Úvod: Shigelóza je vysoce nakažlivé průjmové onemocnění s potenciálně velmi závažným průběhem. I s ohledem na třetinový nárůst případů v roce 2023 ve srovnání s rokem předchozím jsme si stanovili za cíl podat přehled aktuálních informací o onemocnění a analyzovat data nahlášených případů shigelózy v České republice (ČR). Metody: Zpracovali jsme narativní rešerši odborné literatury v českém a anglickém jazyce, zejména cílenou na evropské studie od roku 2018. Dále jsme provedli analýzu dat hlášených pod kódem diagnózy A03 v národním systému pro hlášení infekčních nemocí (ISIN) v letech 2018–2023. Soustředili jsme se na hlavní epidemiologické ukazatele, zejména pohlaví, věk, geografickou distribuci, sezonnost a hospitalizace. Použity byly programy Excel (verze 2016), STATA (verze 17) a Datawrapper GmbH. Výsledky: Celkem bylo nahlášeno 681 případů onemocnění shigelózou s průměrnou roční incidencí 1/100 000 obyvatel: do roku 2021 byla incidence mírně vyšší u žen, od roku 2022 evidujeme trend opačný. V pandemických letech byl zaznamenán významný pokles případů. V letech 2022 a 2023 byl počet případů mírně vyšší než v období před pandemií. Nejvíce případů evidujeme v ČR každoročně v měsících srpen až prosinec. Ze všech sérotypů shigel byla nejčastěji detekována S. sonnei (80 %), následovaná S. flexneri (15 %). Incidence na 100 000 obyvatel byla nejvyšší u osob ve věku 5–9 let: 2,6 (chlapci 2,4 a dívky 2,8), dále 1–4 roky: 2,4 (chlapci 2,2, dívky 2,6) a osob ve věku 25–34 let: 1,8 (muži 1,8 a ženy 1,7). Podle krajů byla průměrná roční specifická incidence nejvyšší v krajích Moravskoslezském, Olomouckém a v hlavním městě Praze. Hospitalizováno bylo 27 % případů, nejvíce ve věkových skupinách 25–34 a 5–9 let (shodně 17,9 %). Proporce hospitalizovaných případů v rámci jednotlivých věkových skupin byla nejvyšší ve věkové skupině 75+ let (69 %), dále věkových skupinách 1–4 roky, 5–9 let a 65–74let (32–37 %). V souvislosti s onemocněním bylo vykázáno jedno úmrtí muže ve věku 52 let. V rámci epidemického výskytu bylo nahlášeno 11 % případů. Importováno bylo 39 % nahlášených případů. Závěr: V ČR je shigelóza spíše málo zastoupeným gastrointestinálním onemocněním, přičemž téměř 40 % případů tvoří importované nákazy. V současnosti je hrozbou pro veřejné zdraví především globální šíření multirezistentních kmenů podpořené narůstajícím cestovním ruchem a volnými sexuálními praktikami. Rizikovými skupinami zůstávají děti, imunokompromitované osoby (včetně seniorů) a muži mající sex s muži. Očkování není v Evropě dostupné. Stěžejním je nadále dodržování základních hygienických pravidel, zejména v kolektivech a při práci s potravinami. Důraz by měl být dále kladen na zdravotní edukaci osob, včetně poučení před vycestováním do zahraničí. Důkladná anamnéza, včasné trasování, dohled a racionální volba eventuální antibiotické terapie jsou zásadní. V ČR musí být všechny suspektní kmeny zaslány do NRL ke konfirmaci. Celogenomovou sekvenaci a testy citlivosti na antibiotika je vhodné provádět u všech izolátů.
Introduction: Shigellosis is a highly contagious diarrheal disease, which could potentially be very serious. Considering the onethird increase in cases in 2023 compared to the previous year, we aimed to provide an update on the disease and to analyse data on reported cases of shigellosis in the Czech Republic (CZ). Methods: We conducted a narrative search of the literature in Czech and English, particularly targeting European studies from 2018 onwards. We also analysed data reported under the diagnosis code A03 to the National Infectious Disease Reporting System (ISIN) in 2018–2023. We focused on the main epidemiological indicators, i.e. gender, age, geographical distribution, seasonality, and hospitalizations. Excel (version 2016), STATA (version 17), and Datawrapper GmbH were used. Results: A total of 681 shigellosis cases were reported with an average annual incidence of 1/100,000 population: until 2021, the incidence was slightly higher in women, while from 2022 onwards, the trend was reversed. A significant decrease in cases was recorded in the pandemic years. In 2022 and 2023, the number of cases was slightly higher than in the pre-pandemic period. Most cases were detected in CZ in August and December each year. Of all shigella serotypes, S. sonnei was the most frequently detected (80%), followed by S. flexneri (15%). The incidence per 100.000 population was highest among children aged 5–9 years: 2.6 (boys 2.4 and girls 2.8), followed by 1–4-year-olds: 2.4 (2.2 and 2.6, respectively) and persons aged 25–34 years: 1.8 (males 1.8 and females 1.7). Within individual age group, the average annual specific incidence rates were highest in the Moravian-Silesian and Olomouc regions and the capital city Prague. Hospitalizations accounted for 27% of cases, with the highest numbers in the 25–34 and 5–9 age groups (both 17.9%). The proportion of hospitalized cases was highest in the age groups 75+ (69%), 1–4, 5–9, and 65–74 (32–37%). A 52-year-old man was reported to have die in relation to the disease. Eleven percent of cases were reported in outbreak settings. Thirty-nine percent of reported cases were imported. Conclusions: In CZ, shigellosis is a relatively rare gastrointestinal disease, with nearly 40% of cases being imported. At present, the threat to public health is posed mainly by the global spread of multi-resistant strains linked to increasing tourism and free sexual practices. Children, immunocompromised persons (including the elderly), and men who have sex with men remain risk groups. Vaccination is not available in Europe. Compliance with basic hygiene rules, especially in collectives and when working with food, is still a key concern. Emphasis should also be placed on the health education, including instructions before traveling abroad. A thorough medical history, early tracing, surveillance, and rational choice of antibiotic therapy if appropriate are essential. In CZ, all suspected strains shall be sent to the NRL for confirmation. Whole genome sequencing and antibiotic susceptibility testing should be performed on all isolates.
Cíl: Observační studie sledující dynamiku tvorby protilátek IgG proti S proteinu SARS-CoV-2 u osob očkovaných dvěma dávkami mRNA vakcíny Pfizer-BioNTech BNT162b2 (Comirnaty) byla provedena v období let 2021–2022 u skupiny dobrovolníků bez známek předcházející nákazy SARS-CoV-2 a u skupiny s anamnézou přirozené infekce covidem-19. Hlavním cílem bylo monitorovat hladiny protilátek až do 12 měsíců po druhé dávce a zjistit podíl očkovaných, u kterých došlo k sérokonverzi. Studie také hodnotila případy selhání vakcíny v rámci třinácti měsíců po očkování. Metodika: Před zahájením očkování byly u účastníků studie provedeny laboratorní testy na protilátky IgG proti S proteinu SARS-CoV-2 a shromážděna anamnestická data týkající se onemocnění covidem-19. Na základě negativních výsledků byla vytvořena kohorta imunologicky naivních osob, které byly následně očkovány dvěma dávkami vakcíny BNT162b2 (Comirnaty). Vzorky venózní krve byly odebírány v šesti časových bodech: před první dávkou, dva až tři týdny po první dávce, měsíc po druhé dávce, tři až čtyři měsíce po druhé dávce, půl roku a jeden rok po druhé dávce. Doplňkovou kohortu tvořili dobrovolníci s pozitivním nálezem protilátek nebo potvrzeným onemocněním covidem-19. U části z nich byla rovněž sledována dynamika vývoje protilátek po očkování. Účastníci měsíčně vyplňovali dotazníky o symptomech respiračních infekcí, zaměřené na detekci selhání vakcíny. Výsledky: Studie zahrnula 166 účastníků, kteří před očkováním neměli protilátky proti S proteinu SARS-CoV-2. Medián věku byl 52 let, převažovaly ženy (71,1 %). Po první a druhé dávce vakcíny hladiny protilátek vykázaly významný vzestup, poté následoval postupný pokles. U všech účastníků, kromě jednoho imunosuprimovaného, proběhla sérokonverze. Podíl selhání vakcíny proti onemocnění covidem-19 do 12 měsíců byl 13,3 %. Druhá kohorta zahrnula 60 účastníků s předchozí infekcí SARS-CoV-2. Po očkování došlo u této skupiny k výraznému nárůstu hladin protilátek, který byl vyšší než u osob bez předchozí infekce. Druhá dávka u těchto osob již nezvýšila hladiny protilátek statisticky významně. Závěry: Studie potvrdila, že očkování mRNA vakcínou BNT162b2 vyvolává silnou protilátkovou odpověď, s většinovou sérokonverzí již po první dávce. Starší osoby vykazovaly nižší protilátkovou odpověď, což zdůrazňuje význam posilujících dávek. U osob s prožitou infekcí SARS-CoV-2 byly po první dávce vakcíny protilátky výrazně vyšší než u naivních jedinců. Výsledky přispívají k porozumění dynamiky protilátkové odpovědi a naznačují potřebu dalšího výzkumu zaměřeného na optimalizaci očkovacích schémat.
Objective: An observational study was conducted from 2021 to 2022 to track the dynamics of the production of IgG antibody against the SARS-CoV-2 S protein in individuals vaccinated with two doses of the Pfizer-BioNTech mRNA vaccine BNT162b2 (Comirnaty). The study included a group of volunteers without any previous signs of SARS-CoV-2 infection as well as a group with a history of natural COVID-19 infection. The primary objective was to monitor antibody levels up to 12 months after the second dose and determine the proportion of vaccinated individuals who underwent seroconversion. The study also evaluated cases of vaccine failure within 13 months post-vaccination. Methods: Before the vaccination began, participants had laboratory tests for IgG antibodies against the SARS-CoV-2 S protein, and their medical history related to COVID-19 was taken. Based on negative test results, a cohort of immunologically na?ve individuals was formed and subsequently vaccinated with two doses of BNT162b2 (Comirnaty). Venous blood samples were collected at six time points: before the first dose, 2–3 weeks after the first dose, one month after the second dose, 3–4 months after the second dose, 6 months after the second dose, and 12 months after the second dose. A supplementary cohort included volunteers with positive antibody findings or confirmed COVID-19 infection. In some of these individuals, the dynamics of post-vaccination antibody response was also monitored. Participants filled out monthly questionnaires about respiratory infection symptoms to detect vaccine failure. Results: The study included 166 participants who did not have SARS-CoV-2 S protein antibodies prior to vaccination. The median age was 52 years, with a higher proportion of women (71.1%). After the first and second doses of the vaccine, antibody levels showed a significant increase, followed by a gradual decline over 12 months. Seroconversion occurred in all participants except for one immunosuppressed individual. The vaccine failure rate against COVID-19 within 12 months was 13.3%. The second cohort included 60 participants with prior SARS-CoV-2 infection. In this group, post-vaccination antibody levels increased significantly, more than in individuals without prior infection. The second dose did not result in further statistically significant increase in antibody levels for this cohort. Conclusions: The study confirmed that the BNT162b2 mRNA vaccine induces a strong antibody response, with the majority of participants experiencing seroconversion after the first dose. Older individuals exhibited a lower antibody response, highlighting the importance of booster doses. In individuals with prior SARS-CoV-2 infection, antibody levels were significantly higher after the first vaccine dose than in na?ve individuals. These findings add to understanding antibody response dynamics and suggest the need for further research focused on optimizing vaccination schedules.
Úvod: Injekční užívání drog je spojeno se závažnou zdravotní zátěží, a to zejména díky vysokému riziku krví přenosných infekcí, jako jsou virová hepatitida typu C (VHC) nebo infekce virem lidské imunodeficience (HIV). Mezi doporučované intervence v prevenci a kontrole infekcí spojených s užíváním drog patří služby aplikačních místností (AM). AM je odborná adiktologická služba, kde si mohou lidé užívající drogy (PWUDs) aplikovat přinesenou drogu za bezpečnějších a hygienicky nezávadných podmínek. První AM v ČR byla otevřena v Brně v září 2023 v mobilní formě (MAM) v sociálně vyloučené lokalitě (SVL) s vysokým výskytem injekčního užívání heroinu a jiných opioidů, zejména v místní romské komunitě. Její spuštění provázel výzkum zaměřený na analýzu potřeb a nastavení služby. Tato práce představuje analýzu části kvantitativních dat zaměřenou na rizikové chování a další charakteristiky u potenciálních klientů programu. Materiál a metodika: Dvě dotazníkové průřezové studie (n = 131 a n = 135) provedené těsně před spuštěním a po spuštění MAM na souborech PWUDs zařazených do studie namátkovým výběrem prostřednictvím spolupracujících služeb a peer pracovníků v Brně. Analýza byla zaměřena na charakteristiky klientů v SVL, kde MAM působí. Párové souvislosti mezi příslušností k SVL a dalšími proměnnými byly analyzovány pomocí chí-kvadrát testu a t-testu. U statisticky významných prediktorů z párové analýzy byla provedena logistická regresní analýza s adjustací na pohlaví a věk. Výsledky jsou prezentovány jako adjusted odds ratio (AOR). Výsledky: V obou souborech tvořili 2/3 muži, průměrný věk byl kolem 37 let (36,5 let v prvním a 37,5 let ve druhém souboru), většinu tvořili lidé užívající drogy injekčně s poměrně častým výskytem rizikového chování. Ve druhém souboru bylo více osob, které se považují za Romy (50,7 % vs. 20,3 %), a více osob, jejichž primární drogou jsou opioidy (39,7 % vs. 27,5 %). Mezi respondenty žijícími v SVL bylo v prvním souboru statisticky významně častější užívání heroinu (AOR = 8,2) a opioidů (4,7) v posledním roce, aplikace drog ve vnitřním veřejném prostoru v posledních 30 dnech (3,6), častěji byli svědky předávkování (2,5) a byli odvezeni zdravotnickou záchrannou službou (2,6) v posledních 12 měsících. Respondenti ze SVL byli častěji klienty adiktologických služeb v posledním roce (2,8), především opiátové substituční léčby (4,6), ale vykazovali statisticky významně více bariér pro vstup do léčby. V souboru po spuštění MAM se potvrdila vyšší míra užívání opioidů (2,9) a nižší míra užívání pervitinu (0,3) a ukázal se vyšší výskyt VHC diagnostikované někdy v životě (3,0) mezi klienty ze SVL. V souboru před otevřením MAM měli klienti ze SVL menší povědomí o aplikačních místnostech obecně (0,4), ale v souboru po zahájení MAM uváděli větší ochotu ji využít (2,7). Závěr: Spuštění MAM v Brně bylo odůvodněné, neboť výskyt injekčního užívání drog včetně aplikace ve veřejném prostoru a výskyt dopadů s ním spojených je značný. Umístění MAM je vhodné, neboť PWUDs v SVL, kde působí, vykazují vyšší míru rizikového chování a zranitelnosti. Současně vykazují vyšší ochotu službu MAM využít. Nastavení a dopady MAM v Brně na zdravotní a sociální situaci mezi klienty a na komunitu je vhodné dále sledovat.
Background: Injecting drug use is associated with a high disease burden, particularly due to the high risk of blood-borne infections such as viral hepatitis C (HCV) and human immunodeficiency virus (HIV) infection. Interventions recommended for the prevention and control of infections associated with drug use include so-called drug consumption rooms (DCRs). A DCR is a professional addiction service where people who use drugs (PWUD) can consume the drug they bring under safer and hygienic conditions. In September 2023, the first DCR in the Czech Republic was opened in Brno as a mobile setting (MDCR) in a socially excluded location (SEL) with a high prevalence of heroin and other opioids injecting, especially in the local Roma community. Its launch involved mixed methods research aimed at needs analysis and service set-up. This paper presents an analysis of quantitative data focusing on risk behaviours and other characteristics of potential clients of the programme. Material and methods: Two cross-sectional questionnaire surveys (n=131 and n=135) were conducted just before and after the launch of the programme among PWUD recruited through convenience sampling by collaborating services and peer workers in Brno. The analysis addressed the characteristics of clients in the SEL where the MDCR operates. Pairwise associations between the SEL affiliation and other variables were analysed using the chi-square test and t-test. For statistically significant predictors from the pairwise analysis, logistic regression analysis was performed, with adjustment for gender and age. Results are presented as adjusted odds ratios (AOR). Results: In both surveys, two thirds were male, mean age around 37 years (36.5 years in survey 1 and 37.5 years in survey 2). Most of them were people who injected drugs with a relatively high rate of risk behaviours. In survey 2, more people self-reported Roma ethnicity (50.7% versus 20.3%) and opioids as their primary drug (39.7% versus 27.5%). Respondents from survey 1 living in the SEL were more likely to have used heroin (AOR=8.2) and opioids (4.7) in the past year, to have injected drugs in an indoor public space in the past 30 days (3.6), to have witnessed an overdose (2.5), and to have been taken by emergency services (2.6) in the past 12 months. SEL respondents were more likely to have been clients of addiction services in the past year (2.8), especially opioid agonist treatment (4.6), but on the other hand, showed significantly more barriers to treatment. The survey after the MDCR launch confirmed higher rates of opioid use (2.9) and lower rates of methamphetamine use (0.3) and showed a higher prevalence of ever-diagnosed HCV (3.0) among SEL respondents. Prior to the opening of the MDCR, SEL respondents were in general less aware of the DCR (0.4) but reported greater willingness to use it after its launch (2.7). Conclusion: The launch of the mobile DCR in Brno was justified due to the high prevalence of injecting drug use and the presence of associated risks, including injecting in public. The location of the DCR is appropriate as PWUDs in the SEL where it operates exhibit higher levels of risk behaviour and vulnerability. At the same time, they show a higher willingness to use the DCR. The set-up of DCR in Brno and its impacts on the health and social situation of clients and the community should be further monitored.
Autoimunitní encefalitidy jsou autoimunitně podmíněná onemocnění centrálního nervového systému s převážným postižením mozkové kůry. Jedná se o heterogenní skupinu stavů projevující se nově vzniklým neurologickým a psychiatrickým deficitem u dříve zdravých dětí. Tyto poruchy se odlišují závažností, klinickým průběhem a etiologií. Na rozdíl od dospělé populace u dětí převládají neparaneoplastické encefalitidy. V rámci prognózy a léčby je nejdůležitější identifikovat přítomnost antineuronálních protilátek. Rozlišujeme protilátky proti povrchovým antigenům nebo intracelulárním antigenům. Autoimunitní onemocnění příznivě reagují na imunoterapii, proto je nezbytná rychlá diagnostika a včasná léčba, která může vést k rychlejší úzdravě, snížení frekvence relapsů a kognitivního deficitu. Naše sdělení se zaměřuje na diagnostické a léčebné zkušenosti s nejfrekventovanějšími autoimunitními encefalitidami a protilátkami zprostředkovanými demyelinizačními syndromy v dětském věku ve Fakultní nemocnici Ostrava.
Autoimmune encephalitis is a group of autoimmune-related diseases of the central nervous system with the predominant involvement of the cerebral cortex. It is a heterogeneous group of conditions manifested by newly emerging neurological and psychiatric deficits in previously healthy children. These disorders differ in severity, clinical course, and aetiology. Unlike the adult population, non-paraneoplastic encephalitis is prevalent in children. Antineuronal antibodies are the most critical prognostic and therapeutic indicators. Antibodies are directed either against surface antigens or intracellular antigens. Autoimmune diseases respond favourably to immunotherapy. Therefore, rapid diagnosis and timely treatment are essential and can lead to faster recovery and lower rates of relapses and cognitive deficits. This article focuses on the diagnostic and therapeutic experience with the most common types of autoimmune encephalitis and antibody-mediated demyelinating syndromes in childhood at the University Hospital Ostrava.
- MeSH
- Autoimmune Diseases of the Nervous System * diagnosis drug therapy MeSH
- Autoantibodies analysis immunology MeSH
- Demyelinating Autoimmune Diseases, CNS diagnosis drug therapy MeSH
- Child * MeSH
- Immunotherapy methods MeSH
- Humans MeSH
- Magnetic Resonance Imaging methods MeSH
- Neurologic Manifestations MeSH
- Paraneoplastic Syndromes etiology complications MeSH
- Check Tag
- Child * MeSH
- Humans MeSH
Difylobotrióza je parazitární nákaza člověka způsobená tasemnicí škulovcem širokým (Dibothriocephalus latus; synonymum Diphyllobothrium latum). Areál rozšíření tohoto parazitárního onemocnění je severní polokoule včetně Evropy. Zdrojem lidských nákaz jsou dravé ryby jako okoun říční (Perca fluviatilis) a štika obecná (Esox lucius). Dokumentujeme první autochtonní případ difylobotriózy v České republice zachycený po pozření syrových jiker štiky (kaviáru) ulovené v oblíbené turistické destinaci v jižních Čechách. Pravděpodobně se jedná o recentní zavlečení parazita do přehradní nádrže Lipno, která tak může představovat nové ohnisko výskytu difylobotriózy, tedy rybami přenášeného zoonotického onemocnění.
Diphyllobothriosis is a parasitic infection of humans caused by the broad fish tapeworm (Dibothriocephalus latus; synonym Diphyllobothrium latum). This disease is widespread in the Northern Hemisphere including Europe. Popular sport fish such as perch (Perca fluviatilis) and pike (Esox lucius) are the source of human infection. Here we document the first autochthonous case of diphyllobothriosis linked to the consumption of raw pike roe (caviar) originating from a popular tourist destination in South Bohemia. This is probably a recent introduction of the parasite into the Lipno Reservoir, which may represent a new focus of diphyllobothriosis, a zoonotic, fish-borne disease.
Úvod: Nehmatné léze prsu, u kterých je možný prs záchovný chirurgický výkon, vyžadují přesná předoperační označení patologického ložiska. Mamografický screening a moderní diagnostické metody vedou k stále časnější detekci těchto lézí. Metody: Představujeme naše 2leté praktické zkušenosti se značením nehmatných lézí radioaktivním zrnem Advantage™ I-125. Tuto metodu jsme aplikovali u 116 pacientek, z toho 34 pacientek bylo po úspěšné neoadjuvantní systémové terapii. Prvních 13 pacientek jsme značili duplicitně metodou Frankova vodiče spolu s aplikací zrna. Cílem naší práce bylo zhodnotit výhody a nevýhody metody jak pro pacientky, tak pro celý multidisciplinární tým. Výsledky: Úspěšně jsme odstranili všechna patologická ložiska během primárního výkonu. U 4 pacientek jsme zaznamenali dislokaci zrna, přičemž vždy došlo k identifikaci patologického ložiska i zrna v operačním poli. Z celkového počtu pacientek bylo 73 pacientek operováno pro duktální karcinom, 20 pacientek pro lobulární karcinom, 8 pacientek pro karcinom v terénu mikrokalcifikací, 2 pacientky pro invazivní papilární karcinom a 13 pacientek pro nejednoznačný bioptický nález. Metoda umožňuje přesné zaměření nehmatných lézí s minimální radiační zátěží pro pacientky i operační tým. Rovněž kosmetické výsledky této metody hodnotíme jednoznačně pozitivně. Závěr: Radioaktivní značení zrnem Advantage™ I-125 se nám potvrdilo jako spolehlivá metoda pro detekci nehmatných lézí prsu s minimálními komplikacemi. Její výhodu spatřujeme především v celkovém komfortu pro pacientky a z estetického hlediska nám umožňuje optimální umístění řezu. Naše výsledky potvrzují vysokou efektivitu této metody v rámci prs záchovného výkonu s dosažením R0 resekce.
Introduction: Non-palpable breast lesions that are eligible for breast-conserving surgery require precise preoperative localization of the pathological site. Mammographic screening and modern diagnostic methods contribute to the increasingly early detection of these lesions. Methods: We present our two-year practical experience with the marking of non-palpable breast lesions using the Advantage™ I-125 radioactive seed. This method was applied to 116 patients, 34 of whom had undergone successful neoadjuvant systemic therapy. The first 13 patients were marked using both the Frank wire method and radioactive seed application. The aim of our study was to evaluate the advantages and disadvantages of this method for both the patients and the entire multidisciplinary team. Results: All pathological lesions were successfully removed during the primary procedure. In four patients, we observed seed displacement; however, the pathological lesion and the seed were always identified within the surgical field. Among the total number of patients, 73 underwent surgery for ductal carcinoma, 20 for lobular carcinoma, 8 for carcinoma associated with microcalcifications, 2 for invasive papillary carcinoma, and 13 for ambiguous biopsy findings. The method enables precise targeting of non-palpable lesions with minimal radiation exposure for both the patients and the surgical team. Additionally, the cosmetic outcomes of this method were assessed as clearly positive. Conclusion: The Advantage™ I-125 radioactive seed localization proved to be a reliable method for detecting non-palpable breast lesions with minimal complications. Its main advantages lie in the overall comfort for patients and the ability to optimize incision placement from an aesthetic perspective. Our results confirm the high effectiveness of this method in breast-conserving surgery while achieving R0 resection.
- Keywords
- nehmatné léze prsu, radioaktivní zrno,
- MeSH
- Staining and Labeling methods instrumentation MeSH
- Surgical Procedures, Operative methods statistics & numerical data MeSH
- Isotope Labeling * methods instrumentation MeSH
- Organ Sparing Treatments methods instrumentation MeSH
- Humans MeSH
- Breast Neoplasms * surgery diagnostic imaging pathology MeSH
- Preoperative Care methods instrumentation MeSH
- Breast surgery diagnostic imaging pathology MeSH
- Radioactive Tracers MeSH
- Iodine Radioisotopes therapeutic use MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Clinical Study MeSH
V léčbě lokálně pokročilého karcinomu rekta v poslední době nastaly významné změny. Jedná se především o úplné přesunutí systémové léčby do neoadjuvantní fáze, možnost vynechání operace v případě klinicky kompletní remise a zavedení imunoterapie u pacientů s deficitem DNA opravných mechanizmů. Přestože neexistuje všeobecně uznávaný léčebný standard, koncept totální neoadjuvantní terapie, imunoterapie i neoperativní management jsou v klinické praxi široce akceptovány. Péče o pacienty s nádory konečníku je multimodální, komplexní a měla by vycházet z konsenzuálního doporučení. Předpokladem vysoké kvality standardní péče je, aby pracoviště v rámci daného centra postupovala jednotně. Současně by se měly brát v úvahu i neobvyklé klinické situace a zohlednit specifická přání pacienta. Uvedené doporučené postupy jsou odrazem snahy o sjednocení péče o pacienty s karcinomem rekta mezi jednotlivými pracovišti Komplexního onkologického centra v Brně. Nemají za cíl definovat všeobecná doporučení.
Significant changes have recently occurred in the treatment of locally advanced rectal cancer. These include a complete administration of systemic therapy in the neoadjuvant phase of treatment, nonsurgical interventions in case of clinically complete response and using of immunotherapy in patients with the deficiency ofmismatch repair. Although there is no universally accepted treatment standard, the concept of total neoadjuvant therapy, immunotherapy and non-operative management is widely accepted in clinical practice. The care of patients with rectal cancer is multimodal, comprehensive and should be based on consensual recommendations. A uniform approach in diagnostic and therapeutic procedures within the individual departments of the oncology center is a condition for high quality standard care. At the same time, unusual clinical situations and the specific wishes of patients should be taken into account. The listed recommended treatment procedures are a reflection of the efforts to unify patient care with rectal cancer at individual workplaces of the comprehensive oncology center in Brno. Defining general recommendations is not the goal.
- MeSH
- Chemoradiotherapy MeSH
- Clinical Decision-Making MeSH
- Combined Modality Therapy methods MeSH
- Humans MeSH
- Rectal Neoplasms * diagnosis drug therapy classification therapy MeSH
- Neoadjuvant Therapy * methods MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Strategie watch-and-wait (WW) nabízí u vybraných pacientů s distálním adenokarcinomem rekta alternativu k radikální resekci s totální mezorektální excizí (TME) po dosažení kompletní klinické odpovědi (complete clinical response – cCR) na neoadjuvantní terapii. Tento přístup je založen na intenzivním sledování, kdy je multidisciplinární tým, zejména chirurg, konfrontován s náročným follow-up režimem zahrnujícím opakované anorektoskopie, per rectum vyšetření a magnetické rezonance. Problematická je především predikce patologické kompletní odpovědi v případě cCR. Klíčovým faktorem je riziko recidivy (regrowth) u cCR, která se vyskytuje u 26–36 % pacientů zejména během prvních 3 let sledování a zvyšuje riziko vzniku metastáz. Včasná salvage R0 resekce je indikována při detekci regrowth a je proveditelná ve více než 90 % případů. WW nabízí u compliantních pacientů srovnatelné onkologické výsledky a lepší funkční výsledky ve srovnání s TME u pacientů s pCR.
Watch-and-wait (WW) strategy offers an alternative to radical resection with total mesorectal excision (TME) in selected patients with distal rectal adenocarcinoma after achieving complete clinical response (cCR) to neoadjuvant therapy. This approach is based on intensive follow-up, where a multidisciplinary team, especially the surgeon, is confronted with a demanding follow-up regimen including repeated anorectoscopies, per rectum examinations and magnetic resonance imaging. The prediction of pathological complete response in cCR is particularly problematic. The risk of recurrence (regrowth) in cCR is a key factor, which occurs in 26–36% of patients, especially during the first 3 years of follow-up, and increases the risk of metastasis. Early salvage R0 resection is indicated when regrowth is detected and is feasible in more than 90% of cases. WW offers comparable oncologic outcomes in compliant patients and better functional outcomes compared to TME in patients with pCR.
- MeSH
- Clinical Decision-Making MeSH
- Organ Sparing Treatments methods MeSH
- Humans MeSH
- Neoplasm Metastasis MeSH
- Rectal Neoplasms * surgery diagnostic imaging complications therapy MeSH
- Neoadjuvant Therapy methods MeSH
- Watchful Waiting * methods MeSH
- Recurrence MeSH
- Risk MeSH
- Statistics as Topic MeSH
- Patient Selection MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
