Úvod: Insuficience anastomózy (anastomotický leak, AL) patří mezi nejzávažnější chirurgické komplikace po resekci jícnu. V léčbě se uplatňují metody endoskopické, radiologické a chirurgické. Předmětem sdělení je retrospektivní zhodnocení terapeutických postupů a výsledků léčby AL po transtorakální resekci jícnu s hrudní anastomózou (Ivor Lewis ezofagektomie, ILE). Metody: Retrospektivní audit všech ILE provedených v letech 2005−2019. Zhodnocení výsledků léčby AL podle Esophagectomy Complication Consensus Group (ECCG) klasifikace a podle primárního terapeutického postupu se zaměřením na léčbu jícnovým stentem. Výsledky: Z celkového počtu 817 pacientů s ILE byl AL zjištěn u 80 nemocných (9,8 %). Podle ECCG klasifikace mělo typ I 33 (41 %), typ II 23 (29 %) a typ III 24 (30 %) pacientů. Konzervativně bylo léčeno 33 pacientů (41 %). Jícnový stent byl zaveden u 39 pacientů (49 %), z toho 18 (23 %) mělo perkutánní drenáž a 17 (21 %) bylo reoperováno. Reoperace bez stentu byla provedena u 7 pacientů (9 %). Diverze jícnu s krční ezofagostomií byla provedena celkem u 16 nemocných (20 %). Léčba jícnovým stentem byla úspěšná u 24/39 pacientů (62 %). Píštěl do dýchacích cest se objevila u 4 pacientů léčených stentem (10 %). Endoskopická podtlaková terapie byla úspěšně použita u tří nemocných po selhání stentu. V důsledku AL zemřelo 8 pacientů (10 %). Mortalita AL typu I, II a III byla 0 %, 4 % a 29 %. Závěr: Úspěšná léčba AL vyžaduje individuální a multidisciplinární přístup. Na místě je primární snaha o anastomózu záchovný výkon s využitím endoskopických a radiologických metod. Při nedostatečném klinickém efektu doporučujeme neváhat s reoperací. Při selhání primární terapie je život zachraňujícím výkonem krční ezofagostomie.

Introduction: Anastomotic leak (AL) is one of the most serious surgical complications after esophagectomy. Endoscopic, radiological and surgical methods are used in the treatment of AL. The aim of this study was to retrospectively evaluate our therapeutic procedures and results of AL treatment after Ivor Lewis esophagectomy (ILE). Methods: Retrospective audit of all ILEs performed in the years 2005−2019. Evaluation of AL treatment results according to Esophagectomy Complication Consensus Group (ECCG) classification and according to the primary therapeutic procedure with a focus on the treatment with esophageal stent. Results: Out of 817 patients with ILE, AL was detected in 80 patients (9.8%): ECCG type I 33 (41%), type II 23 (29%) and type III 24 (30%) patients. Some 33 patients (41%) were treated conservatively. Esophageal stents were used in 39 patients (49%), of which 18 (23%) had concomitant percutaneous drainage and 17 (21%) were reoperated. Reoperation without a stent insertion was performed in 7 patients (9%). Esophageal diversion with cervical esophagostomy was performed in a total of 16 patients (20%). Esophageal stent treatment was successful in 24/39 patients (62%). Airway fistula occurred in 4 patients treated with stent (10%). Endoscopic vacuum therapy was successfully used in three patients after stent failure. Eight patients (10%) died as a result of AL. Mortality of AL type I, II and III was 0%, 4% and 29%. Conclusion: Successful treatment of AL requires an individual and multidisciplinary approach. The primary effort should aim to preserve anastomosis using endoscopic and radiological methods. In case of insufficient clinical effect, we recommend not to hesitate with reoperation. If primary therapy fails, the life-saving procedure is a cervical esophagostomy.

• Klíčová slova
• Ivor Lewis ezofagektomie, jícnový stent,
• MeSH
• ezofagektomie škodlivé účinky   MeSH
• ezofágus chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• netěsnost anastomózy * etiologie   terapie   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• stenty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• kolorektální chirurgie metody   MeSH
• lidé MeSH
• netěsnost anastomózy * chirurgie   prevence a kontrola   MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Fluorescenčná angiografia (FA) v spektre blízkom infračervenému svetlu (NIR) je technikou rozšírenej reality AR (augmented reality) a pri jej využití na operačnom sále umožňuje mimo iné i kolorektálnym chirurgom v reálnom čase vizualizovať a hodnotiť vaskularizáciu čriev, identifikovať lymfatické uzliny, močovody, či metastázy. Hodnotenie prekrvenia pomocou FA v režime rozšírenej reality má určitý dopad na zníženie ALR (anastomotic leakage rate) pri resekciách rekta. Metódy: Analýza dát pacientov s miniinvazívnou resekciou rekta (MIS – minimally invasive surgery) pre adenokarcinom stredného a dolného rekta s totálnou excíziou mesorekta (TME) s využitím fluorescenčnej angiografie (FA) s indocyanínovou zeleňou (ICG) (100 pacientov r. 2015−2019) bola následne porovnaná s historickou kontrolnou skupinou pacientov (100 pacientov) operovaných pre rovnakú diagnózu, a to miniinvazívne (MIS) pred zavedením metódy FA-ICG (2012−2015). Pacienti boli operovaný postupne na jednom pracovisku. Výsledky: U pätnástich pacientov (15%) bola resekčná línia posunutá z dôvodu nedostatočnej perfúzie zistenej pomocou FA-ICG. Výskyt AL bol nižší v skupine s FA oproti skupine bez FA (9 % oproti 19 %, p = 0,042, χ test). Retrospektívnou analýzou súboru bola zístěná ako významný rizikový faktor (RF) pre anastomotický leak cukrovka (p=0,036) a protektívny faktor, aplikácia transanálneho drénu (NoCoil) (p=0,032). Záver: Zavádzanie nových postupov a využívanie nových technológií, ako je využitie metódy FA v režime AR pri resekciách rekta s TME pre karcinóm môže viesť k zníženiu výskytu anastomotického leaku.

Introduction: Near-infrared (NIR) fluorescence angiography (FA) is an augmented reality (AR) technique. When used in the operating room, it allows colorectal surgeons to visualize and evaluate intestinal blood flow in real time, identify lymph nodes, ureters, or peritoneal metastases. Evaluation of perfusion with FA in augmented reality mode has an impact on reducing the ALR (anastomotic leakage rate) in rectal resections. Methods: Data analysis of patients after minimally invasive surgery (MIS) for middle and lower rectal adenocarcinoma with total mesorectal excision (TME) using fluorescent angiography (FA) with indocyanine green (ICG) (100 patients, 2015−2019) were subsequently compared with a historical control group (100 patients) operated on for the same diagnosis before the introduction of the FA-ICG method (2012−2015) using minimally invasive approach (MIS). The patients were operated on consequently at one workplace. Results: In fifteen patients (15%), the resection line was shifted due to insufficient perfusion detected by FA-ICG. The incidence of AL was lower in the group with FA compared to the group without FA (9% vs. 19%, p=0.042, χ test). A retrospective analysis of the group revealed a significant risk factor (RF) for the anastomotic leak, namely diabetes (p=0.036) and, among others, a protective factor, application of the transanal drain (NoCoil) (p=0.032). Conclusion: The introduction of new procedures and the use of new technologies, such as the use of the FA method in the AR mode in resections of the rectum with TME for cancer can lead to a reduction in the incidence of anastomotic leakage.

• MeSH
• fluoresceinová angiografie * metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kolorektální chirurgie MeSH
• lidé MeSH
• netěsnost anastomózy MeSH
• proktektomie * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

PURPOSE: This study was designed to evaluate our experience with the treatment of postoperative anastomotic leaks and benign esophageal perforations with covered biodegradable stents. MATERIALS AND METHODS: From 2008 to 2010, we treated five men with either an anastomotic leak or benign esophageal perforation by implanting of covered biodegradable Ella-BD stents. The average age of the patients was 60 (range, 38-74) years. Postoperative anastomotic leaks were treated in four patients (1 after esophagectomy, 1 after resection of diverticulum, 2 after gastrectomy). In one patient, perforation occurred as a complication of the treatment of an esophageal rupture (which occurred during a balloon dilatation of benign stenosis) with a metallic stent. RESULTS: Seven covered biodegradable stents were implanted in five patients. Primary technical success was 100%. Clinical success (leak sealing) was achieved in four of the five patients (80%). Stent migration occurred in three patients. In two of these patients, the leak had been sealed by the time of stent migration, therefore no reintervention was necessary. In one patient an additional stent had to be implanted. CONCLUSION: The use of biodegradable covered stents for the treatment of anastomotic leaks or esophageal perforations is technically feasible and safe. The initial results are promising; however, larger number of patients will be required to evaluate the capability of these biodegradable stents in the future. The use of biodegradable material for coverage of the stent is essential.

• MeSH
• biokompatibilní potahované materiály MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• netěsnost anastomózy radiografie   terapie   MeSH
• perforace jícnu radiografie   terapie   MeSH
• pooperační komplikace radiografie   terapie   MeSH
• protézy - design MeSH
• senioři MeSH
• stenty MeSH
• vstřebatelné implantáty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Background Stomach preparation by ischaemic conditioning prior to oesophageal resection represents a potential method of reducing the risk of anastomotic complications. This study compares the results of the anastomotic complications of cervical anastomosis after oesophagectomy with a short interval after ischaemic conditioning (group S) and a long interval (group L). Methods Subjects undergoing oesophagectomy for carcinoma after ischaemic conditioning were divided into two groups. Group S had a median interval between ischaemic conditioning and resection of 20 days, while for group L the median interval was 49 days. Anastomotic leak and anastomotic stenosis in relation to the interval between ischaemic conditioning and actual resection were followed. Results After ischaemic conditioning, 33 subjects in total underwent surgery for carcinoma; 19 subjects in group S and 14 subjects in group L. Anastomotic leak incidence was comparable in both groups. Anastomotic stenosis occurred in 21% of cases in group S and 7% of cases in group L (not statistically significant). Conclusions A long interval between ischaemic conditioning and oesophagectomy does not adversely affect the postoperative complications. A lower incidence of anastomosis stenoses was found in subjects with a longer interval, however, given the size of our sample, the statistical significance was not demonstrated. Both groups seem comparable in surgical procedure course and postoperative complications.

• MeSH
• anastomóza chirurgická škodlivé účinky   metody   MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• ezofagektomie škodlivé účinky   MeSH
• incidence MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony škodlivé účinky   metody   MeSH
• nádory jícnu chirurgie   MeSH
• netěsnost anastomózy epidemiologie   etiologie   MeSH
• přivykání k ischémii škodlivé účinky   metody   MeSH
• senioři MeSH
• stenóza epidemiologie   etiologie   MeSH
• žaludek chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

OBJECTIVES: There seems to be a decreased anastomotic leak rate and a late stricture formation after linear-stapled (LS) cervical oesophagogastric anastomosis compared with hand-sewn (HS) technique. The aim of our study was to compare the surgical outcomes of intrathoracic side-to-side LS and end-to-end HS anastomosis after transthoracic oesophagectomy. METHODS: We conducted a retrospective review of all patients undergoing Ivor Lewis oesophagectomy with LS or HS anastomosis for neoplasia at our institution from 2005 to 2012. Anastomotic leak was radiologically and clinically graded as minor or major. End-points included overall and major leak rate, morbidity, mortality, length of hospital stay and endoscopically identified late anastomotic stricture. A propensity score-matched analysis was done to compensate for the differences in baseline characteristics between HS and LS groups. Multivariable analyses of the associations of anastomotic technique and other preoperative and pathological variables with anastomotic leak and stricture were performed. RESULTS: There were 415 patients, 134 with HS and 281 with LS anastomoses. Anastomotic leak occurred in 56 patients (13.5%), significantly more after HS than LS technique (20.9 vs 10.0%; P = 0.002). Major leak rate was not significantly different (9.0 vs 5.7%; P = 0.216, respectively). Overall morbidity (54.7%), in-hospital mortality (3.9%) and length of hospital stay (median 12 days) were not affected by the anastomotic technique. A follow-up endoscopic evaluation was available in 248 patients (59.8%). An anastomotic stricture was detected in 24 patients (9.7%), significantly more after HS than LS technique (20.3 vs 6.3%; P = 0.002). The propensity score-matched analysis of 105 patient pairs confirmed a significantly decreased overall leak rate (11.4 vs 22.9%; P = 0.045) and stricture formation (7.5 vs 18.2%; P = 0.041) in LS technique compared with HS technique. The multivariable analyses found obesity and HS anastomotic technique associated with an increased overall leak rate, chronic hepatopathy and diabetes associated with major leak and HS technique, female sex and the absence of arterial hypertension associated with increased stricture formation. CONCLUSIONS: Our non-randomized study showed that side-to-side LS technique is the preferred method of intrathoracic oesophagogastric anastomosis due to a decreased overall anastomotic leak rate and anastomotic stricture formation compared with HS technique.

• MeSH
• anastomóza chirurgická metody   MeSH
• chirurgická technika pomocí přístrojů a svorek MeSH
• délka pobytu statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• ezofagektomie metody   MeSH
• ezofágus chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory jícnu patologie   chirurgie   MeSH
• netěsnost anastomózy etiologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• šicí techniky * MeSH
• staging nádorů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žaludek chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

Úvod: Anastomotický leak představuje v kolorektální chirurgii obávanou komplikaci. Zásadní význam pro vitalitu a hojení anastomózy má její prokrvení. Fluorescenční angiografie indocyaninovou zelení ve spektru blízkého infračerveného světla nabízí možnost zobrazení perfuze v reálném čase. Cílem studie bylo zhodnotit proveditelnost a potenciální přínos peroperačního hodnocení perfuze anastomózy v kolorektální chirurgii při použití fluorescenční angiografie. Metody: V období od 1. ledna 2016 do 31. ledna 2017 byla u 53 pacientů po elektivní resekci tlustého střeva nebo konečníku s primární anastomózou provedena peroperační fluorescenční angiografie indocyaninovou zelení. Prospektivně sledovaná data zahrnovala charakteristiky pacientů, údaje o operačním výkonu, parametry peroperační fluorescenční angiografie a data pooperačního průběhu. Výsledky: Peroperační zobrazení perfuze fluorescenční angiografií bylo úspěšné u 52 (98 %) pacientů. Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky. Průměrný čas do zobrazení byl 35 vteřin, průměrná délka vyšetření byla 5 minut. Nejlepšího zobrazení bylo dosaženo při redukci dávky na 0,1 mg/kg. Fluorescenční angiografie vedla v 5 případech (9 %) ke změně původního chirurgického plánu. Ve dvou případech byla posunuta resekční linie, dvakrát byla korigována anastomóza a v jednom případě provedené vyšetření přispělo k rozhodnutí neprovést původně plánovanou protektivní stomii. V pooperačním průběhu nedošlo k anastomotickému leaku. Závěr: Peroperační hodnocení perfuze fluorescenční angiografií indocyaninovou zelení je v kolorektální chirurgii technicky proveditelné s potenciálem změny chirurgické strategie (včetně ustoupení od plánované protektivní stomie) a redukce anastomotického leaku.

Introduction: Anastomotic leak after colorectal surgery is a serious complication. Tissue perfusion plays a key role for anastomotic healing. Fluorescence angiography with indocyanine green under near-infrared excitation allows a real-time perfusion assessment. The aim of this study was to evaluate the feasibility and the potential benefit of intraoperative assessment of anastomotic perfusion in colorectal surgery using indocyanine green-enhanced fluorescence in near-infrared light. Methods: 53 patients with primary anastomosis after elective colon or rectum resection were enrolled between 1 January 2016 and 31 January 2017. Near-infrared fluorescence angiography with indocyanine green was performed to assess tissue perfusion. The data of patient characteristics, data of surgery, data related to perioperative fluorescence angiography and postoperative complications were collected prospectively. Results: Intraoperative fluorescence angiography was successful in 52 patients (98%). There were no adverse effects related to procedure. The mean time from indocyanine green application to visible fluorescence was 35 seconds, the mean added procedure time was 5 minutes. The best contrast was achieved by reducing the dose to 0.1 mg/kg. In 5 patients (9%), fluorescence angiography resulted in a change of the surgical plan. In two cases, the resection line was moved proximally, in two cases the anastomosis was corrected and in one case perfect perfusion of the anastomosis contributed to the decision to abandon the planned protective ileostomy. There was no postoperative anastomotic leak. Conclusions: Perioperative assessment of anastomotic perfusion in colorectal surgery by use of indocyanine green in near-infrared light is technically feasible with the potential to alter surgical strategy (including avoidance of defunctioning stoma) and to reduce the anastomotic leak rate.

• MeSH
• fluoresceinová angiografie * využití   MeSH
• indokyanová zeleň aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• kolorektální chirurgie MeSH
• lidé MeSH
• netěsnost anastomózy * diagnostické zobrazování   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Millions of patients every year undergo gastrointestinal surgery. While often lifesaving, sutured and stapled reconnections leak in around 10% of cases. Currently, surgeons rely on the monitoring of surrogate markers and clinical symptoms, which often lack sensitivity and specificity, hence only offering late-stage detection of fully developed leaks. Here, we present a holistic solution in the form of a modular, intelligent suture support sealant patch capable of containing and detecting leaks early. The pH and/or enzyme-responsive triggerable sensing elements can be read out by point-of-need ultrasound imaging. We demonstrate reliable detection of the breaching of sutures, in as little as 3 hours in intestinal leak scenarios and 15 minutes in gastric leak conditions. This technology paves the way for next-generation suture support materials that seal and offer disambiguation in cases of anastomotic leaks based on point-of-need monitoring, without reliance on complex electronics or bulky (bio)electronic implantables.

• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• hydrogely * MeSH
• lidé MeSH
• netěsnost anastomózy * diagnostické zobrazování   MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Současný rozvoj endoskopických a minimálně invazivních metod přináší nové modality pro řešení časných anastomotických komplikací v oblasti horního gastrointestinálního traktu. Cílem práce je souhrn současných vědomostí o endoskopických metodách a jejich poměru k chirurgickému řešení, timingu použití, alternativách postupu a výsledcích dosavadních studií. Hlavními diskutovanými modalitami jsou endoskopická vakuová terapie (EVAC), použití stentů a klipů, zejména over-the-scope varianty (OTSC). Významnou možností je intraoperační použití endoskopie a její využití v navigaci chirurgického výkonu a kombinované chirurgické a endoskopické terapii. Součástí práce je zhodnocení přínosu jednotlivých metod u komplikací ezofagogastrické a ezofagojejunální anastomózy a dále v bariatrické chirurgii (sleeve gastrektomie, gastrický bypass).

The current development of endoscopic and minimally invasive methods show new techniques to treat early anastomotic complications in the upper gastrointestinal tract. The aim of this paper is to summarise current knowledge about endoscopic methods and their relation to surgical treatment in terms of their timing of use, alternative procedures and previous study results. The main methods discussed are endoscopic vacuum therapy (EVAC) and the use of stents and clips, particularly the over-the-scope variant (OTSC). Intraoperative endoscopy is an important option, due to the navigation of surgery and combined surgical and endoscopic therapy. Included in this paper is an evaluation of the benefits of individual methods employed in the complications of oesophagogastric and oesophagojejunal anastomoses as well as in bariatric surgery (sleeve gastrectomy, gastric bypass). An evaluation of the benefits of individual methods employed in the complications of oesophagogastric and oesophagojejunal anastomoses as well as in bariatric surgery (sleeve gastrectomy, gastric bypass) is included in a comprehensive review.

• Klíčová slova
• vakuová terapie ran,
• MeSH
• bariatrická chirurgie MeSH
• gastroskopie * metody   MeSH
• lidé MeSH
• netěsnost anastomózy * terapie   MeSH
• samoexpandibilní metalické stenty MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

BACKGROUND/AIM: Anastomotic leakage is a feared complication in colorectal surgery. Postoperative peritoneal adhesions can also cause life-threatening conditions. Nanofibrous materials showed their pro-healing properties in various studies. The aim of the study was to evaluate the impact of double-layered nanofibrous materials on anastomotic healing and peritoneal adhesions formation. MATERIALS AND METHODS: Two versions of double-layered materials from polycaprolactone and polyvinyl alcohol were applied on defective anastomosis on the small intestine of healthy pigs. The control group remained with uncovered defect. Tissue specimens were subjected to histological analysis and adhesion scoring after 3 weeks of observation. RESULTS: The wound healing was inferior in the experimental groups, however, no anastomotic leakage was observed and the applied material always kept covering the defect. The extent of adhesions was larger in the experimental groups. CONCLUSION: Nanofibrous materials may prevent anastomotic leakage but delay healing.

• MeSH
• adheze tkání prevence a kontrola   MeSH
• anastomóza chirurgická škodlivé účinky   MeSH
• hojení ran MeSH
• kolon patologie   MeSH
• nanovlákna * MeSH
• netěsnost anastomózy * etiologie   patologie   prevence a kontrola   MeSH
• prasata MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH