inhibice zpětné resorpce noradrenalinu, přičemž vliv inhibice zpětného vychytávání noradrenalinu může u chronických bolestivých stavů, zejména u neuropatií, dokonce převažovat nad opioidními účinky. Nerovnováha mezi zesílenými ascendentními signály míchy a nedostatečnou aktivací descendentních inhibičních drah totiž patří k faktorům, které vedou ke vzniku chronické bolesti, významné je to zejména u bolesti neuropatické. Díky svým unikátním vlastnostem patří tapentadol hydrochlorid k nejúčinnějším opioidům pro zvládání chronické nenádorové bolesti.

Tapentadol hydrochloride represents the newest class of opioid analgesics. Its mechanism of action consists of the combination of agonistic activity on the μ‐opioid receptor and of inhibition of noradrenaline reuptake; the impact of noradrenaline reuptake inhibition may even override the opioid effects in conditions associated with chronic pain, especially in neuropathies. The imbalance between the amplified ascendant signals and insufficient activation of descendant inhibitory tracts in the spinal cord is, in fact, one of the factors leading to chronic pain – this phenomenon being very prominent in neuropathic pain. Thanks to its unique qualities, tapentadol hydrochloride is one of the most efficient opioids with respect to the management of chronic non‐oncological pain.

• MeSH
• bolest farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• chronická bolest farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• inhibitory vychytávání adrenergních neurotransmiterů aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• opioidní analgetika aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• receptory opiátové mu agonisté   MeSH
• tapentadol * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Bolest je pocit odpovídající poškození tkáně, někdy vyjádřený slovy, hlasovým dědictvím našich fylogenetických předchůdců, například skučením, neartikulovaným křikem, nebo projevy bolesti mimického a kosterního svalstva. Verbální i neverbální projevy bolesti jsou součástí sociální komunikace. Bolest může být vyvolána i empatií s trpící osobou. Základ moderního pohledu na biopsychický aspekt bolesti poskytla Teorie vrátkové kontroly (Melzack a Wall, 1965). Vysvětlila převod informace o poškození tkáně v nervovém (elektrofyziologickém) kódu. Tento proces – nocicepce – je zpětnovazební. Procesy v CNS zpětně regulují vstupy nocicečních informací z periferie do CNS, Převod („překlad“) biologického (elektrofyziologického) kódu na psychický pocit, tedy „čistou subjektivní informaci“, tato teorie nevysvětluje. Informace o ohrožení, nebo poškození tkáně v nervovém kódu je v CNS převedena („přeložena“) na psychickou úroveň – pocit bolesti. Bolest vyvolá další subjektivní procesy, afektivní a kognitivní. Tyto procesy jsou „z jedné strany“ spojeny s biologickými procesy, „z druhé strany“ se sociálními, ekonomickými a s dalšími „vnějšími“ procesy. Bolest a související psychické procesy probíhají v tomto pásmu. Do jisté míry si je uvědomujeme. „Branou vědomí“ však projdou jen některé psychické procesy – „ne vše se hodí vědět“. Moderní výklad procesů mezi tělem a psychikou podává umělá inteligence, tradiční řešení nabízí náboženství a filozofie. Moderní teorie spojují, do jisté míry, oba přístupy. V roce 1979 formuloval McCarthy podmínky, za kterých mohou analogické procesy, které probíhají při psychickém zpracovávání bolesti, probíhat na libovolném HW, i bez HW – na mozku, na jiném HW, neb samostatně, jako psychické, duchovní, nebo virtuální procesy jiných inteligentních bytostí (intelligent agents). Psychologie chronické bolesti dlouho setrvávala na jednostranné psychologizaci chronické bolesti jako naučeného bolestivého chování, masochismu, nebo hysterické konverze. Bolest jako „relativně komplexní“ bio-psycho-sociální problém na hranici biologických a sociálních procesů byl klinicky akceptován, ale reálně řešen až vznikem mezioborových pracovišť léčby bolesti. Meze bio-psycho-sociálně-duchovního přístupu k bolesti závisí na stupni poznání, na schopnosti a ochotě poznatky využít, a na sociálních, ekonomických a politických podmínkách. Řešení „komplexního“ přístupu k bolesti je „nikdy nekončící otázka“. Mezi obory, které ji řeší, je historicky podmíněná hranice, preferující biomedicínský aspekt i tam, kde dominují psychosociální a ekonomické důvody stonat. Finančně se podporují výzkumy, o které mají zájem průmyslové koncerny (farmacie, lékařská elektronika). Hromadí se dílčí informace. Teorie, které by je uspořádaly, téměř chybí.

Pain is an experience consistent with tissue damage, sometimes expressed by words, by voice heritage of our phylogenetic predecessors, such as howling, inarticulate screaming, or manifestation of pain in the expressions of facial and skeletal muscles. Verbal and non-verbal expressions of pain are part of social communication. Pain can be also caused by empathy with the suffering person. The base of the modern view on the bio-psychological aspect of pain was provided by the Gate Control Theory (Melzack and Wall, 1965). This theory explained the transfer of information on tissue damage in the neural (electro-physiological) code. This process – nociception – is a feedback one. Processes in the CNS retroactively regulate neural information from the periphery to the CNS. The conversion („translation“) of neural (electro-physiological) code into mental process – pain – this theory does not explains. Information about tissue damage in the neural code is processed („translated“) to the mental level in the CNS. Pain induces other subjective processes, affective and cognitive. These processes run „between” biological (body) processes on the one side, and social and other external processes on the other side. Pain and related mental processes take place in this area. But only some mental processes pass through „the gait of consciousness“ – not everything is „convenient to know“. Modern viewpoint on processes between the body and the mind gives artificial intelligence; traditional solutions give religion and philosophy. Modern theories combine, in some extent, both viewpoints too. In 1979, McCarthy formulated the conditions under which can mental and other information processes run on any HW, even without HW. Mental, spiritual or virtual processes such can exist as analogues processes of other intelligent beings (intelligent agents). The psychology of chronic pain has long persisted in the unilateral psychological interpretation of chronic pain, such as learned pain behavior, masochism, or hysterical conversion. Pain as a bio-psycho-social problem on the border of biological and social processes has been step by step clinically accepted, and fully addressed by interdisciplinary pain centers. The limits of a bio-psycho-socio-spiritual approach to pain depend on the state of knowledge, on ability and willingness to use it, as well as on economical, social and political conditions. The building of bio-psycho-social-spiritual theory, research and clinic is „the newer-ending process“. There is a historically conditioned boundary between disciplines, preferring the biomedical aspect even where psychological, social, and economic problems dominate. Research that is of interest to industrial concerns (pharmacy, medical electronics) is financially supported. Partial information is accumulated. Theories that would be arranged this information are almost missing.

• MeSH
• biopsychosociální modely MeSH
• bolest * patofyziologie   psychologie   MeSH
• chronická bolest patofyziologie   psychologie   MeSH
• filozofie MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace * MeSH
• nervový systém - fyziologické jevy MeSH
• nocicepce fyziologie   MeSH
• přírodní vědy MeSH
• spiritualita MeSH
• zpětná vazba fyziologická fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• bolest * klasifikace   patofyziologie   rehabilitace   MeSH
• chronická bolest patofyziologie   terapie   MeSH
• fyzioterapie (techniky) MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• bolest * farmakoterapie   klasifikace   patofyziologie   psychologie   MeSH
• diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• neurologické vyšetření metody   MeSH
• nocicepce fyziologie   MeSH
• nociceptory fyziologie   MeSH
• percepce bolesti fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Activation of microglia in the spinal cord dorsal horn after peripheral nerve injury contributes to the development of pain hypersensitivity. How activated microglia selectively enhance the activity of spinal nociceptive circuits is not well understood. We discovered that after peripheral nerve injury, microglia degrade extracellular matrix structures, perineuronal nets (PNNs), in lamina I of the spinal cord dorsal horn. Lamina I PNNs selectively enwrap spinoparabrachial projection neurons, which integrate nociceptive information in the spinal cord and convey it to supraspinal brain regions to induce pain sensation. Degradation of PNNs by microglia enhances the activity of projection neurons and induces pain-related behaviors. Thus, nerve injury-induced degradation of PNNs is a mechanism by which microglia selectively augment the output of spinal nociceptive circuits and cause pain hypersensitivity.

• MeSH
• bolest * patologie   patofyziologie   MeSH
• extracelulární matrix patologie   MeSH
• hyperalgezie * etiologie   patologie   patofyziologie   MeSH
• krysa rodu rattus MeSH
• mikroglie * patologie   MeSH
• poranění periferního nervu * komplikace   patologie   MeSH
• potkani Sprague-Dawley MeSH
• zadní rohy míšní * patologie   patofyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• krysa rodu rattus MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Bolest je pocit odpovídající poškození tkáně, někdy vyjádřený slovy, hlasovým dědictvím našich fylogenetických předchůdců, například skučením, neartikulovaným křikem, nebo projevy bolesti mimického a kosterního svalstva. Verbální i neverbální projevy bolesti jsou součástí sociální komunikace. Bolest může být vyvolána i empatií s trpící osobou. Základ moderního pohledu na biopsychický aspekt bolesti poskytla Teorie vrátkové kontroly (Melzack a Wall, 1965). Vysvětlila převod informace o poškození tkáně v nervovém (elektrofyziologickém) kódu. Tento proces – nocicepce – je zpětnovazební. Procesy v CNS zpětně regulují vstupy nocicečních informací z periferie do CNS, Převod („překlad“) biologického (elektrofyziologického) kódu na psychický pocit, tedy „čistou subjektivní informaci“, tato teorie nevysvětluje. Informace o ohrožení, nebo poškození tkáně v nervovém kódu je v CNS převedena („přeložena“) na psychickou úroveň – pocit bolesti. Bolest vyvolá další subjektivní procesy, afektivní a kognitivní. Tyto procesy jsou „z jedné strany“ spojeny s biologickými procesy, „z druhé strany“ se sociálními, ekonomickými a s dalšími „vnějšími“ procesy. Bolest a související psychické procesy probíhají v tomto pásmu. Do jisté míry si je uvědomujeme. „Branou vědomí“ však projdou jen některé psychické procesy – „ne vše se hodí vědět“. Moderní výklad procesů mezi tělem a psychikou podává umělá inteligence, tradiční řešení nabízí náboženství a filozofie. Moderní teorie spojují, do jisté míry, oba přístupy. V roce 1979 formuloval McCarthy podmínky, za kterých mohou analogické procesy, které probíhají při psychickém zpracovávání bolesti, probíhat na libovolném HW, i bez HW – na mozku, na jiném HW, neb samostatně, jako psychické, duchovní, nebo virtuální procesy jiných inteligentních bytostí (intelligent agents). Psychologie chronické bolesti dlouho setrvávala na jednostranné psychologizaci chronické bolesti jako naučeného bolestivého chování, masochismu, nebo hysterické konverze. Bolest jako „relativně komplexní“ biopsychosociální problém na hranici biologických a sociálních procesů byl klinicky akceptován, ale reálně řešen až vznikem mezioborových pracovišť léčby bolesti. Meze biopsychosociálněduchovního přístupu k bolesti závisí na stupni poznání, na schopnosti a ochotě poznatky využít, a na sociálních, ekonomických a politických podmínkách. Řešení „komplexního“ přístupu k bolesti je „nikdy nekončící otázka“. Mezi obory, které ji řeší, je historicky podmíněná hranice, preferující biomedicínský aspekt i tam, kde dominují psychosociální a ekonomické důvody stonat. Finančně se podporují výzkumy, o které mají zájem průmyslové koncerny (farmacie, lékařská elektronika). Hromadí se dílčí informace. Teorie, které by je uspořádaly, téměř chybí.

Pain is an experience consistent with tissue damage, sometimes expressed by words, by voice heritage of our phylogenetic predecessors, such as howling, inarticulate screaming, or manifestation of pain in the expressions of facial and skeletal muscles. Verbal and nonverbal expressions of pain are part of social communication. Pain can be also caused by empathy with the suffering person. The base of the modern view on the biopsychological aspect of pain was provided by the Gate Control Theory (Melzack and Wall, 1965). This theory explained the transfer of information on tissue damage in the neural (electrophysiological) code. This process – nociception – is a feedback one. Processes in the CNS retroactively regulate neural information from the periphery to the CNS. The conversion („translation“) of neural (electrophysiological) code into mental process – pain – this theory does not explains. Information about tissue damage in the neural code is processed („translated“) to the mental level in the CNS. Pain induces other subjective processes, affective and cognitive. These processes run „between” biological (body) processes on the one side, and social and other external processes on the other side. Pain and related mental processes take place in this area. But only some mental processes pass through „the gait of consciousness“ – not everything is „convenient to know“. Modern viewpoint on processes between the body and the mind gives artificial intelligence; traditional solutions give religion and philosophy. Modern theories combine, in some extent, both viewpoints too. In 1979, McCarthy formulated the conditions under which can mental and other information processes run on any HW, even without HW. Mental, spiritual or virtual processes such can exist as analogues processes of other intelligent beings (intelligent agents). The psychology of chronic pain has long persisted in the unilateral psychological interpretation of chronic pain, such as learned pain behavior, masochism, or hysterical conversion. Pain as a biopsychosocial problem on the border of biological and social processes has been step by step clinically accepted, and fully addressed by interdisciplinary pain centers. The limits of a biopsychosociospiritual approach to pain depend on the state of knowledge, on ability and willingness to use it, as well as on economical, social and political conditions. The building of biopsychosocialspiritual theory, research and clinic is „the newer ending process“. There is ahistorically conditioned boundary between disciplines, preferring the biomedical aspect even where psychological, social, and economic problems dominate. Research that is of interest to industrial concerns (pharmacy, medical electronics) is financially supported. Partial information is accumulated. Theories that would be arranged this information are almost missing.

• MeSH
• bolest * dějiny   patofyziologie   psychologie   MeSH
• filozofie MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti MeSH
• mezioborová komunikace * MeSH
• nocicepce fyziologie   klasifikace   MeSH
• psychosociální fungování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cílem přehledné práce je upozornit na důležitost symptomů bolesti v diagnostice a terapii zánětlivých revmatických onemocnění. Pro diagnostický proces je významná již přesná anamnéza bolesti, její intenzita, lokalizace iradiace a okolnosti, za jakých vzniká. U revmatických onemocnění se zpravidla vždy jedná o bolest chronickou, spíše výjimečně akutní. I když je bolest většinou nociceptivního původu, poměrně často se vyskytuje i bolest neuropatická. V další části článku jsou diskutovány novější teorie o vzniku bolesti a interakci imunitního systému s centrálním a periferním nervovým systémem a dále otázky periferní i centrální senzitizace.

The aim of this review is to highlight the importance of pain symptoms in the diagnosis and therapy of inflammatory rheumatic diseases. For the diagnostic process, it is important to know the accurate history of pain, its intensity, localization of irradiation and circumstances under which it arises. In rheumatic diseases, pain is usually chronic, rarely acute. Although the pain is mostly of nociceptive origin, neuropathic pain is also quite common. In the next part of the article, newer theories of pain origin and the interaction between the immune system and the central and peripheral nervous system are discussed, as well as issues of peripheral and central sensitization. The most important step to relieve pain in inflammatory rheumatic diseases is to suppress the activity of the underlying disease. The application of NSAIDs and analgesics should be viewed as adjunctive therapy. The next section of the review summarizes other principles of modern treatment of rheumatoid arthritis, axial spondyloarthritis, and psoriatic arthritis, including the use of biologic and targeted therapies and new drugs. The specifics of pain management in acute gout are presented in the last part of the publication, including a newly proposed biological treatment for acute gout.

• MeSH
• antirevmatika aplikace a dávkování   klasifikace   MeSH
• artritida * farmakoterapie   klasifikace   patologie   MeSH
• biologická terapie MeSH
• bolest * etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Flat foot pain is a common complaint that requires therapeutic intervention. Currently, myofascial release techniques are often used in the therapy of musculoskeletal disorders. A group of 60 people suffering from flat feet with associated pain. Patients were assigned to four groups (15 people each): MF-myofascial release, E-the exercise program, MFE-myofascial release and the exercise program, C-no intervention. The rehabilitation program lasted 4 weeks. The NRS scale was used to examine pain intensity and FreeMed ground reaction force platform was used to examine selected static and dynamic foot indicators. Statistically significant pain reduction was obtained in all research. A static test of foot load distribution produced statistically significant changes only for selected indicators. In the dynamic test, statistically significant changes were observed for selected indicators, only in the groups subjected to therapeutic intervention. Most such changes were observed in the MF group. In the dynamic test which assessed the support phase of the foot, statistically significant changes were observed only for selected subphases. Most such changes were observed in the MFE group. Both exercise and exercise combined with myofascial release techniques, and especially myofascial release techniques alone, significantly reduce pain in a flat foot. This study shows a limited influence of both exercises and myofascial release techniques on selected static and dynamic indicators of a flat foot.

• MeSH
• bolest diagnóza   patofyziologie   prevence a kontrola   psychologie   MeSH
• cvičení fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• měření bolesti psychologie   MeSH
• plochá noha diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• technika myofasciálního uvolnění metody   MeSH
• terapie cvičením metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

• MeSH
• afektivní symptomy psychologie   MeSH
• bolest * klasifikace   patofyziologie   psychologie   MeSH
• chronická bolest patofyziologie   psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• neuralgie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• populární práce MeSH