GRADE
Dotaz
Zobrazit nápovědu
BACKGROUND AND OBJECTIVE: This article explores the need for conceptual advances and practical guidance in the application of the GRADE approach within public health contexts. METHODS: We convened an expert workshop and conducted a scoping review to identify challenges experienced by GRADE users in public health contexts. We developed this concept article through thematic analysis and an iterative process of consultation and discussion conducted with members electronically and at three GRADE Working Group meetings. RESULTS: Five priority issues can pose challenges for public health guideline developers and systematic reviewers when applying GRADE: (1) incorporating the perspectives of diverse stakeholders; (2) selecting and prioritizing health and "nonhealth" outcomes; (3) interpreting outcomes and identifying a threshold for decision-making; (4) assessing certainty of evidence from diverse sources, including nonrandomized studies; and (5) addressing implications for decision makers, including concerns about conditional recommendations. We illustrate these challenges with examples from public health guidelines and systematic reviews, identifying gaps where conceptual advances may facilitate the consistent application or further development of the methodology and provide solutions. CONCLUSION: The GRADE Public Health Group will respond to these challenges with solutions that are coherent with existing guidance and can be consistently implemented across public health decision-making contexts.
BACKGROUND AND OBJECTIVE: The Grading of Recommendations, Assessment, Development and Evaluations (GRADE)-ADOLOPMENT methodology has been widely used to adopt, adapt, or de novo develop recommendations from existing or new guideline and evidence synthesis efforts. The objective of this guidance is to refine the operationalization for applying GRADE-ADOLOPMENT. METHODS: Through iterative discussions, online meetings, and email communications, the GRADE-ADOLOPMENT project group drafted the updated guidance. We then conducted a review of handbooks of guideline-producing organizations, and a scoping review of published and planned adolopment guideline projects. The lead authors refined the existing approach based on the scoping review findings and feedback from members of the GRADE working group. We presented the revised approach to the group in November 2022 (approximately 115 people), in May 2023 (approximately 100 people), and twice in September 2023 (approximately 60 and 90 people) for approval. RESULTS: This GRADE guidance shows how to effectively and efficiently contextualize recommendations using the GRADE-ADOLOPMENT approach by doing the following: (1) showcasing alternative pathways for starting an adolopment effort; (2) elaborating on the different essential steps of this approach, such as building on existing evidence-to-decision (EtDs), when available or developing new EtDs, if necessary; and (3) providing examples from adolopment case studies to facilitate the application of the approach. We demonstrate how to use contextual evidence to make judgments about EtD criteria, and highlight the importance of making the resulting EtDs available to facilitate adolopment efforts by others. CONCLUSION: This updated GRADE guidance further operationalizes the application of GRADE-ADOLOPMENT based on over 6 years of experience. It serves to support uptake and application by end users interested in contextualizing recommendations to a local setting or specific reality in a short period of time or with limited resources.
- MeSH
- lidé MeSH
- medicína založená na důkazech normy MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma * normy MeSH
- systém GRADE normy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
INTRODUCTION: Perioperative care is a broad field covering an array of elective and emergency procedures. Clinical practice guidelines (CPGs) for perioperative care exist with various degrees of methodological quality. We intend to critically appraise them using AGREE II instrument and investigate the use of Grading of Recommendations, Assessment, Development and Evaluations (GRADE). METHODS AND ANALYSIS: We searched MEDLINE (Ovid), Epistemonikos, Cochrane Database of Systematic Reviews and PROSPERO and did not identify any similar systematic review in this area. We will search databases, repositories and websites of guideline developers and medical societies, including MEDLINE (Ovid), Embase (Ovid), DynaMed, the GIN international guideline library and registry of guidelines in development, BIGG international database of GRADE guidelines, ECRI Guideline Trust or National Institute for Clinical Evidence to identify all CPGs for perioperative care in an adult population in a general clinical setting. We will include CPGs, expert guidance, position papers, guidance documents and consensus statements published in the last 5 years by experts or international organisations that provide guidance or recommendations in the available full text with no geographical or language limitation. Excluded will be those containing only good practice statements. Two independent reviewers will perform critical appraisal using the AGREE II tool. The data presented in a narrative and tabular form will include the results of the critical appraisal for all identified CPGs for all AGREE II domains and an assessment of the use of the GRADE approach. ETHICS AND DISSEMINATION: Ethics approval is not required. We will disseminate the findings through professional networks and conference presentations and will publish the results.
- MeSH
- dospělí MeSH
- faktografické databáze MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- perioperační péče * MeSH
- systém GRADE * MeSH
- systematický přehled jako téma MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Úkolem diagnostické terminologie v jakékoli morfologické metodě je poskytnutí jednoznačně interpretovatelné informace klinickému specialistovi tak, aby mohl zvolit adekvátní terapeutický postup. Cytologická klasifikace dysplastických změn na děložním hrdle se od původní Papanicolauovy pětistupňové postupně zjednodušila na dvoustupňovou. V histopatologické rovině hodnocení se rychle prosadila fúze kategorií CIN III a CIS, další vývoj je však v porovnání s cytopatologickým hodnocením pomalejší. Navrhovaná dvoustupňová klasifikace histopatologických lézí děložního hrdla nese v sobě potenciál zpřesněné komunikace klinika a patologa ve vyhodnocování cervikálních lézí a jejich následném ošetřování. V porovnání k předchozím je plně převoditelná. Zachovává si ovšem i předchozí omezení ve vyhodnocení základního histopatologického nálezu, zejména závislost na primárně reprezentativním vzorku. Hlubší porozumění procesům karcinogeneze děložního hrdla však rozšiřuje spektrum zpřesňujících prognostických markerů a možnosti individualizovaných léčebných postupů.
The function of diagnostic terminology in any morphology method is to provide information to the clinical specialist that is interpreted unequivocally and which enables him to choose the appropriate treatment. The former Papanicolaou five-tiered cytological classification of dysplastic changes on the uterine cervix has been simplified to a two-tiered approach. In the histopathological evaluation, fusion of the categories CIN III and CIS was rather smooth. Further progress toward simplification of the histopathology terminology is proceeding more slowly. The proposed two-tiered classification of the histopathological lesions of the cervix has the potential to create a more precise communication between the clinician and the pathologist in the evaluation and subsequently in the treatment of the cervical lesions. In comparison to the previous classifications, it is fully convertible. It preserves the previous limits in the evaluation of the histopathological finding, mainly the dependence on the primary representativeness of the specimen. Deeper understanding of the cervical cancerogenesis will be achieved with the increasing spectrum of prognostication markers. Thus the tailored treatment of cervical lesion will be enabled.
- Klíčová slova
- high-grade léze, low-grade léze,
- MeSH
- dysplazie děložního hrdla * diagnóza klasifikace patologie diagnóza klasifikace patologie MeSH
- lidé MeSH
- nádorové proteiny analýza MeSH
- skvamocelulární nádory * patologie MeSH
- stupeň nádoru MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Východiska: Optimální léčba low-grade gliomů je stále kontroverzní. K hlavním léčebným metodám patří chirurgie, radioterapie a chemoterapie. Přes pokroky v onkologii stále neznáme ani optimální sekvenci a kombinaci léčebných metod, ani jejich správné načasování. Pořád není jasné, zda temozolomid může nahradit efektivní, ale příliš toxický režim PCV (prokarbazin, lomustin, vinkristin) a zda může být použit v 1. linii léčby místo radioterapie. Na tyto otázky nám možná odpoví zralá data z dalších studií fáze III (CODEL, EORTC 22033-26033). Analýza přežití v korelaci s molekulárními markery (kodelece 1p/19q, mutace genu pro IDH1/2 a metylace promotoru genu pro MGMT) je nezbytná. Obecným problémem všech klinických studií zabývajících se low-grade gliomy je nutnost dlouhodobého sledování pro získání validních dat. Jedná se totiž o pomalu progredující onemocnění. V mezidobí jsou však k dispozici nové léčebné postupy a poznatky ze základního výzkumu a zralá data proběhlých klinických studií jsou tak těžko uplatnitelná v klinické praxi. Příkladem je nedávno publikovaná studie RTOG 9802 hodnotící význam přidání adjuvantní chemoterapie PCV k radioterapii u vysokorizikových pacientů s low-grade gliomy, kde nábor pacientů probíhal před téměř dvěma dekádami. Kvalita života po léčbě u pacientů s pravděpodobným dlouhodobým přežitím je také velmi důležitá a na její zachování je kladen čím dál větší důraz. Cíl: Cílem sdělení je shrnout výsledky z klíčových klinických studií a poukázat na řadu sporných otázek, se kterými se budeme potýkat v běžné klinické praxi. Cílem je také diskutovat tuto problematiku ve světle nově etablovaných molekulárních markerů z nové WHO klasifikace mozkových nádorů.
Background: The optimal treatment for low-grade gliomas remains controversial. Neurosurgery, radiotherapy, and chemotherapy are the main treatment options. Despite advances in oncology, there are still a lot of uncertainties, and the optimal sequences, combinations, and timings of these procedures have not yet been optimized. It is still unclear whether temozolomide can replace effective, but toxic PCV chemotherapy (procarbazine, lomustine, vincristine) and whether temozolomide can be used upfront alone instead of radiotherapy alone. Mature results from phase III trials (CODEL, EORTC 22033-26033) will provide answers to these questions. Correlative analyses of survival data and molecular marker findings (1p/19q codeletion, IDH1/2 mutation, and MGMT promoter methylation status) are essential. Due to slow progressive nature of the disease, all clinical trials with low-grade gliomas are complicated by the need for long-term follow-up to obtain valid mature data, which makes any new treatment procedures or developments in basic research developed during the course of closed clinical trials difficult to apply in daily clinical practice. An example is the recently published RTOG 9802 study evaluating the role of adjuvant PCV in combination with radiotherapy for the treatment of high-risk low-grade glioma patients where the recruitment of patients was initiated almost two decades ago. Health-related quality of life after treatment of patients with expected long-term survival is also very important and its maintenance is currently the focus of considerable interest. Aim: The main objective of the present review is to summarize the results of key clinical trials and highlight controversial issues that could have an impact on future daily practice. Another aim is to discuss these issues in the light of newly established molecular markers from the new 2016 WHO Classification of Tumors of the Central Nervous System.
- Klíčová slova
- temozolamid, low-grade gliomy,
- MeSH
- adjuvantní chemoterapie * metody využití MeSH
- astrocytom farmakoterapie radioterapie MeSH
- gliom * farmakoterapie radioterapie MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- prognóza MeSH
- protokoly protinádorové léčby MeSH
- radioterapie využití MeSH
- stupeň nádoru MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Radioterapie je důležitou součástí komplexní onkologické terapie pacientů s high-grade gliomy. Vzhledem k bouřlivému rozvoji radiační onkologie v posledním desetiletí nelze vždy jednoznačně určit, jaký je standard v technice a taktice ozařování. Cílem tohoto edukačního souhrnného sdělení je zamyšlení se nad některými momenty při provádění radioterapie high-grade gliomů, které by mohly být považovány za kontroverzní. Diskuse je věnována především určování cílových objemů a předpisu dávky.
Radiotherapy is the important part of comprehensive oncology treatment of patients suffering from high-grade gliomas. It is not always possible to define clear standard in radiotherapy approach given advances in radiation oncology during last decade. The aim of presented education review is to highlight some aspects in high-grade gliomas radiotherapy, which may be considered as controversial. The discussion is focused mainly on target definitions and dose prescription.
BACKGROUND: The European Association for Endoscopic Surgery Bariatric Guidelines Group identified a gap in bariatric surgery recommendations with a structured, contextualized consideration of multiple bariatric interventions. OBJECTIVE: To provide evidence-informed, transparent and trustworthy recommendations on the use of sleeve gastrectomy, Roux-en-Y gastric bypass, adjustable gastric banding, gastric plication, biliopancreatic diversion with duodenal switch, one anastomosis gastric bypass, and single anastomosis duodeno-ileal bypass with sleeve gastrectomy in patients with severe obesity and metabolic diseases. Only laparoscopic procedures in adults were considered. METHODS: A European interdisciplinary panel including general surgeons, obesity physicians, anesthetists, a psychologist and a patient representative informed outcome importance and minimal important differences. We conducted a systematic review and frequentist fixed and random-effects network meta-analysis of randomized-controlled trials (RCTs) using the graph theory approach for each outcome. We calculated the odds ratio or the (standardized) mean differences with 95% confidence intervals for binary and continuous outcomes, respectively. We assessed the certainty of evidence using the CINeMA and GRADE methodologies. We considered the risk/benefit outcomes within a GRADE evidence to decision framework to arrive at recommendations, which were validated through an anonymous Delphi process of the panel. RESULTS: We identified 43 records reporting on 24 RCTs. Most network information surrounded sleeve gastrectomy and Roux-en-Y gastric bypass. Under consideration of the certainty of the evidence and evidence to decision parameters, we suggest sleeve gastrectomy or laparoscopic Roux-en-Y gastric bypass over adjustable gastric banding, biliopancreatic diversion with duodenal switch and gastric plication for the management of severe obesity and associated metabolic diseases. One anastomosis gastric bypass and single anastomosis duodeno-ileal bypass with sleeve gastrectomy are suggested as alternatives, although evidence on benefits and harms, and specific selection criteria is limited compared to sleeve gastrectomy and Roux-en-Y gastric bypass. The guideline, with recommendations, evidence summaries and decision aids in user friendly formats can also be accessed in MAGICapp: https://app.magicapp.org/#/guideline/Lpv2kE CONCLUSIONS: This rapid guideline provides evidence-informed, pertinent recommendations on the use of bariatric and metabolic surgery for the management of severe obesity and metabolic diseases. The guideline replaces relevant recommendations published in the EAES Bariatric Guidelines 2020.
- MeSH
- bariatrická chirurgie * metody MeSH
- dospělí MeSH
- film jako téma MeSH
- gastrektomie metody MeSH
- konsensus MeSH
- laparoskopie * metody MeSH
- lidé MeSH
- morbidní obezita * chirurgie MeSH
- síťová metaanalýza jako téma MeSH
- systém GRADE MeSH
- výsledek terapie MeSH
- žaludeční bypass * metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Východiska: Ke standardním pooperačním přístupům u low-grade gliomů dnes patří sledování nebo adjuvantní radioterapie, rozhodující je přítomnost rizikových faktorů rekurence. Role chemoterapie je obecně považována za kontroverzní, nicméně nedávno publikované výsledky prvních dvou velkých randomizovaných klinických studií fáze III (RTOG 9802 a EORTC 22033-26033) zaměřených na účinnost chemoterapie v primární léčbě nízkostupňových gliomů vedou k přehodnocení jejího významu. Výsledky z dlouhodobého sledování pacientů léčených ve studii RTOG 9802, srovnávající efekt samotné pooperační radioterapie a kombinace radioterapie s šesti cykly chemoterapie v režimu PCV (prokarbazin, lomustin, vinkristin) u pacientů s high-risk low-grade gliomy, pravděpodobně změní naši klinickou praxi. Prodloužení mediánu celkového přežití ze 7,8 na 13,3 roku je ohromující, a to hlavně u oligodendrogliomů, nicméně toxicita režimu je vysoká a analýza molekulárních markerů ve studii byla nedostatečná. Stále není jasné, zda temozolomid může nahradit režim PCV a zda může být použit v 1. linii léčby místo radioterapie. Tuto otázku řeší probíhající studie EORTC 22033-26033. Dle předběžných výsledků zatím nebyl zaznamenán signifikantní rozdíl v přežití bez progrese u pacientů, kteří byli léčení samotnou radioterapií nebo temozolomidem. Léčba temozolomidem nebyla spojena se zlepšením stavu kognitivních funkcí v porovnání se samotnou radioterapií. Byť zatím s limitovanou dobou sledování, již nyní studie jednoznačně potvrdila význam molekulární charakterizace low-grade gliomů, jak je v současnosti definováno v nové WHO klasifikaci mozkových nádorů z roku 2016. Cíl: Cílem sdělení je shrnout základní informace vyplývající z klíčových klinických studií s chemoterapií u low-grade gliomů a poukázat na řadu nezodpovězených otázek.
Background: The standard postsurgical options for low-grade gliomas include watchful waiting or radiotherapy depending on the risk factors for recurrence. The use of chemotherapy for the treatment of this disease is generally controversial, although the recently published results of the first of two large randomized phase III clinical trials (RTOG 9802 a EORTC 22033-26033), focusing on the evaluation of chemotherapy for the upfront treatment of newly diagnosed low-grade gliomas, are reassuring in this respect. The long-term results of a RTOG 9802 comparing radiotherapy alone with radiotherapy and six cycles of adjuvant PCV chemotherapy (procarbazine, lomustine, vincristine) in patients with high-risk low-grade gliomas will probably have an impact on daily clinical practice. The increase in median overall survival from 7.8 years to 13.3 years, mainly for patients with oligodendrogliomas, is unprecedented, but the toxicity of PCV is too high and molecular marker analysis remains inadequate. It is still unclear whether less toxic temozolomide can replace PCV and whether temozolomide can be used upfront alone instead of with radiotherapy. This question is addressed by the ongoing EORTC 22033-26033 study. The preliminary results show no significant difference in progression-free survival between patients receiving radiotherapy and those receiving temozolomide alone. Treatment with temozolomide was not associated with an improvement in cognitive function compared with treatment with radiotherapy. Despite limited follow-up, the study clearly confirmed the importance of molecular characterization of low-grade gliomas, as currently defined in the new 2016 WHO Classification of Tumors of the Central Nervous System. Aim: The aim of the review is to summarize available information from listed key clinical trials of chemotherapy for low-grade gliomas and draw attention to unresolved issues concerning the use of chemotherapy for the treatment of this disease.
- Klíčová slova
- low-grade gliomy, temozolamid, studie RTOG 9802, studie EORTC2233-26033,
- MeSH
- adjuvantní chemoterapie * metody využití MeSH
- analýza přežití MeSH
- astrocytom farmakoterapie MeSH
- gliom * farmakoterapie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- lomustin farmakologie terapeutické užití MeSH
- prokarbazin farmakologie terapeutické užití MeSH
- protinádorové látky farmakologie terapeutické užití MeSH
- protokoly protinádorové kombinované chemoterapie MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- vinkristin farmakologie terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
I po maximální standardní léčbě, která zahrnuje maximální chirurgickou resekci, adjuvantní radioterapii a souběžnou a následně adjuvantní chemoterapii alkylační látkou temozolomidem (TMZ), což je režim ověřený klinickými studiemi fáze III, zůstává celkové přežití u glioblastomu (GB), nejčastějšího a nejmalignějšího podtypu gliomu vysokého stupně, omezené. Pětileté přežití je nižší než 10 %, přičemž obvyklou příčinou úmrtí je lokální recidiva. Nejčastěji navrhovanými alternativami čistě paliativní léčby jsou reoperace, opětovné podání alkylačních látek včetně TMZ nebo léčba relapsu lomustinem a opakované ozařování. Opakované ozařování se jeví být možností pro GB v pečlivě vybraných případech a volba ozařovací metody mezi standardní frakcionací, stereotaktickou hypofrakcionovanou radioterapií a stereotaktickou radiochirurgií musí zohledňovat technické a s pacientem související faktory a průběh relapsu. Použití alkylačních látek TMZ a lomustinu v kombinaci s opakovaným ozařováním se zdá být strategií s přínosem zejména po výběru terapie na základě metylačního stavu promotoru O6-metylguanin-DNA-metyltransferázy. Budoucími směry výzkumu jsou neoadjuvantní imunoterapie a identifikace molekulárních biomarkerů, přesnější vymezení cílového objemu na základě pozitronové emisní tomografie/výpočetní tomografie s aminokyselinami, ale také použití inhibitorů glykolýzy ve spojení s látkami proti cévnímu endoteliálnímu růstovému faktoru. Omezení kumulativních ekvivalentních dávek po 2 Gy (EQD2) na mozkovou tkáň parenchym do výše 100 Gy v případě ultrahypofrakcionovaných režimů a do výše < 120 Gy EQD2 v případě jiných frakcionačních schémat by mohlo omezit riziko mozkové radionekrózy pod 10 %.
Even after administration of a maximal standard treatment, including gross surgical resection, adjuvant radiotherapy plus concurrent and subsequently adjuvant chemotherapy with an alkylating agent, temozolomide (TMZ), a regimen validated by phase III clinical trials, the overall survival in glioblastoma (GB), which is the most frequent and malignant subtype of high-grade glioma, remains limited. With a 5-year survival rate below 10%, local recurrence is the usual cause of death. Re-operation, re-challenge with alkylating agents including TMZ or treatment of relapse with lomustine, and re-irradiation are the most frequently proposed alternatives to purely palliative treatment. Re-irradiation seems to be an option for GB in carefully selected cases, and the choice of irradiation method between standard fractionation, stereotactic hypo-fractionated radiotherapy, and stereotactic radiosurgery must take into account technical and patient-related factors and relapse pattern. The use of alkylating agents TMZ and lomustine, in combination with re-irradiation, seems to be a strategy with benefits especially after a selection of therapy based on the methylation status of the O6-methylguanine-DNA-methyltransferase promoter. Neo-adjuvant immunotherapy and identification of molecular biomarkers, more precise delineation of the target volume, based on amino-acid positron emission tomography/CT (PET-CT), but also the use of glycolytic inhibitors in association with anti-vascular endothelial growth factor agents are future research directions. Limiting the cumulative equivalent dose in 2 Gy (EQD2) received by the brain tissue to 100 Gy in the case of ultra-hypo-fractionated regimens and to < 120 Gy EQD2 in the case of other fractionation schemes could limit the risk of cerebral radio-necrosis below 10%.
- Klíčová slova
- radionekróza,
- MeSH
- glioblastom * radioterapie MeSH
- lidé MeSH
- opakovaná terapie MeSH
- radiochirurgie metody MeSH
- radioterapie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
