AIM: Despite the high sensitivity of neonatal screening in detecting the classical form of congenital adrenal hyperplasia due to 21-hydroxylase deficiency, one of the unclear issues is identifying asymptomatic children with late onset forms. The aim of this nationwide study was to analyse the association between genotype and screened level of 17-hydroxyprogesterone in patients with the late onset form of 21-hydroxylase deficiency and to quantify false negativity. METHODS: In the Czech Republic, 1,866,129 neonates were screened (2006-2022). Among this cohort, 159 patients were confirmed to suffer from 21-hydroxylase deficiency, employing the 17-hydroxyprogesterone birthweight/gestational age-adjusted cut-off limits, and followed by the genetic confirmation. The screening prevalence was 1:11,737. Another 57 patients who were false negative in neonatal screening were added to this cohort based on later diagnosis by clinical suspicion. To our knowledge, such a huge nationwide cohort of false negative patients has not been documented before. RESULTS: Overall, 57 patients escaped from neonatal screening in the monitored period. All false negative patients had milder forms. Only one patient had simple virilising form and 56 patients had the late onset form. The probability of false negativity in the late onset form was 76.7%. The difference in 17-hydroxyprogesterone screening values was statistically significant (p<0.001) between severe forms (median 478.8 nmol/L) and milder (36.2 nmol/L) forms. Interestingly, the higher proportion of females with milder forms was statistically significant compared with the general population. CONCLUSIONS: A negative neonatal screening result does not exclude milder forms of 21-hydroxylase deficiency during the differential diagnostic procedure of children with precocious pseudopuberty.
- MeSH
- 17-alfa-hydroxyprogesteron * krev MeSH
- falešně negativní reakce MeSH
- kongenitální adrenální hyperplazie * diagnóza krev MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * metody MeSH
- steroid-21-hydroxylasa genetika MeSH
- věk při počátku nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
[50 years of newborn screening for phenylketonuria]
V roce 2025 si připomínáme 50 let od zahájení celoplošného novorozeneckého laboratorního screeningu fenylketonurie v České republice. Jeho význam v diagnostice této vrozené poruchy metabolismu fenylalaninu je neoddiskutovatelný. předkládaný článek se věnuje nejen historii zavádění screeningu, ale také jeho současnému provedení a léčbě zachycených pacientů.
In 2025, we commemorate the 50th anniversary of the nationwide newborn screening for phenylketonuria in the czech republic. its significance in diagnosing this congenital disorder of phenylalanine metabolism is indisputable. the presented article focuses not only on the history of the introduction of screening but also on its current implementation and the treatment of diagnosed patients.
- MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- fenylalanin krev MeSH
- fenylketonurie * dějiny diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- nízkoproteinová dieta metody MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * dějiny klasifikace metody MeSH
- test suché kapky krve metody MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Kongenitální hypotyreóza je nejčastější vrozené endokrinní onemocnění a také nejčastější choroba diagnostikovaná novorozeneckým screeningem. V České republice byl novorozenecký screening vrozené hypotyreózy celoplošně zaveden právě před 40 lety. Článek proto připomíná historii jeho zavedení, ale i současnost. přestože co nejčasnější stanovení diagnózy a okamžitá substituční léčba levotyroxinem v dostatečné dávce jsou hlavními limitujícími faktory psychomotorického, mentálního a somatického vývoje většiny dětí s touto diagnózou, celosvětově se stále více než 70 % dětí narodí v oblastech, kde screening vrozené hypotyreózy není celoplošně zaveden.
Congenital hypothyroidism is the most frequent inborn endocrine disorder and also the most frequent disease diagnosed by newborn screening. nation-wide neonatal screening for congenital hypothyroidism was introduced in the czech republic 40 years ago. this article summarises its history and the present as well. despite the fact that early diagnostics and immediate substitution treatment with levothyroxine are the main factors playing role in psychomotor, mental and somatic development of the majority of children with congenital hypothyroidism, more than 70 percent of babies worldwide are not born in the area with established neonatal screening.
- MeSH
- dějiny 20. století MeSH
- kongenitální hypotyreóza * dějiny diagnóza farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * dějiny klasifikace metody MeSH
- test suché kapky krve metody MeSH
- thyreotropin krev MeSH
- thyroxin farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dějiny 20. století MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
BACKGROUND: Severe combined immunodeficiency (SCID) is a fatal but treatable inborn error of immunity (IEI). Newborn screening (NBS) using T-cell receptor excision circles (TREC) has been adopted globally, with very few countries incorporating kappa recombination excision circles (KREC) to also detect early B-cell development disorders, such as X-linked agammaglobulinemia (XLA). OBJECTIVE: To evaluate the effectiveness of a 2-year pilot SCID NBS program in the Czech Republic, emphasising the utility of combined TREC/KREC screening. METHODS: Between January 2022 and December 2023, a dual TREC/KREC NBS pilot was conducted across the Czech Republic, alongside spinal muscular atrophy (SMA) screening. Approximately 200,000 newborns were screened using quantitative real-time PCR on dried blood spots collected 48-72 h after birth. RESULTS: The pilot referred 58 newborns, identifying 21 cases of IEI, including two SCID cases, with an overall incidence of TREC/KREC screenable IEI of 10.5/100,000 newborns. SCID incidence was 1/100,000. KREC screening proved invaluable, detecting 10 cases of congenital agammaglobulinemia including novel non-XLA forms, which increased the estimated incidence of agammaglobulinemia in the Czech Republic sixfold. Over one-third of low KREC results were linked to maternal immunosuppression. CONCLUSION: The Czech pilot demonstrated the effectiveness of integrated TREC/KREC NBS in detecting both T- and B-cell immunodeficiencies. As of 2024, SCID and SMA screening are included in the nationwide NBS, with KREC screening significantly improving early detection of B-cell disorders.
- MeSH
- agamaglobulinemie diagnóza MeSH
- B-lymfocyty imunologie MeSH
- genetické nemoci vázané na chromozom X MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * metody MeSH
- pilotní projekty MeSH
- receptory antigenů T-buněk * genetika MeSH
- těžká kombinovaná imunodeficience * diagnóza genetika epidemiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Príznaky postihnutia nervového systému sú veľmi často spojené s geneticky podmienenými chorobami. Dedičné metabolické poruchy alebo vrodené poruchy metabolizmu predstavujú heterogénnu skupinu, pričom je už opísaných viac ako 1000 chorobných jednotiek. Patria medzi zriedkavé choroby a časť z nich sa manifestuje aj neurologickou symptomatológiou - neurometabolické ochorenia. Rozšírenie škály DNA vyšetrovacích metód umožňuje spoľahlivú diagnostiku mnohých ochorení. Vzhľadom na početnosť neurometabolických porúch možno v limitovanom rozsahu publikácie prezentovať iba časť vybraných poznatkov, pričom preferenčne sú uvedené tie, ktoré sa manifestujú v dospelom veku a sú terapeuticky dobre ovplyvniteľné. Cieľom práce je poskytnúť stručný prehľad. Získané informácie sú cenné aj pre genetickú konzultáciu postihnutých rodín.
The symptoms of the nervous system are very often associated with genetic diseases. Inborn errors of metabolism represent a heterogeneous group with more than 1000 disorders. These are rare disorders and some of them are also manifested by neurological symptomatology - called as neurometabolic diseases. Genetic diagnostics is based on variety of DNA techniques and enables reliable diagnosis of many diseases. Due to the wide range of inborn errors of metabolism only a selected part is presented. We focus on disorders which are manifesting in adulthood and can be positively influenced by causal therapeutic approach. The aim of the work is to provide a brief overview. The information obtained is also valuable for genetic counselling in affected families.
- MeSH
- adrenoleukodystrofie diagnóza genetika MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dospělí MeSH
- genetické testování metody MeSH
- kazuistiky jako téma MeSH
- lidé MeSH
- metabolické nemoci mozku diagnóza genetika klasifikace MeSH
- nemoc z nedostatku ornithinkarbamoyltransferázy diagnóza genetika MeSH
- neurologické manifestace * MeSH
- novorozenecký screening metody MeSH
- vrozené poruchy metabolismu * diagnóza genetika klasifikace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Hepatorenal tyrosinaemia (HT1) is an autosomal recessive disorder of tyrosine degradation resulting in hepatic and renal dysfunction, neurological sequelae may occur in some patients. The use of nitisinone (NTBC) has revolutionised treatment and outcome of this disorder. NTBC has to be combined with a low protein diet. While NTBC modulates the disease course in HT1 patients, several issues are open. Optimal dosage, doses per day, therapeutic range of NTBC concentration, mode of protein restriction and biomarkers are not well defined. HCC and neurocognitive deficits are long-term sequelae. Early diagnosis and treatment are essential to minimise the risk for these complications. Clinical guidance for management of HT1-patients is required. Randomised clinical studies are difficult in the presence of therapeutic options. We discussed these issues in a consensus group of 10 paediatricians, 1 adult hepatologist, 1 geneticist, 2 dieticians, 2 newborn screening specialists with experience in HT1, 1 psychologist and 2 representatives of a patient group from the German-speaking countries (DACH). Recommendations were based on scientific literature and expert opinion, also taking into account recent experience with newborn screening. There was strong consensus that newborn screening using succinylacetone (SA) and early treatment are essential for a good outcome. The dose of NTBC should be as low as possible without losing metabolic control. This has to be accompanied by a low protein diet, in some patients a simplified diet without calculation of protein intake. Specific education and psychosocial support are recommended. Indications for liver transplantation were defined. Monitoring shall include clinical findings, levels of SA, tyrosine, phenylalanine and NTBC in (dried) blood.
- MeSH
- cyklohexanony * terapeutické užití MeSH
- heptanoáty MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- nitrobenzoany * terapeutické užití MeSH
- nízkoproteinová dieta MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * metody MeSH
- transplantace jater MeSH
- tyrosinemie * diagnóza terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Německo MeSH
Cílem novorozeneckého screeningu (NS) je identifikovat novorozence se závažnými, ale léčitelnými onemocněními, a to před nástupem klinických příznaků. Pokles nákladů a zlepšení technologií genomového sekvenování vedou k úvahám o rozšíření programu NS o řadu dalších vzácných genetických onemocnění, která lze nyní identifikovat pomocí sekvenování rozsáhlých oblastí genomu. Začlenění genomového sekvenování do programu NS bude klást vysoké nároky na celý systém. Bude třeba dobudovat infrastrukturu pro zajištění informovaného souhlasu, zvládnout velký nárůst počtu genomových testů, jejich rychlé provedení a vyhodnocení, zajistit komplexní multidisciplinární péči o asymptomatické jedince, navrhnout vhodné systémy pro ukládání a přístup ke genomickým datům a zajistit vhodné vyhodnocení programu. Genomový NS by navíc nabízel možnosti rozšíření analýzy na onemocnění, jejichž zařazení primárně nenaplňuje přínos screeningového programu. Jsou jimi například neléčitelná onemocnění, choroby s nástupem v dospělosti nebo detekce asymptomatického přenašečství pro různé genetické choroby. Etické otázky, které genomový NS vyvolává, se týkají zejména problematiky informovaného souhlasu a ochrany soukromí. Nutno je též vyvážit přínos pro jedince a újmu plynoucí z možných nálezů genomového sekvenování. Všechny tyto problémy je třeba před zavedením genomového sekvenování do programu NS adekvátně diskutovat a řešit. Korespondující autorka: Mgr. Věra Franková, Ph.D. et Ph.D. Ke Karlovu 2 128 08 Praha 2 vera.frankova@lf1.cuni.cz
The aim of newborn screening (NBS) is to identify newborns with serious but treatable diseases before the onset of clinical symptoms. Declining costs and improvements in genome sequencing technologies have led to consideration of expanding the NBS programme to include a number of other rare genetic diseases that can now be identified by sequencing large regions of the genome. Incorporating genome sequencing into the programme will place high demands on the whole NBS system. It will be necessary to build the infrastructure to ensure informed consent, manage the large increase of genomic tests and their rapid execution, provide comprehensive multidisciplinary care for asymptomatic individuals, design appropriate systems for storage and access to genomic data, and ensure appropriate evaluation of the programme. In addition, genomic NBS would offer opportunities to extend the analysis to diseases whose inclusion does not primarily fulfil the aims of a screening programme. These include, for example, nontreatable diseases, diseases with onset in adulthood or detection of asymptomatic carriers for various genetic diseases. The ethical issues raised by genomic NBS are mainly related to the issues of informed consent and privacy. It is also necessary to balance the benefit and the potential harm to the individual that can arise from the findings of genomic sequencing. All of these issues need to be adequately discussed and addressed prior to the introduction of genomic sequencing into the NBS program.
- MeSH
- etika klasifikace MeSH
- genetické nemoci vrozené diagnostické zobrazování diagnóza genetika klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening * etika klasifikace metody MeSH
- sekvenování celého genomu etika metody MeSH
- vzácné nemoci diagnóza genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Nedoslýchavost a hluchota patří mezi nejzávažnější smyslové vady. Obvykle se jedná o vrozené poruchy a v případě genetického podkladu se nejčastěji dědí autozomálně recesivně. Jejich časný záchyt je stěžejní, neboť normální sluch je zásadní pro vývoj řeči, kognice a komunikace. Metodou sekundární prevence je screening, který se v České republice provádí dle metodických pokynů u novorozenců a pětiletých dětí. Předkládané sdělení se věnuje jednotlivým užívaným metodám screeningového vyšetření sluchu u dětí. Korespondující autor: MUDr. Pavel Hermann Alfamedica, s.r.o. Mánesova 1056/41 120 00 Praha 2 info@usni.cz
Hearing loss and deafness are among the most serious sensory defects. These are usually congenital disorders and in the case of genetic background are most often inherited autosomal recessively. Their early detection is crucial as normal hearing is essential for the development of speech, cognition and communication. The secondary prevention method is screening, which according to the methodological guidelines is carried out in the Czech Republic in newborns and five-year-old children. The presented articles deals with the individual methods used.
- MeSH
- hluchota prevence a kontrola MeSH
- lidé MeSH
- nedoslýchavost * prevence a kontrola MeSH
- novorozenec MeSH
- novorozenecký screening metody organizace a řízení MeSH
- poruchy sluchu klasifikace prevence a kontrola MeSH
- předškolní dítě MeSH
- sekundární prevence * metody organizace a řízení statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- předškolní dítě MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Screening představuje významný preventivní nástroj pediatrie. Svou povahou spadá do prevence sekundární. Zahrnuje celoplošné, pravidelné, ministerstvem zdravotnictví definované (formou vyhlášky či metodického pokynu) screeningy, jmenovitě novorozenecký laboratorní screening, vyhledávání vývojové dysplazie kyčlí, vrozených a získaných sluchových vad, oftalmoskopické vyšetření k odhalení kongenitální katarakty a systém pravidelných preventivních prohlídek praktickým lékařem pro děti a dorost. Existují i další screeningová vyšetření, která však zatím nejsou důsledně celoplošná, například u novorozenců a kojenců ultrazvukové vyšetření vývojových vad urotraktu či vyhledávání kritických srdečních vad měřením saturace krve kyslíkem. Předkládaný článek pojednává o obecné úloze screeningu v pediatrii, jeho principech, metodách a rizicích.
Screening is an important preventive tool of paediatrics and secondary prevention. It includes nation-wide, regular, Ministry of Health-defined (in the form of decree or methodological guidance) screenings, namely neonatal laboratory screening, ultrasound screening for developmental hip dysplasia, congenital deafnees, ophthalmoscopic examination to detect congenital cataracts, and system of regular preventive appointments by a general practitioner for children and adolescents. There are other screening examinations, which are not yet consistently full-scale, for example in newborns and infant kidney´s ultrasound examination or measuring blood oxygen saturation to detect of critical heart defects. This article discusses the general role of screening in paediatrics, its principles, methods and risks.
Deficit kobalaminu (Cbl, B12) se projevuje v kojeneckém věku neprospíváním, makrocytární anemií, hypotonií, opožděním/regresem vývoje, mikrocefalií a epilepsií. Jednou z příčin deficitu B12 u novorozenců je in utero získaný deficit maternálního původu. Po vzoru jiných zemí EU představujeme průběžné výsledky pilotního projektu novorozeneckého laboratorního screeningu (NLS) deficitu Cbl probíhajícího na spolupracujících pražských pracovištích. Metody: Pro podezření na deficit B12 stačí odchylka alespoň 1 primárního markeru: propionylkarnitin > 3,8 μmol/l, poměr propionylkarnitin/acetylkarnitin > 0,3, methionin < 7 μmol/l, poměr propionylkarnitin/methionin > 0,5 (stanoveno tandemovou hmotnostní spektrometrií). Jako druhostupňové markery využíváme kyselinu methylmalonovou (MMA) > 2,5 μmol/l a celkový homocystein (tHcy) > 12 μmol/l. U pozitivních nálezů provádíme u novorozence i matky test vstřebávání Cbl a stanovujeme celkový B12 (stanoveno elektrochemiluminiscenční imunoanalýzou), holoTC (stanoveno chemiluminiscenční imunoanalýzou), foláty (stanoveno elektrochemiluminiscenční imunoanalýzou), sérovou MMA (stanoveno kapalinovou chromatografií s tandemovou hmotnostní spektrometrií), tHcy (stanoveno vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií) a vybrané sirné metabolity. U matek dále stanovujeme markery chronické gastritidy. Výsledky: K 21. 02. 2024 byl deficit B12 vyšetřen v 20 419 krevních kapkách (86,1 % z celkového počtu odebraných vzorků). 863 novorozenců mělo pozitivní alespoň 1 z prvostupňových markerů (2nd tier 4,2 %). Celkově jsme zachytili 6 novorozenců s elevovanými hodnotami MMA, ve 4 případech se jednalo o pravou pozitivitu, 1 případ byl falešně pozitivní, 1 případ byl záchyt kombinované malonové/methylmalonové acidurie. V našich předběžných výsledcích dosahoval neonatální deficit B12 incidenci 1 : 5105 (95% CI 1 : 1994 – 1 : 8735). Závěr: Předběžná data z naší studie prokazují vysokou incidenci neonatálního deficitu B12 ve spolupracujících pražských porodnicích. Výsledky mohou sloužit jako vědecký podklad k rozšíření NLS v České republice. Práce vznikla s podporou grantového projektu AZV NU22-07-00126, RVO-VFN64165 a programu Cooperatio, vědní oblasti „Pediatrie“ a „Metabolické a endokrinní nemoci“.
Cobalamin (Cbl, B12) deficiency manifests in infancy as failure to thrive, macrocytic anemia, hypotonia, developmental delay/regression, microcephaly, and epilepsy. One of the causes of B12 deficiency in newborns is in-utero acquired deficiency caused by maternal deficiency. Following the example of other EU countries, we present interim data from a pilot project of newborn laboratory screening (NLS) for Cbl deficiency, which has been conducted at cooperating Prague hospitals. Methods: At least one abnormal primary marker is required for suspected B12 deficiency: propionylcarnitine > 3.8 μmol/l, propionylcarnitine/acetylcarnitine ratio > 0.3, methionine < 7 μmol/l, propionylcarnitine/methionine ratio > 0.5 (determined by tandem mass spectrometry). Secondary markers include methylmalonic acid (MMA) > 2.5 μmol/l and total homocysteine (tHcy) > 12 μmol/l. In the case of NLS positivity, both the newborn and the mother undergo a Cbl absorption test. We determine total B12 (measured by electrochemiluminescence immunoassay), holoTC (measured by chemiluminescence immunoassay), folates (measured by electrochemiluminescence immunoassay), serum MMA
