• MeSH
• analgetika terapeutické užití   MeSH
• antiinfekční látky terapeutické užití   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• endodoncie * ekonomika   metody   MeSH
• Enterococcus faecalis patogenita   MeSH
• kavita zubní dřeně MeSH
• moláry MeSH
• návštěvy v ordinaci statistika a číselné údaje   MeSH
• opakovaná terapie MeSH
• preparace kořenového kanálku metody   MeSH
• prostředky na výplach kořenových kanálků MeSH
• rentgendiagnostika zubní MeSH
• senioři MeSH
• složené pryskyřice MeSH
• terapie kořenového kanálku * metody   MeSH
• test vitality zubů MeSH
• zubní dřeň diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• zubní kaz MeSH
• zuby neživé * diagnostické zobrazování   mikrobiologie   prevence a kontrola   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Hlavným cieľom endodontickej terapie je redukcia počtu, resp. úplná eliminácia mikroorganizmov a ich vedľajších produktov z koreňového systému zuba. Napriek tomu, že existuje viacero techník pre mechanickú prípravu a výplach koreňového kanálika, na jeho povrchu často zostáva vrstvička drviva, ktorú je nevyhnutné dôkladne odstrániť vhodnou mechanickou prípravou a výplachom, aby redukcia počtu, prípadne úplná eliminácia mikroorganizmov skutočne nastala. Reziduálne mikroorganizmy koreňového systému zuba sú hlavnou príčinou apikálnych periodontitíd pretrvávajúcich po terapii v nedostatočne, ako aj správne liečených prípadoch. Apikálna periodontitída vzniká ako dôsledok endodontickej infekcie a prejavuje sa ako obranná reakcia hostiteľa na mikroorganizmy prenikajúce zo systému koreňového kanálika zuba do oblasti apikálneho parodontu. Má za následok miestny zápal, resorpciu tvrdých zubných tkanív, deštrukciu ďalších periapikálnych tkanív a možný vznik rôznych histopatologických foriem, zvyčajne označovaných ako periapikálne lézie. Ak je ošetrenie koreňového kanálika realizované správne, zvyčajne nasleduje hojenie periapikálnej lézie spojené s kostnou regeneráciou. V určitých prípadoch však apikálna periodontitída po liečbe stále pretrváva, čo je stav zvyčajne označovaný ako neúspech endodontickej terapie. Vo všeobecnosti je potvrdené, že táto tzv. postterapeutická apikálna periodontitída nastáva vtedy, ak endodontická terapia nedostatočne eliminovala infekciu. V klinickej praxi však vždy nie je jednoduché kompletné odstránenie mikroorganizmov, a to kvôli anatomickým komplikáciám koreňových kanálikov s vyplývajúcimi obmedzeniami pre prístup koreňových nástrojov a výplachových roztokov. Na dezinfekciu systému koreňového kanálika sa odporúča použiť vhodný antimikrobiálny liečivý postup. Pri endodontickej terapii, ktorá sa skončila neúspechom, sa z koreňových kanálikov bežne izoluje Candida albicans a Enterococcus faecalis. Preto sa pri skúmaní účinnosti rôznych antimikrobiálnych prostriedkov používaných pri endodontickom ošetrení sleduje 100 % inhibícia práve ich rastu. Cieľom tohto článku je zhodnotiť antimikrobiálny účinok vnútrokanálových liečiv a význam vyplachovania koreňových kanálikov pri endodontickej terapii devitálnych zubov.

The primary goal of endodontic therapy is the reduction or elimination of microorganisms and their by-products from the root canal system. Although a number of instrumentation and irrigation techniques exist, debris is often left behind in the root canal system and proper canal cleaning, shaping, and irrigation are needed to reduce significantly or sometimes even eliminate microorganisms from the canals. Residual microbes in the root canal system are the primary cause of post-treatment apical periodontitis that may persist in both poorly and properly treated cases. Apical periodontitis is a sequel to endodontic infection and manifests itself as the host defense response to microbial challenge emanating from the root canal system to the periapical tissue. It results in local inflammation, resorption of hard tissues, destruction of other periapical tissues, and eventual formation of various histopathological categories of apical periodontitis, commonly referred to as periapical lesions. When the root canal treatment is carried out properly, healing of the periapical lesion usually follows, with bone regeneration. In certain cases, post-treatment apical periodontitis still persists, the condition being commonly referred to as endodontic failure. It is widely acknowledged that such post-treatment apical periodontitis occurs when root canal treatment has not adequately controlled and eliminated the infection. However, complete elimination of microorganisms is not always achieved in clinical practice due to the anatomical complexities of root canals and consequent limitations in access by instruments and irrigants. The use of antimicrobial medication has been advocated to disinfect the root canal system. The recovery of Candida albicans and Enterococcus faecalis is common after failed root canal treatment. Therefore, when testing different antimicrobial agents for efficacy in endodontic treatment, 100% inhibition of the growth of the two microorganisms is required. The purpose of this article is to assess the antimicrobial action of intracanal medicaments and relevance of the root canal irrigation in endodontic therapy of devitalized teeth.

• Klíčová slova
• endodontická terapie, výplach kořenového kanálku, octenidin,
• MeSH
• antiinfekční látky lokální terapeutické užití   MeSH
• chlorhexidin terapeutické užití   MeSH
• chlornan sodný aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• chronická parodontitida komplikace   mikrobiologie   patofyziologie   MeSH
• EDTA terapeutické užití   MeSH
• Enterococcus faecalis patogenita   MeSH
• lidé MeSH
• obturace kořenového kanálku metody   MeSH
• prostředky na výplach kořenových kanálků * aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• pyridiny terapeutické užití   MeSH
• terapie kořenového kanálku * metody   MeSH
• zubní kořen mikrobiologie   patologie   MeSH
• zuby neživé * komplikace   mikrobiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cílem tohoto sdělení je shrnutí poznatků o Enterococcus faecalis a efektivním pracovním postupu při ošetření kořenových kanálků, jímž předejdeme selhání endodontické terapie v důsledku přítomnosti této bakterie. Enterococcus faecalis je výrazně častěji izolován ze sekundárně ošetřovaných kořenových kanálků. Do kořenového systému zubu se dostává nejspíše přestupem z ústní dutiny během endodontického ošetření v důsledku nedostatečné kontroly asepse nebo netěsnostmi v dočasné či definitivní výplni v korunkové části zubu. Exogenním zdrojem infekce je pravděpodobně potrava. Riziko infekce tímto mikroorganismem stoupá při nedostačující ústní hygieně a při klinických projevech jiných infekčních chorob asociovaných s dentální plakem v ústní dutině.

The aim of this review article was an overview about Enterococcus faecalis and effective working process during the treatment of root canals in order to precede failure of the endodontic therapy as the consequence of the presence of this bacterium. Enterococcus faecalis is isolated significantly more often from secondarily treated root canals. It seems to colonize the dental root canal system likely by the transmission from oral cavity within the root canal treatment as the consequence of an insufficient asepsis control or through temporary or definitive filling leakages in the crown part of the tooth. The exogenic source of the infection is likely food. The risk of the infection by this bacterium rises in presence of the insufficient oral hygiene and manifestations of various infectious diseases associated with dental plaque cummulation.

• Klíčová slova
• antiseptika, kořenový kanálek,
• MeSH
• endodoncie metody   MeSH
• Enterococcus faecalis patogenita   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• orální hygiena MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• terapie kořenového kanálku metody   trendy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• amfotericin B farmakokinetika   farmakologie   MeSH
• Candida albicans patogenita   účinky léků   MeSH
• ciprofloxacin farmakokinetika   farmakologie   MeSH
• Enterococcus faecalis patogenita   účinky léků   MeSH
• farmaceutická technologie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• financování organizované MeSH
• mikrobiální testy citlivosti metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• Mycobacterium fortuitum patogenita   účinky léků   MeSH
• salicylanilidy farmakokinetika   farmakologie   MeSH
• Staphylococcus aureus patogenita   účinky léků   MeSH

V práci jsou diskutovány možnosti léčby infekcí vyvolaných rezistentními grampozitivními bakteriemi. Je prezentován podíl stafylokoků a enterokoků na nejčastějších infekcích u pacientů hospitalizovaných ve Fakultní nemocnici Olomouc a na základě surveillance bakteriální rezistence jsou předloženy možné přístupy k antibioterapii.

The paper discusses how infections caused by resistant gram-positive bacteria could be treated. Also reported are the proportions of staphylococci and enterococci among the most common infections in patients hospitalized in the Teaching Hospital in Olomouc. Based on the surveillance of bacterial resistance possible approaches to antibiotherapy are suggested.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• Enterococcus faecalis patogenita   MeSH
• Escherichia coli patogenita   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• grampozitivní bakteriální infekce diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• grampozitivní bakterie klasifikace   patogenita   MeSH
• lidé MeSH
• Staphylococcus aureus patogenita   MeSH
• Staphylococcus klasifikace   patogenita   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl: Cílem předložené práce bylo stanovení prevalence vankomycin-rezistentních enterokoků (VRE) ve výtěrech z rekta pacientů Fakultní nemocnice Olomouc (FNO) a osob v komunitním prostředí spádového regionu FNO. Materiál a metody. Z rektálních výtěrů pacientů hospitalizovaných ve FNO a osob z komunitního spádového prostředí byly v období 1. 7. 2002-1. 7. 2003 izolovány a identifikovány enterokoky, včetně stanovení citlivosti k antibiotikům. Fenotypové určení rezistence k vankomycinu bylo ověřeno PCR detekcí genů vanA, vanB, vanCI a vanC2. U kmenů Enterococcus faecium VanA byla provedena molekulárně biologická analýza. Ke stanovení příbuznosti kmenů byla použita makrorestrikční analýza genomové DNA naštěpené restrikční endonukleázou Smal. Výsledky. Ve sledovaném období bylo vyšetřeno 2 157 výtěrů z rekta hospitalizovaných pacientů a 4 874 od osob v komunitním prostředí. Celkem bylo izolováno 27 VRE nemocniční provenience a 13 kmenů z komunitní populace. Prevalence VRE v gastrointestinálním traktu hospitahzovaných pacientů byla 2,3 %, u osob z komunitního prostředí pak 0,6 %. V případě VRE nemocničního původu dominovaly kmeny Enterococcus faecium VanA (70,4 %), u komunitních VRE se nejčastěji jednalo o kmeny Enterococcus gaiJinarum VanC (46,2 %). Vzájemné genetické porovnání nemocničních a komunitních VRE neprokázalo žádnou podobnost. Závěr. VRE byly v CR prokázány v komunitním i nemocničním prostředí. Jejich prevalence v rektálních výtěrech je nízká a nepřesahuje hodnoty uváděné pro jiné evropské země.

Aim of the study. The presented study aimed at determining the prevalence of vancomycin-resistant enterococci (VRE) in rectal swabs taken from both patients in the Teaching Hospital in Olomouc (THO), Czech Republic, and subjects from the community setting of the hospital's catchment area. Materials and methods: Between July 1,2002 and July 1,2003, rectal swabs were taken from the THO patients as well as individuals from the community catchment area to be utilized for isolating and identifying enterococci and their suscetibihty to antibiotics. Vancomycin resistance phenotypes were verified by PCR detection of vanA, vanB, vanCl and vanC2 genes. A molecular biology analysis was performed in VanA Enterococcus faecium strains. To determine the relationship of strains, macrorestriction analysis of the total chromosomal DNA digested with Smal restriction endonuclease was used. Results: During the observed period, 2,157 rectal swabs from the hospitalized patients and 4,874 rectal swabs from the subjects in community setting were examined. In total, 27 VRE of hospital origin and 13 community-population strains were isolated. The prevalence of VRE in the gastrointestinal tract was 2.3 % in the hospitalized patients and 0.6 % in the community subjects. The prevailing strains were Enterococcus faecium VanA (70.4 %) in the VRE of hospital origin and Enterococcus gaUinarum VanC (46.2 %) in the community VRE. Mutual comparison between the hospital and community VRE showed no similarity. Conclusion: In the Czech Republic, VRE were proved both in community and hospital settings. Their prevalence in rectal swabs is low and does not exceed the values reported in other European countries.

• MeSH
• bakteriální léková rezistence MeSH
• Enterococcus faecalis izolace a purifikace   patogenita   účinky léků   MeSH
• fenotyp MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• komunitní lékařství MeSH
• lidé MeSH
• nemocnice MeSH
• polymerázová řetězová reakce MeSH
• přenašečství MeSH
• prevalence MeSH
• vankomycin terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• Enterococcus faecalis patogenita   účinky léků   MeSH
• Enterococcus faecium patogenita   účinky léků   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• masné výrobky mikrobiologie   MeSH
• maso mikrobiologie   MeSH
• mnohočetná bakteriální léková rezistence MeSH

• MeSH
• bakteriální adheze MeSH
• Enterococcus faecalis izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• Enterococcus faecium izolace a purifikace   patogenita   MeSH
• katetrizace močového měchýře škodlivé účinky   MeSH
• techniky in vitro MeSH
• virulence MeSH
• zaváděcí katétry mikrobiologie   škodlivé účinky   MeSH

Cíl práce Cílem studie bylo monitorování výskytu vankomycin-rezistentních enterokoků (VRE) u pacientů ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNO) v období let 1997-2002 a zjištění jejich rezistence k vybraným antibiotikům. Materiál a metody Enterokoky byly izolovány z různých druhů klinického materiálu pacientů ve FNO a identifikovány za použití komerčního En-coccus testu (Lachema). Jejich rezistence k antimikrobním přípravkům byla testována pomocí diluční mikrometody, E testem nebo difuzním diskovým testem. Výsledky V období 1997-2002 bylo zachyceno 121 kmenů VRE u onkohematologických pacientů FNO, na jiných odděleních nebyly izolovány. Nejčastěji se jednalo o Enterococcus faecium VanA (78 %) a Enterococcus faecalis VanB (10 %). Kmeny Enterococcus faecium obou fenotypů byly rezistentní k většině antibiotik, s výjimkou chloramfenikolu, linezolidu a quinupristinu/dalfopristinu. Kmeny Enterococcus faecalis vykazovaly citlivost k aminopenicilinům a linezolidu, zatímco quinupristin/dalfopristin byl neúčinný. VanB fenotypy obou druhů enterokoků měly zachovánu citlivost k teikoplaninu. Závěr VRE jsou multirezistentní kmeny, většinou dobře citlivé k chloramfenikolu a novějšímu přípravku linezolidu. Quinupristin/dalfopristin je účinný pouze na druh Enterococcus faecium, zatímco Enterococcus faecalis má zachovánu citlivost k aminopenicilinům.

Aim Monitoring of incidence of vancomycin-resistant enterococci (VRE) in patients of University Hospital Olomouc during period 1997-2002 and assessment of their antibiotic resistance was a study goal. Materials and methods Enterococci were isolated from different clinical materials from patients in University Hospital Olomouc and were identified with commercially available En-coccus test (Lachema). Their resistance to antimicrobial drugs was tested by means of dilution micromethod, E test or diffusion disc test. Results During the period 1997-2002, 121 VRE strains were isolated in haematooncological patients of University Hospital Olomouc, they were not isolated in other departments. Enterococcus faecium VanA (78 %) and Enterococcus faecalis VanB (10 %) were the most common isolates. Enterococcus faecium strains of both phenotypes were resistant to the majority of antibiotics, except chloramphenicol, linezolid and quinupristin/dalfopristin. Enterococcus faecalis strains showed sensitivity to aminopenicillins and linezolid, quinupristin/dalfopristin was not effective. VanB phenotypes of both types of enterococci preserved sensitivity to teicoplanin. Conclusion VRE are multiresistant strains, mostly sensitive enough to chloramphenicol and newer drug linezolid. Quinupristine/dalfopristin is effective only in Enterococcus faecium strain, whereas Enterococcus faecalis preserves its sensitivity to aminopenicillins.

• Klíčová slova
• QUINUPRISTIN, DALFOPRISTIN,
• MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• Enterococcus faecalis genetika   patogenita   MeSH
• Enterococcus faecium genetika   patogenita   MeSH
• fenotyp MeSH
• infekce diagnóza   farmakoterapie   mikrobiologie   MeSH
• linezolid MeSH
• mikrobiální testy citlivosti metody   MeSH
• rezistence na vankomycin MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Soubor 53 pacientů s jistou diagnózou infekční endokarditidy (IE) podle Durackových kritérií, vyšetřených transezofageální echokardiografií v období 1995-2000 jsme podrobili retrospektivní analýze (věk, pohlaví, lokalizace výskytu, druh infekčního agens, výskyt disponujícího faktoru, výskyt a druh embolizace, velikost vegetace). Na rozdíl od stále časnější detekce kvalitnějšího diagnostického zobrazení, jak vegetací na endokardu, tak neurologických lézí mozku, zlepšujícím se možnostem antibiotické a kardiochirurgické léčby, zůstává frekvence embolizací (zvláště centrálních embolizačních příhod - 2 ze 3 embolizujících pacientů) stále vysoká. Z našeho klinického rozboru lze shrnout, že riziko centrální embolizační příhody roste: - významně při mitrální lokalizaci IE, - s velikostí detekované infekční vegetace nad 10 mm (na hranici významnosti), - s výskytem zlatého stafylokoka, jako původce IE (trend, malá čísla), - s lokalizací IE na dvou místech (trend, malá čísla). Embolizace se vyskytuje nezávisle na věku postiženého a je přibližně ekvivalentní u nemocných s anamnézou srdeční choroby nebo bez ní (asymptomatický kardiak či nemocný s dosud intaktním srdcem).

A group of 53 patients with the confirmed diagnosis of infectious endocarditis (IE) according to Durack's criteria, examined by transoesophageal echocardiography in 1995-2000 were subjected to retrospective analysis (age, sex, site, type of infectious agent, presence of disposing factor, presence and type of embolization, extent of vegetation). Contrary to the ever more frequent detection and better quality of imaging of the vegetation on the endocardium as well as of neurological lesions of the brain, the improving possibilities of antibiotic and cardiosurgical treatment, the frequency of embolizations (in particular central embolization attacks - 2 of 3 embolizing patients) still remains high. From the clinical analysis it may be summarized that the risk of a central embolization increases: - significantly in mitral localization of IE, - with the size of the detected infectious vegetation above 10 mm (at the borderline of significance), - with the presence of Staphylococcus aureus as the causal agent of IE (trend small numbers), - with the localization of IE at two sites (trend, small numbers). Embolization occurs independently on the patient's age and is approximately equivalent in patients with a history of heart disease or without it (asymptomatic cardiac patients with a still intact heart).

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• bakteriální endokarditida diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• Enterococcus faecalis patogenita   MeSH
• intrakraniální embolie diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• kardiochirurgické výkony MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Staphylococcus aureus patogenita   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH