[Primary and secondary prevention of stroke]
Prevence cévních mozkových příhod je soubor opatření, která omezují či zcela eliminují výskyt cévně rizikových faktorů. Primární prevence předchází vzniku cévních mozkových příhod u osob, u kterých se doposud toto onemocnění nevyskytlo. Sekundární prevence snižuje rizika recidivy. Primární i sekundární prevence se zaměřují na rizikové faktory, které lze léčebně ovlivnit. V prvé řadě jde o nemoci srdce, hypertenzi, diabetes mellitus a hyperlipidemii. Nedílnou součástí je úprava životního stylu, zákaz kouření, pravidelná fyzická aktivita a redukce nadměrné hmotnosti i úprava stravovacích návyků. U pacientů po kardioembolické ischemické cévní mozkové příhodě jsou indikovány antikoagulační léky při individuálním posouzení benefitu a rizika léčby. Protidestičková terapie je indikována u nekardioembolických cévních mozkových příhod (výjimkou jsou především trombózy mozkových splavů). V rámci prevence po proběhlé hemoragické cévní mozkové příhodě jsou vyžadovány důsledné kontroly krevního tlaku a v případě antikoagulační terapie pečlivé monitorování koagulačních testů, případně orgánových funkcí.
Stroke prevention is a complex of measures aim to reduce or eliminate vascular risk factors. Primary prevention prevents vascular disease among persons without apparent cardiovascular disease. Secondary prevention reduces risk of recurrent stroke. Primary and secondary prevention are focused on modifiable risk factors, it means heart disease, hypertension, diabetes mellitus and hyperlipidemia. Life style interventions especially include regular physical activity, improvement of diet, control of weight and quit smoking as well. Cardioembolic stroke is indicated for anticoagulant therapy after weighing risks and benefits. Antiplatelet agents are the medication of choice for the preventing of non cardioembolic stroke (excluding especially cerebral venous thrombosis). Prevention of recurrent hemorrhagic stroke involves strict control of blood pressure and in case of anticoagulant therapy careful monitoring of laboratory tests.
- MeSH
- antikoagulancia klasifikace terapeutické užití MeSH
- cévní mozková příhoda * etiologie prevence a kontrola terapie MeSH
- dyslipidemie komplikace terapie MeSH
- hyperlipidemie terapie MeSH
- hypertenze komplikace terapie MeSH
- inhibitory agregace trombocytů klasifikace terapeutické užití MeSH
- kardiovaskulární nemoci klasifikace komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- primární prevence MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sekundární prevence MeSH
- stenóza chirurgie terapie MeSH
- transplantace cév MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Cévní mozkové příhody (CMP) mají významný zdravotní i socioekonomický dopad zejména z důvodu vysoké incidence, zároveň představují nejvýznamnější příčinu invalidizace a po ischemické chorobě srdeční jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí. Projevují se výpadkem části mozkových funkcí, které odpovídají umístění ložiska ischémie či hemoragie. Cévní mozková příhoda je akutní stav, který vyžaduje neprodlené odeslání pacienta do nemocnice. V mnoha případech nelze odlišit ischemickou a hemoragickou CMP jen na základě klinických projevů. Akutní diagnostika se opírá o CT zobrazení mozku a CT angiografické vyšetření. Čím kratší je časový interval od vzniku prvních příznaků k podání účinné terapie, tím lepší je terapeutický účinek. Základní léčebnou strategií je časná revaskularizace u ischemických CMP a u hemoragických CMP léčebné zásahy vedoucí k zamezení pokračujícího krvácení i ke zvážení chirurgické evakuace hematomu.
- MeSH
- cévní mozková příhoda * diagnóza etiologie terapie MeSH
- diabetes mellitus MeSH
- diagnostické zobrazování MeSH
- hypertenze komplikace MeSH
- intrakraniální krvácení diagnóza etiologie terapie MeSH
- ischemie mozku diagnóza etiologie terapie MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční angiografie metody využití MeSH
- následná péče metody využití MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody využití MeSH
- rizikové faktory MeSH
- sekundární prevence MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- srdeční arytmie komplikace MeSH
- statistika jako téma MeSH
- tranzitorní ischemická ataka * diagnóza etiologie terapie MeSH
- trombektomie metody využití MeSH
- trombolytická terapie metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Až u 50 % pacientů s iktem se objevuje v prvních hodinách až dnech významný vzestup krevního tlaku (TK). Přístup k léčbě hypertenze v akutní fázi iktu však není jednoduchý. Přílišný vzestup i pokles TK u hemoragických i ischemických iktů hrozí rozvojem závažných komplikací. Tlak musí být pečlivě sledován a udržován v ideálním rozmezí. Podle doporučení American Heart Association a American Stroke Association je u akutních hemoragických iktů systolický TK upravován s cílem rychlého snížení pod 200 mm Hg a dále méně razantně pod 180 mm Hg. U akutních ischemických iktů indikovaných k reperfuzní terapii musí být podle amerických a nyní již i evropských a českých hypertenziologických doporučení systolický TK < 185 mm Hg a diastolický TK < 110 mm Hg. V průběhu reperfuzní terapie, ale i poté má být udržován systolický TK mírně pod 180 mm Hg a diastolický TK < 105 mm Hg. U pacientů, u nichž není indikována reperfuzní terapie, má být antihypertenzní léčba zahajována až při systolickém TK > 220 mm Hg nebo při diastolickém TK > 120 mm Hg. V léčbě všech stavů jsou preferovány krátkodobě působící, intravenózní antihypertenziva s dobře titrovatelným efektem. Pokles TK za první hodinu léčby nemá překročit 20 % počáteční hodnoty, optimální je snížení o 10 %. Použitá medikace by navíc neměla vést ke steal fenoménu, zhoršovat edém mozku, a tím i nitrolební hypertenzi.
The acute hypertensive response occurs in more than 50% of all patients with acute stroke. However the treatment of hypertension in acute stroke is controversial, very high as well as low blood pressure have deleterious effect. In a consensus statement the American Heart Association and American Stroke Association has arbitrarily set for patients with hemorrhage stroke a systolic blood pressure of more than 200mmHg as target levels for aggressive management and more modest reduction when systolic blood pressure is more than 180mmHg. The blood pressure targets for patients with ischemic stroke eligible for thrombolytic therapy have been set at a systolic blood pressure less than 185mmHg and diastolic blood pressure less than 110mmHg and after use of reperfusion therapy systolic blood pressure less than 180mmHg and diastolic blood pressure less than 105 mmHg. For patients with ischemic stroke without reperfusion therapy the AHA/ASA has set systolic blood pressure over 220 mmHg or diastolic blood pressure over 120 mmHg as a target of therapy. Within the first hour blood pressure decline cannot exceed 20%, as a optimal decline is considered 10%. Fast but short acting intravenous (IV) antihypertensive drugs are preferred for the accurate titration of the effect. IV antihypertensive drugs with side effect of steal phenomenon, worsening of brain oedema or intracranial hypertension are to be excluded.
- Klíčová slova
- esmolol, urapidil, cílové hodnoty krevního tlaku,
- MeSH
- akutní nemoc MeSH
- alfa-1-adrenergní receptory - antagonisté aplikace a dávkování MeSH
- antagonisté beta-1-adrenergních receptorů aplikace a dávkování MeSH
- antihypertenziva * aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- cévní mozková příhoda * farmakoterapie komplikace patofyziologie MeSH
- enalaprilát aplikace a dávkování MeSH
- hypertenze * etiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- intrakraniální krvácení farmakoterapie patofyziologie MeSH
- intravenózní podání MeSH
- ischemie mozku etiologie farmakoterapie patofyziologie MeSH
- krevní tlak fyziologie účinky léků MeSH
- labetalol aplikace a dávkování MeSH
- lidé MeSH
- propanolaminy aplikace a dávkování MeSH
- subarachnoidální krvácení farmakoterapie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- cévní mozková příhoda MeSH
- lidé MeSH
- nemocniční oddělení MeSH
- neurologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Autoři vyšetřili jsme celkem 46 nemocných s pokročilým nervosvalovým onemocněním, u kterých bylo zvažováno zahájení domácí ventilační péče. Je předloženo 5 vyšetřovacích metod (klinické skórovací systémy, měření vitální plieni kapacity, vyšetření inspiračních tlaků a arteriálních krevních plynů. polysomnografii) a celkem 14 měřitelných veličin. Potvrdila se možnost využití nových metodik měření inspiračních tlaků v klinické praxi. Byl posuzován jejich význam pro správné načasování a zahájení ventilační podpory.
The authors have examined a total of 46 patients with advanced neuromuscular illness, who were considered for commencement of home ventilation care. The authors present 5 examination methods (clinical scoring systems, measurement of pulmonary vital capacity, examination of inspiratory pressures and arterial blood gases, polysomnography) and a total of 14 measurable parameters. The authors have confirmed the feasibility of using new methods of inspiratory pressure measurement in clinical practice. The authors have assessed their impact on the correct timing and start of ventilation support.
- MeSH
- faktorová analýza statistická MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- lidé MeSH
- manometrie metody přístrojové vybavení MeSH
- neuromuskulární nemoci diagnóza etiologie MeSH
- plicní ventilace metody MeSH
- polysomnografie metody MeSH
- respirační insuficience diagnóza terapie MeSH
- vitální kapacita metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
