Rooting
Dotaz
Zobrazit nápovědu
In Arabidopsis thaliana, canonical auxin-dependent gene regulation is mediated by 23 transcription factors from the AUXIN RESPONSE FACTOR (ARF) family that interact with auxin/indole acetic acid repressors (Aux/IAAs), which themselves form co-receptor complexes with one of six TRANSPORT INHIBITOR1/AUXIN-SIGNALLING F-BOX (TIR1/AFB) proteins. Different combinations of co-receptors drive specific sensing outputs, allowing auxin to control a myriad of processes. ARF6 and ARF8 are positive regulators of adventitious root initiation upstream of jasmonate, but the exact auxin co-receptor complexes controlling the transcriptional activity of these proteins has remained unknown. Here, using loss-of-function mutants we show that three Aux/IAA genes, IAA6, IAA9, and IAA17, act additively in the control of adventitious root (AR) initiation. These three IAA proteins interact with ARF6 and/or ARF8 and likely repress their activity in AR development. We show that TIR1 and AFB2 are positive regulators of AR formation and TIR1 plays a dual role in the control of jasmonic acid (JA) biosynthesis and conjugation, as several JA biosynthesis genes are up-regulated in the tir1-1 mutant. These results lead us to propose that in the presence of auxin, TIR1 and AFB2 form specific sensing complexes with IAA6, IAA9, and/or IAA17 to modulate JA homeostasis and control AR initiation.
- MeSH
- Arabidopsis cytologie genetika růst a vývoj metabolismus MeSH
- F-box proteiny metabolismus MeSH
- hypokotyl metabolismus MeSH
- kořeny rostlin růst a vývoj MeSH
- kyseliny indoloctové metabolismus MeSH
- proteiny huseníčku metabolismus MeSH
- receptory buněčného povrchu metabolismus MeSH
- regulace genové exprese u rostlin MeSH
- signální transdukce * MeSH
- stabilita proteinů MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Background and Aims: The genetic basis of increased rooting below the plough layer, post-anthesis in the field, of an elite wheat line (Triticum aestivum 'Shamrock') with recent introgression from wild emmer (T. dicoccoides), is investigated. Shamrock has a non-glaucous canopy phenotype mapped to the short arm of chromosome 2B (2BS), derived from the wild emmer. A secondary aim was to determine whether genetic effects found in the field could have been predicted by other assessment methods. Methods: Roots of doubled haploid (DH) lines from a winter wheat ('Shamrock' × 'Shango') population were assessed using a seedling screen in moist paper rolls, in rhizotrons to the end of tillering, and in the field post-anthesis. A linkage map was produced using single nucleotide polymorphism markers to identify quantitative trait loci (QTLs) for rooting traits. Key Results: Shamrock had greater root length density (RLD) at depth than Shango, in the field and within the rhizotrons. The DH population exhibited diversity for rooting traits within the three environments studied. QTLs were identified on chromosomes 5D, 6B and 7B, explaining variation in RLD post-anthesis in the field. Effects associated with the non-glaucous trait on RLD interacted significantly with depth in the field, and some of this interaction mapped to 2BS. The effect of genotype was strongly influenced by the method of root assessment, e.g. glaucousness expressed in the field was negatively associated with root length in the rhizotrons, but positively associated with length in the seedling screen. Conclusions: To our knowledge, this is the first study to identify QTLs for rooting at depth in field-grown wheat at mature growth stages. Within the population studied here, our results are consistent with the hypothesis that some of the variation in rooting is associated with recent introgression from wild emmer. The expression of genetic effects differed between the methods of root assessment.
Úvod: V současné dynamicky se rozvíjející endodoncii dochází k neustálému vývoji nových postupů ošetření a s tím souvisí i požadavky na kvalitní a spolehlivé materiály potřebné k zaplnění kořenového systému zubu. Před několika lety byly uvedeny na trh nové typy kořenových sealerů na bázi kalciumsilikátových sloučenin, které by mohly splňovat většinu parametrů dokonalého pečeticího materiálu. Novější generace těchto sealerů obsahují příměs kalciumfosfátu a jsou v zahraniční literatuře označovány jako biokeramické sealery. Cílem sdělení je objasnit problematiku této skupiny sealerů a popsat jejich chemické, fyzikální a biologické vlastnosti. Sealery na bázi biokeramických sloučenin mají mnoho společných charakteristik s původním materiálem MTA (mineral trioxide aggregate). Vynikají především hydrofilním profilem a schopností tuhnout ve vlhkém prostředí. V kontaktu s dentinem dochází na jejich povrchu k depozici precipitátů hydroxyapatitu, a tím je potencováno spolehlivé zapečetění kořenového kanálku. Z fyzikálního hlediska jsou objemově stálé a při tuhnutí byla prokázána mírná expanze. Vlhkost prostředí a vysoká afinita k vodě podporují biomineralizační pochody ve tkáních, což spolu s dobrou zatékavostí materiálu umožňuje vyplnit celý prostor kořenového kanálku včetně jeho nepravidelností. Biokompatibilita, schopnost hojení rány a nízká cytotoxicita činí tento typ sealerů vhodný pro trvalý kontakt s tkáněmi periodoncia, kde je prolongovaným uvolňováním vápenatých iontů podporována regenerace. Bylo prokázáno, že díky vysoké hodnotě pH při tuhnutí působí tyto typy sealerů rovněž antimikrobiálně. Pro klinické využití mají dostatečnou rentgen kontrastnost, avšak podle použitého radioopakního aditiva vykazují v různé míře tendenci k dys-koloracím tvrdých zubních tkání. Relativně nevýhodnou vlastností mohou rovněž být zvýšená rozpustnost, porozita a nasákavost vody. Vzhledem k dynamické a bioaktivní povaze těchto sealerů však tyto nepříznivé vlastnosti nemusí být významné pro úspěšnost ošetření v klinické praxi. Mechanické vlastnosti většiny biokeramických sealerů obecně negativně ovlivňuje aplikace tepla, proto jsou pro klinické použití doporučovány kondenzační techniky plnění kořenových kanálků za studena. Závěr: Výstupy klinických a experimentálních studií vyzdvihují výhodné vlastnosti a spolehlivost skupiny sealerů na bázi kalciumsilikátových sloučenin a naznačují do budoucna slibné výsledky při praktickém využití nejen ve specializovaných endodontických praxích.
Introduction: In modern endodontics, there is a constant development of new procedures and requirements for high-quality and reliable materials to fill the root canal system are rising. A few years ago, a new types of calcium silicate-based root canal sealers were launched on the market, which could meet most of the parameters of a perfect sealing material. Newer generations of these sealers contain calcium phosphate and are also referred to in the literature worldwide as bioceramic sealers. Aim of the article: The aim of this article is to present the characteristics of this group of sealers and to outline their chemical, physical and biological properties. Bioceramicbased root canal sealers have many characteristics in common with the original material MTA (mineral trioxide aggregate). They are similar to its chemical composition and setting reaction. They are hydrophilic and able to set in humid environments. In contact with the dentin, hydroxyapatite crystals are deposited on the surface, thus enhancing the sealing ability of the root canal. Considering their physical characteristics, they are volumetrically stable and there is even a slight expansion during material setting. Humidity of the environment and high water sorption promote the biomineralization processes, and contribute to a better seal of the root canal. The flowability of the material allows to fill the entire space of the root canal, even including its irregularities. Biocompatibility, wound healing ability and minimal cytotoxicity make this type of sealer suitable for permanent contact with periodontal tissues, where prolonged release of calcium ions promotes regeneration. High pH value during material setting result in an antimicrobial effect. They have sufficient X-ray contrast for clinical use, but depending on the radiopaque additive used, they show a tendency to discoloration of hard dental tissues. A relatively disadvantageous features are increased solubility, porosity and water absorption. However, due to the dynamic and bioactive nature of these sealers, these adverse properties may not be significant for the success of treatment in clinical practice. The mechanical properties of most bioceramic sealers are generally negatively affected by heat. Due to this fact, cold obturation methods are recommended for bioceramic-based sealers. Conclusion: The outcomes of clinical and experimental studies generally highlight the beneficial properties and reliability of this group of sealers. They suggest promising results not only in specialized endodontic practices.
- Klíčová slova
- biokeramický sealer, kalciumsilikátový sealer,
- MeSH
- lidé MeSH
- výplňové materiály kořenových kanálků * MeSH
- zubní porcelán MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Práce podává přehlednou informaci o kořenových čepech z vláknových kompozitů. Autorka charakterizuje materiál, popisuje druhy FRC (Fiber Reinforced Composites) čepů, uvádí indikace a kontraindikace a popisuje pracovní postup.
The article gives a comprehensive information on FRC (Fiber Reinforced Composites) root canal posts. The author characterizes the fibre reinforced composites, describes various kinds of FRC posts, their indications and contraindications and the sequences of operations.
This article deals with the unusual course of failed revascularization/revitalization cases. Up to this date the evidence of success and failure rates of revascularization/revitalization treatment is scarce. These case reports present "unsuccessful" revascularization/revitalization treatment of permanent immature teeth with apical periodontitis. Although the teeth were treated by protocol suggested by the American Association of Endodontists and the symptoms disappeared, maturation of teeth continued, and periapical lesion was reduced, the teeth went symptomatic during the follow-up. Subsequently, regular root canal treatment was performed. Despite chronic infection that was probably left inside the root canal after a disinfection protocol, the secondary aims of the treatment were achieved even when the primary ones were not. The possible causes of failures of revascularization/revitalization treatment and their prevention are discussed.
- MeSH
- apexifikace metody MeSH
- dítě MeSH
- fyziologická neovaskularizace MeSH
- hrot zubního kořene růst a vývoj patologie MeSH
- lidé MeSH
- nekróza zubní dřeně terapie MeSH
- neúspěšná terapie * MeSH
- periapikální periodontitida terapie MeSH
- preparace kořenového kanálku metody MeSH
- prostředky na výplach kořenových kanálků terapeutické užití MeSH
- řezáky MeSH
- terapie kořenového kanálku metody MeSH
- výplňové materiály kořenových kanálků terapeutické užití MeSH
- zubní kořen účinky léků růst a vývoj patologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Although the significance of apoplasmic barriers in roots with regards to the uptake of toxic elements is generally known, the contribution of apoplasmic bypasses (ABs) to cadmium (Cd) hyperaccumulation is little understood. Here, we employed a combination of stable isotopic tracer techniques, an ABs tracer, hydraulic measurements, suberin lamellae staining, metabolic inhibitors, and antitranspirants to investigate and quantify the impact of the ABs on translocation of Cd to the xylem in roots of a hyperaccumulating (H) ecotype and a non-hyperaccumulating (NH) ecotype of Sedum alfredii. In the H ecotype, the Cd content in the xylem sap was proportional to hydrostatic pressure, which was attributed to pressure-driven flow via the ABs. The contribution of the ABs to Cd transportation to the xylem was dependent on the Cd concentration applied to the H ecotype (up to 37% at the highest concentration used). Cd-treated H ecotype roots showed significantly higher hydraulic conductance compared with the NH ecotype (76 vs 52 × 10–8 m s–1MPa–1), which is in accordance with less extensive suberization due to reduced expression of suberin-related genes. The main entry sites of apoplasmically transported Cd were localized in the root apexes and lateral roots of the H ecotype, where suberin lamellae were not well developed. These findings highlight the significance of the apoplasmic bypass in Cd hyperaccumulation in hyperaccumulating ecotypes of S. alfredii.
Při endodontickém ošetření zubů s vnitřním granulomem je velkým problémem nejen dokonalé mechanické opracování, ale zejména kvalitní, homogenní zaplnění resorptivního defektu ve stěně kořenového kanálku. Cílem autorů bylo porovnat kvalitu plnění kořenových kanálků u extrahovaných zubů s uměle vytvořeným vnitřním granulomem při použití čtyř různých technik pro plnění kořenového kanálku. Jako nevhodné se ukázaly techniky centrálního čepu a laterální kondenzace, uspokojivých výsledků bylo dosaženo u zubů zaplněných Thermafilem. Jednoznačně nejlepší technikou pro definitivní plnění zubů s vnitřním granulomem se ukázala přímá aplikace nahřáté gutaperči do kořenového kanálku s resorptivním defektem (BeeFill).
Well done mechanical treatment but especially high quality and homogenous filling of resorptive process in the root canal wall is a big problem during the endodontic treatment. This study was conducted to compare the quality of root canal fillings in teeth with internal resorption. Four different root canal filling techniques were applied. Summarizing, the most unsuitable root filling technique in teeth with internal resorption is the central guttapercha cone and lateral condensation. Quite satisfactory results were presented in teeth filled with Thermafill. The best results though, for definite root filling in teeth with internal resorption, were presented by the technique of direct application of warm guttapercha into the root canal with resorptive defect with BeeFill instrument.
Mycorrhizal fungi provide direct and functional interconnection of soil environment with their host plant roots. Colonization of non-host plants have occasionally been described, but its intensity and functional significance in complex plant communities remain generally unknown. Here, the abundance of ectomycorrhizal fungus Tuber aestivum was measured in the roots of host and non-host (non-ectomycorrhizal) plants in a naturally occurring T. aestivum colony using a quantitative PCR approach. The roots of non-host plant species found inside the brûlé area were extensively colonized by T. aestivum mycelium, although the levels were significantly lower than those found in host Carpinus betulus roots. However, fungal biomass concentration in the non-host roots was one to two orders of magnitude higher than that in the surrounding soil. This indicates existence of an important biotic interaction between T. aestivum mycelium and the non-host, mostly herbaceous plants. Roots, either host or non-host, thus probably constitute hot spots of T. aestivum activity in the soil ecosystem with as yet uncovered functional significance.
