Transfer faktor (TF) byl popsán v roce 1955 S. Lawrencem. V roce 1976 došlo v rámci stipendia WHO ke kontaktu s C. H. Kirkpatrickem, který poskytl metodiku přípravy preparátu. Kirkpatrick v roce 1992 charakterizoval specifický transfer faktor na molekulární úrovni. Jeho zásluhou došlo v roce 1967 na našem pracovišti k přípravě xenogenního transferfaktoru z prasečí krve v aplikační formě perorálního podávání. Postupně byl v rámci výzkumu zaveden transfer faktornejen v klinické praxi, ale i v preventivní aplikaci u jedinců s výraznou zátěží imunitního systému vlivem nejrůznějších faktorů, včetně fyzické zátěže, postinfekční nedostatečnosti imunitního systému nebo u pacientů po radiační a chemoterapeutické léčbě nádorových onemocnění. Nové přístupy k definici TF a rozšíření spektra indukcí postaplikačních změn jsme ověřili ve skupině vrcholových sportovců, hokejových reprezentantů, kde jsme potvrdili uváděné změny hodnot imunoglobulinů, ale nalezli jsme i další významné změny především ve spektru proteinů ovlivňujících metabolismus železa a dalších minerálů. V posledním období aplikace u post-COVID-19 syndromu jsme zjistili významný přínos aplikace TF pro sanaci pacienta a jeho potíží, kde lze předpokládat možnost uplatnění specifické složky viru SARS-CoV-2, infikujícího chovy vepřového dobytka. Nálezy ukazují na nezbytnost dalšíhosledování problematiky TF, které by mohlo být přínosem pro detailní definici tohoto potravinového doplňku.
Transfer factor (TF) was described in 1955 by S. Lawrence. In 1976, as part of a WHO scholarship, contact was made with C.H. Kirkpatrick, who provided us with the preparation methodology. Kirkpatrick in 1992 characterized the specific transfer factor at the molecular level. Thanks to him, in 1967, at our workplace, xenogenic transfer factor from pig bloodwas prepared in the application form of oral administration. The transfer factor was gradually introduced as part of theresearch not only in clinical practice, but also in preventive application in individuals with a significant burden on theimmune system due to various factors, including physical stress, post-infection insufficiency of the immune system or inpatients after radiation and chemotherapy treatment of cancer. We verified new approaches to the definition of TF andbroadening the spectrum of induction of post-application changes in a group of elite athletes, hockey representatives,where we confirmed the reported changes in immunoglobulin values, but we also found other significant changes, especially in the spectrum of proteins affecting the metabolism of iron and other minerals. In the last period ofapplication in the post-COVID-19 syndrome, we found a significant benefit of TF application for the rehabilitation of thepatient and his problems, where the possibility of applying the specific component of the SARS Co V-2 virus, which infects pig farms, can be assumed. The findings point to the necessity of further monitoring of the issue of TF, which could be beneficial for a detailed definition of this food supplement.
Cíl: Ménièrova choroba je komplexní onemocnění vnitřního ucha, které je diagnostikováno podle určených diagnostických kritérií. Magnetická rezonance je klíčovým zobrazovacím vyšetřením, které nám umožní posoudit zejména oblast mostomozečkových koutů a vyloučit tak organickou retrokochleární příčinu senzorineurální nedoslýchavosti a závratí, ale může zobrazit i oblast vnitřního ucha a posoudit endolymfatický prostor. Cílem naší pilotní studie bylo zhodnotit zobrazení endolymfatického hydropsu pomocí magnetické rezonance na přístrojích 3 Tesla (3 T) a 1,5 Tesla (1,5 T) u pacientů s Ménièrovou chorobou. Materiál a metodika: Od roku 2012 jsme začali využívat magnetickou rezonanci k posouzení endolymfatického hydropsu u pacientů se závratěmi, poruchami sluchu a tinitem. Skenování probíhalo na 1,5 Tesla zařízení (Toshiba Vantage) po intratympanální aplikaci kontrastní látky. Od roku 2017 s rozšířením dostupnosti přístroje 3 Tesla (Siemens Magnetom Skyra) je kontrastní látka aplikována intravenózně. Vyšetření umožňuje detailnější a přesnější zobrazení. Velkou výhodou je oboustranné zobrazení. Výsledky: Do sledovaného souboru bylo zahrnuto celkem 41 vyšetření. Diagnóza definitivní Ménièrovy choroby byla stanovena u 18 vyšetření, v případě 23 vyšetření pak pravděpodobná diagnóza. Hydrops byl prokázán ve vyšších věkových kategoriích (u pacientů nad 60 let v 68,75 %). U žen byl stejný podíl prokázaného a neprokázaného hydropsu (50 % vs. 50 %). Naproti tomu ve skupině mužů byl hydrops prokázán v 71 %. U pacientů, kteří byli vyšetřeni na zařízení 1,5 T (20 pacientů), byl hydrops prokázán v 55 %. Ve skupině pacientů vyšetřených na 3 T zařízení (21 pacientů) byl průkaz hydropsu četnější (62 %). V případě definitivní diagnózy byl hydrops prokázán v 78 %, u pravděpodobné ve 44 % (p = 0,02). Závěr: Diagnostika Ménièrovy choroby je založena na klinickém vyšetření a sledování průběhu nemoci. Magnetická rezonance může přispět k potvrzení diagnózy. V našem souboru vyšetření byl hydrops prokázán u 24 vyšetření (58,5 %) a byl četnější u pacientů s diagnózou definitivní Ménièrovy choroby (78 %).
Objective: Ménière's disease is a complex inner ear disease, that is diagnosed according to diagnostic criteria. Magnetic resonance imaging is a key imaging method, that will allow us to assess the area of the pontocerebellar angle, excluding the organic retrocochlear cause of sensorineural hearing loss and dizziness, but may also depict the inner ear area and assess the endolymphatic space. The aim of our pilot study was to evaluate magnetic resonance imaging of endolymphatic hydrops on 3 Tesla (3 T) and 1.5 Tesla (1.5 T) examination in patients with Ménière‘s disease. Material and Methods: We have started to use magnetic resonance imaging to depict endolymphatic hydrops in patients with dizziness, hearing loss and tinnitus since 2012. Scanning was performed on a 1.5 Tesla device (Toshiba Vantage) after intratympanic administration of contrast medium. We have started to use 3 Tesla device (Siemens Magnetom Skyra) with intravenous application of contrast medium since 2017. The examination gives more detailed and accurate imaging. The big advantage is the sided imaging. Results: We have included 41 examinations in the study group. The diagnosis of definitive Ménière‘s disease was determined in 18 examinations, in 23 examinations the probable Ménière's disease was diagnosed. Hydrops was detected in higher age categories (68.75% in patients over 60 years). Women had the equal part of proven and unproven hydrops (50% vs 50%). However hydrops was found in 71% of men group. In patiens, who were examined on a 1.5T (20 patients) device, hydrops was detected in 55%. In the group of patients examined on 3 T device (21 patients), the hydrops was more frequent (62%). In the case of definitive diagnosis, hydrops was found in 78%, in probable diagnosis in 44% (p = 0.02). Conclusion: Diagnosis of Ménière's disease is based on clinical examination and follow-up of the disease. Magnetic resonance imaging can help to confirm the diagnosis. In our study hydrops was detected in 24 examinations (58.5%) and was more frequent in patients with definitive Ménière's disease (78%).
Magnetická rezonance se stává v kardiologii stále více využívaným vyšetřením, neboť nabízí zásadní zpřesnění diagnostiky mnoha srdečních onemocnění. V současnosti představuje magnetická rezonance zlatý standard pro hodnocení objemů srdečních oddílů a systolické funkce obou komor. Zcela zásadní je možnost tkáňové charakteristiky zpřesňující diagnostiku řady myokardiálních patologií. V tomto článku autoři předkládají souhrn současných poznatků o využití magnetické rezonance srdce na poli onemocnění myokardu, tj. kardiomyopatií a myokarditidy. V prvé části sdělení byla nejprve obecně rozebrána problematika vyšetření magnetickou rezonancí u myokardiálních chorob s následným podrobným rozborem přínosu této zobrazovací metody u dilatační kardiomyopatie a myokarditidy, u hypertrofické kardiomyopatie a arytmogenní kardiomyopatie pravé komory. Nyní předkládaná druhá část přehledného článku je věnována přínosu vyšetření magnetickou rezonancí u srdeční amyloidózy a dalších, méně častých kardiomyopatií.
Magnetic resonance is becoming an increasingly used examination in cardiology, since it greatly improves the accuracy of diagnosing of many heart diseases. At present magnetic resonance is the gold standard in assessing the volumes of the heart chambers and the systolic function of both ventricles. The possibility of detecting tissue characteristics to refine the diagnostics of different types of myocardial pathology is of essential importance. The authors summarize in the article the present knowledge about the use of magnetic resonance of the heart in the field of myocardial disease, i.e. cardiomyopathy and myocarditis. In the first of this article, a general overview of cardiac magnetic resonance examination has been given, followed by detailed description of its usefulness in dilated cardiomyopathy and myocarditis, in hypertrophic cardiomyopathy and arrhythmogenic right ventricular cardiomyopathy. The second part of the review summarizes the benefits of cardiac magnetic resonance examination in cardiac amyloidosis and other less common cardiomyopathies.
- MeSH
- Cardiomyopathy, Dilated * diagnostic imaging MeSH
- Fibrosis diagnostic imaging MeSH
- Cardiomyopathy, Hypertrophic * diagnostic imaging MeSH
- Contrast Media MeSH
- Humans MeSH
- Magnetic Resonance Imaging * MeSH
- Myocarditis * diagnostic imaging MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Fluorescence resonance energy transfer (FRET) in combination with quantum dots (QDs) and their superior properties has enabled designing of the new and improved sensors. In this review, the latest novelties in development and application of FRET nanosensors employing QDs are presented. QDs offer several advantages over organic dyes - broad excitation spectra, narrow defined tunable emission peak, longer fluorescence lifetime, resistance to photobleaching and 10-100 times higher molar extinction coefficient. These properties of QDs allow multicolor QDs to be excited from one source by common fluorescent dyes without emission signal overlap and results in brighter probes comparing to conventional fluorophores. Due to these benefits, QD-FRET-based nanosensors gained a wide spread popularity in a variety of scientific areas. These sensors are most frequently applied in the domain of the nucleic acid and enzyme activity detection. Other applications are detection of peptides and low-molecular compounds, environmental pollutants, viruses, microorganisms and their toxins, QD-FRET-based immunoassays, and pH sensors.
- MeSH
- Equipment Failure Analysis MeSH
- Biosensing Techniques instrumentation MeSH
- Biological Assay instrumentation MeSH
- Equipment Design MeSH
- Quantum Dots * MeSH
- Nanotechnology instrumentation MeSH
- Fluorescence Resonance Energy Transfer instrumentation MeSH
- Sequence Analysis, DNA instrumentation MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
Magnetická rezonance se v kardiologii stává stále více využívaným vyšetřením, neboť nabízí zásadní zpřesnění diagnostiky mnoha srdečních onemocnění. Magnetická rezonance v současnosti představuje zlatý standard pro hodnocení objemů srdečních oddílů a systolické funkce obou komor. Zcela zásadní je možnost tkáňové charakteristiky zpřesňující diagnostiku řady myokardiálních patologií. V tomto článku autoři předkládají souhrn současných poznatků o využití magnetické rezonance srdce na poli onemocnění myokardu, tj. kardiomyopatií a myokarditidy. Prvá část sdělení přináší obecný úvod do problematiky vyšetření myokardiálních chorob pomocí magnetické rezonance, na který navazuje podrobný rozbor přínosu této zobrazovací metody u dilatační kardiomyopatie a myokarditidy, u hypertrofické kardiomyopatie a arytmogenní kardiomyopatie pravé komory.
Magnetic resonance is becoming an increasingly used examination in cardiology, since it greatly improves the accuracy of diagnosing of many heart diseases. At present magnetic resonance is the gold standard in assessing the volumes of the heart chambers and the systolic function of both ventricles. The possibility of detecting tissue characteristics to refine the diagnostics of different types of myocardial pathology is of essential importance. The authors summarize in the article the present knowledge about the use of magnetic resonance of the heart in the field of myocardial disease, i.e. cardiomyopathy and myocarditis. The first part of the review gives a general introduction into the topic of magnetic resonance examination of myocardial diseases, which is followed by a detailed description of the benefits of this imaging method in dilated cardiomyopathy and myocarditis,in hypertrophic cardiomyopathy, and arrhythmogenic right ventricular cardiomyopathy.
- MeSH
- Arrhythmogenic Right Ventricular Dysplasia diagnosis MeSH
- Cardiomyopathy, Dilated * diagnosis MeSH
- Ventricular Dysfunction, Left diagnosis etiology MeSH
- Edema, Cardiac diagnosis etiology MeSH
- Gadolinium MeSH
- Cardiomyopathy, Hypertrophic * diagnosis MeSH
- Contrast Media MeSH
- Humans MeSH
- Magnetic Resonance Imaging * MeSH
- Myocarditis * diagnosis MeSH
- Death, Sudden, Cardiac prevention & control MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
Kaposiformní hemangioendoteliom (KHE) je vzácný, agresivní cévní nádor, který se obvykle vyskytuje v kojeneckém věku nebo raném dětství. KHE mohou růst na různých místech a obecně vykazují značně heterogenní parametry. Jsou charakterizovány vysoce infiltrativními a lokálně invazivními vlastnostmi se špatně definovanými okraji. Zobrazovací metody, které jsme použili v naší případové studii, potvrdily svůj přínos v procesu obtížné diagnostiky.
Kaposiform hemangioendothelioma (KHE) is a rare, aggressive vascular tumor that typically occurs during infancy or early childhood.KHEs grow in various locations and generally exhibit extensive heterogenity. They are characterized by highly infiltrativeand locally invasive clinical properties with ill-defined margins. The imaging methods used in our case-report demonstrated theirbenefit in a difficult diagnostic process.
- Keywords
- kaposiformní hemoangioendoteliom,
- MeSH
- Hemangioendothelioma * diagnostic imaging diagnosis surgery MeSH
- Hemangioma MeSH
- Adrenal Cortex Hormones therapeutic use MeSH
- Infant MeSH
- Humans MeSH
- Magnetic Resonance Imaging utilization MeSH
- Child, Preschool MeSH
- Sirolimus therapeutic use MeSH
- Kasabach-Merritt Syndrome complications MeSH
- Vascular Neoplasms MeSH
- Vincristine therapeutic use MeSH
- Check Tag
- Infant MeSH
- Humans MeSH
- Child, Preschool MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- MeSH
- Mammary Glands, Animal physiology MeSH
- Milk MeSH
- Prolactin metabolism MeSH
- Cattle MeSH
- Check Tag
- Cattle MeSH
- MeSH
- Reproductive Techniques, Assisted adverse effects trends utilization MeSH
- Fertilization in Vitro MeSH
- Risk Assessment statistics & numerical data MeSH
- Humans MeSH
- Embryo Transfer adverse effects trends MeSH
- Pregnancy, High-Risk MeSH
- Pregnancy, Multiple MeSH
- Pregnancy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Pregnancy MeSH
- Female MeSH
- Geographicals
- Czech Republic MeSH
