BACKGROUND: Adrenaline-producing tumors are mostly characterized by a sudden release of catecholamines with episodic symptoms. Noradrenergic ones are usually less symptomatic and characterized by a continuous overproduction of catecholamines that are released into the bloodstream. Their effects on the cardiovascular system can thus be different. The aim of this study was to determine the prevalence of cardiovascular complications by catecholamine phenotype. METHODS: We retrospectively analyzed data on the prevalence of cardiovascular events in 341 consecutive patients with pheochromocytoma and paraganglioma treated from 1995 to 2023. Biochemical catecholamine phenotype was determined based on plasma or urinary catecholamines and metanephrines. RESULTS: According to the phenotype, 153 patients had noradrenergic pheochromocytoma and paraganglioma and 188 had adrenergic pheochromocytoma and paraganglioma. In the whole sample, the incidence of serious cardiovascular complications was 28% (95 patients), with no difference between the phenotypes or sexes. The noradrenergic phenotype had significantly more atherosclerotic complications (composite end point of type 1 myocardial infarction and symptomatic peripheral artery disease; odds ratio, 3.58 [95% CI, 1.59-8.83]; P=0.003), while the adrenergic phenotype more often had type 2 myocardial infarction and takotsubo-like cardiomyopathy (OR, 0.24 [95% CI, 0.09-0.57]; P=0.002). These changes remained even after adjustment for conventional risk factors of atherosclerosis. CONCLUSIONS: We found a 28% incidence of cardiovascular complications in a consecutive group of patients with pheochromocytoma and paraganglioma. Patients presenting with a noradrenergic phenotype have a higher incidence of atherosclerotic complications, while the adrenergic phenotype is associated with a higher incidence of acute myocardial damage due to takotsubo-like cardiomyopathy.

• MeSH
• adrenergní látky MeSH
• ateroskleróza * komplikace   MeSH
• fenotyp MeSH
• feochromocytom * diagnóza   MeSH
• infarkt myokardu * MeSH
• kardiomyopatie * MeSH
• katecholaminy MeSH
• lidé MeSH
• metanefrin MeSH
• nádory nadledvin * patologie   MeSH
• paragangliom * komplikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Adult and paediatric patients with pathogenic variants in the gene encoding succinate dehydrogenase (SDH) subunit B (SDHB) often have locally aggressive, recurrent or metastatic phaeochromocytomas and paragangliomas (PPGLs). Furthermore, SDHB PPGLs have the highest rates of disease-specific morbidity and mortality compared with other hereditary PPGLs. PPGLs with SDHB pathogenic variants are often less differentiated and do not produce substantial amounts of catecholamines (in some patients, they produce only dopamine) compared with other hereditary subtypes, which enables these tumours to grow subclinically for a long time. In addition, SDHB pathogenic variants support tumour growth through high levels of the oncometabolite succinate and other mechanisms related to cancer initiation and progression. As a result, pseudohypoxia and upregulation of genes related to the hypoxia signalling pathway occur, promoting the growth, migration, invasiveness and metastasis of cancer cells. These factors, along with a high rate of metastasis, support early surgical intervention and total resection of PPGLs, regardless of the tumour size. The treatment of metastases is challenging and relies on either local or systemic therapies, or sometimes both. This Consensus statement should help guide clinicians in the diagnosis and management of patients with SDHB PPGLs.

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• feochromocytom * genetika   terapie   diagnóza   MeSH
• lidé MeSH
• nádory nadledvin * genetika   terapie   diagnóza   MeSH
• paragangliom * genetika   terapie   MeSH
• sukcinátdehydrogenasa genetika   MeSH
• zárodečné mutace genetika   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Brožura a příručka, která obsahuje směrnice, které se zaměřují na diagnostiku a terapii arteriální hypertenzce. Určeno praktickým lékařům.

• MeSH
• hypertenze diagnóza   terapie   MeSH
• praktické lékařství MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• angiologie
• všeobecné lékařství
• NLK Publikační typ
• brožury

Cévní mozkové příhody (CMP) jsou jednou z nejčastějších kardiovaskulárních komplikací, přičemž arteriální hypertenze je považována za nejvýznamnější rizikový faktor. Odhaduje se, že více než 50 % CMP je způsobeno hypertenzí a vysoký krevní tlak sám o sobě zvyšuje riziko CMP3–4×! Hypertenze je navíc samostatným rizikovým faktorem pro vznik fibrilace síní. Následující stručný souhrn se zabývá přístupy k antihypertenzní léčbě u primární a sekundární prevence cévních mozkových příhod. Adekvátní kontrola hypertenze farmakologickou léčbou vede (kromě jiných benefitů) k významnému snížení rizika jak ischemických, tak i hemorhagických CMP. Časně zahájená antihypertenzní léčba zpomaluje i rozvoj kognitivních poruch. V textu jsou stručně sumarizovány současné přístupy k farmakologické antihypertenzní intervenci. Léčba hypertenze v akutní fázi CMP závisí na vyvolávající příčině, použité léčbě a časovém odstupu od vzniku symptomů. Podrobnosti přesahují rámec tohoto textu.

Strokes are among the most common cardiovascular complications, with arterial hypertension being considered the most significant risk factor. It is estimated that more than 50% of strokes are caused by hypertension, and high blood pressure alone increases the risk of stroke by 3-4 times! Furthermore, hypertension is an independent risk factor for the development of atrial fibrillation. The following brief summary addresses approaches to antihypertensive treatment in the primary and secondary prevention of strokes. Adequate control of hypertension through pharmacological treatment leads (among other benefits) to a significant reduction in the risk of both ischemic and hemorrhagic strokes. Early initiation of antihypertensive treatment also slows the progression of cognitive disorders. This text briefly summarizes current approaches to pharmacological antihypertensive intervention. The treatment of hypertension in the acute phase of a stroke depends on the underlying cause, the treatment used, and the time elapsed since the onset of symptoms. Details are beyond the scope of this text.

• MeSH
• antihypertenziva terapeutické užití   MeSH
• cévní mozková příhoda * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• hypertenze farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• primární prevence metody   MeSH
• rizikové faktory kardiovaskulárních chorob MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Objective Real-life management of patients with hypertension and chronic kidney disease (CKD) among European Society of Hypertension Excellence Centres (ESH-ECs) is unclear : we aimed to investigate it. Methods A survey was conducted in 2023. The questionnaire contained 64 questions asking ESH-ECs representatives to estimate how patients with CKD are managed. Results Overall, 88 ESH-ECS representatives from 27 countries participated. According to the responders, renin-angiotensin system (RAS) blockers, calcium-channel blockers and thiazides were often added when these medications were lacking in CKD patients, but physicians were more prone to initiate RAS blockers (90% [interquartile range: 70-95%]) than MRA (20% [10-30%]), SGLT2i (30% [20-50%]) or (GLP1-RA (10% [5-15%]). Despite treatment optimisation, 30% of responders indicated that hypertension remained uncontrolled (30% (15-40%) vs 18% [10%-25%]) in CKD and CKD patients, respectively). Hyperkalemia was the most frequent barrier to initiate RAS blockers, and dosage reduction was considered in 45% of responders when kalaemia was 5.5-5.9 mmol/L. Conclusions RAS blockers are initiated in most ESH-ECS in CKD patients, but MRA and SGLT2i initiations are less frequent. Hyperkalemia was the main barrier for initiation or adequate dosing of RAS blockade, and RAS blockers' dosage reduction was the usual management.

• MeSH
• antagonisté receptorů pro angiotenzin terapeutické užití   MeSH
• antihypertenziva terapeutické užití   MeSH
• blokátory kalciových kanálů terapeutické užití   MeSH
• chronická renální insuficience * komplikace   farmakoterapie   MeSH
• hypertenze * farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• společnosti lékařské MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

Text podává stručný přehled molekul/skupin látek s antihypertenzním působením v klinickém výzkumu. Zaměřuje se rovněž na novější substance s jinými indikacemi než je léčba arteriální hypertenze a současně antihypertenzním potenciálem. Stručný přehled zahrnuje následující skupiny látek: nová antidiabetika (glifloziny, GLP1 agonisty, duální agonisty GLP1 a GIP), AT1 blokátory + inhibitory neprilysinu (sacubitril valsartan), nesteroidní blokátory mineralokortikoidních receptorů, inhibitory aldosterone syntázy, blokátory endotelinových (ET) receptorů a malé interferující RNA molekuly (SiRNA) zilebesiran. Okrajově jsou zmíněny i další látky. Účinky nových substancí mají velký klinický potenciál, který je již v řadě případů potvrzován pozitivním ovlivněním kardiovaskulárního rizika/kardiovaskulárních komplikací.

Hypertenzí vyvolané orgánové poškození (HMOD) bývá časté nejen u pacientů s dlouhodobě nekompenzovanou hypertenzí, ale potenciálně i u nově diagnostikovaných hypertoniků. Cílem neintervenční prospektivní studie PROTECT uspořádané v ordinacích praktických lékařů bylo charakterizovat výskyt HMOD a podávaná antihypertenziva u pacientů s nekontrolovanou nebo nově diagnostikovanou hypertenzí v reálné praxi v České republice. Data pacientů byla zaznamenávána z jejich zdravotnické dokumentace po dobu přibližně 12 týdnů. Do studie PROTECT bylo celkem zařazeno 1428 pacientů ze 166 pracovišť praktických lékařů po celém území České republiky, z nichž 60 % mělo nedostatečně kontrolovanou hypertenzi, a ve 40 % se jednalo o nově diagnostikovaný vysoký krevní tlak. Ve skupině pacientů s nekontrolovanou hypertenzí do zařazení podstoupilo vyšetření ke stanovení HMOD 523 (61,2 %) pacientů, kdy HMOD bylo zjištěno u 262 (50,1 %). U nově diagnostikovaných pacientů bylo při zařazení vyšetření k dispozici u 265 (46,4 %) pacientů, přičemž HMOD bylo zjištěno u 121 (44,7 %). Výskyt HMOD je tak relativně vysoký nejen u nekontrolované, ale i u nově diagnostikované hypertenze. U nově diagnostikovaných hypertoniků došlo v průběhu projektu k posilování farmakologické léčby, nepochybné rezervy však existují u nekontrolované hypertenze. Pro klinickou praxi je tak důležitá nejen časná diagnostika hypertenze a HMOD, ale i adekvátní kontrola léčby.

OBJECTIVE: Real-life management of hypertensive patients with chronic kidney disease (CKD) is unclear. METHODS: A survey was conducted in 2023 by the European Society of Hypertension (ESH) to assess management of CKD patients referred to ESH-Hypertension Excellence Centres (ESH-ECs) at first referral visit. The questionnaire contained 64 questions with which ESH-ECs representatives were asked to estimate preexisting CKD management quality. RESULTS: Overall, 88 ESH-ECs from 27 countries participated (fully completed surveys: 66/88 [75.0%]). ESH-ECs reported that 28% (median, interquartile range: 15-50%) had preexisting CKD, with 10% of them (5-30%) previously referred to a nephrologist, while 30% (15-40%) had resistant hypertension. The reported rate of previous recent (<6 months) estimated glomerular filtration rate (eGFR) and urine albumin-creatinine ratio (UACR) testing were 80% (50-95%) and 30% (15-50%), respectively. The reported use of renin-angiotensin system blockers was 80% (70-90%). When a nephrologist was part of the ESH-EC teams the reported rates SGLT2 inhibitors (27.5% [20-40%] vs. 15% [10-25], P = 0.003), GLP1-RA (10% [10-20%] vs. 5% [5-10%], P = 0.003) and mineralocorticoid receptor antagonists (20% [10-30%] vs. 15% [10-20%], P = 0.05) use were greater as compared to ESH-ECs without nephrologist participation. The rate of reported resistant hypertension, recent eGFR and UACR results and management of CKD patients prior to referral varied widely across countries. CONCLUSIONS: Our estimation indicates deficits regarding CKD screening, use of nephroprotective drugs and referral to nephrologists before referral to ESH-ECs but results varied widely across countries. This information can be used to build specific programs to improve care in hypertensives with CKD.

• MeSH
• antihypertenziva terapeutické užití   MeSH
• chronická renální insuficience * komplikace   patofyziologie   MeSH
• hodnoty glomerulární filtrace MeSH
• hypertenze * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• konziliární vyšetření a konzultace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pilotní projekty MeSH
• plošný screening metody   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

BACKGROUND: Current guidelines and consensus documents recommend withdrawal of mineralocorticoid receptor antagonists (MRAs) before primary aldosteronism (PA) subtyping by adrenal vein sampling (AVS), but this practice can cause severe hypokalemia and uncontrolled high blood pressure. Our aim was to investigate if unilateral PA can be identified by AVS during MRA treatment. METHODS: We compared the rate of unilateral PA identification between patients with and without MRA treatment in large data sets of patients submitted to AVS while off renin-angiotensin system blockers and β-blockers. In sensitivity analyses, the between-group differences of lateralization index values after propensity score matching and the rate of unilateral PA identification in subgroups with undetectable (≤2 mUI/L), suppressed (<8.2 mUI/L), and unsuppressed (≥8.2 mUI/L) direct renin concentration levels were also evaluated. RESULTS: Plasma aldosterone concentration, direct renin concentration, and blood pressure values were similar in non-MRA-treated (n=779) and MRA-treated (n=61) patients with PA, but the latter required more antihypertensive agents (P=0.001) and showed a higher rate of adrenal nodules (82% versus 67%; P=0.022) and adrenalectomy (72% versus 54%; P=0.01). However, they exhibited no significant differences in commonly used AVS indices and the area under the receiving operating characteristic curve of lateralization index, both under unstimulated conditions and postcosyntropin. Several sensitivity analyses confirmed these results in propensity score matching adjusted models and in patients with undetectable, or suppressed or unsuppressed renin levels. CONCLUSIONS: At doses that controlled blood pressure and potassium levels, MRAs did not preclude the identification of unilateral PA at AVS. REGISTRATION: URL: https://www.clinicaltrials.gov; Unique identifier: NCT01234220.

• MeSH
• adrenalektomie metody   MeSH
• aldosteron krev   MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů * terapeutické užití   MeSH
• dospělí MeSH
• hyperaldosteronismus * krev   diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   MeSH
• krevní tlak fyziologie   účinky léků   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nadledviny * MeSH
• renin krev   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• tendenční skóre MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH