Ganglioneurom je vzácný, benigní, terminálně diferencovaný a pomalu rostoucí nádor autonomního nervového systému, který obvykle vzniká ze sympatických gangliových buněk. Většina z nich je asymptomatická a nachází se náhodně. Uvádíme poměrně vzácný případ ganglioneuromu zadního mediastina, který byl souběžně diagnostikován při vstupním zobrazovacím vyšetření 11leté dívky s akutní lymfoblastickou leukemií (ALL). Histopatologické a histochemické vyšetření bioptických vzorků potvrdily diagnózu ganglioneuromu. Vzhledem k asymptomatickému průběhu, bez propagace nádoru do páteřního kanálu byl zvolen neoperativní management sledováním pomocí zobrazovacích metod. Dívka s akutní leukemií je v celkové remisi, na udržovací léčbě podle protokolu AIEOP-BFM ALL 2017. Kontrolní vyšetření MR hrudníku po 10 měsících potvrdilo stacionární charakter GN bez progrese.

Ganglioneuroma is a rare, benign, terminally differentiated and slow-growing tumour of the autonomic nervous system, usually arising from sympathetic ganglion cells. Most are asymptomatic and found incidentally. We report a relatively rare case of a ganglioneuroma of the posterior mediastinum that was diagnosed simultaneously on initial imaging in an 11-year-old girl with acute lymphoblastic leukemia (ALL). Histopathological and histochemical examination of biopsy speci­mens confirmed the diagnosis of ganglioneuroma. Because of an asymptomatic course, without tumor propagation into the spinal canal, a non-operative mana­gement by imaging follow-up was chosen. The girl with acute leukemia is in complete remission, on maintenance treatment according to the AIEOP-BFM ALL 2017 protocol. The control chest MRI after 10 months confirmed the stationary character of GN without progression.

• MeSH
• akutní lymfatická leukemie * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• diagnostické zobrazování metody   MeSH
• dítě MeSH
• ganglioneurom * diagnostické zobrazování   diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• management nemoci MeSH
• nádory mediastina diagnóza   klasifikace   MeSH
• souběh chronických nemocí klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• amyotrofická laterální skleróza * etiologie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• parkinsonské poruchy * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• dopisy MeSH
• komentáře MeSH

Male breast cancer (mBC) is a rare cancer diagnosis that constitutes less than 1 % of all breast cancer cases globally. Genetic factors play an important role in the mBC risk. Germline pathogenic variants (PVs) in cancer predisposition genes could be identified in about 15 % of cases. We performed germline genetic testing in 248 Czech mBC patients and 3,626 non-cancer male controls using next-generation sequencing by the CZECANCA panel (226 genes). We identified 46/248 (18.5 %) carriers of PVs in the established mBC predisposition genes, primarily in BRCA2 (N = 34), less frequently in BRCA1 (N = 7) and PALB2 (N = 5). The presence of a PV in these genes significantly increased the mBC risk (OR 44.04; 5.82; and 8.26, respectively). Additionally, we identified 16 carriers of PVs in candidate mBC genes, but only PVs in CHEK2 were significantly associated with increased mBC risk (OR = 4.98). The significance of 26 germline alterations in 23/192 additionally analysed genes remained uncertain. The carriers of PVs in BRCA1 and CHEK2 were significantly younger (55.8 and 52.6 years, respectively) than non-carriers (64.8 years), and all carriers of PVs in the established genes had more frequently grade G3 tumours and positive family cancer history. Our study underscores the critical role of BRCA2 in mBC predisposition while also highlighting the potential contributions of additional genes that warrant further investigation. Moreover, it supports and justifies universal genetic testing for all mBC patients to generally improve early cancer detection and tailored treatment.

• MeSH
• checkpoint kinasa 2 genetika   MeSH
• dospělí MeSH
• genetická predispozice k nemoci * MeSH
• genetické testování MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu u mužů * genetika   MeSH
• protein BRCA1 genetika   MeSH
• protein BRCA2 genetika   MeSH
• senioři MeSH
• zárodečné mutace genetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

The term 'endemic parkinsonism' refers to diseases that manifest with a dominant parkinsonian syndrome, which can be typical or atypical, and are present only in a particular geographically defined location or population. Ten phenotypes of endemic parkinsonism are currently known: three in the Western Pacific region; two in the Asian-Oceanic region; one in the Caribbean islands of Guadeloupe and Martinique; and four in Europe. Some of these disease entities seem to be disappearing over time and therefore are probably triggered by unique environmental factors. By contrast, other types persist because they are exclusively genetically determined. Given the geographical clustering and potential overlap in biological and clinical features of these exceptionally interesting diseases, this Review provides a historical reference text and offers current perspectives on each of the 10 phenotypes of endemic parkinsonism. Knowledge obtained from the study of these disease entities supports the hypothesis that both genetic and environmental factors contribute to the development of neurodegenerative diseases, not only in endemic parkinsonism but also in general. At the same time, this understanding suggests useful directions for further research in this area.

• MeSH
• biologie MeSH
• fenotyp MeSH
• lidé MeSH
• parkinsonské poruchy * epidemiologie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH
• Guadeloupe MeSH

Úvod: Turnerův syndrom (TS) je spojen s řadou jasně definovaných kardiovaskulárních rizik v podobě vrozených srdečních vad a získaných kardiovaskulárních onemocnění. Nejednotné jsou údaje o arytmogenním potenciálu u nositelek TS, především ve výskytu maligních komorových arytmií na podkladě dlouhého intervalu QT. Cílem této práce bylo zhodnocení výskytu abnormalit EKG u pacientek s tímto syndromem. Metodika: Do studie bylo zařazeno 61 dívek a žen s TS, u kterých bylo provedeno kompletní kardiologické vyšetření včetně EKG a holterovské monitorace EKG. Na 12svodovém EKG byla hodnocena délka intervalu PR a QT, při holterovské monitoraci EKG průměrná tepová frekvence (TF) včetně z-score, přítomnost síňové/komorové extrasystolie a jiných arytmií. Interval QT byl korigován dle Bazetta a Hodgese a tyto hodnoty byly porovnány. Analyzována byla závislost parametrů na jednotlivých karyotypech. Výsledky: Medián intervalu PR byl 120 ms (průměr 118,4 ms), krátký interval PR byl identifikován u 13 % (8/61), žádná z pacientek neměla delta vlnu jako obraz preexcitace komor. Absolutní hodnota QT byla v mediánu 340 ms (průměr 336 ms). Interval QTc prodloužený nad 440 ms mělo 5 % (3/61) pacientek při užití korekce dle Bazetta a 3 % (2/61) při korekci dle Hodgese. Hodnota QTc dle Bazetta se významně lišila od QTc dle Hodgese (medián 410 ms, průměr 405 ms vs. medián 390 ms, průměr 390 ms; p < 0,001). Z holterovské monitorace byla TF za 24 hodin v mediánu 92/min (průměr 93,3/min). TF nad +2 z-score se potvrdila u 6,5 % (4/61) případů. U 48 % (29/61) pacientek byla zachycena síňová a u 25 % (15/61) komorová extrasystolie, četnější výskyt byl u monosomie 45,X na rozdíl od ostatních skupin karyotypů. Závažné arytmie nebyly identifikovány. Závěr: EKG změny jsou u nositelek TS srovnatelně četné jako v obecné populaci a jsou klinicky nevýznamné. Riziko maligních arytmií nebylo v této studii prokázáno. Pro hodnocení intervalu QTc u pacientek s TS je pravděpodobně vhodnější metoda dle Hodgese než běžně používaná Bazettova formule.

Introduction: Turner syndrome (TS) is associated with a range of distinct cardiovascular risks such as congenital heart disease and acquired cardiovascular disease. Data on arrhythmogenic potential in TS carriers are inconsistent, especially regarding the occurrence of malignant ventricular arrhythmias due to long QT interval. The aim of this study was to evaluate the prevalence of ECG abnormalities in patients with TS. Methods: 61 girls and women with TS syndrome were included in the study and underwent a cardiac examination including ECG and 24-hour ECG Holter monitoring. The 12-lead ECG was used to assess the length of PR and QT interval, the mean heart rate (HR) including z-score, presence of atrial/ventricular premature beats and other arrhythmias. QT interval was corrected according to Bazett and Hodges formulas, and both values were statistically compared. The relationship of parameters to individual karyotypes was analyzed. Results: Median PR interval was 120 ms (mean 118.4 ms), short PR interval was identified in 13% (8/61), none of the patients had delta wave as a manifestation of ventricular pre-excitation. Median of absolute QT values was 340 ms (mean 336 ms). QTc interval prolonged above 440 ms was observed in 5% (3/61) of patients using Bazett, and 3% (2/61) using Hodges formula. The QTc value according to Bazett significantly differed from the QTc according to Hodges (median 410 ms, mean 405 ms vs. median 390 ms, mean 390 ms; p <0.001). Regarding Holter monitoring, the median 24-hour HR was 92/min (mean 93.3/min). HR above +2 z-score was confirmed in 6.5% (4/61) of cases. Atrial and ventricular premature beats were detected in 48% (29/61) and 25% (15/61) of patients, respectively, with the highest frequency in monosomy 45.X. No clinically relevant arrhythmias were identified. Conclusions: ECG changes in TS individuals are as frequent as in the general population and are clinically insignificant. The increased risk of malignant arrhythmias was not demonstrated in this study. The Hodges formula seems to be more appropriate than the widely used Bazett formula for the evaluation of the QTc interval in TS patients.

• MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
• elektrokardiografie ambulantní metody   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• srdeční arytmie * etiologie   MeSH
• syndrom dlouhého QT etiologie   etiologie   MeSH
• Turnerův syndrom * genetika   komplikace   patologie   MeSH
• vrozené srdeční vady etiologie   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• lékařská genetika MeSH

• Konspekt
• Obecná genetika. Obecná cytogenetika. Evoluce
• Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
• NLK Obory
• genetika, lékařská genetika
• NLK Publikační typ
• učebnice vysokých škol
• kolektivní monografie

Ciele: Analýza prenatálnych vzoriek za obdobie 2015–2020. Porovnanie miery detekcie klinicky relevantných variant cytogenetickou analýzou karyotypu a cytogenomickými metódami MLPA (Multiplex Ligation-Depent Probe Amplification) a mikročipmi (CMA – chromosomal microarray). Súbor a metodika: Analyzovaných bolo 1 029 prenatálnych vzoriek cytogenetickým hodnotením karyotypu (n = 1 029), cytogenomickými metódami MLPA (n = 144) a CMA (n = 111). Všetky nebalansované zmeny boli potvrdené metódou MLPA alebo CMA. Výsledky: Z analyzovaného súboru plodov, po odčítaní aneuploidií – 107 (10,40 %, n = 1 029), bolo analýzou karyotypu zachytených 22 štruktúrnych aberácií (2,39 %, n = 922) – deväť nebalansovaných zmien (0,98 %), 10 balansovaných zmien (1,08 %), jeden prípad nejasnej mozaiky (0,09 %), jeden prípad prítomnosti marker chromozómu (0,09 %) a jeden prípad diskordancie pohlavia (0,09 %). U 255 vzoriek s fyziologickým karyotypom indikovaných k cytogenomickému vyšetreniu bolo zachytených celkom osem (7,21 %, n = 111) patologických variant metódou CMA. Metódou MLPA bolo z týchto ôsmich patogénnych variant zachytených päť (3,47 %, n = 144). Celkový záchyt patogénnych variant metódami MLPA a CMA vrátane konfirmačných vyšetrení patologického karyotypu je 14 (5,14 %) a 17 (6,25 %) (n = 272). Záchyt patologických variant v skupine s izolovanými poruchami bol nižší než v skupine s mnohopočetnými poruchami (5,08 vs. 21,42 %). Záver: Potvrdila sa vyššia úspešnosť záchytu patologických variant so zmenou v počte kópií, metódou CMA než MLPA.

Objective: Analysis of prenatal samples from 2015 to 2020. Comparison detection rates of clinically relevant variants by cytogenetic karyotype analysis and cytogenomic MLPA (Multiplex Ligation-Depent Probe Amplification) and microarray methods (CMA – chromosomal microarray). Material and method: 1,029 prenatal samples were analyzed by cytogenetic karyotyping (N = 1,029), cytogenomic methods – MLPA (N = 144) and CMA (N = 111). All unbalanced changes were confirmed by MLPA or CMA. Results: From the analyzed set of fetuses, after subtraction of aneuploidies – 107 (10.40%, N = 1,029), 22 structural aberrations (2.39%, N = 922) – nine unbalanced changes (0.98%), 10 balanced changes (1.08%), one case of unclear mosaicism (0.09%), one case of presence of a marker chromosome (0.09%) and one case of sex discordance (0.09%) – were detected by karyotype analysis. A total of eight (7.21%, N = 111) pathological variants were detected by CMA in 255 samples with physiological karyotype indicated for cytogenomic examination. Five (3.47%, N = 144) of eight pathogenic variants were detected by MLPA method. The total capture of pathogenic variants by MLPA and CMA methods was 14 (5.14%) and 17 (6.25%) (N = 272), including confirmatory pathological karyotype testing. Detection of pathological variants in the isolated disorders group was lower than in the multiple disorders group (5.08 vs. 21.42%). Conclusion: A higher success rate for the detection of pathological copy number variation variants by the microarray method than by the MLPA method was confirmed.

• MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• mikročipová analýza metody   MeSH
• mozaicismus MeSH
• multiplexová polymerázová řetězová reakce metody   MeSH
• plod MeSH
• prenatální diagnóza * MeSH
• těhotenství MeSH
• variabilita počtu kopií segmentů DNA MeSH
• vrozené vady * diagnóza   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Stanovisko podporují tyto odborné společnosti ČLS JEP Česká gastroenterologická společnost (ČGS) Společnost pro gastrointestinální onkologii (SGO) Česká chirurgická společnost (ČCHS) Česká onkologická společnost (ČOS) Český pankreatologický klub (ČPK). Terminologická poznámka Pojem surveillance (dohled) je v textu použit podle terminologického standardu používaného v České republice. V tomto smyslu nahrazuje termín screening (osob ve vysokém riziku), který se vyskytuje v některých anglických textech. Preambule Karcinom pankreatu (PC – pancreatic cancer) je závažné onemocnění s narůstající incidencí a vysokou letalitou. V posledních letech byly definovány skupiny osob se zvýšeným rizikem onemocnění a dále byly publikovány výsledky studií z expertních center, ukazující prodloužené dožití nemocných, u nichž byl PC diagnostikován v asymptomatickém stadiu. S vědomím rychlého vývoje znalostí v této oblasti si autoři textu kladou za cíl shrnout současnou úroveň poznání, definovat principy surveillance PC a přispět ke zvýšení úrovně péče o ohrožené osoby v České republice. Souhrn výstupů V rámci surveillance PC doporučujeme: 1. Neprovádět screening u osob s průměrným rizikem. 2. Dispenzarizovat osoby s vysokým rizikem. 3. Zařazovat pouze osoby poučené o výhodách a limitech surveillance, které jsou současně potenciálními kandidáty chirurgické léčby. 4. Používat metody EUS a MR/MRCP v jednoročních intervalech. 5. Za klinické cíle považovat prekancerózní léze, resekabilní a hraničně resekabilní PC (T1–3 a/nebo N0–2). 6. Vést registr zařazených osob.

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• plošný screening MeSH
• rizikové faktory MeSH
• surveillance populace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Život ohrožující kardiovaskulární komplikace (KV) signifikantně zkracují předpokládanou délku života u pacientek s Turnerovým syndromem (TS). Dosud nebyla jednoznačně definována genetická příčina KV onemocnění u TS. Cíle: Stanovení prevalence KV onemocnění u pacientek s Turnerovým syndromem rozdělených do podskupin dle cytogenetického nálezu; zhodnocení korelace KV rizika s karyotypem ze všech třech zárodečných listů; otestování hypotézy skrytého mozaicismu u TS. Metody: Do studie bude zahrnuto přibližně 100-150 pacientek s TS. Bude vyšetřen karyotyp ve všech třech zárodečných listech. Všechny nositelky TS podstoupí komplexní kardiologické vyšetření včetně magnetické rezonance (MRI) srdce. Závěr: Je pravděpodobné, že cytogenetické vyšetření hraje významnou roli při stratifikaci KV rizika u nositelek TS. Podrobné cytogenetické vyšetření spolu s MRI srdce by mohlo pomoci při identifikaci pacientek s nejvyšším KV rizikem a následně vést k individualizaci jejich kardiologického sledování.; Background: Life-threatening cardiovascular complications significantly reduce the life expectancy in patients with Turner syndrome (TS). The genetic basis of cardiovascular disease in TS has not been defined yet. Aims: To determine the prevalence of cardiovascular disease in different cytogenetic subgroups of TS; to find out which germ layer is the most appropriate for genetic prediction of the cardiovascular risk in TS; to test the hypothesis of hidden chromosomal mosaicism in all TS individuals. Methods: The study group will comprise of approximately 100 to 150 TS individuals. Karyotype in all three germ layers will be done. If TS diagnosed, all participants will undergo a complete cardiac examination including cardiac magnetic resonance imaging. Conclusion: It is suggested that the cytogenetic evaluation undoubtedly plays beside other risk factors an important role in cardiovascular risk stratification in TS. Such an approach may enable the identification of the highest risk patients and subsequent individualisation of their cardiovascular monitoring.

• MeSH
• bikuspidální aortální chlopeň MeSH
• disekce aorty MeSH
• kardiovaskulární nemoci epidemiologie   genetika   MeSH
• karyotyp MeSH
• karyotypizace MeSH
• koarktace aorty MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mozaicismus MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• srdce diagnostické zobrazování   MeSH
• Turnerův syndrom komplikace   MeSH
• zárodečné listy MeSH
• Check Tag
• ženské pohlaví MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• genetika, lékařská genetika
• kardiologie
• epidemiologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Cíl: Cílem studie byla analýza výsledků provádění screeningu vrozených vad (VV) a geneticky podmíněných onemocnění (GPO) plodu v Centru fetální medicíny (CFM) Porodnicko-gynekologické kliniky (PGK) Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL). Soubor a metodika: Prospektivní kohortová studie. V období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021 bylo provedeno celkem 14 160 zdravotních služeb u 4 916 těhotných žen. V rámci screeningu VV a GPO plodu byla u 501 těhotných žen zjištěna abnormalita vyžadující další klinický management, u 170 z nich byla diagnostikována VV plodu a ve 20 případech bylo při laboratorním genetickém vyšetření diagnostikováno i GPO. Všechny diagnostikované VV a GPO plodu byly odeslány/ hlášeny podle platné metodiky Národního zdravotního informačního systému (NZIS) do Národního registru reprodukčního zdraví (NRRZ) do Modulu VV. Výsledky: Zvýšené vypočtené individuální riziko geneticky podmíněného onemocnění plodu bylo diagnostikováno v I. trimestru těhotenství u 10,7 % plodů (319/ 2 968) a ve II. trimestru u 0,9 % plodů (27/ 2 948). Hodnota šíjového projasnění > 3,5 mm byla při ultrazvukovém vyšetření v I. trimestru těhotenství diagnostikována u 0,9 % plodů (26/ 2 968). V rámci screeningu VV a GPO plodu byla u 501 těhotných žen zjištěna abnormalita vyžadující další klinický management, u 72,1 % žen (361/ 501) bylo zvýšené riziko geneticky podmíněného onemocnění plodu a bylo indikováno diagnostické vyšetření z genetického materiálu plodu získaného invazivním odběrem choriových klků nebo plodové vody. Celkem 31,3 % z nich (113/ 361) invazivní výkon odmítlo a 2,5 % (9/ 361) se k plánovanému výkonu nedostavilo, invazivní výkon byl proveden u 66,2 % (239/ 361). Závěr: Porovnání výsledků provádění screeningu VV a GPO plodu v CFM PGK FNOL s jinými specializovanými pracovišti v ČR je v současné době obtížně proveditelné, ale informace z NRRZ by v budoucnu mohly objektivní a transparentní porovnání umožnit.

Objective: The aim of the study was to analyze the results of the screening for congenital defects (CD) and genetic diseases (GD) of the fetus in the Fetal Medicine Centre at the Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital in Olomouc. Materials and methods: Prospective cohort study. In the period from 1 January 2020 to 31 December 2021, a total of 14,460 health services were performed on 4,916 pregnant women. Within the screening of CD and GD of the fetus, 501 pregnant women were found to have an abnormality requiring further clinical management, 170 of them were diagnosed with a CD of the fetus and in 20 cases a GD of the fetus was diagnosed by a laboratory genetic examination. All diagnosed fetal CD and GD were sent/ reported according to the valid methodology of the National health information system (NHIS) to the National register of reproductive health (NRRH) to the CD Module. Results: An increased calculated individual risk of genetic fetal disease was diagnosed in the first trimester of pregnancy in 10.7% of fetuses (319/ 2,968), and in the second trimester in 0.9% of fetuses (27/ 2,948). Nuchal translucency (NT) > 3.5 mm was diagnosed in 0.9% of fetuses by ultrasound examination in the first trimester of pregnancy (26/ 2,968). In fetal CD and GD screening, 501 pregnant women were found to have an abnormality requiring further clinical management, 72.1% of women (361/ 501) had an increased risk of genetic fetal disease, and diagnostic examination of the fetal genetic material obtained by invasive procedure (chorionic villus sampling or amniocentesis) was indicated. A total of 31.3% of them (113/ 361) refused the invasive procedure and 2.5% (9/ 361) did not attend the planned procedure; the invasive procedure was performed in 66.2% (239/ 361). Conclusion: Comparing the results of CD and GD fetal screening in our medical facility with other specialized medical facilities in the Czech Republic is currently difficult to do, but information from the NRRH could allow objective and transparent comparisons in the future.

• MeSH
• genetické nemoci vrozené MeSH
• lidé MeSH
• prenatální diagnóza MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• vrozené vady * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH