• MeSH
• ekotoxikologie MeSH
• infertilita MeSH
• rozmnožování MeSH
• techniky in vitro MeSH
• testy toxicity MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH
• zprávy MeSH

• Konspekt
• Farmacie. Farmakologie
• NLK Obory
• toxikologie
• reprodukční lékařství

Závažnost a zvyšující se výskyt mykotických infekcí spolu s rozšiřujícím se armamentáriem antifungálních léků sebou nese zvýšenou potřebu a nároky na hodnocení antimycetární citlivosti houbových izolátů. Během posledního desetiletí byl zaznamenán podstatný pokrok na poli testování citlivosti na antimykotika v podmínkách in vitro a byly předloženy standardní protokoly pro testování kvasinek (M27-A) i vláknitých hub (M38-P). Vedle toho bylo vypracováno několik testů kompatibilních s navrženými standardy, které jsou vhodnými kandidáty pro rutinní testování patogenních hub v mikrobiologické laboratoři. V případě kvantitativního stanovení citlivosti na antimykotika se jedná zejména o gradientovou difúzní metodu E-test a mikrodiluční formát standardu M27-A, včetně jeho kolorimetrické varianty. Ve vývoji je diskový test jako skríninková metoda k prozatímnímu ohodnocení antimycetární citlivosti houbových izolátů. Hlavní pozornost je zaměřena na stanovení hraničních koncentrací nezbytných k predikci klinického účinku antifungální látky. Doposud byla stanovena interpretační kritéria pro hodnocení výsledku testování flukonazolu, itrakonazolu a flucytosinu, ale chybí pro amfotericin B. Předpověď výsledku antifungální terapie na základě in vitro testování je obecně spolehlivější pro seIhání terapie než její úspěch, avšak vychází především ze studia terapie orofaryngeální kandidózy u pacientů s AIDS. Do budoucna je potřebné vyhodnotit korelaci in vitro-in vivo u dalších rizikových skupin pacientů a v prvé řadě s ohledem na systémové formy houbových infekcí. V případě antifungálních léků je výsledný terapeutický efekt významně ovlivněn nemikrobiologickými aspekty, zejména imunologickým statutem pacienta a farmakologickým profilem antimykotika. Informace o citlivosti houbového agens se tak stává jen jednou, ale ne jedinou, která rozhoduje o výběru racionální terapie pacienta v riziku mykotické infekce.

Substantial progress has been achieved in the field of in vitro antifungal susceptibilitv testing and the interpretation of the test results towards clinical practice. Reference methods for antifungal testing of yeasts (M27-A) and filamentous fungi (M38-P) are available. There are several alternative tests to these standards as potential candidates for routine laboratory testing of antifungal drugs. Microdilution format of M27-A standard including colorimetric tests and gradient diffusion method (E test) seem to be suitable for the determinativ of miminum inhibitory concentration (MIC). Disk diffusion test is promising for tentative evaluation of antifungal susceptibility of fungal isolates, but this test has not been standardized yet. The development of the standard techniques M27-A and M38-P has improved the reproducibility of MICs, and made possible the establishment of interpretce breakpoints for fluconazole, itraconazole and flucytosine. As the majority of in vitro-in vivo studies described involved AIDS patiens with oropharyngeal candidiasis treated with fluconazole, main effort has been focused on definic interpretce kriteria for amphotericin B and predicting therapy of systemic mycoses caused by yeasts and molds. The prediction of the clinical response to antifungal therapy based on susceptibility testing data is komplex due to a number of non-microbiology factors, especially immunological status of the host and the pharmacological profile of an antifungal drug, which affect the therapeutic outcome. Hence, a number of therapeutic failures in patiens with systemic mycoses results rather from the clinical resistence than the resistence of the fungal strain to the antifungal drug. Information on antifungal susceptibility (MIC) of a fungal strain i sone, but not the only factor which influences the choice of the antifungal therapy of patiens at risk of a fungal infection.

• MeSH
• antifungální látky terapeutické užití   MeSH
• houby účinky léků   MeSH
• léková rezistence fyziologie   MeSH
• mykózy terapie   MeSH
• techniky in vitro MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• ampicilin MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• Enterobacteriaceae účinky léků   MeSH
• inhibitory beta-laktamasy MeSH
• inhibitory enzymů MeSH
• penicilinasa MeSH
• techniky in vitro MeSH

• MeSH
• genetické inženýrství MeSH
• myši MeSH
• ovum MeSH
• techniky in vitro MeSH
• zvířata MeSH
• zygota MeSH
• Check Tag
• myši MeSH
• zvířata MeSH

Úvod: Komplexy cyklin-dependentních kináz (CDK) s cyklinem spouští různá stadia buněčného cyklu eukaryotické buňky tím, že fosforylují specifické cílové proteiny. Syntetické inhibitory cyklin-dependentních kináz (CDKI) jako je olomoucin (OC), bohemin (BOH), R-roskovitin (ROSC, seliciclib, CYC202) atd., jsou typickými představiteli léčiv, které můžeme využít ke kontrole buněčné proliferace a ke klinické léčbě nádorů. Účel studie: Záměrem studie bylo stanovit cytotoxickou aktivitu syntetického CDKI boheminu na lidských primárních nádorových buňkách a porovnat ji s klasickými protinádorovými léčivy. Metody: Nádorové buňky byly získány gradientovou centrifugací po mechanickém rozmělnění vzorku tumoru a natrávení enzymy. Nádorová populace byla inkubována se vzestupnou koncentrací BOH a tradičních protinádorových léčiv s cílem zjistit koncentraci cytostatika, jež usmrtí 50 % nádorové populace (TCS50). Hodnoty TCS50 byly vzájemně korelovány pro zjištění podobnosti/rozdílu v mechanizmu účinku a/nebo lékové rezistence. Výsledky: V průběhu studie bylo úspěšně vyšetřeno 112 nádorů různého histogenetického původu. Naše studie naznačuje tendenci vyšší senzitivity maligních ve srovnání s benigními tumory (20.94/51.57 µM, p = 0.162). Hodnota mediánu TCS50 pro BOH u hematologických/solidních nádorů (16.7/23.05 µM) poukazuje na vyšší sensitivitu hematologických malignit (p = 0,0159). Závěr: Pouze 20 pacientů se ukázalo rezistentních vůči BOH ve srovnání s tradičními protinádorovými léčivy. Porovnání mechanizmu účinku/rezistence s ostatními cytostatiky prokázalo: 1. asociaci in vitro účinnosti BOH s účinností antimetabolitů pravděpodobně v důsledku společného mechanizmu rezistence s ohledem na jejich strukturální podobnost, 2. korelaci efektivity BOH s látkami vyvolávající DNA poškození (topotekan, cisplatina, daunorubicin, mitoxantron) a/nebo inhibitory RNA transkripce (aktinomycin D), která zjevně souvisí s inhibicí DNA reparace a aktivační fosforylace RNA polymerázy II cyklin-dependentními kinázami 7 a 9, které jsou BOH přímo inhibovány.

Background: Cyclin dependent kinases complexed with cyclins trigger eukaryotic cell cycle proliferation by phosphorylation of specific target protein. Synthetic inhibitors of cyclin dependent kinases (CDKIs) as olomoucine (OC), bohemine (BOH), R-roscovitine (ROSC, seliciclib, CYC202) etc., are typical representatives of drugs, which can be used for control of cellular proliferation and clinical treatment of tumours. Aim: The purpose of this study was to assess the cytotoxic activity of the synthetic CDKI, bohemine, on human primary tumour cells and compare its potency with classic anti-cancer drugs. Methods: Malignant cells were isolated, after mechanical and enzymatic digestion of tumour tissues, by gradient centrifugation. The cells were then incubated with ascendant concentrations of BOH or classical anti-cancer drugs in order to determine the concentrations lethal to 50 % of tumour cells (TCS50). TCS50 values were then mutually correlated in order to determine similarities/dissimilarities in the mechanism of action and/or drug resistance. Results: In the course of study we have successfully analyzed 112 primary tumour samples for drug sensitivity to BOH. Our study showed a tendency for a higher sensitivity of the malignant versus the benignant tumours (20.94/51.57 µM, p = 0.162). The median value of BOH TCS50 in haematological/solid tumours (16.7/23.05 μM) indicates higher sensitivity of haematological malignancies (p = 0.0159). Conclusion: There were only 20 BOH resistant patients compared to the resistance of classical anti-cancer drugs. Comparison of mechanism of action/resistance with other anti-cancer drugs revealed: 1. an association of BOH activity with antimetabolites, probably signifying common mechanisms of resistance due to their structural similarity, 2. a correlation of efficiency of BOH with drugs targeting RNA transcription (actinomycin D) and/or compounds causing DNA damage (topotecan, cisplatin, daunorubicin, mitoxantrone), which is evidently connected with BOH mediated inhibition of DNA repair and/or activating fosforylation of RNA polymerase II mediated by CDK7 and CDK9.

• MeSH
• cyklin-dependentní kinasy antagonisté a inhibitory   biosyntéza   terapeutické užití   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• inhibitory proteinkinas terapeutické užití   toxicita   MeSH
• lidé MeSH
• nádorové buňky kultivované cytologie   enzymologie   imunologie   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   toxicita   MeSH
• puriny MeSH
• techniky in vitro MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cieľ práce: Cieľom multicentrickej štúdie bolo získat' údaje o „in vitro" účinnosti chloramfenikolu a kolistínu na multirezistentné bakteriálné nemocničné patogény v Slovenskej republike. Materiál a metódy: V 10 nemocničných zariadeniach sa počas 2. štvrťroka 2001 mikrodilučným testom selektívne vyšetrila citlivosť 628 multirezistentných bakteriálnych kmeňov izolovaných od hospitalizovaných pacientov. Vybrané izoláty vykazovali prítomnosť niektorého z významných fenotypov multirezistencie (ESBL, MRSA, CoNMRS, MLSB/c, efflux u Ps. aeruginosa), alebo boli necitlivé na jeden a viac preparátov minimálne z polovice inak prirodzene účinných základných skupín antibakteriálnych liečiv (beta-laktámy, aminoglykozidy, chinolóny, makrolidy). Výsledky: Chloramfenikol aj kolistín si u viacerých multirezistentných nemocničných bakteriálnych patogénov zachovali veľmi dobrú Účinnosť. Navyššia účinnosť chloramfenikolu sa potvrdila pre kmene Síenoírophomonas maltophiha (76,5 % citlivých izolátov, MIC50 = 4 mg/L, M1C90 = 16 mg/L) a Staphylococcus aureus (76,2 % citlivých, MIC50 = 8 mg/L, MIC90 = 16 mg/L). Kolistín bol u testovaných kmeňov Pseudomonas aeruginosa (82,5 % citlivých, MIC50 = 2 mg/L, MIC90 = 16 mg/L) a Stenotrophomonas maltophilia (88,2 % citlivých, MIC50 = I mg/L, MIC90 = 8 mg/L) najúčinnejším „in vítro" antimikrobiálnym hečivom vôbec. Štyri kmene Pseudomonas aeruginosa boli spomezi 24 testovaných antibiotík citlivé výlučne na kolistín. Záver. Výsledky „in vitro" citlivosti chloramfenikolu a kolistínu dokumentujú zachovanie účinnosti oboch antibiotík u viacerých multirezistentných nemocničných bakteriálnych patogénov. Aplikácia týchto liečiv prichádza v úvahu po laboratórnom overení citlivosti, a len ak nebezpečenstvo infekčného ochorenia spôsobeného extrémne rezistentným mikroorganizmom preváži nad rizikom iatrogénneho poškodenia pacienta v dôsledku vedľajších účinkov antiinfekčnej terapie.

Objective: A multicenter study was conducted to obtain „in vitro" chloramphenicol and colistin susceptibility data on multiresistant hospital bacterial pathogens in Slovak Republic. Material and methods: During the period of April-June 2001, 628 clinical bacterial multiresistant isolates from patients with serious infections were selected in 10 hospitals and tested to a large scale of antibiotics by means of a microdilution method. The strains expressed either a significant resistance phenotype (ESBL, MRSA, CoNMRS, MLSB/c, efflux in Ps. aeruginosa), or were resistant to one or more preparations in at least half of reliable unrelated antibiotic groups (beta-lactams, aminoglycosides, quinolons, macrolides). Results: Both chloramphenicol and colistin retained significant „in vitro" activity against many multiresistant hospital bacterial pathogens. The highest activity of chloramphenicol was documented for isolates of Stenotrophomonas maltophilia (76,5 % susceptible, MIC5O = 4 mg/L, MIC90 = 16 mg/L) and of Staphylococcus aureus (76,2 % susceptible, MIC50 = 8 mg/L, MIC90 = 16 mg/L). In tested Pseudomonas aeruginosa (82,5 % susceptible, MIC50 = 2 mg/L, MIC90 = 16 mg/L) and Stenotrophomonas maltophiha (88,2 % susceptible, M1C50 = 1 mg/L, MIC90 = 8 mg/L) isolates cohstin represented the most „in vitro" effective antibiotic. Colistin was the only „in vitro" effective antimicrobial in four of 120 multiresistant Pseudomonas aeruginosa isolates tested in our study. Conclusions: The study confirmed a good „in vitro" susceptibility of many multiresistant hospital bacterial pathogens to chloramphenicol and colistin in Slovak Republic. The clinical application of chloramphenicol and coUstin might be reconsidered in infections caused by extremely resistant bacteria with prooved susceptibility to these antibiotics. It is important to consider, that the infection danger has to exceed the risk of antibiotic toxicity.

• MeSH
• chloramfenikol farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• infekce farmakoterapie   MeSH
• kolistin farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• mikrobiální testy citlivosti metody   MeSH
• mnohočetná bakteriální léková rezistence MeSH
• Stenotrophomonas patogenita   MeSH
• techniky in vitro MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH

• MeSH
• antifungální látky MeSH
• mikrobiální testy citlivosti MeSH
• techniky in vitro MeSH

• MeSH
• cytologické techniky metody   přístrojové vybavení   MeSH
• morčata MeSH
• myokard enzymologie   MeSH
• srdce fyziologie   MeSH
• techniky in vitro MeSH
• vápník fyziologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• morčata MeSH
• zvířata MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• lyzozomy metabolismus   MeSH
• proteasy MeSH
• struma metabolismus   patofyziologie   patologie   MeSH
• techniky in vitro MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• membránové potenciály MeSH
• synapse MeSH
• techniky in vitro MeSH
• žáby MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH