• MeSH
• BCG Vaccine MeSH
• Hodgkin Disease therapy   MeSH
• Immunotherapy MeSH
• Vaccination MeSH

• MeSH
• BCG Vaccine MeSH
• History, 20th Century MeSH
• Mass Vaccination history   statistics & numerical data   MeSH
• Primary Prevention MeSH
• Tuberculosis prevention & control   MeSH
• Vaccination history   statistics & numerical data   MeSH
• Check Tag
• History, 20th Century MeSH
• Geographicals
• Czechoslovakia MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• NML Fields
• pneumologie a ftizeologie
• NML Publication type
• výzkumné zprávy

• MeSH
• Humans MeSH
• Antibodies, Viral MeSH
• Vaccination methods   MeSH
• Influenza Vaccines administration & dosage   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

Aktivní imunizace - vakcinace patří mezi nejvýznamnejší oblasti, kterými v historickém kontextu přispěla imunologie k úspěchům moderní vědecké medicíny. Přehledné sdělení stručně shrnuje základní aspekty vakcinace, kterými je nutné se zabývat z hlediska imunologických principů a způsobu provádění: stav imunizovaného jedince, charakter podávaného antigenu, dávka antigenu, časové rozložení dávek, místo vstupu antigenu do organismu (aplikace), účast kooperačních a regulačních faktorů imunitní odpovědi, zjišťování ochranného působení - vyhodnocení imunizačního postupu a nežádoucí účinky vakcinace.

Active immunisation - vaccination belongs to the most important areas of immunology, which contributed to the greates achivements of modern scientific medicine in historical context. The review shortly summarizes the basic aspects of vaccination which are necessary to deal from immunology point of view: immunization status of recipient, antigen characteristics, dose of antigen, immunisation schedules, route of administration, cooperation and regulation mechanisms in immune response, antibody production control and side effects of vaccination.

• MeSH
• Antigens administration & dosage   physiology   immunology   MeSH
• Cytokines immunology   classification   MeSH
• Immunization MeSH
• Immunoglobulin G MeSH
• Immunoglobulin M MeSH
• Dose-Response Relationship, Immunologic MeSH
• Humans MeSH
• Review Literature as Topic MeSH
• Thymus Gland immunology   MeSH
• Antibody Formation genetics   MeSH
• Vaccination contraindications   methods   adverse effects   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH

• MeSH
• Betacoronavirus MeSH
• COVID-19 MeSH
• Disease Outbreaks MeSH
• Data Collection MeSH
• Vaccination MeSH
• COVID-19 Vaccines MeSH
• Publication type
• Guideline MeSH

• Conspectus
• Veřejné zdraví a hygiena
• NML Fields
• preventivní medicína
• infekční lékařství
• veřejné zdravotnictví
• NML Publication type
• publikace WHO

• MeSH
• Global Health MeSH
• Child MeSH
• Immunization Programs MeSH
• Vaccination MeSH
• Child Health MeSH
• Health Planning MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Publication type
• Monograph MeSH

• Conspectus
• Pediatrie
• NML Fields
• pediatrie
• veřejné zdravotnictví
• preventivní medicína

Onemocnění pertusí je známo již ze středověku a před érou očkování patřilo k nejčastějším příčinám úmrtí v dětském věku. V 50. letech zahájené očkování celobuněčnou pertusovou vakcínou vedlo k rychlému poklesu počtu onemocnění nejen v České republice, ale i v ostatních zemích. K úplnému vymizení choroby však nedošlo, neboť ani očkovací látka, ani vlastní onemocnění nezanechává trvalou imunitu. Osmdesátá léta přinesla opětovný nárůst počtu případů především v USA a západoevropských zemích jako důsledek poklesu proočkovanosti dětské populace. Hlavní příčinou poklesu byla četnost nežádoucích reakcí po celobuněčné vakcíně (wP), proto se další vývoj vakcíny zaměřil na výrobu méně reaktogenní acelulární vakcíny (aP). Zlepšením vlastností očkovací látky byla vytvořena vakcína, kterou lze očkovat za určitých okolností i děti, které byly do té doby považovány za kontraindikované. V ČR jsou v pravidelném očkování aktuálně 2 očkovací schémata s celulární (TETRAct-HIB) a acelulární (Infanrix Hexa) vakcínou. Pokles imunity proti pertusi je u obou vakcín srovnatelný a adolescenti a dospělí jsou znovu vnímaví vůči infekci. Proto se také objevily vakcíny s redukovaným množstvím antigenů určených k booster dávkám u adolescentů a dospělých osob – Adacel a Boostrix, které by se v budoucnu podle současných poznatků mohly stát součástí očkovacích doporučení pro státy s cílem zvýšit imunitu ve skupině dospívajících a dospělých.

Pertussis has been well-known disease since the middle ages and it was rated among the most frequent causes of deaths in pre-vaccination period. Introduction of vaccination in 50th was connected with the rapid decline of cases in the Czech Republic either as in other countries. Despite of vaccination coverage the illness had not been eradicated because of absence of long-lasting immunity both after vaccination and nature infection. The increasing number of cases in U. S. and Western European countries had been recorded in early 80th as a result of decreasing vaccination level in children. The main reason – high frequency of adverse effects associated with whole-cell pertussis vaccine (wP) promoted the development of less reactogenic acellular pertussis vaccine (aP). The aP vaccine has an improved safety profiles in children and allowed to vaccinate some of children untill then contraindicated. Nowadays two parallel vaccination schedules with whole-cell (TETRAct-HIB) and acellular (Infanrix Hexa) vaccines have been routinely used in the Czech Republic. The wane of immunity is comparable in wP and aP vaccines and adolescents and adults become susceptible for pertussis. To this very day, vaccines with reduced amount of pertussis antigens were introduced (Adacel, Boostrix). They are expected to be incorporated in national vaccination programmes in order to improve the immunity against pertussis in adolescents and adults.

• MeSH
• Vaccines, Acellular biosynthesis   adverse effects   MeSH
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Whooping Cough diagnosis   MeSH
• Pertussis Vaccine pharmacology   adverse effects   MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Review Literature as Topic MeSH
• Vaccination contraindications   adverse effects   trends   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Child, Preschool MeSH

• MeSH
• Autoantibodies MeSH
• Influenza Vaccines MeSH

V práci jsou uvedeny dlouholeté klinické zkušenosti se sledováním komplikací po BCG vakcinaci u nás od počátku hromadné vakcinace novorozenců až do dnešní doby. Je uveden přehled komplikací, které podléhají hlášení a jejich správné ošetření. Výskyt komplikací závisí na druhu a dávce vakcíny, na technice aplikace, na věku dítěte a na časové souvislosti s dalším očkováním. Významný nárůst komplikací po BCG vakcinaci nastal od roku 2001 po zavedení sdružených vakcín, které se aplikují dětem od devátého týdne věku. Na zvýšeném počtu komplikací se v současné době podílí jednak chyby při obtížné technické aplikaci vakcíny v dávce 0,05 ml v porodnicích a jednak vliv dalšího očkování, které se podává velmi brzy po BCG vakcinaci, takže vznikají druhotné komplikace již zhojené reakce po kalmetizaci. V závěru je uvedeno doporučení České pneumologické a ftiseologické společnosti na změnu očkovacího kalendáře s přesunem BCG vakcinace do druhé poloviny prvého roku života dítěte, jak se to provádí u dětí HBsAg pozitivních matek, které jsou po porodu přednostně očkovány proti hepatitdě B. Tato změna by odstranila obě výše uvedené příčiny nárůstu komplikací, které by tak významně poklesly na přijatelnou míru.

The author presents his long clinical experience with complications after BCG vaccinations, which he studied from the first general vaccinations of newborns until the present. He submits a list of complications that were reported and their appropriate treatment. The incidence of complications depends on the vaccination type and dose, the technique of vaccine administration, age of the newborn and the time scale in relation to other vaccinations. A significant increase in complications after BCG vaccinations could be seen after 2001 with the introduction of combined vaccines that are administered to babies as early as the nineth week of age. The greater number of complications is produced by the technical difficulties involved in the administration of the vaccine in a dose of 0.05 ml in maternity hospitals and by the impact of other vaccinations administered soon after BCG vaccinations - this results in secondary complications of the already resolved BCG complications. In conclusion, the author presents the recommendation of the Czech Pneumological and Phthisiological Society, which proposes a change in the vaccination calendar - BCG vaccinations should be postponed until the second half of the baby's first year of life, as it is the case with babies of HBsAg-positive mothers, who are vaccinated after delivery in the first place against hepatitis B. This change would eliminate the earlier mentioned cause of the growing number of complications. As a result such complicatons would drop to an acceptable level.

• MeSH
• BCG Vaccine adverse effects   MeSH
• Data Interpretation, Statistical MeSH
• Critical Pathways standards   organization & administration   trends   MeSH
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Vaccination methods   adverse effects   MeSH
• Tuberculosis Vaccines adverse effects   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Infant, Newborn MeSH
• Publication type
• Practice Guideline MeSH

Imunodeficitní pacienti s hemato-onkologickými a jinými nádorovými onemocněními mají po ukončení terapie sníženou imunitu. Deficit postihuje obzvláště imunitu vůči invazivním bakteriálním onemocněním, a proto je doporučeno v odstupu 3–6 měsíců provést očkování bakteriálními vakcínami proti pneumokokům, hemofilu b a meningokoku C. Snížena je i postvakcinační imunita, proto následně očkujeme podle zjištěných hodnot postvakcinačních protilátek neživými vakcínami proti tetanu, záškrtu, černému kašli, polio a hepatitidě B. Očkování živými vakcínami je doporučeno provést v odstupu minimálně 1–2 let po ukončení léčby, po kontrole imunitních parametrů. Vakcínu proti chřipce lze aplikovat i v období chemoterapie, následně pak každoročně v podzimních měsících.

Patients with haematooncological and other tumors have immunodeficit some time after they finish the treatment. The deficit affects mainly the immunity against invasive bacterial diseases and this is the reason why a re-vaccination is recommended after 3–6 months interval with bacterial pneumococcal, Haemophillus B and Meningococcus C vaccines. Also the post-vaccination immunity is decreased, so we re-vaccinate against tetanus, whooping cough, polio and hepatitis B with inanimate vaccines according to the detected levels of post-vaccination antibodies. Vaccination with life vaccines is recommended after a minimum of 1–2 years after the end of therapy following a test of immunity parameters. It is possible to administer Influenza vaccine also during the course of chemotherapy a subsequently annually during autumn months.

• MeSH
• Child MeSH
• Hematologic Neoplasms drug therapy   MeSH
• Immunity MeSH
• Humans MeSH
• Neoplasms drug therapy   MeSH
• Review Literature as Topic MeSH
• Vaccination contraindications   methods   MeSH
• Vaccines administration & dosage   therapeutic use   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Publication type
• Practice Guideline MeSH