Kardiovaskulární onemocnění (KVO) představují v současné době nejčastější příčinu úmrtí v rozvinutých zemích, včetně České republiky. Jejich společným jmenovatelem je ateroskleróza. K nejvýznamnějším rizikovým faktorům KVO patří arteriální hypertenze a dyslipidemie. Obě onemocnění mají v naší společnosti vysokou prevalenci, jejich léčba je většinou doživotní a bohužel stále v našich krajích nedostatečná. Jejich vzájemný účinek na patologické děje se, stejně jako u dalších rizikových faktorů, nesčítá, ale násobí. Jedná se o onemocnění dlouho asymptomatická, přičemž i jejich první manifestace může být fatální. V sekundární prevenci KVO pak využíváme jak farmakologických, tak nefarmakologických metod, abychom dosáhli jasně stanovených cílů, které jsou vzhledem k měnícím se doporučením stále přísnější. Adherence, compliance a perzistence pacienta je zásadní v celém managementu léčby. Nejnovější doporučení v léčbě hypertenze i dyslipidemie pokračují v trendu kombinovaných terapií a rozšiřují možnosti jejich využití. Fixní kombinace výrazně zlepšují adherenci i perzistenci pacientů k léčbě. Tento článek se zaměří na možnosti fixních kombinací v oblasti arteriální hypertenze a dyslipidemie v sekundární prevenci KVO.

Cardiovascular diseases (CVDs) currently represent the most common cause of death in developed countries, including the Czech Republic. Their common denominator is atherosclerosis. Most significant CVD risk factors include arterial hypertension and dyslipidaemia. Both disorders are highly prevalent in our society; their treatment is mostly life-long and unfortunately inadequate in our country. The mutual effects of both on pathological processes do not add up in the same way as in other risk factors, but multiply. Both diseases are asymptomatic for a long time, and may be fatal even in their first manifestation. Secondary prevention of CVDs uses both pharmacological and non- -pharmacological methods in order to attain clearly defined objectives that become increasingly rigid as a result of changing recommendations. Patient adherence, compliance and persistence is inevitably essential throughout the entire therapeutic management. Most recent therapeutic recom-mendations of both hypertension and dyslipidaemia continue the trend of combined therapies and extend the possibilities of their use. Fixed-dose combinations result in markedly improved patient adherence to and persistence in treatment. This article will focus on the possibilities for fixed combinations in arterial hypertension and dyslipidaemia as secondary prevention of CVDs.

• Klíčová slova
• Triplixam, Lipertance,
• MeSH
• adherence a compliance při léčbě MeSH
• amlodipin aplikace a dávkování   MeSH
• atorvastatin aplikace a dávkování   MeSH
• dyslipidemie farmakoterapie   MeSH
• fixní kombinace léků MeSH
• hypertenze farmakoterapie   MeSH
• indapamid aplikace a dávkování   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * farmakoterapie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• perindopril aplikace a dávkování   MeSH
• sekundární prevence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• adrenalektomie metody   využití   MeSH
• aldosteron izolace a purifikace   MeSH
• antagonisté mineralokortikoidních receptorů terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie metody   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• hyperaldosteronismus * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• hypertenze * diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• kardiovaskulární nemoci diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• nádory nadledvin diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• nedostatek draslíku * diagnóza   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• plošný screening metody   MeSH
• renální insuficience diagnóza   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• renin izolace a purifikace   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma normy   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• syndromy spánkové apnoe diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Chronický stres je považován za rizikový faktor v patogenezi inzulinorezistence a rozvoji diabetes mellitus. Feochromocytom může sloužit jako vhodný model pro sledování vlivu dlouhodobé nadprodukce katecholaminů na metabolické a kardiovaskulární změny u lidí. Katecholaminy navozují hypermetabolický stav provázený řadou metabolických abnormalit. Přesné mechanizmy působení včetně vlivu na tukovou tkáň zůstávají neobjasněny. Záměrem studie je porozumět mechanizmu působení katecholaminů na energetický a glukózový metabolismus ve vztahu k rozvoji inzulinorezistence a diabetes mellitus u nemocných s feochromocytomem a současně objasnit úlohu tukové tkáně v rozvoji metabolických změn. Cílem studie je objasnit mechanizmy interakce mezi nadprodukcí katecholaminů, metabolismem glukózy a tukovou tkání s využitím moderních metod molekulární biologie, metabolomiky a průtokové cytometrie a současně identifikovat nové faktory zodpovědné za patofyziologické důsledky těchto interakcí. Výsledky mají přinést nové poznatky o vlivu sympatoadrenálního systému v rozvoji inzulinorezistence.; Chronic stress is considered as a risk factor for developing insulin resistance and diabetes mellitus. Pheochromocytoma is a useful model for studying the influence of long-term catecholamines overproduction on cardiometabolic disorders in humans. Catecholamines induce a hypermetabolic state with various metabolic abnormalities. The exact mechanisms of their action remain unclear. The aim of the study is to determine the mechanism of action of catecholamines on energy and glucose metabolism in relation to insulin resistance and diabetes mellitus in pheochromocytoma and to clarify the role of adipose tissue in this process. The project will thus by using the modern methods of molecular biology, metabolomics and flow cytometry aim to clarify the exact mechanisms behind the interactions of catecholamines, glucose metabolism and adipose tissue and to identify novel factors responsible for pathophysiological consequences of these interactions. The results could contribute to better understanding the effects of sympathoadrenal system in the development of insulin resistance.

• MeSH
• diabetes mellitus etiologie   MeSH
• energetický metabolismus MeSH
• feochromocytom MeSH
• glukosa metabolismus   MeSH
• inzulinová rezistence MeSH
• katecholaminy škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• metabolické nemoci etiologie   MeSH
• psychický stres MeSH
• tuková tkáň MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• onkologie
• vnitřní lékařství
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu AZV MZ ČR

Diverzita odpovědi krevního tlaku na renální denervaci a velká variabilita mezi studiemi podtrhují význam potřeby identifikace prediktorů účinnosti renální denervace. Předchozí studie identifikovaly řadu prediktorů pro tří- až šestiměsíční období. Cílem této studie bylo zjistit možné prediktory trvalého poklesu krevního tlaku (TK) po renální denervaci v dlouhodobém horizontu dvou let. Hodnocení pacienti byli buď randomizováni ve studii PRAGUE-15, nebo se zúčastnili pilotní fáze projektu a splňovali stejná vstupní kritéria skutečně rezistentní hypertenze. Za účinnou odpověď byl považován pokles 24h systolického TK o ≥ 10 mm Hg během 6, 12 a 24 měsíců po výkonu. Navíc byly analyzovány i jednotlivé návstěvy. Denervace byla provedena za použití unipolárního systému pro renální denervaci Symplicity. Dále byla provedena detailní analýza CT angiografie renálních tepen včetně hodnocení morfologie renálních tepen. Celkem bylo analyzováno 48 pacientů, z toho pro účely dlouhodobé predikce bylo vhodných 27 z nich. Pět z 27 pacientů bylo označeno jako dlouhodobí respondéři s průměrným poklesem 24h TK o 20/9 mm Hg. Nejvýznamnějšími prediktory poklesu TK byly vyšší úvodní 24h systolický TK (p = 0,01) a větší průměr levé renální tepny (p = 0,04). Přetrvávající pokles TK byl zaznamenán jen u menšiny pacientů po renální denervaci. Jako nejlepší prediktory pro přetrvávající pokles TK jsme identifikovali vyšší úvodní TK a větší průměr renální tepny. Právě průměr renální tepny by mohl usnadnit provedení ablace v periferii a naše výsledky mohou teoreticky podporovat aktuální hypotézu o potřebě ablovat distální části renální arterie.

Diversity of blood pressure response and great variability within studies emphasise the need to identify predictors of renal denervation efficacy. Previous studies identified various predictors within periods of 3-6 months. The goal of the current study is to examine the possible predictors of sustained decline of blood pressure (BP) after renal denervation in a long-term period of 2 years. Evaluated patients were either randomised in the original PRAGUE-15 study or were pilot patients, meeting the same inclusion criteria of true-resistant hypertension. Patients were considered as responsive when the decline of 24h systolic BP ≥ 10 mmHg was present 6, 12 and 24 months after the procedure. In addition, analysis for separate visits was performed. Denervation was performed using the unipolar Symplicity Renal Denervation System. Extensive assessment of computed tomography angiography by numerous measurements including morphology of the renal arteries was performed. A total of 48 patients were analysed, with 27 patients suitable for long-term prediction. Five of the 27 patients were identified as long-term responders with average 24h BP decline of 20/9 mmHg. Strongest predictors of BP decline were higher baseline 24h systolic blood pressure (p = 0.01) and higher diameter of the left renal artery (p = 0.04). Only a minority of denervated patients exhibited sustained BP decline. Higher baseline BP and higher renal artery diameter might be the strongest predictors. Our findings might theoretically support the actual hypothesis of the necessity to ablate the distal parts of the renal artery (these conditions might allow such ablation to be performed).

• MeSH
• arteria renalis chirurgie   MeSH
• denervace * metody   MeSH
• hypertenze * chirurgie   MeSH
• katetrizační ablace MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• antihypertenziva farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• cytochrom P450 CYP11B2 farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• eplerenon farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• hypertenze * farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• receptory mineralokortikoidů terapeutické užití   MeSH
• spironolakton farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Sekrece katecholaminů je doprovázena u feochromocytomu různými klinickými projevy a příznaky, jako jsou hypertenze, bolest hlavy, palpitace a pocení. V některých případech může být klinický průběh feochromocytomu narušen akutními kardiovaskulárními komplikacemi, jako jsou srdeční selhání nebo kardiogenní šok, tako-tsubo kardiomypatie, ischemie myokardu a arytmie - tachykardie (supraventrikulární nebo komorové) a méně často bradykardie (AV blok či junkční). Protože jsou mnohé z těchto komplikací život ohrožující, nejdůležitější částí diagnózy je uvědomění si feochromocytomu jako příčiny těchto klinických situací.

In pheochromocytoma, the secretion of catecholamines is accompanied with various clinical signs and symptoms such as hypertension, headache, palpitations and sweating. In some cases, the clinical course of pheochromocytoma may be disturbed by acute cardiovascular complications such as heart failure or cardiogenic shock, takotsubo cardiomyopathy, myocardial ischaemia, and arrhythmias - tachycardias (supraventricular or ventricular) or less frequently, bradycardias (AV blocks and junctional). As many of these complications are life-threatening, the most important part of the diagnosis is the awareness of pheochromocytoma as the cause of these clinical situations.

• Klíčová slova
• kardiovaskulární riziko,
• MeSH
• feochromocytom * diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• hypertenze * etiologie   MeSH
• kardiomyopatie etiologie   MeSH
• kardiovaskulární nemoci * etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• paragangliom diagnóza   komplikace   patofyziologie   MeSH
• srdeční arytmie etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

CONTEXT: Impaired diurnal blood pressure (BP) variability is related to higher cardiovascular risk. OBJECTIVE: To assess diurnal variability of BP and its relation to target organ damage (TOD) and catecholamine phenotype in a consecutive sample of pheochromocytoma/paraganglioma (PPGL). DESIGN: We included 179 patients with PPGL All patients underwent 24 hours of ambulatory BP monitoring to determine dipping status. Differences in plasma metanephrine or urine adrenaline were used to distinguish catecholamine biochemical phenotype. To evaluate TOD, renal functions, presence of left ventricle hypertrophy (LVH), and the subgroup (n = 111) carotid-femoral pulse wave velocity (PWV) were assessed. Structural equation modeling was used to find the relationship among nocturnal dipping, catecholamine phenotype, and TOD parameters. RESULTS: According to the nocturnal dipping, patients were divided into the three groups: dippers (28%), nondippers (40%), and reverse dippers (32%). Reverse dippers were older (P < 0.05), with a higher proportion of noradrenergic (NA) phenotype (P < 0.05), a higher prevalence of diabetes mellitus (P < 0.05), and sustained arterial hypertension (P < 0.01) and its duration (P < 0.05), as opposed to the other groups. All parameters of TOD were more pronounced only in reverse dippers compared with nondippers and dippers. The presence of NA phenotype (=absence of adrenaline production) was associated with reverse dipping and TOD (LVH and PWV). CONCLUSIONS: Patients with reverse dipping had more substantial TOD compared with other groups. The NA phenotype plays an important role, not only in impaired diurnal BP variability but also independently from dipping status in more pronounced TOD of heart and vessels.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fenotyp MeSH
• feochromocytom komplikace   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• katecholaminy analýza   metabolismus   MeSH
• krevní tlak * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• měření krevního tlaku MeSH
• nádory nadledvin komplikace   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• paragangliom komplikace   metabolismus   patofyziologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• hypertenze * diagnóza   farmakoterapie   prevence a kontrola   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• management farmakoterapie MeSH
• měření krevního tlaku metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Fibroblast growth factor 21 (FGF21) is a hepatokine with beneficial effects on metabolism. Our aim was to evaluate the relationship between the serum FGF21, and energy and glucose metabolism in 40 patients with pheochromocytoma/functional paraganglioma (PPGL), in comparison with 21 obese patients and 26 lean healthy controls. 27 patients with PPGL were examined one year after tumor removal. Basic anthropometric and biochemical measurements were done. Energy metabolism was measured by indirect calorimetry (Vmax-Encore 29N). FGF21 was measured by ELISA. FGF21 was higher in PPGL than in controls (174.2 (283) pg/mL vs. 107.9 (116) pg/mL; p < 0.001) and comparable with obese (174.2 (283) pg/mL vs. 160.4 (180); p = NS). After tumor removal, FGF21 decreased (176.4 (284) pg/mL vs. 131.3 (225) pg/mL; p < 0.001). Higher levels of FGF21 were expressed, particularly in patients with diabetes. FGF21 positively correlated in PPGL with age (p = 0.005), BMI (p = 0.028), glycemia (p = 0.002), and glycated hemoglobin (p = 0.014). In conclusion, long-term catecholamine overproduction in PPGL leads to the elevation in serum FGF21, especially in patients with secondary diabetes. FGF21 levels were comparable between obese and PPGL patients, despite different anthropometric indices. We did not find a relationship between FGF21 and hypermetabolism in PPGL. Tumor removal led to the normalization of FGF21 and the other metabolic abnormalities.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH