colonization
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Journal of pediatric gastroenterology and nutrition, ISSN 0277-2116 vol. 30, suppl. 2, 2000
S41 s. : tab. ; 28 cm
Úvod: Základem terapie obličejových rozštěpů je chirurgická rekonstrukce měkkých a tvrdých tkání střední obličejové etáže a funkční rehabilitace pacienta. Na chirurgický léčebný protokol navazuje ortodontická, foniatrická, logopedická a stomatologická terapie, pacient je pravidelně vyšetřován na otorinolaryngologii a na jiných odděleních podle aktuální potřeby. Po operaci rozštěpu horního rtu a uzávěru patra v prvním roce věku pacienta rozštěpová štěrbina v místě vestibula a alveolárního výběžku perzistuje ve formě oronazální komunikace. Rekonstrukce rozštěpu alveolárního výběžku je indikována až kolem devátého roku života pacienta, její načasování určuje ortodontista podle stadia vývoje kořene stálého špičáku v místě rozštěpové štěrbiny. Členitý povrch slizničních záhybů v místě perzistujícího rozštěpového defektu je však optimálním prostředím pro množení bakterií. Přesto údaje o mikrobiálním osídlení rozštěpové štěrbiny a jeho dopad na pooperační hojení v literatuře chybí. Cíl práce: Cílem výzkumu je zjištění mikrobiálního osídlení perzistující rozštěpové štěrbiny před chirurgickou rekonstrukcí alveolárního výběžku. Materiál a metodika: Dvaceti pacientům, u kterých byla indikována chirurgická rekonstrukce alveolárního výběžku, byl před operací proveden výtěr z rozštěpové štěrbiny, nosu a krku. Výsledky: U dvanácti pacientů ze souboru byla alespoň v jednom z výtěrů nalezena patogenní mikroflóra. Šest vyšetřovaných jedinců mělo pozitivní stěr pouze z rozštěpové štěrbiny. Mezi nalezené bakterie v rozštěpové dehiscenci patřily Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Proteus mirabilis a Pseudomonas aeruginosa. Závěr: Je nezbytné zvážit klinický dopad latentní infekce a výskytu potenciálních patogenů v rozštěpové štěrbině na pooperační stav a na výskyt pooperačních komplikací. Prospektivní studie zahrnující výtěry z rozštěpové štěrbiny a detailní monitorování pooperačního stavu spolu se sledováním kvantity hojící se doplněné kostní tkáně je nutná.
Introduction: Surgical reconstruction of soft and hard tissues of the middle face and functional rehabilitation are keystones of the treatment of facial clefts. The surgical treatment is followed by orthodontic, phoniatric and dental treatment, also speech therapy is indicated. The patient is further regularly treated at otorhinolaryngology and at the other departments as needed. After primary surgery of the clefted upper lip and palate closure during the first year of the patient‘s live the cleft defect of the vestibule and alveolar process persists as oronasal fistula. The reconstruction of clefted alveolar ridge is indicated around ninth year of life, orthodontist determines the timing according to the developmental stage of the permanent canine on the cleft side. The rugged surface of the mucosal folds inside the cleft defect creates the optimal environment for bacterial growth. Nevertheless, data on microbial colonization of the persistent cleft gap and its impact on postoperative wound healing in the literature are lacking. Aim: The aim of this research is to determine microbial colonization of the persistent cleft gap before surgical reconstruction of the alveolar process. Material and Methods: In twenty patients who were scheduled for surgical reconstruction of the clefted alveolar ridge, the swabs from the cleft gap, nose and throat were taken before surgery was performed. Results: In twelve patients from the tested group in at least one of the swabs pathogenic microorganisms were found. Six examined patients had positive result only from the cleft fissure. Among the bacteria found in the cleft dehiscence were Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes, Proteus mirabilis and Pseudomonas aeruginosa. Conclusion: It is necessary to consider the clinical impact of latent infection and the occurrence of potential pathogens in the oronasal fisstulae on the healing and on the incidence of postoperative complications. Prospective study including swabs from cleft defect and detailed postoperative monitoring along with control of the quantity of supplemented healing bone is needed.
- Klíčová slova
- rozštěpová štěrbina, oronazální komunikace, mikrobiální osídlení,
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Moraxella catarrhalis izolace a purifikace MeSH
- nos mikrobiologie MeSH
- orální píštěle mikrobiologie MeSH
- předoperační péče * MeSH
- Proteus mirabilis izolace a purifikace MeSH
- Pseudomonas aeruginosa izolace a purifikace MeSH
- rozštěp patra * chirurgie mikrobiologie MeSH
- Staphylococcus aureus izolace a purifikace MeSH
- stomatochirurgické výkony MeSH
- Streptococcus pyogenes izolace a purifikace MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- ústa mikrobiologie MeSH
- zákroky plastické chirurgie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- MeSH
- atopická dermatitida etiologie MeSH
- Candida MeSH
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- trávicí systém mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Největším problémem životnosti hlasových protéz je bakteriální a zejména mykotické osídlení jejich povrchu, jehož následkem je porucha těsnosti uzavíracího ventilu protézy, s násled- ným zatékáním tekutin a potravy do dýchacích cest. Cílem práce bylo pokusit se zabránit osídlování povrchu silikonu a tím prodloužit životnost protéz. Byly testovány dva typy silikonu (Silastic Q7-4550-50 ShA a Q7-4765-65) ve 4, 8 a 12týdenní expozici. Ani jeden z těchto materiálů nebyl in vitro plísní napadán. Byla provedena mikroskopie napadených protéz po různé době expozice in vivo. Silikon implantované protézy byl osídlen četnými mikroorganismy, především plísněmi. Výsledky potvrzují hloubkovou degradaci silikonové pryže lokalizovanou do ostrůvků.
The greatest problem of the service life of vocal prostheses is bacterial and in particular mycotic colonization of their surface which causes impaired tightness of the closing valve of the prosthesis with subsequent leakage of fluids and food into the airways. The objective of the present work was to prevent colonization of the silicone surface and to prolong thus the service life of the prosthesis. Two types of silicone were tested (Silastic Q7-4550-50 ShA and Q7-4765-65) during 4, 8 and 12-week exposure. Neither of these materials was attacked by mycotic agents in vitro. The infested prostheses were examined under the microscope after varying intervals in vivo. The silicone of the implanted prosthesis was colonized by numerous microorganisms, in particular moulds. The results confirm the depth degradation of silicone rubber located in islets.
Laktulóza snižuje pH stolice a může zastavit růst střevních patogenů. Zkoumali jsme vliv laktulózy na mikrobiální kolonizace kriticky nemocných. Do prospektivní, randomizované, dvojitě slepé studie (15 ml laktulózy nebo fyziologického roztoku do žaludku 4krát denně) bylo zařazeno 48 nemocných, vyžadujících umělou plicní ventilaci, kteří neměli při přijetí známky pneumonie. U nemocných jsme při příjmu a dále v 3denních intervalech odebírali ke kultivaci: žaludeční obsah a obsah dutiny ústní, tracheální aspirát a výtěr z rekta. Za patologický byl považován růst mikrobů > 105/ml. Třicet osm nemocných (15 dostávalo laktulózu a 23 placebo) bylo ventilovaných déle než 5 dnů a byli dále hodnoceni. Frekvence kolonizací žaludku a trachey nebyly mezi oběma skupinami pacientů statisticky významně odlišné, jakož i incidence pneumonie (40 a 35 %). Nepotvrdili jsme takzvanou gastropul- monální cestu kolonizace. Orofarynx je potenciálním zdrojem kolonizace dolních cest dýchacích.
Lactulose decreases pH of colon contents and can thus inhibit the overgrowth of pathogenic strains. In our study the impact of lactulose on microbial colonisation of critically ill patients was investigated. Forty-eight mechanically ventilated patients with no signs of pneumonia on admission were recruited into the prospective double-blind randomised study (15 ml lactulose versus saline q.i. d administered into the stomach). Gastric and oropharyngeal contents, tracheal aspirate and rectal swab were taken on admission and then at 3 day intervals. The concentration of pathogens > 105/ml was considered significant. Thirty-eight patients (15 given lactulose and 23 placebo) were mechanically ventilated > 5 days and were further analysed. The colonisation of stomach and trachea were not statistically significant between the groups. The incidence of ventilatory pneumonia also failed to differ (40 and 35 %, respectively). The so called gastro-pulmonal route of infection was not confirmed. Oropharynx seems to be a major source of tracheal colonisation.
- MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- infekce spojené se zdravotní péčí diagnóza mikrobiologie MeSH
- laktulosa aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- pneumonie komplikace mikrobiologie MeSH
- senioři MeSH
- střeva mikrobiologie MeSH
- trachea mikrobiologie MeSH
- žaludek mikrobiologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
V letech 1997-2000 bylo Mycobocterium kansosii izolováno v Praze u 34 jedinců. V podsouboru 21 nemocných, kteří vylučovali Mycobocterium kansosii opakovaně, bylo 13 mužů s věkovým průměrem 49,4 let a 8 žen s věkovým průměrem 65,7 let. V převážné většině se jednalo o nově zjištěná onemocnění s plicní lokalizací, jen u jedné nemocné byl hlášen mimoplicní nález. Původce plicních onemocnění byl prokázán v 9 z 11 případů přímou mikroskopií sputa. Převážná většina nemocných byla hlášena jako aktivní mykobakterióza s diagnózou A31.0. V podsouboru jednorázových vylučovatelů nebyl původce v žádném případě prokázán v přímé mikroskopii sputa, avšak 4 nemocní byli hlášeni jako aktivní mykobakterióza. U čtyř nemocných s rozpadovou formou mykobakteriózy a s přechodným bydlištěm v ubytovně jedné pražské nemocnice bylo pátráno po rezervoáru M. kansosii a podařilo se jej prokázat ve vodovodním systému ubytovny a ve výtokových částech potrubí v pokojích těchto nemocných. Po sanačním zásahu, který spočíval v přehřátí systému, odkalování, očistě nádrží, výtokových kohoutů a sprchových růžic se podařilo odstranění Mycobacteria kansosii a dalších podmíněných mykobakteriálních patogenů pouze z části vodovodního systému.
In the years 1997-2000 Mycobocterium konsosii was isolated in Prague in 34 subjects. In the sub-set ot patients who repeatedly excreted Mycobacterium kansasii were 13 men (mean age 49.4 years) and 8 women (mean aged 65,7 years). Most of these cases were newly diagnosed complaints, localized in the lungs. Only in one woman patient the site of the disease was extra-pulmonary. In 9 out of 11 cases direct microscopy of the sputum reliably confirmed the agent of the pulmonary disorder. The absolute majority of the patients were reported as presenting an active mycobacteriosis, diagnosis A31.0. In the sub-set of patients having extreted the mycobacterium only once, direct microscopy of the sputum never demonstrated the agent; however, 4 patients were reported as presenting an active mycobacteriosis. In the case of four patients presenting a disintegrating mycobacteriosis, temporarily living in a hostel of one of the Prague hospitals, a search for the reservoir of M.kansasii revealed it in the water mains of the hostel and in the outlet pipes in the rooms of these patients. Sanitation measures, which involved the overheating of the entire system, defecation, cleaning of the tanks, outlet cocks and shower heads, eliminated Mycobacterium kansasii and other contingent mycobacterial agents only from some parts of the water-supply system.
