Lupénka je chronické geneticky podmíněné imunologicky zprostředkované zánětlivé onemocnění spojené se systémovými komorbiditami. U mírné formy lupénky se obvykle doporučuje lokální terapie a fototerapie. Pokud tato léčba není účinná, není tolerována, nebo je kontraindikována, stejně jako u pacientů s těžkým onemocněním nebo výrazně sníženou kvalitou života, je předepsána systémová terapie. Klinicky je důležité zvážit potenciální rizika nežádoucích účinků spojená s dlouhodobým užíváním syntetických perorálních a biologických systémových terapií. Cílem této práce je shrnout profil nežádoucích účinků hlášených v souvislosti s léčbou lupénky.
Psoriasis is a chronic genetically determined immunologically mediated inflammatory condition associated with systemic comorbidities. Local therapy and phototherapy is usually recommended for mild psoriasis. When this treatment is not effective, not tolerated or contraindicated, as well as in patients with severe disease or significantly decreased quality of life the systemic therapy is prescribed. It is clinically important to consider the potential adverse events risks associated with the long-term use of synthetic oral and biological systemic therapies. The aim of this paper is to summarize profil of adverse events reported in context of psoriasis treatment
- MeSH
- acitretin škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- biologická terapie metody škodlivé účinky MeSH
- cyklosporin aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- dermatologické látky * aplikace a dávkování farmakologie klasifikace škodlivé účinky MeSH
- inhibitory TNF aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- interleukin-17 antagonisté a inhibitory MeSH
- interleukin-23 antagonisté a inhibitory MeSH
- lidé MeSH
- methotrexát aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- monoklonální protilátky aplikace a dávkování farmakologie klasifikace škodlivé účinky MeSH
- psoriáza * farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: U idiopatické retroperitoneální fibrózy dominuje zavzetí ureterů do retroperitoneální fibrotické masy (zejména ve střední části ureterů), což vede k rozvoji (dolicho-) megaureterů s následnou progredující renální insuficiencí. Levá strana bývá postižena dříve. Řešením je ovlivnění etiopatogeneze onemocnění (zejména kortikoidní léčba) a derivace horních cest močových. Je možné provést buď trvalý stenting obou ureterů se všemi svými nevýhodami, či jejich deliberaci, která se historicky prováděla otevřeně ze střední laparotomie, nověji miniinvazivně. V práci hodnotíme výsledky miniinvazivní (laparoskopické, resp. roboticky asistované) deliberace a prezentujeme video robotické varianty. Soubor: V období 2001–2024 bylo k oboustranné deliberaci indikováno devět nemocných – tři muži (33 %) a šest žen; průměrný věk 58,5 ± 6,9 (48,8–69,6) roků; body mass index (BMI) 28,9 ± 5,8 (19,5–38,1). První čtyři řešení laparoskopicky, pět poté roboticky asistovaně. U dvou (22,2 %) nemocných nebylo možno uretery z těžkých fibrotických změn uvolnit (jeden z laparoskopie ponechán na stentech, druhý řešený roboticky asistovaně, provedena otevřená nefrektomie u ledviny s 8,6 % funkce a otevřená druhostranná deliberace – ze střední laparotomie). Doba operace obou stran (bez otevřeného výkonu) byla 154,0 ± 33,5 (100–201) min. Video: Ukazuje deliberaci obou ureterů roboticky asistovaně. Je užit čtyřramenný systém da Vinci Xi, poloha na boku 70°. Začínáme postiženější levou stranou. S Veres jehlou vytvořeno kapnoperitoneum tlakem 12 mm Hg, pupkem zaveden asistentský port 11 mm, za kontroly zraku zavedeny čtyři robotické 8mm porty. Kamera 30°, ProGraspTM, bipolární grasper MarylandTM, monopolární nůžky. Otevřeno parakolicky peritoneum, nalezen ureter a deliberován od dolního pólu ledviny až pod ilické cévy. Pod deliberovaný močovod vloženo mediální peritoneum a fixováno k laterálnímu okraji stehem či Hem-o-lok® L klipy. Ponechán port v pupku, změněna poloha a identicky proveden výkon i vpravo. Dutina břišní nedrénována. Ureterální stenty odstraněny za 3–6 týdnů. Výsledky: U 8 nemocných, kde bylo možno uretery deliberovat (15 močovodů, z toho 1 otevřeně), je známo dlouhodobé sledování všech 15 močovodů, u nich není nutný další stenting ureterů, horní cesty močové jsou sonograficky bez dilatace a nedochází k rozvoji renální insuficience. Doba sledování je v průměru 63,9 ± 64,3 (1–158) měsíců. U 8 kombinováno s kortikoidní terapií, která vedla vždy k výrazné regresi fibrotických hmot. Závěr: Deliberace močovodů při morbus Ormond je proveditelná miniinvazivně (laparoskopicky či roboticky asistovaně) u 77,8 % s překvapivě dobrými dlouhodobými výsledky umožňujícími uchránit horní cesty močové a vyhnout se dlouhodobému stentingu (ve 100 %). Robotické variantě dáváme nyní jednoznačně přednost.
Introduction: In idiopathic retroperitoneal fibrosis, ureteral involvement of the retroperitoneal fibrotic mass (especially in the middle part of the ureters) dominates, leading to the development of (dolicho-) megaureters with subsequent progressive renal insufficiency. The left side tends to be affected earlier. The solution is to influence the etiopathogenesis of the disease (especially corticoid treatment) and diversion of the upper urinary tract. Either permanent stenting of both ureters with all its disadvantages or ureterolysis. Historically open via midline laparotomy, more recently minimally invasive. In this paper we evaluate the results of minimally invasive (laparoscopic or robotic assisted) ureterolysis. Abstract: Between 2001 and 2024, nine patients were indicated for bilateral ureterolysis. Three men (33%) and six women. Mean age 58.5±6.9 (48.8-69.6) years. Body mass index (BMI) 28.9±5.8 (19.5-38.1). First four laparoscopically, subsequent five robotic assisted. In two (22.2%) patients ureters could not be released from severe fibrotic changes (one laparoscopy left with stents, the other robotically assisted open nephrectomy in a kidney with 8.6% function and open secondary ureterolysis - via midline laparotomy). The bilateral operation time (without open surgery) was 154.0±33.5 (100-201) min. Video: Shows the robotic-assisted bilateral ureterolysis. The 4-arm daVinci Xi system is used, 70° lateral position. Starting with the more affected left side. With Veres needle, capnoperitonum pressure of 12 mmHg created, 11 mm assisted port inserted through umbilicus, four robotic 8mm introduced under visual control. Camera 30°, ProGraspTM, bipolar grasper MarylandTM, monopolar scissors. Paracolic peritoneum opened, ureter found and liberated from the lower pole of the kidney to below the iliac vessels. Medial peritoneum inserted under the deliberated ureter and fixed to the lateral margin with suture or Hem-o-lok® L clips. The port in the umbilicus was left, the position was changed and the procedure was performed identically on the right side. The abdominal cavity was not drained. Ureteral stents removed in 3-6 weeks. Results: In the eight patients where ureters could be liberated (15 ureters, 1 open), long-term follow-up is known for all 15 ureters, no further ureteral stenting is required, the upper urinary tract is sonographically free of dilatation and no renal insufficiency developed. The mean follow-up time is 63.9±64.3 (1-158) months. In eight cases, combined corticosteroid therapy always resulted in significant regression of fibrotic masses. Conclusion: Liberation of ureters in morbus Ormond is feasible minimally invasively (laparoscopically or robotically assisted) in 77.8% with surprisingly good long-term results allowing preservation of the upper urinary tract and avoiding long-term stenting (in 100%). The robotic option is now clearly preferred.
Bimekizumab je humanizovaná monoklonální protilátka (imunoglobulin typu G1, IgG1), která selektivně a silně inhibuje interleukin (IL) 17A i 17F a je účinnější při potlačování prozánětlivých cytokinů in vitro ve srovnání s inhibicí samotných IL-17A nebo IL-17F. Podle výsledků z klinických studií fáze III BE OPTIMAL a BE COMPLETE duální inhibice IL-17A a IL-17F bimekizumabem vede k většímu zlepšení kloubních a kožních výsledků ve srovnání s placebem u pacientů s aktivní psoriatickou artritidou naivních vůči biologickým chorobu modifikujícím lékům (biologic disease-modifying antirheumatic drugs, bDMARD) nebo s předchozí nedostatečnou odpovědí nebo na inhibici tumor nekrotizujícího faktoru (TNF) nebo s intolerancí inhibice TNF. Po 16 týdnech dosáhlo 50% zlepšení podle klasifikačních kritérií American College of Rheumatology (ACR50) více pacientů v léčebných skupinách než ve skupinách s placebem (44 % oproti 10 % ve studii BE OPTIMAL; 43 % oproti 7 % ve studii BE COMPLETE). Bezpečnostní profil bimekizumabu byl konzistentní s předchozími zprávami.
Bimekizumab is a humanized monoclonal IgG1 antibody that selectively and potently inhibits both interleukin (IL) 17A and 17F and is more effective at suppressing proinflammatory cytokines in vitro compared with inhibition of IL-17A or IL-17F alone. Dual inhibition of IL-17A and IL-17F with bimekizumab leads to superior improvements in joint and skin outcomes compared with placebo in patients with active psoriatic arthritis who are either naive to biologic disease-modifying antirheumatic drugs (bDMARD) or who have had a previous inadequate response or intolerance to TNF inhibition, according to results from the BE OPTIMAL and BE COMPLETE phase III clinical trials. At 16 weeks, more patients reached 50% improvement according to the American College of Rheumatology classification criteria (ACR50) response in the treatment groups than in the placebo groups (44 % versus 10 % for the BE OPTIMAL trial; 43 % versus 7 % for the BE COMPLETE trial). The safety profile of bimekizumab was consistent with previous reports.
- Klíčová slova
- studie BE OPTIMAL, bimekizumab, studie BE COMPLETE,
- MeSH
- humanizované monoklonální protilátky farmakologie terapeutické užití MeSH
- inhibitory TNF farmakologie terapeutické užití MeSH
- interleukin-17 * antagonisté a inhibitory farmakologie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- psoriatická artritida * diagnóza farmakoterapie imunologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Krystaly indukované artropatie vznikají ukládáním depozit krystalů v kloubních strukturách. Nejčastěji se v klinické praxi setkáváme s ukládáním krystalů urátu sodného, což je příčinou dnavé artritis. Dnavá artritis v dospělosti představuje jedno z nejčastějších zánětlivých kloubních postižení. Zejména pak v rozvinuté části světa, kde v posledních letech vidíme trend k nárůstu tohoto onemocnění. Hlavní rizikový faktor pro vznik dnavé artritis představuje hyperurikemie, tedy patologické zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi. Dnavá artritis ovlivňuje kvalitu života pacientů nejenom výraznou bolestivostí, ale i poměrně úzkým vztahem ke kardiovaskulárním komplikacím. V terapii využíváme jak farmakologické, tak nefarmakolo- gické postupy. Do komplexní terapie je nutno zahrnout i kontrolu systémových rizik choroby.
Crystal-induced arthropathy is caused by the deposition of crystal deposits in joint structures. Most often in clinical practice we encounter the deposition of sodium urate crystals, which is the cause of gouty arthritis. Gouty arthritis in adulthood is one of the most common inflammatory joint disorders. Especially in the developed part of the world, where in recent years we have seen a trend towards an increase in this disease. The main risk factor for the development of gouty arthritis is hyperuricemia, i.e. a pathological increase in the level of uric acid in the blood. Gouty arthritis affects the quality of life of patients not only by significant pain, but also by a relatively close relationship to cardiovascular complications. In therapy, we use both pharmacological and non-pharmacological procedures. Control of the systemic risks of the disease must also be included in the comprehensive therapy.
Cílem tohoto článku je shrnutí aktuálních poznatků o difúzní idiopatické skeletální hyperostóze (DISH). Jedná se o relativně časté onemocnění páteře u dospělé populace, které bývá přehlíženo nebo je zaměňováno za degenerativní postižení. Prevalence tohoto onemocnění vzrůstá s rostoucí četností metabolického syndromu a prodlužováním doby dožití. Postižení páteře může vést k útlaku okolních struktur, neurologickým symptomům a je predispozicí k frakturám.
The aim of this article is to summarize the current knowledge on diffuse idiopathic skeletal hyperostosis (DISH). It is a relatively common disease of the spine in the adult population, which is often overlooked or mistaken for a degenerative disease. The increasing prevalence of the disease in the population is related to the increasing incidence of metabolic syndrome and longer life expectancy. Spinal involvement can lead to compression of surrounding structures, neurological symptoms and vertebral fractures.
Certolizumab pegol je rekombinantní humanizovaný antigen vázající fragment imunoglobulinu vážící antigen (fragment antigen-binding, Fab) specifický pro lidský tumor nekrotizující faktor α. Fragment je konjugovaný na dvě molekuly poiyethyiengiykoiu. To je podkladem delšího biologického poločasu eliminace certolizumab pegolu (až 14 dní) a zvýšené penetrace do zanícené tkáně. Nepřítomnost oblasti Fc (fragment crystaiiizabie) naopak snižuje riziko vzniku na komplement dependentní cytotoxicity a protilátkově dependentní buněčně zprostředkované cytotoxicity, vyvolané právě přítomností fragmentů Fc. Jako součást registrační procedury byly předloženy tři základní klinické studie - RAPID 1 a 2 a FAST4WARD. V prvních dvou byla hodnocena účinnost a bezpečnost certolizumabu v léčbě revmatoidní artritidy v kombinaci s methotrexátem, ve studii FAST4WARD se hodnotila monoterapie ve srovnání s placebem. K dispozici jsou i výsledky klinických hodnocení provedených u časné revmatoidní artritidy (C-EARLY, C-OPERA). Pozitivní výsledky studie C-EARLY potvrdily důležitost velmi časné intervence co nejdříve po stanovení diagnózy revmatoidní artritidy, aby bylo možno dosáhnout remise (tu udržet) a zabránit progresi onemocnění.
Certolizumab pegol is a recombinant humanized antigen-binding fragment (Fab) specific for human tumor necrosis factor α. The fragment is conjugated to two polyethylene glycol molecules. This is the basis for the longer biological half-life of certolizumab pegol (up to 14 days) and increased penetration into inflamed tissue. The absence of the Fc (fragment crystallizable) region, on the other hand, reduces the risk of developing complement-dependent cytotoxicity and antibody-dependent cell-mediated cytotoxicity, caused by the presence of Fc fragments. Three basic clinical studies - RAPID 1 and 2 and FAST4WARD - were submitted as part of the registration procedure. The first two evaluated the efficacy and safety of certolizumab in the treatment of rheumatoid arthritis in combination with methotrexate, while the FAST4WARD study evaluated monotherapy compared to placebo. The results of clinical evaluations performed in early rheumatoid arthritis (C-EARLY, C-OPERA) are also available. The positive results of the C-EARLY study confirmed the importance of very early intervention as soon as possible after rheumatoid arthritis diagnosis in order to achieve and maintain remission and prevent disease progression.
- Klíčová slova
- studie RAPID1, studie FAST4WARD, studie RAPID2,
- MeSH
- certolizumab pegol * farmakokinetika farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- inhibitory TNF terapeutické užití MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- methotrexát terapeutické užití MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- revmatoidní artritida * farmakoterapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
