The Cow's Milk-related Symptom Score (CoMiSS) is an awareness tool for evaluating cow's milk-related symptoms. Previous studies have focused on providing CoMiSS values for healthy and symptomatic infants aged 0-6 months. However, there is a notable gap in the literature concerning CoMiSS values for infants older than 6 months. This cross-sectional study aimed to determine CoMiSS values in presumed healthy infants who have completed 6 months and are up to 12 months old, hereafter referred to as 6 to 12 months old. Physicians from six European countries prospectively determined CoMiSS values in infants attending well-child clinics. Exclusion criteria included preterm delivery, acute or chronic disease, and the consumption of a therapeutic formula, dietary supplements (except vitamins), or medication. The following information was collected: gestational age, gender, age, type of feed (breast milk or infant formula), and complementary feeding. Descriptive statistics were summarized with mean and standard deviation for normally distributed continuous variables, median and IQR for non-normally distributed variables, and differences in CoMiSS values were analyzed with appropriate tests. Data from 609 infants were obtained. The overall median (Q1-Q3) CoMiSS values were 3 (1-5). Significant differences were found across age groups (p < 0.001), but not across groups based on gender (p = 0.551) or feeding type (p = 0.880). Conclusions: This study provided CoMiSS values in presumed healthy infants aged 6-12 months. Additional studies should be conducted to establish the use of CoMiSS to assess cow's milk-related symptoms in infants 6 months and older. What is Known: • The Cow's Milk-related Symptom Score (CoMiSS) is an awareness tool for evaluating symptoms related to cow's milk. • CoMiSS values for presumed healthy infants aged 0-6 months infants are already available. What is New: • CoMiSS values in European infants aged 6-12 months are provided. • These CoMiSS values differed across various age groups but not across groups based on gender or feeding type.
- MeSH
- alergeny MeSH
- alergie na mléko * diagnóza MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko MeSH
- mléko * MeSH
- náhražky mateřského mléka MeSH
- novorozenec MeSH
- průřezové studie MeSH
- skot MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- skot MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Domácí enterální výživa je indikována u pacientů s vysokým nutričním rizikem nebo podvýživou, kteří nejsou schopni pokrýt nutriční požadavky perorální cestou a kteří mají funkční gastrointestinální trakt. Hlavním cílem HEN je napravit významné nutriční nedostatky, zabránit dalšímu poklesu tělesné hmotnosti a zastavit související zhoršování subjektivní kvality života pacienta, které může být důsledkem nedostatečného perorálního příjmu potravy. Obvykle se HEN zahajuje během pobytu v nemocnici a pokračuje jako dlouhodobá domácí léčba. HEN lze definovat jako životně důležitou terapii a měla by být zvážena, pokud je pravděpodobné, že nutriční příjem pacienta bude kvalitativně nebo kvantitativně nedostatečný po dobu jednoho týdne nebo déle. Enterální nutriční podpora je léčba, ale rozhodnutí o způsobu, obsahu a řízení nutriční podpory nejlépe přijímají multidisciplinární nutriční týmy.
Home enteral nutrition is indicated in patients who are at high nutritional risk or malnourished, who are unable to meet nutritional requirements by the oral route, and who exhibit a functional gastrointestinal tract. The primary aims of HEN are to correct significant nutritional deficiencies, to avoid further loss of body weight, and to stop the related deterioration of the patient‘s subjective QoL, all of which can result from poor oral nutritional intake. Usually HEN is started during a hospital stay and continued as a long-term home therapy. HEN can be defined as a life-sustaining therapy and should be considered if a patient‘s nutritional intake is likely to be qualitatively or quantitatively insufficient for a week or more. Enteral nutrition support is a medical treatment but the decisions on route, content, and management of nutritional support are best made by multidisciplinary nutrition teams.
- MeSH
- domácí ošetřování * MeSH
- enterální výživa * metody MeSH
- lidé MeSH
- nutriční terapie klasifikace metody MeSH
- potrava speciální analýza MeSH
- úhrada zdravotního pojištění MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Goals: This study aims to identify sociodemographic predictors of breastfeeding and evaluate the effect of nursing interventions on nutritional strategies in premature infants (0-6 months). Methods: A prospective monocentric longitudinal study focused on the nutritional management of 201 preterm infants. Monitoring was performed for two years at specific time intervals. Results: The mother's nationality influences the child's nutrition in the first weeks but this influence decreases with the child's age. The mother's education has a significant effect on nutritional choices. Higher education correlates with using different nutritional combinations. Strong predictors of breastfeeding include the first latch, skin-to-skin contact, and orofacial stimulation. Conclusion: The study identified vital factors influencing the nutrition of preterm infants. These findings enable better targeting of measures and support better health and development of such children. The results provide a scientific basis for the development of nutritional strategies and interventions.
Functional gastrointestinal disorders (FGID), such as infant regurgitation, infant colic, and functional constipation, are common and typically physiological phenomena during the early months of an infant's life and account for frequent consultations with pediatricians. Various infant formulas are marketed for their management and are frequently given by parents to infants before a medical consultation. However, the evidence supporting their effectiveness is limited and some have altered nutritional compositions when compared to standard formulas. Thus, these products should only be used under medical supervision and upon medical advice. Marketing and over-the-counter sales do not ensure proper medical guidance and supervision. The aim of this position paper is to review the current evidence regarding the safety and efficacy of formulas specifically formulated for addressing regurgitation, colic, and constipation, recognized as FGID. The objective is to provide guidance for clinical management based on the highest quality of available evidence. A wide search using Pubmed, MEDLINE, EMBASE and Cochrane Database of Systematic Reviews was performed including the MESH terms infant formula, colic, constipation, regurgitation, reflux, palmitate, lactase, lactose, magnesium, hydrolyzed protein, prebiotics or probiotics. 752 papers were identified and screened. Finally, 72 papers were included in the paper. In the absence of evidence, recommendations reflect the authors' combined expert opinion. Final consensus was obtained by multiple e-mail exchange and meetings of the Nutrition Committee. (1) For breastfed infants experiencing FGID such as regurgitation, colic, or constipation, transitioning from breastfeeding to commercial formulas is not recommended. (2) In general, whether an infant is breastfed or formula-fed, it's crucial to reassure parents that FGIDs are normal and typically do not necessitate treatment or change to a special formula. (3) Thickened formulas, often termed anti-reflux formulas, may be considered in specific cases of regurgitation. (4) The usage of specialized formulas for infants with colic is not advised due to a lack of clinical evidence. (5) In the case of constipation in infants, the use of formulas enriched with high β-palmitate and increased magnesium content may be considered to soften the stool. Generally, there is limited evidence supporting the use of specialized formulas for FGID. Breastfeeding should never be discontinued in favor of formula feeding.
Úvod: Zlepšenie ľudského zdravia moduláciou mikrobiálnej interakcie počas všetkých fáz života je vyvíjajúci sa koncept, ktorý je čoraz dôležitejší pre spotrebiteľov, výrobcov potravín, odborníkov v oblasti zdravotnej starostlivosti a regulátorov. S rozvojom uvedených poznatkov, vedeckých dôkazov, teórií a hypotéz sa vyvíjali aj „nové“ označenia a definície základných pojmov, ktoré sú dôležité pre systémový pohľad a pochopenie významu a súčasného stavu poznatkov v tejto oblasti. Kontext: Uvádzame recentné definície základných pojmov čiastočne s ich vysvetlením, aby pomohli pediatrom lepšie sa zorientovať v rastúcom počte informácií v oblasti modulácií mikrobioty, ale tiež v rastúcom počte liečiv či výživových doplnkov, ktoré nie vždy uvádzajú relevantné a správne informácie o ich zložení a účinkoch. Viaceré z uvedených pojmov sú niekedy aj komerčne zneužívané. Záver: Pediatri, všeobecní lekári pre deti a dorast spolu s neonatológmi môžu svojimi vedomosťami a radami významne ovplyvňovať výživu novorodencov a dojčiat. K tomu neoddeliteľne patria aj základné informácie o platných definíciách a charakteristike pojmov, ktoré sa v týchto odporúčaniach používajú.
Introduction: Improving human health through the modulation of microbial interaction during all stages of life is an evolving concept that is increasingly important to consumers, food manufacturers, healthcare professionals and regulators. With the development of the aforementioned knowledge, scientific evidence, theories and hypotheses, "new" designations and definitions of basic terms were also developed, which are important for a systemic view and understanding of the meaning and current state of knowledge in this area. Context: We present recent definitions of basic terms, partly with their explanation, to help pediatricians better navigate the growing number of information in the field of microbiota modulation, but also in the growing number of drugs or nutritional supplements that do not always provide relevant and correct information about their composition and effects. Several of the mentioned terms are sometimes also commercially abused. Conclusion: Pediatricians, general practitioners for children and adolescents, together with neonatologists, can significantly influence the nutrition of newborns and infants with their knowledge and advice. Basic information about the valid definitions and characteristics of the terms used in these recommendations is integral to this.
- MeSH
- fyziologie výživy kojenců MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko chemie MeSH
- náhražky mateřského mléka analýza normy MeSH
- oligosacharidy fyziologie metabolismus normy terapeutické užití MeSH
- potravní doplňky * klasifikace normy MeSH
- střevní mikroflóra MeSH
- synbiotika * analýza klasifikace MeSH
- terminologie jako téma MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
x
x
- Klíčová slova
- sipping, nazojejunální sonda, Perkutánní endoskopická gastrostomie PEG, Perorální nutriční suplementy,
- MeSH
- endoskopie trávicího systému MeSH
- enterální výživa MeSH
- gastrostomie MeSH
- metody výživy MeSH
- nádory MeSH
- nutriční podpora metody MeSH
- pacienti MeSH
- podvýživa prevence a kontrola terapie MeSH
- potrava speciální MeSH
- potraviny pro zvláštní výživu MeSH
Nutriční potřeby dětí narozených před 37. týdnem těhotenství jsou z mnoha důvodů výrazně odlišné od potřeb donošených novorozenců. Důležité je časné zahájení stravy, postupné a plynulé navyšování dávek stravy, monitoring glykemie, suplementace živin (fortifikace mateřského mléka či podávání speciální umělé výživy pro nedonošené děti) a adekvátní podpora rozvoje sání a kojení. Cílem je napodobovat nitroděložní růst a složení těla plodu stejného gestačního stáří. Dobře nastavená výživa a optimální růstová rychlost signifikantně zlepšuje psychomotorický vývoj a kvalitu zdraví. Následující článek se zaměřuje na výživu stabilních mírně nezralých novorozenců během hospitalizace na oddělení intermediární péče a bezprostředně po propuštění do domácí péče.
Infants born before 37 weeks of gestation have different nutritional requirements from term infants. It is important to start the enteral nutrition early after birth, gradually increase the amounts, monitor glycemia, supplement nutrients (by breast milk fortification or preterm formula milk) and support sucking and breastfeeding appropriately to their age. Nutritional care of preterm infants aims at supporting extrauterine growth and body composition approaching the model of normal intrauterine growth of fetus of the same gestational age. The quality and quantity of nutrition during early life has been recognized as a key determinant for health outcomes, neurodevelopment and disease risks in later life. This review focuses on nutritional practice in stable moderately and late preterm infants.
- MeSH
- kojenec MeSH
- kojení MeSH
- lidé MeSH
- mateřské mléko MeSH
- náhražky mateřského mléka * klasifikace MeSH
- oligosacharidy terapeutické užití MeSH
- prebiotika MeSH
- probiotika MeSH
- střevní mikroflóra MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Výlučné kojení je prokazatelně optimální formou výživy pro děti do šesti měsíců věku. Za základní předpoklad úspěšného a dlouhodobého kojení je považováno výlučné kojení při propuštění z porodnice. Řada novorozenců je však propuštěna pouze na částečném kojení nebo zcela na umělé výživě. Cílem práce bylo analyzovat způsob výživy u dětí ve třech a šesti měsících věku, které nejsou plně kojené při propuštění z porodnice. V prospektivní observační studii bylo analyzováno celkem 72 zdravých donošených novorozenců, z toho 63 částečně kojených při propuštění a 9 pouze na umělé výživě. Výlučné kojení bylo ve skupině částečně kojených při propuštění z porodnice zaznamenáno ve 3 měsících u 20 dětí (32 %) a v 6 měsících u 12 dětí (19 %). Výlučné kojení bylo ve 3 měsících významně častější u dětí prvorodiček ve srovnání s vícerodičkami (31 % vs. 18 %, p = 0,025). Nebyly nalezeny významné rozdíly v závislosti na způsobu porodu, indikacích k operativnímu porodu (plánovaný vs. akutní) a poporodní adaptaci. Studie ukázala, že i při částečném kojení existuje určitá pravděpodobnost přechodu na výlučné kojení v průběhu prvních šesti měsíců života.
Exclusive breastfeeding is confirmed to be the optimal form of nutrition for children up to six months of age. Exclusive breastfeeding at discharge from the hospital is considered a prerequisite for successful and long-lasting breastfeeding. However, many newborns are discharged on only partial breastfeeding or artificial formula. The aim of this study was to analyse the type of nutrition at age 3 months and 6 months in babies who were not exclusively breastfed at discharge from delivery hospital. In a prospective observational study, total number of 72 healthy term newborn were analysed, of them, 63 were partially breastfed at discharge and 9 of them had artificial formula only. Exclusive breastfeeding was documented in 20 infants (32%) at 3 months and in 12 (19%) at 6 months. Exclusive breastfeeding was more prevalent in children of primiparous compared to multiparous mothers (31% vs 18%, p=0.025). No significant differences were found according to mode of delivery, indications for operative delivery (elective vs. acute) and postnatal adaptation. The study revealed that even following early partial breastfeeding, there is a certain probability of switching to exclusive breastfeeding during the first six months of life.
- Klíčová slova
- částečné kojení,
- MeSH
- kojenec MeSH
- kojení * MeSH
- lidé MeSH
- náhražky mateřského mléka MeSH
- potrava pro kojence MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
