- MeSH
- behaviorální symptomy * diagnóza etiologie psychologie terapie MeSH
- divertikulitida patologie psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- komunikace MeSH
- lidé MeSH
- psychotropní léky aplikace a dávkování klasifikace MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- agitované chování MeSH
- Alzheimerova nemoc ošetřování MeSH
- behaviorální symptomy diagnóza komplikace terapie MeSH
- demence * klasifikace komplikace ošetřování MeSH
- domácí ošetřování metody organizace a řízení psychologie MeSH
- komunitní ošetřovatelská péče ekonomika metody organizace a řízení MeSH
- koordinovaný terapeutický postup normy organizace a řízení etika normy organizace a řízení MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty etika psychologie zákonodárství a právo MeSH
- paliativní péče metody organizace a řízení MeSH
- plánování péče o pacienty MeSH
- progrese nemoci MeSH
- psychotické poruchy diagnóza farmakoterapie MeSH
- služby domácí péče ekonomika organizace a řízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND: This paper provides a first comparative exploratory analysis of our findings from DEMDATA, a collaborative project between Austria and the Czech Republic. Analysed here are data from the residents and the environment assessment protocol. METHODS: In a cross sectional study design, residents from randomly drawn and stratified nursing homes were investigated using a common study protocol. RESULTS: From a total resident pool of 1666 persons, 1085 (571 in Austria, 514 in the Czech Republic) persons signed a consent form and participated in the data collection. More than 70% of residents assessed were female and the population was on average 85 years old. A discrepancy between the presence of a medical diagnosis in the charts of the residents and the results of cognitive testing was found. In Austria, 85.2%, in the Czech Republic 53.0% of residents had cognitive impairment. In Austria 80.0%, and in the Czech Republic 56.7% had behavioural problems. With respect to pain, 44.8% in Austria, and 51.5% in the Czech Republic had mild to severe pain. 78.4% of Austrian and 74.5% of the residents had problems with mobility and both populations were in danger of malnutrition. CONCLUSIONS: Most of the prevalence rates are comparable with previous studies also using direct resident assessment. Variations in prevalence rates seem to result mainly from the assessment technique (direct cognitive testing vs. medical chart review). The high prevalence rates for dementia, behavioural symptoms, pain and malnutrition indicate an immediate call for attention to further research and practice development.
- MeSH
- behaviorální symptomy diagnóza epidemiologie MeSH
- bolest diagnóza epidemiologie MeSH
- demence diagnóza epidemiologie MeSH
- domovy pro seniory trendy MeSH
- kognitivní dysfunkce diagnóza epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- náhodné rozdělení MeSH
- omezení pohyblivosti * MeSH
- pečovatelské domovy trendy MeSH
- prevalence MeSH
- průřezové studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Rakousko MeSH
Schizofrenie je závažným duševním onemocněním, které nejčastěji postihuje osoby v mladém a produktivním věku. Tato nemoc narušuje každodenní fungování nemocných, jejich sociální vztahy, a může vést až k trvalé invaliditě. Ve většině případů se již několik let před nástupem onemocnění rozvíjí prodromální fáze charakteristická prohlubováním neurobiologických změn. Ty se na behaviorální úrovni projevují v myšlení, prožívání, emotivitě či komunikaci. Jedním z přístupů, jak včas zachytit rozvíjející se onemocnění, je vyšetření přítomnosti tzv. bazálních symptomů u osob, které vyhledaly psychiatrickou pomoc. Osoby, u nichž se tyto symptomy vyskytují, vyka-zují vyšší riziko pro rozvoj psychotického onemocnění. Díky včasné detekci těchto symptomů je možné pozitivně ovlivnit další průběh nemoci. Cílem tohoto textu je představit české odborné veřejnosti koncept bazálních symptomů a přispět tak k současné diagnostice psychotických stavů. Dílčím cílem je také představení českého překladu semistrukturovaného rozhovoru Škála tendence ke schizofrenii (Schizophrenia Proneness Instrument), který slouží k vyšetření přítomnosti bazálních symptomů. Detailněji budou popsány dvě jeho části: škála kognitivních a škála percepčních bazálních symptomů.
Schizophrenia is a severe mental disorder that often affects young people of productive age. The illness disrupts daily functioning of patients, their social relationships, and can lead to permanent disability. In most cases, several years before the onset of the disease, a prodromal phase develops, which is characterized by proliferation of neurobiological changes. On a behavioral level these changes manifests themselves in cognition, perception, affect, or communication. One approach to early detection of a developing psychotic disease is examination of “basic symptoms” in people who seek psychiatric help. Individuals with basic symptoms are at higher risk for the development of a psychotic illness. Through early detection of basic symptoms, there is a possibility to influence positively the course of the illness. The aim of our paper is to present to the Czech mental health professionals the concept of basic symptoms and to contribute to diagnosis of psychotic disorders. In addition, we also introduce a Czech translation of a semistructured interview called Schizophrenia Proneness Instrument, which is used to examine the presence of basic symptoms. Two scales of this interview are descri-bed in detail: scale of cognitive and scale of perceptual basic symptoms.
- Klíčová slova
- bazální symptomy, Škála tendence ke schizofrenii,
- MeSH
- behaviorální symptomy diagnostické zobrazování diagnóza klasifikace MeSH
- časná diagnóza MeSH
- kognitivní poruchy MeSH
- lidé MeSH
- percepční poruchy MeSH
- prodromální symptomy * MeSH
- psychiatrické posuzovací škály MeSH
- psychotické poruchy diagnóza MeSH
- schizofrenie * diagnóza patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- anamnéza metody MeSH
- behaviorální symptomy diagnóza MeSH
- exekutivní funkce fyziologie klasifikace MeSH
- lidé MeSH
- neurodegenerativní nemoci * diagnóza klasifikace psychologie MeSH
- neuropsychologické testy * normy MeSH
- paměť klasifikace MeSH
- pozornost fyziologie klasifikace MeSH
- psychomotorický výkon fyziologie klasifikace MeSH
- samostatný způsob života klasifikace normy MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zrakové testy metody využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- afektivní symptomy diagnóza etiologie terapie MeSH
- Alzheimerova nemoc * diagnóza etiologie genetika patofyziologie psychologie MeSH
- antidepresiva aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- antipsychotika aplikace a dávkování farmakologie škodlivé účinky MeSH
- behaviorální symptomy diagnóza etiologie terapie MeSH
- dlouhodobá péče * metody MeSH
- lidé MeSH
- neurobehaviorální symptomy klasifikace účinky léků MeSH
- psychoterapie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- behaviorální symptomy diagnóza komplikace MeSH
- duševní poruchy diagnóza komplikace MeSH
- gastrointestinální nemoci diagnóza komplikace MeSH
- kvalita života psychologie MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- Parkinsonova nemoc diagnóza komplikace MeSH
- posuzování pracovní neschopnosti MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Autizmus je komplexní, závažná a biologicky založená porucha vývoje mozku. V klinickém obraze jsou charakteristické sociální deficity, abnormity v interpersonální komunikaci, repetitivní chování a kognitivní inflexibilita. V současnosti je chápán jako klinicky a etiopatogeneticky extrémně heterogenní spektrum kognitivně-behaviorálních a emočních symptomů s různou expresí jejich tíže. Dosud neexistuje žádný specifický biochemický indikátor nebo neuroanatomická abnormalita, která by jej jasně identifikovala; diagnostika poruchy je nadále založena na klinickém a behaviorálním hodnocení a kritériích MKN-10 či DSM-IV klasifikaci. V etiopatogenezi poruchy se uplatňují genetické, epigenetické i environmentální faktory. Přes veškerý přínos vědy zůstávají jádrové příznaky farmakologicky neovlivnitelné a možnosti terapie jsou omezené na edukační a kognitivně-behaviorální intervence. Článek stručně a didakticky rekapituluje historické aspekty vývoje koncepce autizmu, používanou nomenklaturu, diagnostické postupy a klasifikační systémy, nové poznatky o klinických projevech poruchy, etiopatogenezi a možnostech terapie.
Autism is a complex, serious and biologically-based disorder of the development of the brain. Its clinical picture involves characteristic social deficits, abnormalities in interpersonal communication, repetitive behaviour and cognitive inflexibility. It is currently understood as a clinically and aetiologically extremely heterogeneous spectrum of cognitive-behavioural and emotional symptoms with various expressions of respective severity. So far there exists no specific biochemical indicator or neuro-anatomical abnormality by which it might be identified explicitly. The disorder diagnosis continues to be based on clinical and behavioural assessment and on MKN-10 criteria or DSM-IV classifications. Genetic, epigenetic as well as environmental factors play their roles in the aetiology of the disease. In spite of a great number of research contributions, the core symptoms remain inaccessible to pharmacology, with therapeutic possibilities limited to educational and cognitive-behavioural interventions. This paper provides a brief and didactic overview of the disorder: historical aspects of the development of the concept of autism; the nomenclature used; diagnostic methods and classification systems; new insights into clinical manifestations; and aetiology and therapeutic possibilities.
- Klíčová slova
- autizmus, autistické spektrum, pervazivní vývojové poruchy, širší autistický fenotyp, neurodevelopmentální poruchy,
- MeSH
- Aspergerův syndrom diagnóza etiologie genetika MeSH
- autistická porucha dějiny epidemiologie etiologie MeSH
- behaviorální symptomy diagnóza psychologie terapie MeSH
- diagnostické techniky neurologické klasifikace normy využití MeSH
- diagnostické zobrazování metody využití MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- fenotyp MeSH
- genetické jevy genetika MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody využití MeSH
- mezinárodní klasifikace nemocí klasifikace využití MeSH
- pervazivní vývojové poruchy u dětí klasifikace psychologie terapie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody využití MeSH
- Rettův syndrom diagnóza etiologie genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Medzi behaviorálne poruchy asociované s Parkinsonovou chorobou (PCH) patria impulzívne poruchy, punding a syndróm dopamínovej dysregulácie. Napriek narastajúcemu záujmu o túto problematiku zostávajú behaviorálne poruchy stále poddiagnostikované. Cieľom práce bolo overiť efektívnosť anamnézy podporovanej špecializovaným dotazníkom pri skríningu behaviorálnych porúch u pacientov s Parkinsonovou chorobou. Súbor a metodika: Osemdesiatim pacientom, z ktorých 63 malo Parkinsonovu chorobu a 17 prolaktinóm liečený agonistami dopamínových receptorov, sme odobrali anamnézu za asistencie 8-položkového skríningového dotazníka. U pacientov s Parkinsonovou chorobou sme navyše v úvodnej časti dotazníka registrovali údaje o fenotype a trvaní ochorenia, liečbe dopaminergnou medikáciou, výskyte anxiety, depresie, obsedantno-kompulzívnej poruchy a panickej poruchy. Vyšetrili sme tiež stav kognitívnych funkcií pomocou MMSE a PANDA. Výsledky: U 17 pacientov s prolaktinómom sme nezistili žiadnu poruchu správania. U 20 (31,75 %) zo 63 vyšetrených pacientov s PCH sme pozorovali určitú formu behaviorálnej poruchy. Sedem z nich malo viac ako jednu behaviorálnu poruchu. U všetkých pacientov s poruchami správania k nim došlo až po iniciácii dopaminergnej liečby. Pacienti s behaviorálnymi poruchami boli mladšieho veku (61,3 verzus 63,3 roka; p < 0,05), s dlhším trvaním Parkinsonovej choroby (11,0 verzus 6,5 roka; p < 0,02), boli na vyššej dávke dopaminergnej medikácie. Skupina pacientov s behaviorálnymi poruchami mala vyššie subskóre pre depresiu v dotazníku PANDA (3,8 verzus 3,2; p < 0,02). Záver: Naša práca ukázala, že cielená anamnéza za pomoci špecializovaného dotazníka môže výrazne zlepšiť záchyt behaviorálnych porúch u pacientov s Parkinsonovou chorobou. Výskyt týchto porúch je podstatne vyšší, ako sa ukazuje pri bežnom ambulantnom vyšetrení.
Introduction: Behavioral disturbances associated with Parkinson's disease include impulse control disorders, punding and dopamine dysregulation syndrome. Despite rising interest in this specific area in Parkinson's, behavioral disturbances still remain under-diagnosed. The aim of our study was to verify the effectiveness of a specific questionnaire-based interview in detection of behavioral disturbances in parkinsonian patients. Subjects and methods: By means of a specific 8-item questionnaire, we interviewed 80 patients (63 with Parkinson's disease and 17 with prolactinoma). In Parkinson's disease patients we also recorded disease phenotype, duration and dopaminergic treatment, as well as any history of anxiety, depression, obsessive-compulsive disorder or panic disorder. Cognitive function state was assessed by means of MMSE and PANDA questionnaires. Results: None of prolactinoma patients exhibited behavioral disturbances. Twenty (31.75%) of 63 patients with Parkinson's disease had a history of some form of behavioral disturbances. Seven of them had more than one behavioral abnormality. All the behavioral disturbances started after initiation of dopaminergic treatment. Patients with behavioral disturbances were younger (61.3 versus 63.3 years; p <0.05), with longer duration of Parkinson's disease (11.0 versus 6.5 years; p <0.02), and were on higher doses of dopaminergic medication. Furthermore, the group with behavioral disturbances had higher subscores for depression in the PANDA questionnaire (3.8 versus 3.2; p <0.02). Conclusion: Our study demonstrates that a specific questionnaire-based interview can significantly facilitate the detection of behavioral disturbances in patients with Parkinson's disease. The prevalence of these behaviors is undoubtedly higher than may be anticipated in routine clinical examination.
- MeSH
- behaviorální symptomy diagnóza klasifikace psychologie MeSH
- dopaminové látky škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- impulzivní poruchy diagnóza komplikace psychologie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc psychologie MeSH
- průzkumy a dotazníky využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
