Analgezie a sedace je jedním ze základních terapeutických postupů v intenzivní péči, nicméně zvláště u pacientů na umělé plicní ventilaci má neadekvátně hluboká analgosedace řadu nežádoucích účinků. Vposledních desetiletích vidíme celosvětový trend směrem ktitrované lehké sedaci umožňující časné odvykání od ventilátoru a zkrácení pobytu na intenzivním lůžku i v nemocnici. V tomto přehledovém článku je popsána farmakologie nejčastěji používaných léků a strategie analgosedace uměle ventilovaných pacientů. Poslední část je věnována analgosedaci pacientů s akutním syndromem dechové tísně „běžné“ i covidové etiologie. Tito nemocní většinou trpí kritickým respiračním selháním, vyžadujícím relativně agresivní ventilační režim, polohování do pronace a další úkony, pro které je někdy stále nezbytná hluboká analgosedace, ev. svalová relaxace. Iu těchto pacientů bychom se nicméně měli snažit o co nejčasnější odtlumení a přechod na prohlubované ventilační režimy se spontánní dechovou aktivitou.

Analgesia and sedation are basic parts of the treatment in the intensive care. Nevertheless, deep sedation during mechanical ventilation has many adverse effects. In last decades the trend towards mild titrated sedation is seen. It enables early weaning from mechanical ventilation and shortening the stay in the intensive care setting and hospital. In this article pharmacology of main drugs used for analgesia/sedation nad strategy of sedation in mechanically ventilated patients are described. The last section of this article is dedicated to sedation of patients with acute respiratory distress syndrome of „common“ and COVID -19 etiology. These patients usually suffer from critical respiratory failure and agressive ventilatory support, prone positioning and other invasive techniques are needed. That is why deep sedation or even paralysis is sometimes necessary, but also in these patients lower sedation and weaning attempts should be tried as soon as possible.

• MeSH
• analgetika aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• analgosedace * metody   škodlivé účinky   MeSH
• anestetika aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• COVID-19 komplikace   ošetřování   patofyziologie   MeSH
• látky tlumící činnost CNS aplikace a dávkování   farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• pacienti hospitalizovaní MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu metody   MeSH
• pneumonie komplikace   ošetřování   patofyziologie   MeSH
• syndrom dechové tísně etiologie   ošetřování   patofyziologie   MeSH
• umělé dýchání * ošetřování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• analgosedace * metody   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče * metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Aims: No standard practice exists with respect to anaesthesiologist-directed sedation (ADS) vs. sedation by proceduralist (PDS) for defibrillation threshold (DT) testing. We aimed to evaluate adverse events and safety outcomes with ADS vs. PDS for DT testing. Methods and results: A post hoc analysis of the Shockless Implant Evaluation (SIMPLE) study was performed among the 1242 patients who had DT testing (624 ADS and 618 PDS). We evaluated both intraoperative and in-hospital adverse composite events and two safety composite outcomes at 30-days of the main trial. Propensity score adjusted models were used to compute odds ratio (OR) and 95% confidence interval (CI) to evaluate the association between adverse and safety outcomes with method of sedation and independent predictors for use of ADS. Compared to PDS, patients who received ADS were younger (62 ± 12 years vs. 64 ± 12 years, P = 0.01), had lower ejection fraction (left ventricular ejection fraction 0.31 ± 13 vs. 0.33 ± 13, P = 0.03), were more likely to receive inhalational anaesthesia, propofol, or narcotics (P < 0.001, respectively) and receive an arterial line (43% vs. 8%, P = <0.0001). Independent predictors for ADS sedation were presence of coronary artery disease (OR 1.69, 95% CI 1.0-2.72; P = 0.03) and hypertrophic cardiomyopathy (OR 2.64, 95% CI 1.19-5.85; P = 0.02). Anaesthesiologist directed sedation had higher intraoperative adverse events (2.2% vs. 0.5%; OR 4.47, 95% CI 1.25-16.0; P = 0.02) and higher primary safety outcomes at 30 days (8.2% vs. 4.9%; OR 1.72 95% CI 1.06-2.80; P = 0.03) and no difference in other outcomes compared to PDS. Conclusion: Proceduralist-directed sedation is safe, however, this could be result of selection bias. Further research is needed.

• MeSH
• analgosedace * škodlivé účinky   metody   MeSH
• defibrilátory implantabilní * MeSH
• fibrilace komor terapie   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• hypnotika a sedativa * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• implantace protézy * škodlivé účinky   přístrojové vybavení   metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• náhlá srdeční smrt etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• pooperační komplikace * diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

• MeSH
• analgosedace škodlivé účinky   MeSH
• antihypertenziva * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• beta blokátory aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• blokátory kalciových kanálů aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• blokátory receptoru 1 pro angiotenzin II aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• diuretika aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• edém chemicky indukované   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• hypokalemie komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• inhibitory ACE aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• kašel chemicky indukované   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• nežádoucí účinky léčiv * farmakoterapie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• ortostatická hypotenze chemicky indukované   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• srdeční arytmie chemicky indukované   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• ukončení terapie pacientem * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kriticky nemocný pacient je často vystaven stresu a bolesti. Zajištění analgezie a odstranění psychického diskomfortu patří k základním léčebným cílům intenzivní medicíny. V poslední době je věnována velká pozornost nežádoucím účinkům dlouhodobé sedace, jako je vznik deliria, kognitivní poruchy, prodloužení doby umělé plicní ventilace, doby pobytu v intenzivní péči i délky hospitalizace. Recentně publikovaná doporučení American College of Critical Care Medicine a Society of Critical Care Medicine z roku 2013 definují nový management sedace, léčby bolesti a prevence a léčby deliria. Tradiční přístup znamenal podání sedativ všem ventilovaným pacientům. V současnosti se tento princip hluboké sedace (deep level of sedation) u všech pacientů opouští a klade se důraz na odstranění bolesti podáním intravenózních analgetik (analgesia-first sedation). Teprve pokud analgezie nestačí k odstranění stresu, přidává se sedativum (sedation-as-needed). Sedace na základě benzodiazepinů zůstává vyhrazena pro specifické klinické situace, je preferována sedace moderními léky nebenzodiazepinového typu, např. dexmedetomidinem. Jako nezbytným se jeví i zavedení skórovacích systémů pro sledování stupně agitovanosti, bolesti a deliria.

Pain and stress are very common in critically ill patients. Provision of adequate analgesia and elimination of psychological discomfort are essential components of treatment goals on the ICU care. In the past few years there has been a focus on the side-effects of long-term sedation such as the presence of delirium, cognitive dysfunction, prolongation of the time on mechanical ventilation, and ICU and hospital length of stay. The new 2013 guidelines by the American College of Critical Care Medicine and Society of Critical Care Medicine have redefined the management of sedation, analgesia and prevention and treatment of the delirium. The traditional approach represents giving sedatives to all mechanically ventilated patients. The principle of deep level sedation in all patients has become obsolete. There is a focus on pain management firstly with intravenous analgesics, and sedation is used only if needed. Sedation with modern nonbenzodiazepine drugs (such as dexmedetomidine) is preferred while benzodiazepine-based sedation should be used only in specific situations. Implementation of scoring systems for effective monitoring of pain, depth of sedation and delirium is also essential.

• MeSH
• analgosedace * škodlivé účinky   trendy   využití   MeSH
• benzodiazepiny škodlivé účinky   MeSH
• delirium * diagnóza   klasifikace   MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• hypnotika a sedativa klasifikace   MeSH
• kritický stav MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• neopioidní analgetika aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu * metody   metody   MeSH
• propofol škodlivé účinky   MeSH
• psychiatrické posuzovací škály MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• riziko MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• analgosedace škodlivé účinky   MeSH
• delirium etiologie   komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• dospělí MeSH
• kognitivní poruchy * etiologie   klasifikace   prevence a kontrola   MeSH
• kritický stav * MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

Nehybnost, analgezie, anxiolýza, amnézie, zachovaná spolupráce s nemocným a hemodynamická stabilita bez útlumu dýchání jsou požadavky na sedaci pro endovaskulární léčbu mozkových arteriovenózních malformací a stenóz krkavice. Cílem studie bylo zhodnotit sedaci kombinací dexmedetomidin - ketamin - midazolam k tomuto užití a porovnat ji s běžnou sedací kombinací sufentanil - midazolam. Metodika: 62 pacienti indikovaní k elektivní endovaskulární léčbě byli randomizováni k sedaci do dvou skupin. Skupina A: bolusové intravenózní podání dexmedetomidinu 0,5 µg/ kg, ketaminu 0,25 mg/ kg a midazolamu 0,02 mg/ kg během pěti minut, následované kontinuální infuzí dexmedetomidinu 0,25 µg/ kg/ hod a ketaminu 0,25 mg/ kg/ hod. Skupina B: bolusové podání sufentanilu 10 µg a midazolamu 0,02 mg/ kg. Sedace byla následně titrována tak, aby byl pacient sledován, ale reagoval na slovní výzvu. Sledované parametry: systémový krevní tlak, EKG křivka, saturace hemoglobinu kyslíkem, dechová frekvence, arteriální tenze oxidu uhličitého, hloubka sedace, nežádoucí účinky, komplikace, zotavení. Spolupráci s nemocným (výborná/ dostačující/ špatná) hodnotil radi olog neznalý užité metody sedace. Statistická analýza: t-test, c2 test, ANOV A. Výsledky: Pokles krevního tlaku a srdeční frekvence byl signifikantně větší ve skupině A (p < 0,001), ačkoliv počet epizod hypotenze či bradykardie se významně nelišil. Hodnoty krevního tlaku vykazovaly menší intraindividuální variabilitu ve skupině A (p < 0,05). Spolupráce s nemocným byla lepší ve skupině A (p < 0,001). Další statisticky významné rozdíly nebyly nalezeny. Nevyskytly se klinicky závažné komplikace. Závěr: Sedace kombinací dexmedetomidin - ketamin - midazolam je bezpečná a vhodná metoda pro endovaskulární neuro intervence. Zajišťuje velmi dobrou spolupráci s nemocným, hemodynamicko u stabilitu a netlumí dýchání.

Immobility, analgesia, anxiolysis, amnesia, preserved patient cooperation and hemodynamic stability witho ut respiratory depression are the requirements for sedation in endovascular treatment of cerebral arteriovenous malformations and carotid artery stenting. The goal of our study was to assess dexmedetomidine-ketamine-midazolam sedation for this use and compare it with routine sufentanil-midazolam sedation. Methods: 62 patients undergoing elective endovascular neuro-interventions were randomly divided into two groups for sedation. Group A: intravenous bolus application of dexmedetomidine 0.5 µg/ kg, ketamine 0.25 mg/ kg and midazolam 0.02 mg/ kg during five minutes followed by infusion of dexmedetomidine 0.25 µg/ kg/ h and ketamine 0.25 mg/ kg/ h. Group B: bolus application of sufentanil 10 µg and midazolam 0.02 mg/ kg. Sedation was then titrated to keep the patient sedated, but responsive to vocal commands. Parameters which were monitored: blood pressure, ECG, haemoglobin saturation, respiratory rate, arterial carbon dioxide tension, depth of sedation, side effects, complications and recovery. Patient cooperation (excellent-sufficient-poor) was assessed by the radiologist, who was blind to the method used. Statistical analysis: t-test, c2 test, ANOV A. Results: Decreases of blood pressure and heart rate were significantly more marked in group A (p < 0.001), though the number of episodes of hypotension or bradycardia did not differ significantly. Variability of blood pressure within individual patients was lower in group A (p < 0.05). Cooperation was better in group A (p < 0.001). No other statistically significant differences were found. No clinically significant complications were recorded. Conclusion: Sedation by dexmedetomidine-ketamin-midazolam combination seems to be a safe and suitable method for endovascular neuro-interventions. It secures very good cooperation with the patient and hemodynamic stability without respiratory depression.

• MeSH
• adherence pacienta MeSH
• analgosedace metody   škodlivé účinky   MeSH
• balónková angioplastika metody   MeSH
• dexmedetomidin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• financování organizované MeSH
• intrakraniální arteriovenózní malformace chirurgie   terapie   MeSH
• ketamin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• midazolam aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• stenóza arteria carotis chirurgie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

Fyzostigmin byl izolován z kalabarských bobu v roce 1864. Dlouho byl používán jen v lécbe glaukomu. V soucasnosti je jeho hlavní indikací terapie centrálního anticholinergního syndromu, který je relativne castou komplikací celkové anestezie a analgosedace na resuscitacních oddeleních a jednotkách intenzivní péce i v urgentní medicíne. V clánku jsou uvedeny farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti fyzostigminu a interakce s nejcasteji používanými léky v anesteziologii: s inhalacními anestetiky, propofolem, opioidy, benzodiazepiny a dehydrobenzperidolem. Je podán i prehled príznaku a terapie centrálního anticholinergního syndromu. V prehledu jsou uvedeny i úcinky fyzostigminu pri terapii svalového tresu, intoxikace alkoholem a Alzheimerove nemoci.

Physostigmine was isolated from Calabar (ordeal) beans in 1864 and used for glaucoma therapy. Nowadays its main indication is the treatment of the central anticholinergic syndrome which is a relatively common complication of general anaesthesia and analgesic sedation in the ICU. The pharmacokinetic and pharmacodynamic properties and interactions of physostigmine with drugs commonly used in anaesthesia (volatile anaesthetics, propofol, benzodiazepines, opioides and dehydrobenzperidole) are described. A short review of the central anticholinergic syndrome symptoms and therapy is presented. Physostigmine effects on ethyl alcohol intoxication, muscle shivering and Alzheimer’s disease are also mentioned.

• MeSH
• acetylcholin nedostatek   MeSH
• analgosedace škodlivé účinky   MeSH
• celková anestezie škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• Physostigma účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cílem léčby chronické bolesti opiody je zmírnění bolesti se zlepšením funkčního stavu a zlepšení celkové kvality života pacientů. O úspěšné analgetické léčbě lze hovořit pouze tehdy, pokud úleva od chronické bolesti jednoznačně převyšuje závažnost nežádoucích vedlejších účinků, jejichž nezvládnutí se mnohdy stává bariérou této léčby. Vedlejší nežádoucí účinky opioidů nejsou důvodem k přerušení léčby, ale k řešení těchto reakcí. Velice důležitá je pak prevence vzniku těchto nežádoucích vedlejších účinků léčby (prevence zvracení, obstipace, sedace, delirantních stavů či dechového útlumu).

• MeSH
• analgosedace metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• bolest farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• narkotika klasifikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• neurologické manifestace MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• analgosedace metody   škodlivé účinky   MeSH
• endoskopie trávicího systému metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• gastroskopie metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• infekce farmakoterapie   přenos   MeSH
• kardiovaskulární systém patologie   MeSH
• krvácení diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• perforace jícnu diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• plíce patologie   MeSH
• přehledová literatura jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH