Troponin T - nový marker myokardiálního poškození.Stanovením jeho hladin v kontextu s EKG a UZ nálezy chceme detekovat případné myokardiální poškození u novorozenců vystavených vlivu tokolytik,perinatální hypoxii či novorozenecké sepsi.

• MeSH
• kardiovaskulární fyziologické jevy MeSH
• kardiovaskulární systém patofyziologie   MeSH
• nekróza MeSH
• nemoci novorozenců MeSH
• perinatální péče MeSH
• troponin krev   MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• perinatologie a neonatologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Úvod: Screening sluchu novorozenců byl ustanoven metodickým pokynem Ministerstva zdravotnictví České republiky (Věstník MZ ČR č. 7/2012). Ke screeningu sluchu novorozenců se používají tranzientně evoko-vané otoakustické emise (TEOAE). Pozitivní screening znamená zjištění sluchové vady (trvalé poruchy slu-chu), negativní screening nepřítomnost poruchy sluchu, tj. TEOAE jsou v normě. Cílem práce je podat konkrét-ní informaci o stavu screeningu sluchu novorozenců v České republice v letech 2013–2017 a podat návrh na zlepšení kvality screeningu. Metodika: Screening sluchu novorozenců je prová-děn na třech úrovních: neonatologické pracoviště, ORL (foniatrické) rescreeningové pracoviště a ORL (foniatrické) regionální centrum. K hodnocení celoploš-ného screeningu sluchu novorozenců v ČR byla získána data od všech zdravotních pojišťoven ČR, jednalo se o počty vykázaných výkonů screening sluchu u novo-rozenců (73028) a rescreening sluchu novorozenců (73029) v letech 2013–2017. Data byla porovnána s počtem porodů z údajů Českého statistického úřadu (ČSU) a Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR. Výsledky: V grafech je demonstrován postupný nárůst počtu screeningu sluchu novorozenců v ČR v jednotlivých letech od 54 % v roce 2013 na 75 % v roce 2017. Počty rescreeningů sluchu novorozenců v letech 2013–2017 se pohybují v rozmezí 5–7 %. Jsou patrné rozdíly mezi screeningem a rescreeningem v jednotlivých krajích ČR. Závěry: Správná funkčnost screeningu sluchových vad je založena na jednoduché organizaci screeningu, komfortu vyšetření pro pacienta, medicínské výtěžnosti a ekonomické únosnosti. Harmonogram screeningu a rehabilitace sluchu novorozenců doporučuje následující kroky: 1. screening sluchu fyziologického novorozence v průběhu hospitalizace, nejlépe 2.–3. den po porodu neonatologickou sestrou pomocí otoakustických em-sí, u rizikového novorozence je vhodné použít AABR; 2. rescreening sluchu ve 3.–6. týdnu věku na ORL re-screeningovém pracovišti; 3. dokončení diagnostiky poruchy sluchu do 3.–6. měsíce věku v ORL krajském centru. Jednotlivé kroky jsou shrnuty v Desateru screeningu sluchu novorozenců. Nedodržení uvedeného postupu především z časového hlediska znamená ohrožení sluchového a řečového vývoje dítěte s trvalým postižením sluchu. Společnými silami ve spolupráci ORL lékařů s neonatology a pediatry připravujeme revizi metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví České republiky (Věstník MZ ČR č. 7/2012) a současně se snažíme vytvořit podmínky pro vybudování funkčního celoplošného screeningu sluchu novorozenců v celé České re

Introduction: Screening of neonatal hearing was determined by the methodological instruction of the Ministry of Health of the Czech Republic (Bulletin of the Ministry of Health of the Czech Republic No. 7/2012). Transiently evoked otoacoustic emissions (TEOAE) are used to screen neonatal hearing. A positive screening means the detection of hearing impairment (permanent hearing impairment), a negative screening means the absence of hearing impairment, thus TEOAE is normal. The aim of this procedure is to provide concrete information about the status of neonatal hearing screening in the Czech Republic in the years of 2013 to 2017 and to make a proposal to improve the quality of screening. Methods: Neonatal hearing screening is performed at three levels: the neonatology workplace, the ENT (phoniatric) rescreening centre, and the ENT (phoniatric) regional centre. Data from all health insurance companies in the Czech Republic were obtained to publice. evaluate nationwide screening of neonatal hearing in the Czech Republic; this included the numbers of reported performance of neonatal screening of hearing (73028) and rescreening of hearing of newborns (73029) between 2013 and 2017. The data were compared with the number of births from data of the Czech Statistical Office (CSO) and the Institute of Health Information and Statistics (IHIS) of the Czech Republic. Results: The graphs show a gradual increase in the number of neonatal hearing screenings in the Czech Republic from 54% in 2013 to 75% in 2017. The numbers of neonatal hearing rescreenings between 2013 and 2017 range between 5 and 7%. There are noticeable differences between screening and rescreening in individual regions of the Czech Republic. Conclusions: The correct functionality of hearing defect screening is based on simple screening organization, patient comfort, medical yield, and economic capacity. The schedule of screening and rehabilitation of hearing of newborns recommends the following steps: 1. screening of hearing of physiological newborn during hospitalisation, preferably on the 2nd to 3rd day after delivery by a neonatologic nurse using otoacoustic emissions (it is appropriate to use AABR); 2. hearing rescreening at 3 to 6 weeks of age at the ENT rescreening workplace; 3. completion of diagnostics of hearing disorders by the age of 3 to 6 months at the ENT regional centre. The individual steps are summarized in the Ten Commandments of Neonatal Hearing Screening. The failure to observe this procedure, especially in terms of time, puts the hearing and speech development of a child with permanent hearing impairment at risk. Together we are preparing a revision of the methodological instruction of the Ministry of Health of the Czech Republic through the cooperation of ENT doctors, neonatologists, and pediatritions (Ministry of Health Bulletin No. 7/2012) and are simultaneously trying to create conditions for building a functional nationwide screening of neonatal hearing in the whole Czech Republic.

• MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• novorozenecký screening * MeSH
• otoakustické emise spontánní MeSH
• poruchy sluchu * diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Screeningové programy vyšetření sluchu novorozenců slouží ke včasné detekci sluchové vady jako předpoklad rehabilitace sluchu, komunikačních schopností a zlepšení podmínek rozvoje řeči. Ke screeningu sluchu novorozenců se používají tranzientně evokované otoakustické emise (TEOAE) nebo automatická BERA (evokované kmenové potenciály [AABR]). Pozitivní screening znamená zjištění sluchové vady (trvalé poruchy sluchu), negativní screening, tj. TEOAE nebo AABR jsou v normě, nepřítomnost poruchy sluchu. Cílem práce je aktualizovat a upravit screening sluchu novorozenců, jehož realizace je v České republice v současnosti definována Věstníkem Ministerstva zdravotnictví ČR č. 7/2012. Screening sluchu novorozenců je prováděn na třech úrovních: na neonatologickém pracovišti, ORL (foniatrickém) rescreeningovém pracovišti a v ORL (foniatrickém) regionálním centru. Na jednotlivých úrovních jsou přesně a konkrétně uvedeny činnosti, včetně problematiky účtování výkonu zdravotním pojišťovnám a informovaného souhlasu s ohledem na ochranu osobních dat (GDPR). Správná funkčnost screeningu sluchových vad je založena na jeho jednoduché organizaci, komfortu vyšetření pro pacienta, jeho medicínské výtěžnosti a ekonomické únosnosti. Harmonogram screeningu a rehabilitace sluchu novorozenců doporučuje následující kroky: 1. screening sluchu fyziologického novorozence 2.–3. den po porodu neonatologickou sestrou pomocí otoakustických emisí, u rizikového novorozence (hospitalizovaného v centru vysoce specializované intenzivní zdravotní péče v perinatologii [PCIP] nebo perinatologickém centru intermediární péče [PCIMP]) je doporučeno k tomuto účelu použít AABR; 2. rescreening sluchu do třetího až šestého týdne věku dítěte na ORL rescreeningovém pracovišti; 3. dokončení diagnostiky poruchy sluchu do třetího až šestého měsíce věku v ORL regionálním centru. Nedodržení uvedeného postupu především z časového hlediska znamená ohrožení sluchového a řečového vývoje dítěte s trvalým postižením sluchu. Společnými silami ve spolupráci ORL lékařů s neonatology a pediatry jsou v celé České republice vytvořeny podmínky pro vybudování funkčního celoplošného screeningu sluchu novorozenců.

Screening programs examining neonatal hearing serve to detect hearing defects, as a prerequisite for hearing rehabilitation, communication skills, and the enhancement of speech development. There are two methods through which neonatal hearing screening is carried out – the transiently evoked otoacoustic emissions (TEOAE) or the automatic BERA (AABR, automated auditory brainstem response). Positive screening means the discovery of a hearing defect (permanent hearing loss), and negative screening (normal TEOAE or the AABR results) means the absence of a hearing defect. The procedural aim is to update and adjust the neonatal hearing screening, which is determined by the Bulletin of the Ministry of Health of the Czech Republic No. 7/2012. Neonatal screening is performed at three levels: at neonatological site, at the ENT (phoniatric) rescreening site and at the ENT regional centre. The activities at each level are accurately and concretely identified including the issue of billing the performance to health insurance companies and informed consent to personal data protection (GDPR). The correct functioning of screening for hearing loss is based on the simple organization of the screening, patient examination comfort, medical recovery from it, and its economic viability. The schedule for neonatal hearing screening and rehabilitation recommends the following steps: 1. screening of a newborn’s hearing on the second or third day after delivery by a neonatological nurse using otoacoustic emissions, alternatively AABR for newborns at risk; 2. hearing rescreening in the third to sixth week of child’s age at the ENT rescreening site; 3. completion of hearing impairment diagnostics within three to sixth months of age at the ENT regional centre. The failure to follow the procedure above is a threat to the hearing and speech development of the child with severe permanent hearing impairment. The collaboration of ENT doctors with neonatologists and paediatricians allows for creating conditions under which the functional nationwide hearing screening of newborns can be established throughout the Czech Republic.

• Klíčová slova
• otoakustické emise,
• MeSH
• diagnostické techniky otologické MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• novorozenecký screening * metody   MeSH
• poruchy sluchu * diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Nekrotizující enterokolitida (NEC) je závažné zánětlivé onemocnění postihující převážně nezralé novorozence. I přes pokrok v přístupu k takto ohroženým novorozencům, poznatkům v oblasti prevence a zlepšující se diagnostice, zůstává NEC jednou z vedoucích příčin mortality i morbidity předčasně narozených novorozenců. Metodika: Retrospektivní kohortová analýza. Výsledky: Ve spádovém regionu Perinatologického centra FN Hradec Králové se v letech 2010 -2017 narodilo 100 233 novorozenců, z toho 7165 novorozenců s porodní hmotností <2500 g, 907 novorozenců s porodní hmotností <1500 g a 119 novorozenců s porodní hmotností <750 g. Klasifikace NEC (IIa a vyšší) dle modifikované Bellovy stupnice byla realizována při stanovení diagnózy, v průběhu konzervativní léčby mohla progredovat. NEC byla diagnostikována v 86 případech (incidence 0,86 ‰). Incidence NEC v hmotnostní kategorii <1500 g byla v našem regionu 5,6 %, v hmotnostní kategorii <1000 g 10,5 %, u novorozenců s porodní hmotností V750 g 12,6 %. Letalita novorozenců s porodní hmotností <750 g dosahovala 53 %, u novorozenců s hmotností <1500 g 24,5 %; v celém souboru 86 pacientů s NEC činila 23 %. Letalita podle gestačního stáří byla ve skupině novorozenců narozených mezi 24. až 28. týdnem 33,3 %, u novorozenců narozených mezi 29. až 32. gestačním týdnem 22,7 % a ve skupině novorozenců narozených po 33. týdnu těhotenství 10,7 %. Stadium II jsme diagnostikovali celkem 58krát, stadium III 28krát. Konzervativně bylo léčeno 22 pacientů, zbývajících 64 pacientů podstoupilo chirurgickou léčbu. Mezi chirurgicky léčenými pacienty byla souhrnná letalita 30 %, mezi konzervativně léčenými pacienty byla souhrnná letalita 4,5 %. Průměrná délka hospitalizace u konzervativně léčených pacientů byla 49 dní, u pacientů léčených chirurgicky 84 dní. Závěr: Výše uvedená data jsou srovnatelná s výsledky publikovanými v západní Evropě a Severní Americe. V posledních letech lze v našem souboru pozorovat trend mírného poklesu výskytu tohoto onemocnění, i tak zůstává nekrotizující enterokolitida velmi závažným onemocněním, které zásadně ovlivňuje přežití i dlouhodobou prognózu předčasně narozených novorozenců.

Introduction: Necrotizing enterocolitis (NEC) is a serious inflammatory disease affecting predominantly immature newborns. NEC ranges from moderate stages with mucosal intestine impairment to catastrophic illness with impairment of the entire alimentary canal including its perforation, development of peritonitis and shock. Despite of care improvement NEC remains the leading cause of morbidity and mortality in premature newborns. Methods: Retrospective cohort analysis. Results: During the years 2010-2017, 100 233 newborns were born in the region served by the Perinatological Centre of the University Hospital in Hradec Králové. This includes 7165 newborns with birth weight <2500 g, 907 newborns with birth weight <1500 g and 119 newborns with birth weight <750 g. NEC classification (IIa and higher) according to the modified Bell’s scale was diagnosed in total 86 cases, corresponding to 0.86 ‰ incidence. NEC incidence was 5.6% in weight category <1500 g, 10.5% in weight category <1000 g and 12.6% in weight category <750 g. Lethality of newborns was 53% in weigh category <750 g, 24.5% in weight category <1500 g and 23% in the entire group of NEC patients. Gestational age-related lethality was 33.3% for newborns born between 24th and 28th week of gestation, 22.7% for newborns born between 29th and 32nd week of gestation, and 10.7% for newborns born after 33rd week of gestation. NEC stage II classification according to the modified Bell’s scale was diagnosed 58 times in total, stage III was diagnosed 28 times in total. In total, 22 patients were treated conservatively and 64 patients underwent surgical treatment. The overall lethality was 4.5% among the conservatively treated patients and 30% among the surgically treated patients. The average length of hospitalization was 49 days among the conservatively treated patients and 84 days among the surgically treated patients. Conclusion: Our results are comparable to those published in other studies in Western Europe and North America. Although we can see slight decrease of the NEC incidence in our region during the last several years, necrotizing enterocolitis remains a very serious disease that fundamentally affects the survival and long-term outcome of premature newborns.

• MeSH
• incidence MeSH
• lidé MeSH
• nekrotizující enterokolitida * epidemiologie   chirurgie   terapie   MeSH
• novorozenec s nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• zavedení chirurgických vývodů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Nezralí novorozenci, zejména ti, kteří se narodí před 28. gestačním týdnem, jsou ohroženi redukcí obsahu kostního minerálu, protože největší část mineralizace fetálního skeletu se odehrává ve třetím trimestru těhotenství s maximem v termínu porodu. Postnatálně, vlivem časněji zahájené přestavby skeletu, relativně rychlému růstu kosti a nízké retenci minerálů (ve srovnání s intrauterinní) dochází k další významné redukci kostní denzity. Důsledkem těchto změn u nedonošených dětí je jednotka označovaná jako metabolické kostní onemocnění (MBD). I přes významný pokrok intenzivní novorozenecké péče v posledních 20 letech se incidence MBD u nedonošených novorozenců nezměnila (30–55 %). Zdá se, že výskyt patologických fraktur na podkladě MBD klesá, přesto je zde ale více než 10% riziko této časné komplikace. Rozdíly ve stavbě skeletu původně nezralých novorozenců oproti zdravé populaci pozorované ve školním věku nebo u mladých dospělých (redukce finální tělesné výšky, event. kostní denzity) mohou představovat významný rizikový faktor k rozvoji časné osteoporózy v dospělosti. Rizikové faktory přispívající k rozvoji kostní patologie u nezralých novorozenců jsou dobře zdokumentovány. Diagnostika MBD je založena na stanovení biochemických parametrů kostního metabolismu. Nízká hladina sérového fosforu a vysoká hladina alkalické fosfatázy je považována za zlatý standard, přestože byla opakovaně demonstrována jejich značně omezená spolehlivost. Základem úspěšné léčby je důsledná prevence, která spočívá v časné optimální nabídce vápníku, fosforu a vitaminu D cestou parenterální i enterální výživy. Tento článek nabízí souhrnné aktuální informace o patofyziologii, incidenci, diagnostice, léčbě a následcích MBD u nezralých novorozenců.

Premature infants, particularly those born before the 28th week of gestation, are at a significant risk for reduced bone mineral content because a major part of fetal bone mineralization occurs during the third trimester of gestation with maximum close to the term labor. After birth, another important reduction of bone mineral density occurs due to early start of bone remodeling, relatively fast bone growth, and low mineral intake (compared with intake during intrauterine development). These postnatal changes are responsible for a disease known as metabolic bone disease of prematurity (MBD). Incidence of MBD (30–55%) remains unchanged despite improvements of neonatal intensive care during the last 20 years. Although occurrence of pathological fractures due to MBD appears to have decreased, the risk of this early complication is still over 10%. Changes seen in the bones of ex-preterm newborns in childhood and in young adults (reduction of final height and, eventually, of bone mineral density) suggest that it could be a significant risk factor for the development of early osteoporosis in adulthood. The risk factors contributing to the development of MBD of prematurity have been well described. Diagnosis of metabolic bone disease is done by biochemical analysis. Low serum levels of phosphorus and high levels of alkaline phosphatase are suggested as a gold standard, despite the strong evidence of limited use of these parameters. The key of successful treatment is consistent prevention, which is based on early and optimal delivery of calcium, phosphorus and vitamin D through parenteral and enteral nutrition. This article reviews the pathophysiology, incidence, diagnostics, therapy and consequnces of MBD of prematurity.

• MeSH
• alkalická fosfatasa krev   MeSH
• biologické markery MeSH
• denzitometrie MeSH
• enterální výživa MeSH
• fosfor aplikace a dávkování   metabolismus   moč   MeSH
• fraktury kostí * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• kalcifediol krev   MeSH
• kosti a kostní tkáň metabolismus   MeSH
• kostní denzita MeSH
• lidé MeSH
• metabolické nemoci kostí * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• nedostatek vitaminu D diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• novorozenci extrémně nezralí * MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec s extrémně nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec s velmi nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• osteoporóza prevence a kontrola   MeSH
• parathormon krev   MeSH
• parenterální výživa MeSH
• vápník aplikace a dávkování   metabolismus   moč   MeSH
• vitamin D aplikace a dávkování   metabolismus   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Úvod: Segmentální dilatace střeva (segmental dilatation of the intestine – SDI) je vzácně popisovaným onemocněním, které je charakterizováno abnormálním rozšířením jednoho či více segmentů střeva s normálním průměrem i průchodností střevního lumen orálním i aborálním směrem projevujícím se funkční obstrukcí střeva. Postižena může být kterákoliv část tenkého či tlustého střeva, nejčastěji ileum. Resekce postiženého úseku je v naprosté většině případů kurativní. Při mikroskopickém vyšetření bývá nejčastěji popisován normální histologický obraz stěny střevní včetně gangliových buněk, event. změny svalové vrstvy ve smyslu ztenčení či hypertrofie. Cíl: Cílem práce je zhodnocení vlastního souboru pacientů s SDI, přehled dostupné literatury a vznesení otázek týkajících se klasifikace tohoto onemocnění. Metoda: Retrospektivní analýza souboru pacientů léčených v letech 1998–2012 na Dětské klinice LF UK a FN Hradec Králové. Informace o pacientech byly získány ze zdravotnické dokumentace. Výsledky: SDI byla diagnostikována u 22 pacientů. Ve všech případech se jednalo o nedonošené novorozence; 19 (86 %) novorozenců s porodní hmotností pod 1500 g, z nichž 15 (68 % z celého souboru) vážilo méně než 1000 g. Medián porodní hmotnosti pacientů byl 815 g (680–2720 g), medián gestačního věku 26 týdnů (24–35 týdnů). Byla zaznamenána mírná převaha chlapců (13 : 9; tj. 1,4 : 1). Klinické příznaky se objevily mezi 1.–14. dnem života (v průměru 5. den). Převážně se jednalo o vzedmutí břicha, rýsující se střevní kličky a intoleranci stravy. U 21 (95 %) pacientů byla postižena oblast ilea, z toho dvakrát byla současně dilatována ještě část jejuna; v jednom případě (5 %) bylo postiženo pouze jejunum. U všech 21 (95 %) operovaných pacientů byla provedena resekce dilatovaného úseku s následnou primární anastomózou či vyvedením stomie. Při histologickém vyšetření byl u 11 (50 %) pacientů popsán defekt svalové vrstvy střevní stěny v oblasti dilatace. Prognóza pacientů byla ovlivněna především celkovým stavem a onemocněními spojenými s prematuritou. Incidence SDI v uvedeném období ve spádové oblasti východočeského regionu činila 1,4 případů na 10 000 živě narozených dětí. Závěr: SDI je pravděpodobně nesourodou nozologickou jednotkou, do které jsou zahrnovány sobě podobné stavy několika různých etiologií. Z analýzy souboru usuzujeme na možné prolínání diagnóz SDI a segmentální defekt/absence svalové vrstvy střevní stěny. Klíčová slova: segmentální dilatace střeva, novorozenec, tenké střevo, svalová vrstva střevní stěny, defekt střevní svalové vrstvy

Introduction: Segmental dilatation of the intestine (SDI) is a rarely published disorder characterized by abnormal dilatation of one or more intestinal segments of normal diameter and transit both orally and aborally manifesting by functional obstruction of the intestines. Every part of small or large intestine can be affected, most frequently ileum. Resection of affected segment is curative in the majority of cases. Normal intestinal wall including ganglion cells is the most common histological finding; abnormally thin muscle layer or hypertrophy were described in the other cases. Objectives: The aim of this work is a case series presentation, a review of available literature and a formulation of questions concerning SDI classification. Methods: The retrospective case series study of patients treated at the Department of Pediatrics of University Hospital in Hradec Králové. The information was retrieved from medical records. Results: SDI was diagnosed in 22 patients. All patiens were premature newborns; 19 (86%) of birth weight <1500 g, 15 of them (68% of all cases) of birth weight <1000 g. The median birth weigth was 815 g (680–2720 g), the median gestational age was 26 weeks (24–35 weeks). SDI was slightly more frequently diagnosed in male newborns (male-to-female ratio – 13:9; i.e. 1.4:1). Clinical manifestations including abdominal distension, prominent bowel loops and feeding intolerance occured between day 1–14 of life (on the 5th day on average). Ileum was affected in 21 (95%) patients, part of jejunum was simultaneously dilated in two cases; jejunum exclusively was affected in one case (5%). Resection of dilated segment with following primary anastomosis or creating a stoma was performed in all 21 (95%) operated patiens. Defect of intestinal muscle layer in dilated segment was found in 11 (50%) patients. Prognosis was influenced mostly by general medical condition and prematurity associated diseases. The incidence of SDI was 1.4 cases to 10,000 lifeborn infants in the catchment area of Eastern Bohemia at the given time period. Conclusions: SDI is probably heterogeneous nosologic unit including more similar conditions of different origin. We presume possible diagnoses overlapping between SDI and segmental defect/absence of the intestinal musculature. Key words: segmental dilatation of the intestine, newborn, small intestine, intestinal muscle layer defect M.

• Klíčová slova
• svalová vrstva střevní stěny, defekt střevní svalové vrstvy,
• MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dilatace patologická * diagnóza   chirurgie   patologie   MeSH
• gestační stáří MeSH
• hladké svalstvo abnormality   chirurgie   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci ilea diagnóza   chirurgie   patologie   MeSH
• novorozenec nedonošený MeSH
• novorozenec s velmi nízkou porodní hmotností MeSH
• novorozenec MeSH
• porodní hmotnost MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• střevní obstrukce * diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• tenké střevo * abnormality   chirurgie   patologie   MeSH
• vzácné nemoci MeSH
• zavedení chirurgických vývodů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH