Úvod: Přestože je infliximab (IFX) dosud „zlatým standardem“ biologické léčby Crohnovy nemoci (CN), jeho účinnost se může lišit v závislosti na mnoha faktorech. Jedním z nich je individuální reakce pacienta na lék. Významným klinickým problémem je imunogenicita IFX, kdy může až u 60 % léčených pacientů dojít k vývoji protilátek proti léčivu, což vede ke ztrátě odpovědi na léčbu a/nebo k nežádoucím reakcím na terapii. Od roku 2020 je k léčbě nemocných s CN k dispozici infliximab k subkutánnímu podání (IFX-SC), jehož farmakokinetika se vyznačuje stabilní a vysokou údolní koncentrací léčiva (TL – trough level) v krevním oběhu. Je možné, že jedním z důsledků této vlastnosti IFX-SC je jeho nižší míra imunogenicity. Předkládáme prospektivní studii sledování pacientů s diagnózou CN s velmi těžkým až refrakterním průběhem, kteří byli léčeni IFX-SC. Cílem studie bylo sledování imunogenicity IFX-SC včetně sledování dynamiky TL a protilátek proti léčivu (anti-IFX). Je popsána dynamika klinických, zobrazovacích a laboratorních markerů CN v průběhu jednoho roku sledování a léčby. Materiál a metodika: Do studie bylo zařazeno 23 pacientů s diagnózou CN s anamnézou selhání 2–6 předchozích linií biologické léčby, přičemž jednou z proběhlých terapií byl nitrožilní infliximab (IFX-IV). Pacienti byli rozděleni do dvou ramen indukční léčby na základě přítomnosti anti-IFX. Udržovací terapie představovala 120 mg s.c. ? 14 dní, v případě potřeby intenzifikace se jednalo o 240 mg s.c. ? 14 dní. Nemocní byli sledováni v týdnech (W – week) W0, W4, W14, W30 a W52, přičemž byly zaznamenány Harvey-Bradshawův index (HBI), sérová hladina C-reaktivního proteinu (CRP), fekální koncentrace kalprotektinu (FC), hladina léku (TL IFX) a anti-IFX. Dále bylo stanoveno endoskopické a ultrasonografické skóre nemoci (SES-CD a IUS) a u všech pacientů byl vyšetřen haplotyp HLA DQA1*05. Data byla analyzována pomocí softwaru MedCalc® s použitím neparametrických statistických metod a binární logistické regrese. Výsledky: U 13 z 23 pacientů (56,5 %) bylo zaznamenáno 52týdenní setrvání na léčbě IFX-SC se signifikantním poklesem všech sledovaných klinických, zobrazovacích i laboratorních markerů aktivity CN. V průběhu terapie došlo u 8 ze 16 vstupně anti-IFX pozitivních osob k sérokonverzi k negativním anti-IFX (50 %). Žádný z pacientů léčených IFX-SC ve W52 již nepotřeboval konkomitantní léčbu imunomodulátory. Během 52 týdnů terapie nebyla ve sledované kohortě zaznamenána ani jedna nová senzibilizace infliximabem. Závěr: Subkutánní cesta podání infliximabu může být vhodným a úspěšným řešením v situaci, kdy je žádoucí reindukce terapie infliximabem, a to včetně pacientů s přítomností neutralizujících protilátek proti léčivu.
Introduction: Despite infliximab (IFX) still being the “gold standard” of biological therapy for Crohn’s disease (CD), its effectiveness may vary depending on many factors. One of these factors is the individual patient’s reaction to the drug. A significant clinical problem is the immunogenicity of IFX, where up to 60% of treated patients may develop antibodies against the drug, leading to a loss of response to treatment and/or adverse reactions to therapy. Since 2020, subcutaneous infliximab (IFX-SC) has been available for treating CD patients, characterized by its stable and high trough level (TL) concentration in blood. It is possible that one consequence of this property of IFX-SC is its lower rate of immunogenicity. We present a prospective study of patients diagnosed with CD with severe to refractory courses, treated with IFX-SC. The aim of the study was to monitor the immunogenicity of IFX-SC, including the dynamics of TL and anti-drug antibodies (anti-IFX). The dynamics of clinical, imaging, and laboratory markers of CD over one year of monitoring and treatment are described. Materials and methods: The study included 23 patients diagnosed with CD who had failed 2 to 6 previous lines of biological therapy, one of which was intravenous infliximab (IFX-IV). Patients were divided into two arms of induction therapy based on the presence of anti-IFX. Maintenance therapy consisted of 120 mg s.c. every 14 days, and intensification was 240 mg s.c. every 14 days if necessary. Patients were monitored at weeks W0, W4, W14, W30, and W52, recording Harvey-Bradshaw Index (HBI), serum C-reactive protein (CRP), fecal calprotectin (FC) concentrations, drug trough levels (TL IFX) and serum anti-drug antibodies (anti-IFX). Endoscopic and ultrasonographic disease scores (SES-CD and IUS) were determined, and HLA DQA1*05 haplotype was examined in all patients. Data were analyzed using MedCalc® Statistical Software with non-parametric statistical methods and binary logistic regression. Results: 52-week persistence on IFX-SC treatment was recorded in 13 out of 23 patients (56.5%), with a significant decrease in all monitored clinical, imaging, and laboratory markers of CD activity. During the therapy, 8 out of 16 initially anti-IFX positive individuals seroconverted to negative anti-IFX (50%). None of the patients treated with IFX-SC in W52 needed concomitant immunomodulator treatment. No new sensitization to infliximab was recorded in the cohort during the 52-week therapy. Conclusion: The subcutaneous route of infliximab administration may be a suitable and successful solution in situations where reinduction of infliximab therapy is desired, including patients with the presence of neutralizing antibodies against the drug.
1. vydání 46 stran : barevné ilustrace ; 21 cm
Brožura a příručka, která se zaměřuje na zvládání akutních stavů spojených s idiopatickými střevními záněty. Určeno široké veřejnosti.
- MeSH
- idiopatické střevní záněty * MeSH
- náhlé příhody MeSH
- Publikační typ
- populární práce MeSH
- příručky MeSH
- Konspekt
- Patologie. Klinická medicína
- NLK Obory
- gastroenterologie
- zdravotní výchova
- NLK Publikační typ
- brožury
Úvod: Převod biologické léčby (switch) z originálního na biosimilární infliximab je prokazatelně efektivním a bezpečným postupem. Méně informací je v klinické praxi o switchi z jednoho biosimilárního léčiva na jiný. Cíl: Prospektivní, observační studie provedená v jednom terciálním IBD centru v letech 2021 a 2022 se zaměřila na posouzení účinnosti a bezpečnosti léčby po převedení z jednoho biosimilárního léčiva (CT-P13) na jiný biosimilární infliximab SB-2 u nemocných s idiopatickými střevními záněty. Metodika: Do sledování bylo zařazeno celkem 287 nemocných s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou, kteří byli v průměru 6 měsíců před ne-medicínským switchem v klinické a laboratorní remisi onemocnění. Výsledky: V průběhu 13 měsíců po provedené změně léčby bylo zjištěno, že perzistence na léčbě po switch na biosimilární infliximab SB-2 byla 86,4 % a nedošlo k významnějším změnám v klinických ani biologických parametrech aktivity IBD. Předčasně muselo po provedení switche ukončit léčbu 39 nemocných (13,9 %), a to pro ztrátu účinnosti, vznik vedlejších efektů terapie nebo pro ztrátu sledování. Nebyly zjištěny vyšší projevy imunogenicity léčby po provedené změně léčby z infliximabu CT-P13 na infliximab SB-2. Závěr: Ne-medicínský switch biologické léčby z jednoho (CT-P13) na jiný biosimilární infliximab (SB-2) není spojen s vyšším rizikem destabilizace IBD nebo s vyšším rizikem imunogenicity.
Introduction: Therapeutical switch from originator to biosimilar infliximab has been proved as effective and safety procedure. We have a few information about non-medical swich from one biosimilar to the another biosimilar infiximab. Aim: This is a prospective observational study from one tercial IBD center, performed in 2021 and 2022 which was focused on efficacy and safety after switch from infliximab CT-P13 to infliximab SB-2 in patients with IBD. Methods: The cohort group comprised with 287 patients with IBD who have been consecutively treated with infliximab CT-P13 and they were switched to infliximab SB-2. All the re cruited patients were in clinical and biological sustained remission at mean for 6 months before the switch. Results: We proved that persistence on infliximab SB-2 therapy after the switch was 86.4% of treated patients, no significant changes in clinical inflammatory activities and biological parameters have been detected after the switch. The therapy termination due to side effects or loss of response in 39 patients (13.9%) has been detected due to lost of clinical response, side effects or lost of follow-up. No higher immunogenicity after the switch was found. Conclusion: Non-medical switch from one biosimilar infliximab (CT-P13) to another one (SB-2) was not associated with higher risks of disease destabilisation or immunogenicity.
BACKGROUND: A subcutaneous formulation of infliximab (IFX-SC) approved to treat patients with inflammatory bowel disease may offer improved efficacy versus intravenous infliximab. METHODS: Patients with refractory Crohn's disease (CD, n = 32) previously treated unsuccessfully with at least 2 biologics were treated with IFX-SC and followed from baseline at Week 0 (W0) to Week 30 (W30). The study's primary endpoint was the treatment's persistence at W30, while secondary goals included the analysis of serum infliximab trough levels (TL IFX), dynamics of anti-IFX antibodies (ATIs), and clinical, serum and fecal markers of CD activity during IFX-SC treatment. RESULTS: Midterm treatment persistence with the continuation of treatment after W30 was 53%. TL IFX median values showed rapid, significant upward dynamics and exceeded 15.5 μg/mL at W30, whereas median ATI levels significantly declined. Among ATI-negative patients at W0 (n = 15), only one showed IFX immunogenicity with newly developed ATIs at W30. Among ATI-positive patients at W0, ATI seroconversion from ATI-positive to ATI-negative status was observed in 10 of 17 patients (58.8%). Patients who had continued IFX-SC treatment at W30 showed significant decreases in C-reactive protein (P = .0341), fecal calprotectin (P = .0002), and Harvey-Bradshaw index (P = .0029) since W0. CONCLUSIONS: Patients with refractory CD previously treated with at least 2 biologics exhibited clinically relevant improvement with IFX-SC, which showed less immunogenic potential than IFX-IV and highly stable TL IFX.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND AND AIMS: Knowledge on the immunogenicity of anti-SARS-CoV-2 vaccines in inflammatory bowel disease [IBD] patients is limited. Therefore, SARS-CoV-2-specific T-cell responses and antibodies were analysed in 60 IBD vaccine recipients and 30 controls. METHODS: SARS-CoV-2 IgG antibodies against the viral spike protein were measured at baseline and at 8 and 26 weeks after the second vaccine dose. SARS-CoV-2 IgG antibodies against the nucleocapsid antigens were measured at week 26. A SARS-CoV-2 interferon-gamma released assay [IGRA] was performed in all vaccinees at week 26. RESULTS: At weeks 0 and 8, no differences were found in anti-spike antibodies between cohorts. At week 26, the decrease in antibody levels was more significant in the IBD cohort compared to the healthy cohort, and anti-nucleocapsid antibodies were not detected in either group. At week 26, 16 of 90 [18%] vaccinated individuals had a negative IGRA test result, seven of 90 [8%] were borderline and 67 [74%] had a positive IGRA result; 22 of the 23 individuals with negative or borderline IGRA results belonged to the IBD cohort. However, the overall functional ability of T-lymphocytes to produce interferon-gamma after the unspecific mitogen stimulation was lower in IBD patients. In vaccinated individuals with low or borderline IGRA, treatment with tumour necrosis factor-alpha inhibitors was the most frequent. In individuals with a significant drop in anti-spike antibody levels, plasmatic interferon-gamma concentrations after the specific SARS-CoV-2 stimulation were also insufficient. CONCLUSIONS: Simple humoral and cellular post-vaccination monitoring is advisable in IBD patients so that repeated vaccine doses may be scheduled.
- MeSH
- COVID-19 * prevence a kontrola MeSH
- humorální imunita MeSH
- idiopatické střevní záněty * farmakoterapie MeSH
- imunoglobulin G MeSH
- interferon gama MeSH
- lidé MeSH
- protilátky virové MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- vakcinace MeSH
- vakcíny proti COVID-19 MeSH
- virové vakcíny * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
BACKGROUND: Patients with inflammatory bowel disease (IBD) on immune-modifying treatment could be at an increased risk for severe coronavirus disease 2019 (COVID-19); thus, data on the efficacy and safety of severe acute respiratory syndrome coronavirus-2 (SARS-CoV-2) vaccines are essential. We conducted a prospective study of IBD patients vaccinated with BNT162b2, CX-024414, and ChAdOx1 nCoV-19 vaccines. The aim was to evaluate the rate and magnitude of seroconversion, assess the effect of different immune-modifying treatment modalities on the magnitude of anti-SARS-CoV-2 IgG antibody levels, and analyze the impact of anti-SARS-CoV-2 vaccination on the inflammatory biomarkers of IBD. METHODS: The study included 602 IBD patients and 168 immunocompetent health care workers serving as controls. Serum anti-SARS-CoV-2 IgG antibodies were measured by chemiluminescent microparticle immunoassay before the vaccination and 8 weeks after the vaccination. RESULTS: Of IBD patients, 82.2% were receiving biological treatment: most of them were treated with antitumor necrosis factor (TNF)-α inhibitors (48.5%), and just under half of them were treated with concomitant thiopurines or methotrexate, followed by vedolizumab (18.6%) and ustekinumab (15.1%). Only 8.1% of patients were on 5-aminosalicylates, and a minority (2.2%) were treatment-free. The postvaccine seropositivity rate among IBD patients and controls was 97.8% vs 100%. Median anti-SARS-CoV-2 IgG levels were lower among IBD recipients of ChAdOx1 nCoV-19 compared with 2 other vaccines (P < .0001) and control ChAdOx1 nCoV-19 recipients (P = .01). No correlation was found between serum trough levels and anti-SARS-CoV-2 IgG concentrations for any of the biological drugs used. The TNF-α inhibitors with concomitant immunosuppressive treatment but no other treatment modalities were associated with a lower postvaccination antibody response (P < .0001). When evaluating the laboratory activity of IBD by C-reactive protein and fecal calprotectin levels, no significant differences were found before the vaccination and 8 weeks after its completion. CONCLUSIONS: Our findings warrant particular attention to the anti-SARS-CoV-2 vaccination of IBD patients treated with TNF-α inhibitors with concomitant immunomodulators and show the priority of mRNA vaccines in this specific group of patients.
- MeSH
- C-reaktivní protein metabolismus MeSH
- ChAdOx1 nCoV-19 MeSH
- COVID-19 * prevence a kontrola MeSH
- idiopatické střevní záněty * farmakoterapie MeSH
- imunoglobulin G MeSH
- leukocytární L1-antigenní komplex MeSH
- lidé MeSH
- methotrexát MeSH
- prospektivní studie MeSH
- protilátky virové MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- TNF-alfa metabolismus MeSH
- tvorba protilátek MeSH
- ustekinumab MeSH
- vakcína BNT162 MeSH
- vakcinace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Cíle studie: Originální adalimumab je zavedenou terapií Crohnovy nemoci, biosimilární adalimumab SB-5 se ukázal být v krátkodobé 10týdenní studii stejně efektivní a bezpečný jako originální produkt. Cílem studie bylo porovnat účinnost a bezpečnost léčby biosimilárním adalimumabem SB-5 po převedení z originálního léčiva v dlouhodobém sledování trvajícím 104 týdnů. Metody: Observační a retrospektivní analýza nemocných s Crohnovou chorobou, starších 18 let, kteří byli léčeni v Klinickém centru ISCARE a.s. a jejichž data o efektivitě a bezpečnosti léčby byla uvedena v CREdIT registru. Primárním cílem bylo zjištění klinické efektivity léčby biosimilárním adalimumabem SB-5 a originálním adalimumabem vyjádřené pomocí Hervey-Bradshowa indexu v týdnu 52. Sekundárními cíli bylo zjištění hodnot CRP, fekálního kalprotektinu a plazmatické hladiny adalimumabu v týdnech 10, 26, 52, 78 a 104 a výskyt nežádoucích účinků a perzistence na léčbě. K lepšímu posouzení efektů léčby byly vytvořeny dvě kohorty pacientů na základě „propensity score matching“ pro pohlaví, věk, lokalizaci nemoci a aktivitu choroby. Výsledky: Celkem 54 pacientů v každé kohortě bylo spárováno podle uvedených kritérií. V týdnu 52 byla průměrná hodnota HB skóre v kohortě léčené originálním adalimumabem 3,2; v kohortě na biosimilárním adalimumabu SB-5 4,0 [rozdíl (95% CI) –0,78 (–2,8; 1,3)]. Podobně klinicky nevýznamné rozdíly byly zjištěny v hodnotách C-reaktivního proteinu (CRP), fekálního kalprotektinu a v průměrné údolní koncentraci adalimumabu mezi oběma kohortami v týdnu 52. Kaplan-Meierova analýza potvrdila v týdnu 52 významně lepší perzistenci na léčbě u originálního přípravku v porovnání s biosimilárním adalimumabem SB-5 0,870 (0,785–0,965) vs. 0,648 (0,533–0,789). Závěr: Dlouhodobé výsledky nemedicínsky indukovaného „switche“ z originálního na biosimilární adalimumab SB-5 potvrdily stejnou terapeutickou efektivitu biosimilárního adalimumabu SB-5 vyjádřenou podobně kontrolovanou klinickou aktivitou Crohnovy nemoci, biologickými parametry a farmakokinetickým profilem v týdnu 52 a v týdnu 104, jako měl originální adlimumab. Byla zjištěna nižší perzistence na léčbě u biosimilárního adlaimumabu SB-5.
Background and aims: Originator-adalimumab, an established treatment for patients with Crohn‘s disease (CD) showed no difference in efficacy or adverse events vs the adalimumab biosimilar SB5 (SB5-adalimumab) over 10 weeks of treatment. To understand the long-term efficacy of SB5-adalimumab in CD, patients who switched from originator-adalimumab to SB5-adalimumab were compared to a cohort who remained on originator-adalimumab over a follow up of 104 weeks. Methods: In this analysis, data on patients ≥ 18 years and diagnosed with CD treated at the IBD ISCARE centre were collected prospectively between July 2018 and January 2021. Clinical disease activity as measured by Harvey-Bradshaw index (HBI) at Week 52 was the primary outcome, while C-reactive protein (CRP), faecal calprotectin (FC), adalimumab trough levels in Weeks 10, 26, 52, 78, and 104, adverse events leading to therapy withdrawal, and persistence on treatment were secondary outcomes. To ensure comparable treatment cohorts, patients were propensity score matched (PSM) for age, gender, diagnosis, and disease activity. Results: A total of 54 patients were matched according to the given criteria in each group. At Week 52, the mean [SD] HBI score was 3.2 (2.5) in the originator-adalimumab group and 4.0 (3.6) in SB5-adalimumab patients (difference [95% CI] –0.78 [–2.8, 1.3]). Similarly, no clinically significant differences in CRP, FC, or trough levels were noted between originator-adalimumab and SB5-adalimumab cohorts through Week 52. The Kaplan-Meier estimates (95% CI) of patients remaining on treatment for the originator-adalimumab vs SB5-adalimumab cohorts were 0.870 (0.785–0.965) vs 0.648 (0.533–0.789) at Week 52. Conclusions: These long-term study results in CD patients after a non-medical switch from originator-adalimumab to SB5-adalimumab showed that the biosimilar SB5 had similar therapeutic effects as originator-adalimumab in terms of clinical disease activity, biological parameters, and pharmacokinetics profile at the primary endpoint of 52 weeks, as well as 104 weeks. Differences in persistence were not clinically driven. Persistence on treatment was lower in patients treated with biosimilar adalimumab SB-5.
- Klíčová slova
- bioimilární adalimumab SB-5,
- MeSH
- adalimumab terapeutické užití MeSH
- biologická terapie metody MeSH
- biosimilární léčivé přípravky * terapeutické užití MeSH
- Crohnova nemoc * farmakoterapie MeSH
- idiopatické střevní záněty * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Sideropenie a sideropenní anémie postihují nejméně polovinu pacientů trpících Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Adekvátní substituce perorálním železem je součástí všeobecně akceptovaných doporučení u těchto nemocných. Nesnášenlivost a výskyt nežádoucích účinků při substituci perorálními preparáty obsahujícími anorganické železo je u nemocných s idiopatickými střevními záněty (IBD – inflammatory bowel disease) relativně častá. Metodika a výsledky: Soubor 43 pacientů s IBD ve fázi remise, trpících sideropenií (feritin < 30 µg/l) nebo lehkou sideropenní anémií (Hb 100–120, resp. 130 g/l). Pacienti užívali GlobiFer®forte s obsahem hemového i minerálního železa po dobu 12 týdnů. Medián koncentrace hemoglobinu se signifikantně zvýšil v porovnání s výchozí hodnotou 123,5 g/l v týdnu 0 na 133,5 g/l v týdnu 12 (p = 0,004) a medián středního objemu erytrocytu se zvýšil z 85,2 fL v týdnu 0 na 87,3 fL v týdnu 12 (p = 0,05). Výskyt mírných nežádoucích účinků byl zaznamenán pouze u jediného pacienta. Závěr: Hemové železo v preparátu GlobiFer®forte je velmi dobře snášeno IBD pacienty a vede k úpravě sideropenie nebo lehké sideropenní anémie.
Introduction: Sideropenia and sideropenic anemia occurring in more than a half of patients suffering from inflammatory bowel disease (IBD). The efficacy in replenishing of the iron storage or therapy of sideropenic anemia is part of the national guidelines for IBD population. Unfortunately, in IBD patients, therapy with inorganic iron preparations is associated with intolerance or side effects which occurred relatively often. Methods and results: A cohort of 43 IBD patients without inflammatory activity (31 with Crohn's disease and 12 with ulcerative colitis) with sideropenia (ferritin level < 30 µg /L) or mild sideropenic anemia (hemoglobin 100 g/L - 120 g/L) were recruited for 12 weeks therapy with GlobiFer® forte tablet containing heme iron and also inorganic iron. The median hemoglobin concentration significantly increased from week 0 to week 12 (123.5 g/L to 133.5 g/L) (P = 0.004) and median mean red cell corpuscular volume changed from 85.2 fL at week 0 to 87.3 fL at week 12 (P = 0.05). GlobiFer®forte was very well tolerated and side effects occurred only in one patient. Conclusion: The heme iron which is part of GlobiFer®forte was very well tolerated and this therapy led to the normalization of hemoglobin concentration and mean red cell volume at the end of the therapy.
Naše práce se věnuje porovnání klinické účinnosti a bezpečnosti biosimilárního adalimumabu FKB327 (Hulio®) s originálním adalimumabem (Humira®). Celkem 62 nemocných (35 léčených FKB327 a 27 léčených originálním adalimumabem) bylo sledováno po dobu 14 týdnů. U nemocných v obou skupinách došlo k poklesu zánětlivých parametrů (C-reaktivní protein, fekální kalprotektin) a klinické aktivity nemoci (Harveyův-Bradshawův index) bez statisticky významného rozdílu mezi biosimilárním a originálním adalimumabem. Počet významných infekcí, které vedly k předčasnému ukončení léčby, byl nízký a srovnatelný v obou skupinách pacientů (kohorta FKB327 - 5,7 %, kontrolní skupina - 3,7 %).
Aim of our study was to compare clinical efficacy and safety of biosimilar adalimumab FKB327 (Hulio®) with the original (Humira®). In total, 62 patients (35 treated with FKB327 and 27 treated with originál adalimumab) were followed for the period of 14 weeks. In both groups, we observed decrease of inflammatory parameters (C-reactive protein, fecal calprotectin) and clinical activity (Harvey-Bradshaw index) without a statistically significant difference between biosimilar and original adalimumab. The proportion of patients in which clinically significant infections led to an early treatment withdrawal was low and similar in both groups (FKB327 - 5.7%, original adalimumab - 3.7%).
- Klíčová slova
- Harveyův-Bradshawův index, FKB327, fekální kalprotein,
- MeSH
- adalimumab terapeutické užití MeSH
- biologická terapie MeSH
- biologické markery analýza MeSH
- biosimilární léčivé přípravky * terapeutické užití MeSH
- C-reaktivní protein analýza MeSH
- idiopatické střevní záněty * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- pilotní projekty MeSH
- registrace MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- klinická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Biologické léčivé přípravky (biologika, biologická léčiva) jsou nepostradatelnými léky při terapii chronických imunopatologických chorob s těžkým průběhem, a to zejména při neúčinnosti či intoleranci konvenčních léčebných postupů. Představují však velkou ekonomickou zátěž pro zdravotnický systém. Biosimilární léčiva, jako léky strukturálně velmi podobné a zároveň cenově mnohem dostupnější než originální léčiva, přispívají k udržitelnosti nákladů na zdravotní péči a zároveň omezují nerovnost v přístupu pacientů k této vysoce účinné léčbě. Článek shrnuje význam biosimilárních léčivých přípravků s důrazem na nově dostupný biosimilární adalimumab a na jeho využití u idiopatických střevních zánětů.
Biological agents (biologicals) are an invaluable resource in the treatment of patients with severe immunopathological diseases, especially non-responsive or intolerant to conventional therapies. However, they represent a significant economic burden to healthcare systems. Since biosimilars are similar and more affordable versions of original drugs, they are expected to contribute to healthcare system sustainability and reduce inequities in treatment access. The current article summarizes the importance of biosimilars, with an emphasis on newly available biosimilar adalimumab and its use in inflammatory bowel disease.
- MeSH
- adalimumab * farmakologie terapeutické užití MeSH
- biosimilární léčivé přípravky MeSH
- idiopatické střevní záněty farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
