Cognitive control Dotaz Zobrazit nápovědu
V měření kognitivních deficitů jsou rozpory na úrovni kliniky i výzkumu. Přítomnost kognitivního deficitu je možné stanovit kvalitativně či kvantitativně a s odkazem na minulost pacienta srovnáním s jeho dřívějším působením. V práci jsou popsány různé způsoby určování kognitivního deficitu. Doporučuje se bližší spolupráce kvantitativních a kvalitativních přístupů.
There are differences in measurement of cognitive deficits between clinicians and researchers. Diagnostics of present cognitive deficits is available through quantitative and qualititive methods and by analyzing history of the patient. Different approaches of measurement are described and close cooperation between quantitative and qualitative approaches is recommended.
Prezentovaná studie se formou rešerše zabývá jedním z přístupů k hodnocení úrovně posturální kontroly. Při jejím vyšetřování lze volit mezi dvěma možnostmi – hodnocení klinické, nebo přístrojové (též posturografie). Rovnovážné schopnosti mohou být měřeny za klidových (statická posturografie) nebo dynamických podmínek (dynamická posturografie). Statické podmínky však nemusejí být vždy dostatečně vypovídající, a proto je výhodné zvýšit jejich obtížnost. Jednou z možností je použití tzv. duálních úloh (dual tasks). Duálními úlohami jsou v kontextu této práce míněny simultánně prováděné kognitivní úkoly během posturálně náročných situací (náročných vzhledem k dané skupině). Od 80. let až do současnosti vznikla řada prací zkoumajících posturální kontrolu během situací s duálními úlohami. Tato práce shrnuje informace týkající se hodnocení posturální kontroly s důrazem na využití kognitivních duálních úloh, a to včetně prezentování několika realizovaných výzkumů. Hlavním zaměřením těchto studií je zpravidla porovnání vlivu různých typů kognitivních úkolů i odlišných posturálně náročných podmínek na vzájemné ovlivňování faktorů podílejících se na udržování rovnováhy a kognitivních procesů. Dále bývá zkoumán vliv věku a zdravotního stavu na kvalitu posturální kontroly během duálních úloh. Výsledky výzkumů nejsou jednotné. Část prací prezentuje "snížení výkonu" během duálních úloh, další studie naopak poukazují na pozitivní vliv duálních úloh na úroveň posturální kontroly.
The presented study deals with one of the approaches to the evaluation of the level of postural control. During its examination, one can choose between two options – clinical or instrumental evaluation (also posturography). The equilibrium capability can be measured either under static conditions (static posturography) or dynamic conditions (dynamic posturography). Static conditions, however, may not always be sufficiently informative, so it is preferable to increase their difficulty. One possibility is to use the so-called dual tasks. In the context of this work, dual tasks mean simultaneous cognitive tasks during posturally demanding situations (challenging situations with respect to the group). From the 1980s to the present time, a number of research papers have been investigating postural control during dual-task situations. This work summarizes information regarding the evaluation of postural control with the emphasis on the use of the cognitive dual tasks, including the presentation of several realized researches. The main focus of those studies is to compare the effects of different types of cognitive tasks and different posturally demanding conditions on the interaction of factors involved in maintaining balance and cognitive processes. The influence of age and health on the quality of postural control during dual tasks is also examined. Research results are not unanimous. Part of the studies presents "performance degradation" during dual tasks, other studies, on the other hand, point to the positive impact of dual tasks on the level of postural control.
- Klíčová slova
- posturální stabilita, duální úloha,
- MeSH
- kognice fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- plnění a analýza úkolů * MeSH
- posturální rovnováha * fyziologie MeSH
- pozornost fyziologie MeSH
- psychomotorický výkon fyziologie MeSH
- výzkum MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- fobie etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- moklobemid aplikace a dávkování MeSH
- placeba MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- klinické zkoušky kontrolované MeSH
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Clánek se zabývá možnostmi kognitivne behaviorální terapie (KBT) v lécbe somatických onemocnení pri uplatnení modelu chronické bolesti. KBT je terapií, která kombinuje techniky kognitivní terapie a techniky behaviorální terapie. Výuka copingových dovedností znamená naucit pacienty ruzné metody uplatnované v rešení problému a problematických situací spojených s chronickou bolestí. Naucení nových kognitivních a behaviorálních odpovedí na bolest a faktory, které mohou bolest ovlivnovat, jako je napríklad stres, mohou v lécbe chronické bolesti dát jedinci pocit kontroly nad bolestí, snížit negativní emoce, myšlenky a predstavy spojené s bolestí, snížit maladaptivní chování a zvýšit adaptivní chování. To muže potom snížit intenzitu bolesti, utrpení a poškození. Kognitivne behaviorální techniky jsou vetšinou zakomponovány jako soucást celostního programu lécby bolesti. Clánek je výzvou k vytvorení kognitivních modelu vzniku a udržování psychických poruch v oblasti somatické medicíny a apeluje na nutnost vytvorení celostních programu kognitivne behaviorální terapie. Jednoduché zákonitosti ucení jsou poplatné v celém rozsahu od neuropsychologicky težké kognitivní alterace u organických psychosyndromu až po lehké kognitivní poruchy.
The article designs the possibility of cognitive-behavioral therapy in the treatment of somatic illnesses with applying model of chronic pain. Cognitive-behavioral therapy refers to an approach that combines cognitive therapy techniques with behavioral techniques such as relaxation training and assertiveness training. Coping - skills model is teaching patients a variety of methods that can be applied across problems and situations with chronic pain. In pain management learning new cognitive and behavioral responses to pain and to factors that can influence pain, such as a stress, can give the individual a sense of control over pain, decrease negative emotions, thoughts and beliefs related to the pain, decrease maladaptive behavior and increase adaptive behavior. This, may reduce pain, suffering and disability. Cognitivebehavioral techniques are typically incorporated as part of comprehensive pain management approach. The article challenges to create cognitive models of etiology and maintenance of psychology diseases in area of somatic medicine and appels to necessity create comprehensive program of cognitive-behavioral therapy. The simple rules of learning are valid in the field of neuropsychology, in cases of large cognitive alteration in organic psychosyndromes, mild cognitive alteration included.
Rozpoznáni osob, u kterých v budoucnu může dojit k rozvoji demence, i když v přítomnosti jsou ještě asymptomatické, pomáhá připravit taková opatření, která mohou nemoc zpomalovat nebo vedou k prevenci progrese Dnemocněni u všech, kteří jsou ohroženi. Velice praktickejšou v takových případech neuropsychologické testy, aeré měří kognitivní funkce. Pomocí MMSE-testu, který je používán ke screeningovým účelům, se podaří zjistit závažnější kognitivní poruchy a v mnoha případech také rozvinuté demence. Tento test není dostatečně cidivý pro diagnózu predemencí a časných stadií demencí. Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment - MoCA), je jednoduchým testem použitelným v případech, kdy si pacienti stěžují na poruchy paměti, ale při použití MMSE nalézáme ještě normální skóre.
Identifying people who are likely to progress to dementias whilst they are still relatively asymptomatic will help to ensure that interventions to slow or prevent progression can be targeted on most in need. Neuropsychological assessment is the most practical approach as it measures directly cognitive function. Brief screening tests, such as MMSE, will detect more severe cognitive impairment and most cases of estabhshed dementia, but are insensitive to early pre-dementias and dementia. The Montreal Cognitive Assessment - MoCA, is a short user-friendly screening for those with memory complaints who otherwise are normal on MMSE.
- MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- inteligence MeSH
- kognitivní poruchy diagnóza MeSH
- krátkodobá paměť MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- poruchy paměti diagnóza etiologie MeSH
- schizofrenie diagnóza MeSH
- sociální percepce MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Kognice významně ovlivňuje průběh a funkční výsledné stavy schizofrenního onemocnění. Výsledný stav onemocnění je jen nepřímo ovlivnitelný farmakoterapií, která má limitovaný vliv na kognitivní funkce. V rehabilitaci kognitivního deficitu se často využívají také počítačové programy. V rámci CNS probíhá otevřená osmitýdenní studie sledující vliv počítačové rehabilitace pomocí Bracyho programu PSS CogReHab na výkon v neuropsychologických testech u schizofrenních nemocných. První výsledky u 12 nemocných (6 mužů a 6 žen) potvrdily zlepšení v některých kognitivních testech, v reprodukci Rey-Osterriethovy figury po 3 min (p = 0,024) a ve WCST: menší počet karet (p = 0,005), menší počet celkových chyb (p = 0,04), neperseveračních chyb (p = 0,02) a percentuální zlepšení konceptuální úrovně odpovědí (p = 0,04). Dalším pozitivním přínosem je zlepšení sociability pacientů a možnost okamžité zpětné vazby, kontroly vlastního výkonu. Předběžné výsledky ukazují potřebu soustředit pozornost na rehabilitaci pracovní a dlouhodobé paměti a verbálních parametrů.
Cognition has a significant impact on the course and functional outcome of schizophrenia. Disorder outcome can be affected by drug treatment only indirectly; drugs have a limited effect on cognitive functions. Computer programs are frequently used in rehabilitation of cognitive deficit. There is an open, eight-week study conducted in the CNS, investigating effects of computer-assisted rehabilitation with Bracy’s PSS CogReHab program on cognition in schizophrenia. First results in 12 subjects (6 males and 6 females) indicate improvement in some neuropsychological tests, reproduction of Rey-Osterrieth Figure after 3 min (p = 0.024) and in the WCST: decreased number of administered cards (p = 0.005), lower number of total errors (p = 0.04), non-perseverative errors (p = 0.02) and improvement in the percentage of conceptual response level (p = 0.04). Other positive findings include improvement of patients social life and immediate feedback, own control of action. Preliminary results suggest that more attention should be focused on rehabilitation of working and long-term memory and verbal parameters.
- MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- kognitivní poruchy etiologie rehabilitace MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- počítače MeSH
- rehabilitace metody přístrojové vybavení MeSH
- schizofrenie diagnóza rehabilitace MeSH
- software MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
