Kauzální působení LDL-cholesterolu (LDL-C) v genezi a progresi aterosklerotických cévních lézí je zcela neoddiskutovatelné a podložené robustní evidencí z řady klinických studií. Role HDL-cholesterolu (HDL-C), resp. HDL-částic je opředena řadou kontroverzí, a tak HDL-C přestává být obecně považován za ateroprotektivní, tj. „dobrý cholesterol“. Recentní data naznačují, že pouze u jedinců bez anamnézy manifestního aterosklerotického kardiovaskulárního (KV) onemocnění (ASKVO) jsou nízké koncentrace HDL-C nepřímo spojeny s rizikem budoucích KV-příhod. Tento vztah však zdaleka neplatí pro pacienty s metabolickým syndromem či manifestním ASKVO. Zcela zásadní je si uvědomovat rozdíl mezi HDL-C a HDL-částicemi, jež jako takové plní řadu funkcí. Měření HDL-C často pozbývá významu, jelikož nedává žádnou informaci právě o kvalitě HDL-částic, která je zcela klíčová v kontextu jejich aterogenity, resp. ateroprotektivity. Stran posouzení KV-rizika tedy sehrává HDL-C poněkud nejednoznačnou úlohu a stále častěji je debatováno jeho klinické využití. Detekce nízkých koncentrací HDL-C by spíše měla vést k vyšetření dalších metabolických či zánětlivých patologických stavů. Pilíř terapie nízkého HDL-C tvoří režimová opatření – zanechání kouření či pravidelná pohybová aktivita; farmakoterapie obecně doporučována není.

The causal role of LDL-cholesterol (LDL-C) in the genesis and progression of atherosclerotic vascular lesions is completely indisputable and supported by robust evidence from a number of clinical studies. The role of HDL-cholesterol or HDL particles is plagued by a number of controversies, in which HDL-C ceases to be generally considered atheroprotective, i.e. “good cholesterol”. Recent data suggest that only in individuals without a history of overt atherosclerotic cardiovascular (CV) disease (CVD) low HDL-C levels are indirectly associated with the risk of future CV events. However, this relationship certainly does not apply to patients with metabolic syndrome or overt atheroslerotic CVD. It is crucial to be aware of the difference between HDL-C and HDL particles, which as such perform a number of functions. The measurement of HDL-C often loses its significance, as it does not give us any information about the quality of HDL-particles, which is absolutely crucial in the context of their atherogenicity or atheroprotection. Thus, HDL-C plays a somewhat ambiguous role in the assessment of CV risk and is increasingly being debated its clinical use. Rather, the detection of low HDL-C should lead to the investigation of other metabolic or inflammatory pathological conditions. The pillar of therapy of low HDL-C levels consists of regimen measures – smoking cessation, regular physical activity; pharmacotherapy is not recommended.

• MeSH
• Cholesterol, HDL * MeSH
• Humans MeSH
• Heart Disease Risk Factors * MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Niekoľko desaťročí sa prešetruje úloha HDL častíc u kardiovaskulárnych (KV) ochorení. Framinghamská štúdia preukázala, že osoby s vysokou sérovou hladinou HDL cholesterolu (HDL-c) mávajú nízke KV riziko, a vznikla tak "HDL-hypotéza", že zvýšením sérovej hladiny HDL-c u pacientov redukujeme výskyt KV príhod i mortality. Ale túto hypotézu nepotvrdili veľké klinické štúdie (s niacínom, s CETP inhibítormi), hoci došlo k zvýšeniu sérovej hladiny HDL-c. A tak sa začalo s podrobnou analýzou HDL častíc a zistili sa ich pleiotrópne účinky – menšie a denznejšie HDL častice vykazovali väčší cholesterolový eflux, tiež protizápalové a antioxidačné vlastnosti ako väčšie a menej denzné HDL častice. A v prípade zvýšenia menších a denznejších HDL častíc v sére u nositeľov bolo nižšie riziko vzniku ischemickej choroby srdca, karotickej aterosklerózy, veľkých KV príhod i úmrtia. V tejto práci sú údaje o subfrakciách HDL častíc u pacientov so srdcovým zlyhávaním (systolickým s počtom 782, aj "diastolickým" s počtom 1 004 pacientov) – 1. väčšie HDL častice boli v podskupine pacientov so systolickým srdcovým zlyhávaním a naopak menšie HDL častice boli u pacientov s "diastolickým" srdcovým zlyhávaním; 2. výskyt malých HDL častíc bol priaznivý u chorých so srdcovým zlyhávaním, nakoľko nepriamo úmerne asocioval s výskytom KV príhod. Teda výskyt subfrakcií HDL častíc je markerom reziduálneho KV rizika u chorých so srdcovým zlyhávaním.

For some decades there has been an interest in investigating the role of HDL particles in cardiovascular diseases. The Framingham Heart Study discovered that people with high serum HDL-C levels usually have low cardiovascular risk. This was the background of ‘HDL – hypothesis': that with an increase of serum HDL-C levels, we can reduce cardiovascular morbidity and mortality. The hypothesis was not confirmed by large clinical trials (with niacin, with CETP inhibitors), even though there was an increase of serum HDL-C level detected. These results stimulated analysis of HDL particles and their pleiotropic actions were discovered: small and more dense HDL particles had greater cholesterol efflux, together with anti-inflammatory and anti-oxidative activities, than the larger and less dense HDL particles. In patients with an increase of small and dense HDL particles in serum, there was lower risk of ischaemic heart disease, carotid atherosclerosis and of cardiovascular events and death. In this paper, we present data about subfractions of HDL particles in heart failure (782 patient with systolic heart failure and 1,004 patients with diastolic heart failure): 1. larger HDL particles were observed in patients with systolic heart failure and smaller HDL particles were observed in patients with diastolic heart failure; 2. The presence of small HDL particles in serum of patients with heart failure improved the patients' prognosis, as these patients suffered from less cardivascular events during the follow-up. Therefore, the presence of HDL subfractions is a marker of residual cardiovascular risk in heart failure patients.

• MeSH
• Cholesterol, HDL * analysis   MeSH
• Cardiovascular Diseases MeSH
• Humans MeSH
• Risk Factors MeSH
• Heart Failure * MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Diabetes mellitus, kardiovaskulární onemocnění a poruchy metabolizmu lipidů / Nová hypolipidemika v léčbě diabetické dyslipidemie / Dyslipidemie zahrnují široké spektrum kvantitativních, resp. kvalitativních změn v lipidogramu. Podle etiologie rozlišujeme primární dyslipidemie, podmíněné geneticky, a sekundární dyslipidemie, které jsou vyvolány jiným onemocněním nebo patologickým stavem. Diabetická dyslipidemie patří do sekundárních dyslipidemií a rozhodujícím způsobem určuje kardiovaskulární (KV) riziko diabetiků 2. typu. Inzulinová rezistence vyvolává nadprodukci aterogenních lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL), a dále podporuje tvorbu malých denzních částic o nízké hustotě (Low-Density Lipoprotein – LDL) a snižuje tvorbu částic o vysoké hustotě (High-Density Lipoprotein – HDL). Vedoucí příčinou morbidity a mortality diabetiků představují kardiovaskulární onemocnění. V patogenezi aterosklerózy v rámci ischemické choroby srdeční se významnou měrou uplatňují malé denzní LDL-částice. Snížení LDL-cholesterolu (LDL-C) KV-riziko redukuje. Evropská doporučení pro léčbu dyslipidemií u diabetiků 2. typu s kardiovaskulárním onemocněním (KVO) nebo s nefropatií a u diabetiků bez KVO starších 40 let v přítomnosti alespoň jednoho jiného rizikového faktoru KVO, nebo s poškozením cílového orgánu je/jsou: cílová hodnota LDL-C < 1,8 mmol/l, a sekundární cíle: non-HDL-C < 2,6 mmol/l, apoB < 0,80 g/l. Pro všechny ostatní diabetiky 2. typu bez dalších rizikových faktorů nebo poškození cílového orgánu je/jsou: cílová hodnota LDL-C < 2,6 mmol/l a sekundární cíle: non-HDL-C < 3,4 mmol/l, apoB < 0, 1 g/l. Statiny jsou u diabetiků lékem první volby ke snížení LDL-C. Do kombinace používáme ezetimib a statin, zejména u vysoce rizikových pacientů. U diabetiků s vysokou hladinou triacylglycerolů a nízkým HDL-cholesterolem (HDL-C) se mohou příznivě uplatnit fibráty. Novými hypolipidemiky v léčbě diabetiků s dyslipidemií představují inhibitory proproteinových konvertáz subtilizin/kexin typu 9 (PCSK9). Signifikantně snižují LDL-cholesterolemii a u diabetiků s dyslipidemií, rekurentním výskytem KV-příhod a přetrvávající zvýšenou LDL-cholesterolemií představují další hypolipidemikum do kombinace s maximálně tolerovanou dávkou statinu.

Dyslipidemias represent a variety of quantitative and/or qualitative lipoprotein abnormalities. According to etiology, we distinguish primary dyslipidemias with strictly genetic background and secondary ones with their origin in other disease or pathological states. Diabetic dyslipidemia is a type of secondary dyslipidemia and plays an important role in determining the cardiovascular risk of subjects with type 2 diabetes. In these patients, insulin resistance is responsible for overproduction and secretion of atherogenic very low density lipoprotein. In addition, insulin resistance promotes the production of small dense low-density lipoprotein (LDL) and reduces high-density lipoprotein (HDL) production. Cardiovascular disease remains a leading cause of morbidity and mortality in diabetic patients. Previous results support the role for small, dense LDL particles in the etiology of atherosclerosis and their association with coronary artery disease. Moreover, lowering LDL-C reduces the risk of cardiovascular death. Therefore, the European guidelines for the management of dyslipidemias recommend an LDL-C goal < 2.6 mmol/l in diabetic subjects without cardiovascular events. Moreover, if triacylglycerols (TAG) are elevated, they recommend a non-HDL-C goal < 3.4 mmol/l in diabetic individuals without cardiovascular events. Statins are the first line of LDL-lowering therapy in diabetic patients and combined therapy with ezetimibe and statins could be useful in very high cardiovascular risk diabetic subjects. Furthermore, the effect of a fibrate as an add-on treatment to a statin could improve the lipid profile in diabetic individuals with high TAG and low HDL-C. Regarding new therapies, recent data from phase III trials show that proprotein convertase subtilisin/kexin type 9 (PCSK9) inhibitors considerably decrease LDL-C. Thus, they may be useful in diabetic patients with concomitant diseases such as familial dyslipidemia, recurrent cardiovascular events, and elevated LDL-C after second drug administration in addition to maximal statin dose or statin intolerance.

• Keywords
• alirokumab, evolokumab,
• MeSH
• Diabetes Mellitus * drug therapy   MeSH
• Hypercholesterolemia * drug therapy   MeSH
• Cardiovascular Diseases prevention & control   MeSH
• Drug Therapy, Combination MeSH
• Cholesterol, LDL drug effects   MeSH
• Humans MeSH
• Antibodies, Monoclonal administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• PCSK9 Inhibitors MeSH
• Proprotein Convertase 9 therapeutic use   MeSH
• Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
• Risk Factors MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

Historie studia hypertriglyceridemie jako rizikového faktoru aterosklerózy se táhne celé půlstoletí. Význam tohoto parametru měřeného nalačno není zcela jasný, protože po adjustaci na koncentraci HDL-cholesterolu se statistická významnost mezi koncentrací triglyceridů a kardiovaskulárním rizikem ztrácí. Za riziko spojené s hypertriglyceridemií jsou zřejmě odpovědné remnantní lipoproteiny chylomikronů a částic velmi nízké hustoty (VLDL) měřené postprandiálně. Se stoupající koncentrací triglyceridů měřených v sytém stavu roste riziko infarktu myokardu po-stupně až na pětinásobek.

The history of studying hypertriglyceridemia as a risk factor for atherosclerosis has been going on for a half a century. The significance of this parameter as measured in fasting state is not entirely clear, since the statistical significance between triglyceride concentration and cardiovascular risk is lost after adjustment to HDL-cholesterol concentration. Remnant particles of chylomicrons and very low density lipoproteins measured postprandially appear to be responsible for the risk associated with hypertriglyceridemia. As the concentration of non-fasting triglycerides increases, the risk of myocardial infarction increases gradually up to five times.

• MeSH
• Atherosclerosis * etiology   MeSH
• Insulin Resistance MeSH
• Liver metabolism   pathology   MeSH
• Humans MeSH
• Risk Factors MeSH
• Triglycerides analysis   blood   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

BACKGROUND: Patients with end-stage renal disease (ESRD) exhibit high morbidity as well as mortality for atherosclerotic cardiovascular diseases (CVD). Therefore, we investigated differences in individual lipoprotein classes and subclasses in ESRD patients under chronic high volume hemodiafiltration (HV-HDF) in comparison with a control group. We also assessed the prognosis of these patients and analyzed these parameters after 5 years follow-up. METHODS: 57 patients and 50 controls were enrolled. We analysed high density (HDL) and low density (LDL) lipoprotein subfractions using the Quantimetrix Lipoprint(R) system. Subfractions were correlated with selected clinical-biochemical parameters including risk factors for atherosclerotic CVD at the beginning of and after 5 years follow-up. RESULTS: Fourteen patients survived the 5-year follow-up. Follow-up results revealed a shift toward smaller HDL subfractions. In lipoproteins carrying apolipoprotein B, there was a shift of cholesterol from very low density (VLDL) to intermediate density (IDL) lipoproteins and LDLs. Hypolipidaemic therapy did not influence lipoprotein profiles in HV-HDF patients. CONCLUSION: 1. HV-HDF patients exhibit specific lipid profiles with elevated triacylglycerol, low HDL and LDL and higher content of cholesterol in remnant particles (VLDL and IDL) at the expense of large LDL. HDL subfractions were linked to the number of risk factors for CVD in the control group only. 2. Baseline lipoprotein profiles did not differ between survivors and non-survivors. Non-survivors had higher CRP and lower HDL-C. 3. During the 5 year follow-up period, cholesterol in HDL particles and lipoproteins carrying apolipoprotein B redistributed in survivors towards smaller particles, thus resembling the profile of control patients.

• MeSH
• Apolipoprotein B-100 blood   MeSH
• Biomarkers blood   MeSH
• Time Factors MeSH
• Cholesterol blood   MeSH
• Kidney Failure, Chronic blood   diagnosis   MeSH
• Dyslipidemias blood   diagnosis   MeSH
• Cholesterol, LDL blood   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Lipoproteins blood   MeSH
• Lipid Metabolism * MeSH
• Follow-Up Studies MeSH
• Prognosis MeSH
• Retrospective Studies MeSH
• Aged MeSH
• Triglycerides blood   MeSH
• Cholesterol, VLDL blood   MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Ze starých epidemiologických populačních studií bylo známo, že koncentrace HDL-cholesterolu (HDL-C) byla v negativní asociaci s rizikem koronárních příhod. V posledních 10 letech se objevují studie, které objevují závislost tvaru křivky U, tj. nižší a vyšší hladiny HDL-C než optimální jsou v asociaci s exponenciálně se zvyšujícím rizikem. Asociace vysokých hladin HDL-C s vysokým kardiovaskulárním rizikem není zcela jasná. Předpokládá se změna funkce velkých HDL-částic bohatých na estery cholesterolu, které se stávají donorem cholesterolu pro arterie.

It is very well known from the old epidemiological population studies, that HDL-cholesterol (HDL-C) was in a negative association with coronary events risk. New studies have occurred during the last 10 years that the mentioned association has in fact the U-shaped curve, i.e. lower and higher levels of HDL-C then the optimal one are in an exponential increasing risk. The association of high HDL-C levels with cardiovascular risk is not explained clearly. There might be a hypothesis concerning a change of function of large HDL particles riched of cholesterol esters, which become to be cholesterol donors for the arteries.

• Keywords
• kardiovaskulární riziko,
• MeSH
• Apolipoprotein A-I blood   MeSH
• Biomarkers MeSH
• Adult MeSH
• Cholesterol, HDL * physiology   blood   adverse effects   MeSH
• Cardiovascular Diseases * classification   mortality   pathology   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Lipoproteins, HDL MeSH
• Risk Factors MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Review MeSH

V oblasti liečebného prístupu k dyslipidémiám sa asi pred 5–6 rokmi objavili inhibítory CETP (cholesteryl ester transfer protein). Ich benefit spočíval v zvyšovaní sérových hladín HDL-cholesterolu (HDL-C). Tento prístup podporovali epidemiologické a klinické sledovania, nakoľko osoby s vyššími sérovými hladinami HDL-C mávali nižší výskyt kardiovaskulárnych (KV) príhod. Tri štúdie s inhibítormi CETP (ILLUMINATE s torcetrapibom, dal-OUTCOMES s dalcetrapibom a ACCELERATE s evacetrapibom) však neboli úspešné, a v prvom prípade s torcetrapibom boli pacienti dokonca poškodení zvýšenou hladinou sérového aldosterónu u aktívne liečených. Dalcetrapib bol bezpečným liekom, ale benefit nepreukázal. Podobné je to s evacetrapibom. Ešte prebieha štúdia s anacetrapibom (REVEAL), ale efekt sa tu neočakáva. Evacetrapib a anacetrapib oproti dalcetrapibu výraznejšie redukujú sérový LDL-cholesterol (LDL-C), a podobné sú výsledky s redukciou LDL-C pomocou ďalšieho CETP-inhibítoru TA-8995 (štúdia TULIP). Autori rozoberajú možné vysvetlenia neúčinnosti CETP-inhibítorov (dysfunkčný HDL-C, iný mechanizmus účinku ako reverzný cholesterolový transport). Genetická analýza v štúdiách s dalcetrapibom (dal-OUTCOMES a dal-PLAQUE-2) preukázala, že z liečby profitujú len chorí s genotypom (homozygoti) AA v géne ADCY9 na 16. chromozóme, a takých je asi len 20 % chorých. Klinická štúdia DAL-301 túto skutočnosť bude potvrdzovať. Framinghamská štúdia v Offspring kohorte sledovaných preukazuje, že asociáciu „hladina HDL-C – budúce KV riziko“ významne ovplyvňujú sérové hladiny LDL-C a triacylglycerolov (ak sú zvýšené, predikcia pomocou HDL-C zaniká). HDL častice sú zložité a nevieme, ktorý jej podtyp je pre KV prognózu dôležitý. V tejto oblasti výskum pokračuje.

In the treatment of dyslipidemias about 5–6 years back a new class of drugs emerged, CETP (cholesteryl ester transfer protein)-inhibitors. Their benefit was due to an increase of HDL-cholesterol (HDL-C) serum levels. This treatment mode was supported by epidemiological and clinical studies, as people with high serum HDL-C levels suffered less from cardiovascular (CV) events. Three studies with CETP inhibitors (ILLUMINATE with torcetrapib, dal-OUTCOMES with dalcetrapib and ACCELERATE with evacetrapib) were unfortunately negative, and torcetrapib was even harmful to patients due to an increase of aldosterone serum levels. Treatment with dalcetrapib was safe, but without benefit. Similar it was with evacetrapib. There is still running also a study with anacetrapib (REVEAL), but a benefit is here not expected. Evacetrapib and anacetrapib in comparison to dalcetrapib can reduce serum LDL-cholesterol (LDL-C) much more, and similar results were found also in another CETP-inhibitor TA-8995 (TULIP study). Authors try to explain why there is no benefit with CETP-inhibitors (dysfunctional HDL particle, another effective mechanism than reverse cholesterol transport). A genetic analysis in dalcetrapib studies (dal-OUTCOMES and dal-PLAQUE-2) showed, that a cardiovascular benefit from this treatment is concentrated only to a subgroup of patients with a genotype AA in the gene ADCY9 on 16th chromosome. In the population there are about 20% of people with this AA genotype. A clinical study DAL-301 will test this data in a near future. Framingham Offspring study showed that the association of“ HDL-C serum level – CV risk in the future” is greatly influenced by serum levels of LDL-C and triglycerides (if these are increased, than the CV future prediction with HDL-C levels is lost). HDL particles are complex and we do not know which subtype of HDL particles is for cardiovascular prognosis important. The research here continues.

• Keywords
• dalcetrapib, studie dal-OUTCOMES, studie dal-PLAQUE-2,
• MeSH
• Acute Coronary Syndrome genetics   prevention & control   MeSH
• Anticholesteremic Agents adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Dyslipidemias * drug therapy   genetics   MeSH
• Cholesterol, HDL drug effects   MeSH
• Precision Medicine * MeSH
• Cardiovascular Diseases prevention & control   MeSH
• Cholesterol, LDL drug effects   MeSH
• Humans MeSH
• Chromosomes, Human, Pair 16 genetics   MeSH
• Multicenter Studies as Topic MeSH
• Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
• Cholesterol Ester Transfer Proteins * antagonists & inhibitors   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Review MeSH

Dyslipidémie je nejčastější metabolickou poruchou. Základem její léčby je ovlivnění životních návyků (nekouření, zavedení racionální diety a pravidelné pohybové aktivity aj.) Primárním cílem farmakologické léčby dyslipidémie je dosažení cílových hodnot (podle celkového kardiovaskulárního rizika) základního rizikového faktoru pro aterosklerózu: LDL cholesterolu. Sekundárním cílem léčby dyslipidémie by mělo být ovlivnění dalších lipidů, a to především aterogenní dyslipidémie (zvýšené koncentrace triglyceridů a/nebo snížené koncentrace HDL cholesterolu). Cílovým parametrem je u aterogenní dyslipidémie hodnota non-HDL cholesterolu nebo apolipoproteinu B, které jsou opět dány celkovým kardiovaskulárním rizikem. Aterogenitu této dyslipidémie způsobují velmi aterogenní malé denzní LDL částice a tzv. remnantní cholesterol, který je obsažen v remnantech částic bohatých na triglyceridy. Tuto dyslipidémii dokáží více ovlivnit fibráty než statiny; u nás je nejčastěji používán fenofibrát. Fixní kombi nace simvastatinu s fenofibrátem je po važována současnými experty za bez pečnou a užitečnou u pacientů s (velmi) vysokým celkovým kardiovaskulárním rizikem a s aterogenní dyslipidémií, která se vyskytuje většinou současně s metabolickým syndromem a/nebo s diabetem 2. typu.

Dyslipidemias belong to the most common metabolic disorders. The first approach in dyslipidemia management is life style modification (i.e. non-smoking, rational diet, regular physical activity etc.). The primary aim of dyslipidemia pharmacotherapy is LDL-cholesterol (standard risk factor of atherosclerosis) reduction (according to the patient's global cardiovascular risk). The secondary aim should be to influence the other lipids, especially atherogenic dyslipidemia (increased triglycerides and/ or reduced HDL-cholesterol). Non-HDL-cholesterol or apolipoprotein B represent the aims of the successful treatment of atherogenic dyslipidemia, again according to the patient's global cardiovascular risk. High risk of atherosclerosis is mediated in patients with atherogenic dyslipidemia by small dense LDL particles and by remnant cholesterol, which is located in the remnants of triglyceride-rich lipoproteins. Fibrates are more successful in the treatment of atherogenic dyslipidemia than statins; fenofibrate is the most common fibrate used in our country. The fixed combination of simvastatin and fenofibrate is considered by experts in lipidology to be very safe and useful in patients with (very) high cardiovascular risk and with atherogenic dyslipidemia, which is frequent concurrently with m etabolic syndrome and/or type 2 diabetes mellitus.

• Keywords
• aterogenní dyslipidémie, Cholib, vazoprotektivní účinek, lipidový profil,
• MeSH
• Apolipoproteins B blood   standards   drug effects   MeSH
• Atherosclerosis * complications   prevention & control   MeSH
• Biological Availability MeSH
• Fibric Acids * administration & dosage   pharmacology   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Diabetes Mellitus, Type 2 diagnosis   drug therapy   MeSH
• Diabetic Retinopathy drug therapy   prevention & control   MeSH
• Diet Therapy * MeSH
• Dyslipidemias * diagnosis   etiology   drug therapy   classification   physiopathology   prevention & control   therapy   MeSH
• Fenofibrate * administration & dosage   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Drug Combinations * MeSH
• Hypertriglyceridemia * drug therapy   prevention & control   MeSH
• Cardiovascular Diseases * drug therapy   prevention & control   MeSH
• Clinical Trials as Topic MeSH
• Cholesterol, LDL * blood   adverse effects   drug effects   MeSH
• Humans MeSH
• Metabolic Syndrome diagnosis   drug therapy   MeSH
• Nanoparticles therapeutic use   utilization   MeSH
• Motor Activity MeSH
• Lipid Metabolism Disorders MeSH
• Risk Factors MeSH
• Simvastatin * administration & dosage   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Hydroxymethylglutaryl-CoA Reductase Inhibitors * administration & dosage   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Pacienti s kardiometabolickým syndromem mají dvakrát vyšší riziko pro kardiovaskulární onemocnění (KVO) na podkladě aterosklerózy a pětkrát vyšší riziko pro vznik diabetes mellitus 2. typu. Lipidová triáda (zvýšené triglyceridy, snížený HDL-cholesterol a malé denzní LDL-částice) charakterizuje aterogenní dyslipidemii, která je typická pro pacienty s inzulinovou rezistencí. Vysoké riziko pro aterosklerózu a KVO je dáno malým denzním LDL-cholesterolem a tzv. remnantním cholesterolem, který je obsažen v remnantech lipidových částic bohatých na triglyceridy. Aterogenní dyslipidemie se podílí na reziduálním vaskulárním riziku, které stále přetrvává u pacientů s dobře léčenými základními rizikovými faktory, resp. u pacientů léčených statiny. Vedle úpravy životních návyků je pro pacienty s aterogenní dyslipidemií a (velmi) vysokým kardiovaskulárním rizikem prospěšná terapie kombinací statinu a fenofibrátu. Tato terapie je dobře snášená a bezpečná, účinně ovlivňuje složitou poruchu lipidového metabolismu u pacientů s aterogenní dyslipidemií a snižuje reziduální riziko pro makrovaskulární (aterosklerotické) i mikrovaskulární (diabetické) komplikace.

Patients with cardiometabolic syndrome have twice higher cardiovascular risk and 5 times higher risk for type 2 diabetes development in comparison to subjects without cardiometabolic syndrome. The lipid trias (high triglycerides, low HDL cholesterol and small dense LDL particles) characterizes typical atherogenic dyslipidaemia in the patients with insulin resistance. High cardiovascular risk is done by small dense LDL cholesterol and remnant cholesterol, which is a part of triglycerides rich lipoproteins remnants. Atherogenic dyslipidaemia represents a residual vascular risk, which persists in patients with well treated standard risk factors, i.e. also in statin treated patients. Except of life style modification, combined lipid modifying therapy by statin and fenofibrate is profitable in patients with atherogenic dyslipidaemia and very high cardiovascular risk. That treatment is well tolerated, safe and influences the difficult lipid metabolism disturbances in patients with atherogenic dyslipidaemia and decreases residual risk for macrovascular (atherosclerotic) and microvascular (diabetic) complications.

• MeSH
• Acute Coronary Syndrome MeSH
• Apolipoproteins B analysis   MeSH
• Atherosclerosis MeSH
• Diabetes Mellitus, Type 2 MeSH
• Diet, Fat-Restricted MeSH
• Dyslipidemias * drug therapy   MeSH
• Fenofibrate therapeutic use   MeSH
• Drug Combinations MeSH
• Body Mass Index MeSH
• Cardiovascular Diseases * prevention & control   MeSH
• Ezetimibe, Simvastatin Drug Combination * administration & dosage   pharmacokinetics   adverse effects   therapeutic use   MeSH
• Cholesterol, LDL analysis   MeSH
• Humans MeSH
• Meta-Analysis as Topic MeSH
• Metabolic Syndrome MeSH
• Motor Activity MeSH
• Lipid Metabolism Disorders MeSH
• Secondary Prevention MeSH
• Hydroxymethylglutaryl-CoA Reductase Inhibitors therapeutic use   MeSH
• Tobacco Use Cessation MeSH
• Cholesterol, VLDL analysis   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

The subclass of triglyceride-rich lipoproteins - remnant-like particles (RLP) seems to be strong and independent risk factor for cardiovascular disease. We evaluated the role of RLP and other risk factors (RF) with sonographically measured intima-media thickness of carotid arteries (IMT CCA) in a cohort of Czech population including women defined according to the time after menopause. We investigated relation of IMT CCA to age, weight, central obesity, plasma lipids including remnant-like particles cholesterol (RLP-C) and triglycerides (RLP-TG) in 136 men and 160 women. Using multiple linear regression analysis, significant association between IMT CCA and RLP-C was found in women 1-7 years after menopause. In the whole group of women, only age and fasting blood glucose were independently associated with IMT CCA. In men only age significantly correlated with IMT CCA. Significant decrease of all plasma lipids between 1988 and 1996 in men was detected, while in women significant increase in triglycerides and no change in non-HDL cholesterol was observed. RLP-C was the strongest independent RF for atherosclerosis in postmenopausal women but its association with IMT CCA was limited to several years after menopause. In conclusion, women changing reproductive status could be more sensitive to atherogenic impact of remnant lipoproteins.

• MeSH
• Carotid Arteries ultrasonography   MeSH
• Adult MeSH
• Carotid Intima-Media Thickness * MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Lipoproteins blood   MeSH
• Carotid Artery Diseases blood   ultrasonography   MeSH
• Risk Factors MeSH
• Aged MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH