Národní program screeningu kolorektálního karcinomu (KRK) probíhá v České republice od roku 2000 a je příkladem mezioborové spolupráce. Podílí se na něm specialisté z oboru gastroenterologie, praktického lékařství, gynekologie a klinické biochemie. Program je založen na dvou základních metodách – screeningovém imunochemickém testu na okultní krvácení do stolice (iTOKS, FIT) a preventivní koloskopii (TOKS-pozitivní a screeningová koloskopie). O jeho efektivitě vypovídají vysoké počty zachycených kolorektálních prekancerózních a maligních lézí. V letech 2006–2023 bylo v rámci programu provedeno 531 362 preventivních koloskopií, diagnostikováno 202 575 pacientů s adenomy (38,1 %) a 14 473 s karcinomy (2,7 %). Kvalita programu je monitorována na základě indikátorů kvality, které jsou zaměřeny na organizaci (pokrytí cílové populace) i jednotlivé metody. Pokrytí screeningovými testy ve standardním dvouletém sledování se dlouhodobě pohybuje okolo 30 %, v roce 2023 činilo 30,0 % (s výjimkou let 2020 a 2021, kdy došlo k přechodnému poklesu pokrytí na 27 % z důvodu pandemie onemocnění covidem-19). Epidemiologické ukazatele ovlivňují i nescreeningové testy, pokrytí všemi relevantními metodami ve dvouletém intervalu činilo 37,5 % v roce 2023. Koloskopie je hodnocena šesti parametry (počet vyšetření, střevní očista, totální koloskopie, záchyt adenomů celkově, u žen a u mužů). Všechny tyto indikátory splňovalo v roce 2023 celkem 72 % center pro screeningovou koloskopii. Přístroje analyzující TOKS musejí nově procházet pravidelným externím hodnocením kvality (EHK). To by mělo vést také k optimalizaci pozitivity testů, která v roce 2023 dosahovala hodnoty 9,1 %. I díky programu screeningu KRK lze pozorovat příznivé epidemiologické trendy KRK, kdy v letech 2000–2022 došlo k poklesu incidence o 32,3 % a mortality o 47,8 %. Budoucnost programu spočívá v jeho dalším zefektivňování. Cílem je navýšení pokrytí cílové populace při udržení a dalším zvyšování kvality tak, aby byl program realizovatelný a průchodný.
The National Colorectal Cancer Screening Program has been conducted in the Czech Republic since 2000 and serves as an example of interdisciplinary collaboration. Specialists from gastroenterology, general practice, gynecology, and clinical biochemistry are involved in the program. It is based on two primary methods: the screening fecal immunochemical test for occult bleeding (iFOBT, FIT) and preventive colonoscopy (FOBT-positive colonoscopy and screening colonoscopy). The program‘s effectiveness is evidenced by the high number of detected colorectal precancerous and malignant lesions. Between 2006 and 2023, a total of 531,362 preventive colonoscopies were performed, diagnosing 202,575 patients with adenomas (38.1%) and 14,473 patients with cancers (2.7%). Program quality is monitored by indicators focused on both organization (target population coverage) and screening methods. Coverage with screening tests in a 2-year interval has consistently ranged around 30%, except between 2020 and 2021 during the COVID-19 pandemic (27%), reaching 30.0% in 2023. Non-screening tests also affect epidemiological indicators, with total coverage by all relevant methods in a 2-year interval in 2023 amounting to 37.5%. Colonoscopies are evaluated using six parameters (number of examinations, bowel preparation quality, total colonoscopies, and adenoma detection rate in total, in both women and men). In 2023, 72% of screening colonoscopy centers met all of these indicators. FOBT analyzers now must have the regular external quality assessment (EQA), which should help stabilize test positivity, standing at 9.1% in 2023. Thanks to the National Colorectal Cancer Screening Program, favorable epidemiological trends have been observed, with a 32.3% decrease in incidence and a 47.8% decrease in mortality between 2000 and 2022. The future of the program lies in its further optimization, with a goal of both increasing coverage of the target population by examination and quality improvement, ensuring the program’s feasibility and efficiency.
- MeSH
- incidence MeSH
- kolonoskopie MeSH
- kolorektální nádory * diagnóza mortalita prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- okultní krev MeSH
- plošný screening metody MeSH
- primární prevence MeSH
- řízení kvality MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Helicobacter pylori patří stále mezi celosvětově nejčastější bakteriální infekce, a to i přes pokles v posledních čtyřech dekádách (v současné době činí cca 40–50 %). Infekce je častější v rozvojových zemích ve srovnání se zeměmi vyspělými. Intenzivní výzkum této chronické infekce objasnil patogenezi řady chorob žaludku i onemocnění extragastrických, včetně karcinomu. Tento článek přináší přehled poznatků o roli Helicobacter pylori u různých maligních chorob žaludku. Chronická infekce Helicobacter pylori je etiologickým faktorem karcinomu žaludku distálně od kardie (non-cardia gastric cancer) a většiny případů žaludečního MALT-lymfomu nízkého stupně. Byla ale popsána inverzní asociace helikobakterové infekce s ostatními žaludečními malignitami, jako jsou karcinom kardie nebo vzácný hereditární syndrom GAPPS (gastric adenocarcinoma and proximal polyposis of the stomach). Dosud nebyla definitivně zodpovězena klíčová otázka, zda časná eradikace infekce Helicobacter pylori je účinnou prevencí vzniku karcinomu žaludku v budoucnosti. S jistou mírou spolehlivosti je možno konstatovat, že cílené vyšetřování a eradikace Helicobacter pylori snižuje incidenci a mortalitu karcinomu žaludku asijské populace. Tato zjištění dosud nelze beze zbytku aplikovat na populaci evropskou nebo americkou. Indikace eradikace Helicobacter pylori musí být zvažována uvážlivě, v souladu s principy personalizované medicíny.
Helicobacter pylori belongs to the most common bacterial infections worldwide; despite its decreasing prevalence during the past four decades (currently ~ 40–50%), it is more prevalent in developing countries compared to developed ones. Intensive research of chronic Helicobacter pylori infection clarified the pathogenesis of several gastric and extragastric diseases, including different cancers. This review pointed out the role of Helicobacter pylori in different gastric malignancies. Chronic Helicobacter pylori infection is an etiological factor in non--cardia gastric cancer and most cases of low-grade MALT lymphoma of the stomach. However, there is an inverse association of Helicobacter pylori infection with other gastric malignancies, like cardia gastric cancer or rare hereditary Gastric Adenocarcinoma and Proximal Polyposis of the Stomach syndrome (GAPPS). A crucial issue has not been definitely solved yet: whether early eradication of Helicobacter pylori could prevent sporadic gastric cancer in the future? There is moderate evidence that searching for and eradicating Helicobacter pylori reduces the incidence of gastric cancer and death from gastric cancer in healthy asymptomatic infected Asian individuals, although data cannot necessarily be extrapolated to European or US populations so far. Indication for the eradication of Helicobacter pylori must now be considered with caution, on an individual basis of personalized medicine.
- MeSH
- Helicobacter pylori * patogenita MeSH
- infekce vyvolané Helicobacter pylori epidemiologie farmakoterapie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- lymfom z B-buněk marginální zóny etiologie patologie MeSH
- nádory žaludku * etiologie patologie prevence a kontrola MeSH
- rizikové faktory MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Background/Objectives: Although the overall survival prognosis of patients in advanced stages of pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) is poor, typically ranging from days to months from diagnosis, there are rare cases of patients remaining in therapy for longer periods of time. Early estimations of survival prognosis would allow rational decisions on complex therapy interventions, including radical surgery and robust systemic therapy regimens. Understandably, there is great interest in finding prognostic markers that can be used for patient stratification. We determined the role of various KRAS mutations in the prognosis of PDAC patients using biopsy samples and circulating tumor DNA. Methods: A total of 118 patients with PDAC, clinically confirmed by endoscopic ultrasound-guided fine-needle aspiration biopsy (EUS-FNB), were included in the study. DNA was extracted from cytological slides following a standard cytology evaluation to ensure adequacy (viability and quantity) and to mark the tumor cell fraction. Circulating tumor DNA (ctDNA) was extracted from plasma samples of 45 patients in stage IV of the disease. KRAS mutations in exons 12 and 13 were detected by denaturing capillary electrophoresis (DCE), revealing a minute presence of mutation-specific heteroduplexes. Kaplan-Meier survival curves were calculated for individual KRAS mutation types. Results:KRAS mutations were detected in 90% of tissue (106/118) and 44% of plasma (20/45) samples. All mutations were localized at exon 2, codon 12, with G12D (GGT > GAT) being the most frequent at 44% (47/106) and 65% (13/20), followed by other types including G12V (GGT > GTT) at 31% (33/106) and 10% (2/20), G12R (GGT > CGT) at 17% (18/106) and 10% (2/20), G12C (GGT/TGT) at 5% (5/106) and 0% (0/20) and G12S (GGT/AGT) at 1% (1/106) and 5% (1/20) in tissue and plasma samples, respectively. Two patients had two mutations simultaneously (G12V + G12S and G12D + G12S) in both types of samples (2%, 2/106 and 10%, 2/20 in tissue and plasma samples, respectively). The median survival of patients with the G12D mutation in tissues was less than half that of other patients (median survival 101 days, 95% CI: 80-600 vs. 228 days, 95% CI: 184-602), with a statistically significant overall difference in survival (p = 0.0080, log-rank test), and furthermore it was less than that of all combined patients with other mutation types (101 days, 95% CI: 80-600 vs. 210 days, 95% CI: 161-602, p = 0.0166). For plasma samples, the survival of patients with this mutation was six times shorter than that of patients without the G12D mutation (27 days, 95% CI: 8-334 vs. 161 days, 95% CI: 107-536, p = 0.0200). In contrast, patients with detected KRAS G12R in the tissue survived nearly twice as long as other patients in the aggregate (286 days, 95% CI: 70-602 vs. 162 days, 95% CI: 122-600, p = 0.0374) or patients with other KRAS mutations (286 days, 95% CI: 70-602 vs. 137 days, 95% CI: 107-600, p = 0.0257). Conclusions: Differentiation of specific KRAS mutations in EUS-FNB and ctDNA (above all, the crucial G12D and G12R) is feasible in routine management of PDAC patients and imperative for assessment of prognosis.
- MeSH
- biopsie tenkou jehlou pod endosonografickou kontrolou * MeSH
- cirkulující nádorová DNA genetika krev MeSH
- dospělí MeSH
- duktální karcinom pankreatu * genetika patologie krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mutace * MeSH
- nádorové biomarkery genetika MeSH
- nádory slinivky břišní * genetika patologie mortalita MeSH
- prognóza MeSH
- protoonkogenní proteiny p21(ras) * genetika MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- tekutá biopsie metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Úvod: Endoskopická vakuová terapie (EVT) se stala důležitým nástrojem v léčbě defektů jícnu, jako jsou dehiscence anastomóz, píštěle a perforace. Studie prezentuje první zkušenosti s EVT v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Metody: Byla provedena retrospektivní analýza dat pacientů léčených EVT pro defekty jícnu v období od května 2020 do května 2024. Zahrnuti byli pacienti s dokončenou léčbou a 30denním sledováním. EVT byla zahájena v kombinaci s jinou endoskopickou/chirurgickou metodou, nebo bez nich. Primárním cílem byla úspěšnost uzávěru defektu, sekundárními cíli byly délka a charakteristika léčby, 30denní letalita a komplikace. Výsledky: Z celkem dvanácti léčených pacientů dokončilo deset pacientů (osm mužů, průměrný věk 65,2 let) 30denní sledování. V devíti z deseti případů byla příčinou defektu jícnu dehiscence po operaci jícnu, jeden pacient měl spontánní perforaci jícnu. Úspěšný uzávěr s použitím, nebo bez použití dalších endoskopických či chirurgických léčebných metod byl dosažen u osmi z deseti pacientů (80 %). Průměrná délka léčby byla 18,9 ± 11,1 dne a průměrný početEso-SPONGE na pacienta byl 5,1 ± 3,4. Léčbu pouze pomocí EVT měli dva pacienti z deseti, osm z deseti mělo kombinaci s jinou modalitou. Celková hospitalizační letalita byla 30 %, 30denní letalita 20 %. U dvou pacientů (20 %) se rozvinula stenóza v místě anastomózy a původního defektu, jiné komplikace léčby nebyly zaznamenány. Závěr: EVT se prokázala jako efektivní a bezpečná metoda v léčbě defektů jícnu, avšak její úspěšnost je často dosažena v kombinaci s jinými léčebnými modalitami, zejm. s chirurgickou přídatnou drenáží. Léčba je založena na multioborové spolupráci. Většina pacientů vyžadovala kombinovaný léčebný přístup.
Introduction: Endoscopic vacuum therapy (EVT) has become an important tool in the treatment of esophageal defects such as anastomotic leaks, fistulas and perforations. The study presents the first experience with EVT at the Military University Hospital in Prague. Methods: A retrospective analysis of data from patients treated for esophageal defects using EVT from May 2020 to May 2024 was performed. Patients with completed treatment and 30-day fol low-up were included. EVT was initiated without or in combination with another endoscopic/surgical method. The primary endpoint of the analysis was the success rate of defect closure, the secondary objectives were the duration and characteristics of treatment, 30-day lethality and complications of EVT. Results: Overall, 12 patients have been treated during the study period, of which10 patients (8 men, mean age 65.2 years) completed a 30-day fol low-up and were included into the analysis. In 9/10 cases, the cause of the esophageal defect was anastomotic leak after esophageal surgery, 1 patient had spontaneous esophageal perforation. Successful closure with or without the use of other endoscopic or surgical treatment methods was achieved in 8/10 patients (80%). The mean duration of treatment was 18.9 ± 11.1 days, and the mean number of Eso-SPONGEs used per patient was 5.1 ± 3.4. Two patients (2/10) were treated with EVT alone, 8/10 in combination with another modality. The overall hospitalization lethality was 30%, the 30-day lethality was 20%. Two patients (20%) developed stricture at the site of anastomotic defect, but we have not experienced any ther complications of EVT treatment. Conclusion: EVT has proven to be an effective and safe method for the treatment of esophageal defects, but its success is often achieved in combination with other treatment modalities, especially surgical adjunctive drainage.The treatment is based on multidisciplinary approach and most patients required combination of treatment modalitites.
- Klíčová slova
- endoskopická vakuová terapie,
- MeSH
- dehiscence operační rány terapie MeSH
- ezofágus * patologie MeSH
- gastroskopie * metody MeSH
- lidé MeSH
- perforace jícnu terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- O autorovi
- Frič, Přemysl, 1929-2024 Autorita
Úvod: Screening kolorektálního karcinomu, který byl v České republice zaveden v roce 2000, hraje důležitou roli v redukci populační zátěže. Organizovaný populační program je nutné průběžně hodnotit a reagovat na něj nezbytnými opatřeními, jen tak je možné zajistit jeho vysokou efektivitu, která z dlouhodobého hlediska vede ke snížení incidence a mortality daného onemocnění. Cílem sdělení je shrnutí a diskuze klíčových výsledků evaluace Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu na základě dostupných celonárodních dat. Materiál a metody: Pro evaluaci byly využity registry Národního zdravotnického informačního systému, Registr preventivních koloskopií a demografická data spravovaná Českým statistickým úřadem. Analýza byla provedena na dostupných datech do roku 2021, základní indikátory byly vypočteny v souladu s mezinárodními doporučeními, která byla adaptována pro české prostředí. Výsledky: Řada indikátorů výkonnosti kolorektálního screeningu dokládá negativní dopad pandemie covidu-19 v letech 2020 a 2021. Pokrytí cílové populace screeningovým vyšetřením se před pandemií ustálilo na úrovni přibližně 30 %. Ve 3letém intervalu dosahuje úplné pokrytí cílové populace vyšetřeními hodnot okolo 50 %. Míra účasti na navazující koloskopii po pozitivním screeningovém testu na okultní krvácení do stolice (TOKS) se v čase pohybovala mezi 60 a 70 %. V rámci indikátoru pozitivita screeningového TOKS došlo v posledních letech ke zvýšení pozitivity až na úroveň 10 %, což se projevilo i na nárůstu průměrné čekací doby na navazující TOKS+ koloskopii. I přes identifikované rezervy screeningového programu dochází dlouhodobě ke zřetelnému poklesu incidence i mortality kolorektálního karcinomu. Závěr: Komplexní informační podpora screeningových programů je předpokladem pro důkladnou evaluaci kolorektálního screeningu. Z vyhodnocených indikátorů vyplývá, že i přes pozitivní dopad screeningového programu na populační zátěž má stále své rezervy, a proto je nezbytně nutné pokračovat v jeho monitoringu s cílem zvyšování kvality celého programu.
Introduction: Colorectal cancer screening, which was introduced in the Czech Republic in 2000, plays an important role in reducing the population burden. It is necessary to continuously evaluate the organised population-based program and introduce necessary adjustments to ensure its high effectiveness, which in the long term leads to a reduction in the incidence and mortality of the disease. The aim of this article is to summarise and discuss the key results of the evaluation of the National Colorectal Cancer Screening Program based on available national data. Material and methods: The evaluation used the registries of the National Health Information System, the Registry of Preventive Colonoscopies, and data on population demographics managed by the Czech Statistical Office. The analysis was carried out on available data up to 2021. Basic indicators were calculated in accordance with international recommendations, which were adapted for the Czech environment. Results: A number of performance indicators for colorectal screening demonstrate the negative impact of the COVID-19 pandemic in 2020 and 2021. Coverage of the target population by screening has stabilised at around 30% before the pandemic. Considering a three-year interval, the full coverage of the target population by screening reaches around 50%. Participation rates for follow-up colonoscopy after a positive faecal occult blood test (FOBT) screening ranged between 60 and 70% over time. FOBT screening positivity increased in the recent years up to 10%, which is reflected in the increase in the average waiting time for follow-up FOBT+ colonoscopy. Despite the identified limitations of the screening program, there has been a clear long-term decline in colorectal cancer incidence and mortality. Conclusion: The comprehensive screening information system enables the evaluation of colorectal screening. The evaluated indicators show that despite the positive impact of the screening program on the population burden, it still has its opportunities for improvement, and therefore it is essential to continue its monitoring in order to improve the quality of the whole program.
- MeSH
- časná detekce nádoru * MeSH
- kolonoskopie metody MeSH
- kolorektální nádory diagnóza prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- okultní krev MeSH
- plošný screening metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
BACKGROUND: Pancreatic ductal adenocarcinoma (PDAC) is associated with a very poor prognosis, with near-identical incidence and mortality. According to the World Health Organization Globocan Database, the estimated number of new cases worldwide will rise by 70% between 2020 and 2040. There are no effective screening methods available so far, even for high-risk individuals. The prognosis of PDAC, even at its early stages, is still mostly unsatisfactory. Impaired glucose metabolism is present in about 3/4 of PDAC cases. METHODS: Available literature on pancreatic cancer and diabetes mellitus was reviewed using a PubMed database. Data from a national oncology registry (on PDAC) and information from a registry of healthcare providers (on diabetes mellitus and a number of abdominal ultrasound investigations) were obtained. RESULTS: New-onset diabetes mellitus in subjects older than 60 years should be an incentive for a prompt and detailed investigation to exclude PDAC. Type 2 diabetes mellitus, diabetes mellitus associated with chronic non-malignant diseases of the exocrine pancreas, and PDAC-associated type 3c diabetes mellitus are the most frequent types. Proper differentiation of particular types of new-onset diabetes mellitus is a starting point for a population-based program. An algorithm for subsequent steps of the workup was proposed. CONCLUSIONS: The structured, well-differentiated, and elaborately designed approach to the elderly with a new onset of diabetes mellitus could improve the current situation in diagnostics and subsequent poor outcomes of therapy of PDAC.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUND: Coverage by examinations is a crucial indicator of the future impact on the burden of colorectal cancer (CRC). The study aimed to evaluate coverage by examinations associated with CRC screening and early cancer detection of CRC in the Czech Republic. The burden of CRC was also assessed. METHODS: The novel nationwide administrative registry with individual data (period 2010-19) was used to evaluate coverage by examinations for screening faecal occult blood test and colonoscopy. In the second step, additional examinations for early CRC detection were included in the coverage calculation (complete coverage). Age-specific trends in CRC incidence (period 1977-2018) were investigated using Joinpoint regression. RESULTS: Coverage by screening examinations within recommended interval was around 30%. Complete coverage reached >37% and >50% at the 3-year interval. The coverage by examinations for the non-screening population aged 40-49 years was almost 4% and 5% (most of them were colonoscopies) at the 3-year interval. In age groups aged ≥50 years, we observed a significant annual decline, especially in the 50-69 age group, with recent annual decreases reaching up to 5-7%. The change in trend and the recent decline were also observed in the age group 40-49. CONCLUSIONS: More than half of the target screening population was covered by examinations potentially associated with early detection and subsequent treatment of colorectal neoplasms. The substantial coverage by potentially prophylactic examinations might be an explanation for the considerable decrease in CRC incidence.
- MeSH
- časná detekce nádoru * MeSH
- kolorektální nádory * diagnóza epidemiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- okultní krev MeSH
- plošný screening MeSH
- registrace MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
BACKGROUND: There is no single gold standard for investigation of gastrointestinal motility function. Wireless motility monitoring involves a novel concept which provides a complex information on gastrointestinal function (gastrointestinal transit time, intra-luminal pH, pressure and temperature). Gastrointestinal motility functions of experimental pigs are very similar to those of humans. That is why porcine studies have already provided suitable experimental models for several preclinical projects. AIMS: The aim of our study was to adopt methods of non-invasive wireless monitoring of gastrointestinal functions in experimental pigs. METHODS: Five experimental adult female pigs were enrolled into the study. Wireless motility capsules were delivered into the porcine stomach endoscopically. Gastrointestinal transit and intra-luminal conditions were recorded for five days. RESULTS: Records of animals provided good (3 pigs) or very good quality files (2 pigs). 31150 variables were evaluated. Mean time of the presence of capsules in the stomach was 926 ± 295 min, transfer of a capsule from the stomach into the duodenum lasted 5-34 min. Mean small intestinal transit time was 251 ± 43 min. Food intake was associated with an increase of gastric luminal temperature and a decrease of intra-gastric pressure. The highest intra-luminal pH was present in the ileum. The highest temperature and the lowest intra-luminal pressure were found in the colon. All data displayed a substantial inter-individual variability. CONCLUSIONS: This pilot study has proven that a long-term function monitoring of the gastrointestinal tract by means of wireless motility capsules in experimental pigs is feasible. However, both ketamine-based induction of general anaesthesia as well as long-lasting general anaesthesia (> 6 hours) should be avoided to prevent retention of a capsule in the porcine stomach.
