• MeSH
• BCG vakcína MeSH
• Hodgkinova nemoc terapie   MeSH
• imunoterapie MeSH
• vakcinace MeSH

• MeSH
• BCG vakcína MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• hromadná vakcinace dějiny   statistika a číselné údaje   MeSH
• primární prevence MeSH
• tuberkulóza prevence a kontrola   MeSH
• vakcinace dějiny   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• Geografické názvy
• Československo MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• pneumologie a ftizeologie
• NLK Publikační typ
• výzkumné zprávy

• MeSH
• lidé MeSH
• protilátky virové MeSH
• vakcinace metody   MeSH
• vakcíny proti chřipce aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Aktivní imunizace - vakcinace patří mezi nejvýznamnejší oblasti, kterými v historickém kontextu přispěla imunologie k úspěchům moderní vědecké medicíny. Přehledné sdělení stručně shrnuje základní aspekty vakcinace, kterými je nutné se zabývat z hlediska imunologických principů a způsobu provádění: stav imunizovaného jedince, charakter podávaného antigenu, dávka antigenu, časové rozložení dávek, místo vstupu antigenu do organismu (aplikace), účast kooperačních a regulačních faktorů imunitní odpovědi, zjišťování ochranného působení - vyhodnocení imunizačního postupu a nežádoucí účinky vakcinace.

Active immunisation - vaccination belongs to the most important areas of immunology, which contributed to the greates achivements of modern scientific medicine in historical context. The review shortly summarizes the basic aspects of vaccination which are necessary to deal from immunology point of view: immunization status of recipient, antigen characteristics, dose of antigen, immunisation schedules, route of administration, cooperation and regulation mechanisms in immune response, antibody production control and side effects of vaccination.

• MeSH
• antigeny aplikace a dávkování   fyziologie   imunologie   MeSH
• cytokiny imunologie   klasifikace   MeSH
• imunizace MeSH
• imunoglobulin G MeSH
• imunoglobulin M MeSH
• imunologická odpověď na dávku MeSH
• lidé MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• thymus imunologie   MeSH
• tvorba protilátek genetika   MeSH
• vakcinace kontraindikace   metody   škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• Betacoronavirus MeSH
• COVID-19 MeSH
• epidemický výskyt choroby MeSH
• sběr dat MeSH
• vakcinace MeSH
• vakcíny proti COVID-19 MeSH
• Publikační typ
• směrnice MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• preventivní medicína
• infekční lékařství
• veřejné zdravotnictví
• NLK Publikační typ
• publikace WHO

• MeSH
• celosvětové zdraví MeSH
• dítě MeSH
• očkovací programy MeSH
• vakcinace MeSH
• zdraví dítěte MeSH
• zdravotnické plánování MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Pediatrie
• NLK Obory
• pediatrie
• veřejné zdravotnictví
• preventivní medicína

Onemocnění pertusí je známo již ze středověku a před érou očkování patřilo k nejčastějším příčinám úmrtí v dětském věku. V 50. letech zahájené očkování celobuněčnou pertusovou vakcínou vedlo k rychlému poklesu počtu onemocnění nejen v České republice, ale i v ostatních zemích. K úplnému vymizení choroby však nedošlo, neboť ani očkovací látka, ani vlastní onemocnění nezanechává trvalou imunitu. Osmdesátá léta přinesla opětovný nárůst počtu případů především v USA a západoevropských zemích jako důsledek poklesu proočkovanosti dětské populace. Hlavní příčinou poklesu byla četnost nežádoucích reakcí po celobuněčné vakcíně (wP), proto se další vývoj vakcíny zaměřil na výrobu méně reaktogenní acelulární vakcíny (aP). Zlepšením vlastností očkovací látky byla vytvořena vakcína, kterou lze očkovat za určitých okolností i děti, které byly do té doby považovány za kontraindikované. V ČR jsou v pravidelném očkování aktuálně 2 očkovací schémata s celulární (TETRAct-HIB) a acelulární (Infanrix Hexa) vakcínou. Pokles imunity proti pertusi je u obou vakcín srovnatelný a adolescenti a dospělí jsou znovu vnímaví vůči infekci. Proto se také objevily vakcíny s redukovaným množstvím antigenů určených k booster dávkám u adolescentů a dospělých osob – Adacel a Boostrix, které by se v budoucnu podle současných poznatků mohly stát součástí očkovacích doporučení pro státy s cílem zvýšit imunitu ve skupině dospívajících a dospělých.

Pertussis has been well-known disease since the middle ages and it was rated among the most frequent causes of deaths in pre-vaccination period. Introduction of vaccination in 50th was connected with the rapid decline of cases in the Czech Republic either as in other countries. Despite of vaccination coverage the illness had not been eradicated because of absence of long-lasting immunity both after vaccination and nature infection. The increasing number of cases in U. S. and Western European countries had been recorded in early 80th as a result of decreasing vaccination level in children. The main reason – high frequency of adverse effects associated with whole-cell pertussis vaccine (wP) promoted the development of less reactogenic acellular pertussis vaccine (aP). The aP vaccine has an improved safety profiles in children and allowed to vaccinate some of children untill then contraindicated. Nowadays two parallel vaccination schedules with whole-cell (TETRAct-HIB) and acellular (Infanrix Hexa) vaccines have been routinely used in the Czech Republic. The wane of immunity is comparable in wP and aP vaccines and adolescents and adults become susceptible for pertussis. To this very day, vaccines with reduced amount of pertussis antigens were introduced (Adacel, Boostrix). They are expected to be incorporated in national vaccination programmes in order to improve the immunity against pertussis in adolescents and adults.

• MeSH
• acelulární vakcíny biosyntéza   škodlivé účinky   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• pertuse diagnóza   MeSH
• pertusová vakcína farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• předškolní dítě MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• vakcinace kontraindikace   škodlivé účinky   trendy   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH

• MeSH
• autoprotilátky MeSH
• vakcíny proti chřipce MeSH

V práci jsou uvedeny dlouholeté klinické zkušenosti se sledováním komplikací po BCG vakcinaci u nás od počátku hromadné vakcinace novorozenců až do dnešní doby. Je uveden přehled komplikací, které podléhají hlášení a jejich správné ošetření. Výskyt komplikací závisí na druhu a dávce vakcíny, na technice aplikace, na věku dítěte a na časové souvislosti s dalším očkováním. Významný nárůst komplikací po BCG vakcinaci nastal od roku 2001 po zavedení sdružených vakcín, které se aplikují dětem od devátého týdne věku. Na zvýšeném počtu komplikací se v současné době podílí jednak chyby při obtížné technické aplikaci vakcíny v dávce 0,05 ml v porodnicích a jednak vliv dalšího očkování, které se podává velmi brzy po BCG vakcinaci, takže vznikají druhotné komplikace již zhojené reakce po kalmetizaci. V závěru je uvedeno doporučení České pneumologické a ftiseologické společnosti na změnu očkovacího kalendáře s přesunem BCG vakcinace do druhé poloviny prvého roku života dítěte, jak se to provádí u dětí HBsAg pozitivních matek, které jsou po porodu přednostně očkovány proti hepatitdě B. Tato změna by odstranila obě výše uvedené příčiny nárůstu komplikací, které by tak významně poklesly na přijatelnou míru.

The author presents his long clinical experience with complications after BCG vaccinations, which he studied from the first general vaccinations of newborns until the present. He submits a list of complications that were reported and their appropriate treatment. The incidence of complications depends on the vaccination type and dose, the technique of vaccine administration, age of the newborn and the time scale in relation to other vaccinations. A significant increase in complications after BCG vaccinations could be seen after 2001 with the introduction of combined vaccines that are administered to babies as early as the nineth week of age. The greater number of complications is produced by the technical difficulties involved in the administration of the vaccine in a dose of 0.05 ml in maternity hospitals and by the impact of other vaccinations administered soon after BCG vaccinations - this results in secondary complications of the already resolved BCG complications. In conclusion, the author presents the recommendation of the Czech Pneumological and Phthisiological Society, which proposes a change in the vaccination calendar - BCG vaccinations should be postponed until the second half of the baby's first year of life, as it is the case with babies of HBsAg-positive mothers, who are vaccinated after delivery in the first place against hepatitis B. This change would eliminate the earlier mentioned cause of the growing number of complications. As a result such complicatons would drop to an acceptable level.

• MeSH
• BCG vakcína škodlivé účinky   MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kritické cesty normy   organizace a řízení   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• vakcinace metody   škodlivé účinky   MeSH
• vakcíny proti tuberkulóze škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Imunodeficitní pacienti s hemato-onkologickými a jinými nádorovými onemocněními mají po ukončení terapie sníženou imunitu. Deficit postihuje obzvláště imunitu vůči invazivním bakteriálním onemocněním, a proto je doporučeno v odstupu 3–6 měsíců provést očkování bakteriálními vakcínami proti pneumokokům, hemofilu b a meningokoku C. Snížena je i postvakcinační imunita, proto následně očkujeme podle zjištěných hodnot postvakcinačních protilátek neživými vakcínami proti tetanu, záškrtu, černému kašli, polio a hepatitidě B. Očkování živými vakcínami je doporučeno provést v odstupu minimálně 1–2 let po ukončení léčby, po kontrole imunitních parametrů. Vakcínu proti chřipce lze aplikovat i v období chemoterapie, následně pak každoročně v podzimních měsících.

Patients with haematooncological and other tumors have immunodeficit some time after they finish the treatment. The deficit affects mainly the immunity against invasive bacterial diseases and this is the reason why a re-vaccination is recommended after 3–6 months interval with bacterial pneumococcal, Haemophillus B and Meningococcus C vaccines. Also the post-vaccination immunity is decreased, so we re-vaccinate against tetanus, whooping cough, polio and hepatitis B with inanimate vaccines according to the detected levels of post-vaccination antibodies. Vaccination with life vaccines is recommended after a minimum of 1–2 years after the end of therapy following a test of immunity parameters. It is possible to administer Influenza vaccine also during the course of chemotherapy a subsequently annually during autumn months.

• MeSH
• dítě MeSH
• hematologické nádory farmakoterapie   MeSH
• imunita MeSH
• lidé MeSH
• nádory farmakoterapie   MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• vakcinace kontraindikace   metody   MeSH
• vakcíny aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH