• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• elektrody MeSH
• elektroretinografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• kontaktní čočky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• směrnice MeSH

• MeSH
• asociace (psychologie) MeSH
• lidé MeSH
• psychologické testy MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Figurální (neboli neverbální) fluence je schopnost exekutivních funkcí, která nám poskytuje informace o divergentním myšlení, rozdělené pozornosti, plánování a mentální flexibilitě. Zhoršený výkon v testech zaměřených na figurální fluenci nacházíme u pacientů s neurologickým i psychiatrickým postižením. Pětitečkový test (Five Point Test, 5TT) je jeden z neuropsychologických testů, jenž slouží ke zhodnocení figurální fluence. Úkolem probanda je vytvořit co nejvíce obrazců v časovém limitu. Cílem této studie bylo vytvořit normy k 5TT pro českou dospělou populaci. Předkládáme normativní data pro dospělé ve věku od 20 do 85 let (n = 503). Hodnotili jsme počet správných odpovědí a počet perseverací. Počet správných odpovědí je ovlivněn věkem a vzděláním (r = –0,3; resp. 0,4; p < 0,0001), proto jsou normy rozděleny na pásma po 10 letech a dále podle ukončeného vzdělání. Počet perseverací s těmito proměnnými souvisí jen slabě (rs = 0,1; resp. –0,1; p < 0,05). Pohlaví nemá vliv na počet správných odpovědí ani perseverací (t = 0,09; p > 0,9 pro oba skóry).

Figural (or nonverbal) fluency is the ability of executive functions to provide information about divergent reasoning, divided attention, planning and mental flexibility. Impairments of figural fluency have been found in individuals with various neurological or psychiatric diseases. Five Point Test (5TT) is a neuropsychological test that assesses figural fluency. A participant is asked to generate as many unique designs as possible in a certain time limit. The aim of this study was to create Czech population norms for the Five Point Test. Normative data for adult population aged between 20 and 85 years (n = 503) are presented. We assessed the number of correct answers and the number of perseverations. The number of correct answers is influenced by age and education (r = –0.3 and 0.4, respectively, p < 0.0001); for this reason the norms are stratified into ten age ranges and also according to completed education. The number of perseverations correlates with these variables only weakly (rs = 0.1 and –0.1, respectively, p < 0.05). Gender has no impact neither on the number of correct answers nor on perseverative responses (t-test, p > 0.9 for both scores). Key words: Five Point Test – design fluency – normative data – executive functions – validity The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• dospělí MeSH
• exekutivní funkce * MeSH
• kognitivní poruchy * diagnóza   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• neuropsychologické testy * normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• psychomotorický výkon MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• věkové faktory MeSH
• věkové rozložení MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• validační studie MeSH

Úvod: Počítačem asistované stanovení termického prahu je psychofyzikální semikvantitativní metoda testování funkce tenkých nervových vláken. V současnosti není k dispozici dostatek údajů o vlii^,, fyziologických proměnných na hodnotu prahu a na intraindividuální variabilitu testu. Metodika: Termický práh pro teplo a chlad byl stanoven ve skupině 50 zdravých dobrovolníků (25 žen a 25 mužů). a to ve dvou lokalizacích (thenar LHK a dorzum PDK). Každý jedinec byl vyšetřen třemi různými algoritmy: dvěma metodami reakčního času (reaction time inclusive - nerandomizovaná a randomizovaná varianta metody Limity) a jednou metodou konstantního stimulu - randomizovaná varianta metody Úrovně). Pro stanovení intraindividuální variability byly u 30 jedinců všechny testy zopakovány v průběhu jednoho týdne a byl stanoven horní normální limit pro fyziologickou intraindividuální změnu každého testu. Výsledky: Hodnoty termického prahu pro chlad se významně snižovaly a hodnoty pro teplo naopak zvyšovaly při vyšetření DKK, u mužů a při použití metod reakčního času. Vliv věku na hodnoty termického prahu nebyl statisticky významný. Intraindividuální variabilita hodnot prahu vyjádřená jako medián koeficientů intraindividuální variability se pohybovala mezi 15 a 30 % a nebyla závislá na typu testu, vyšetřované oblasti, věku ani pohlaví. Závěry: Normální limity je nutno stanovit s ohledem na pohlaví, typ algoritmu a lokalizaci termosondy. Intraindividuální variabilita hodnot prahu je přijatelná s ohledem na psychofyzikální charakter testu, srovnatelná s dalšími kvantitativními testy senzitivního čití a není významně ovlivněna typem provedeného testu ani fyziologickými proměnnými.

Computer-assisted thermal threshold testing is a psychophysical semi-quantitative method of testing the function of small nerve fibres. At present, there is not enough data available on the effect of physiological variables on the threshold value and on the intra-individual variability of the test. Methods: Thermal threshold for heat and cold was determined in a group of 50 healthy volunteers (2 males and 25 females) in two localizations (thenar of the left upper extremity and dorsum of the right lower extremity). Each individual was examined with three different algorithms: two reaction time methods (reaction time inclusive - non-randomised and randomised variant of the Limits method) and one constant stimulus method (reaction time exclusive - randomised variant of the Levels method). To determine intra-individual variability, all tests were repeated in 30 individuals within one week and the upper normal limit of physiological intra-individual change of each test was determined. Results: Values of thermal threshold for cold decreased significantly whereas values for heat increased in examination of lower extremities, in men, and when using reaction time. The effect of age on thermal threshold was not significant. Intra-individual variability of threshold values expressed as the median of coefficients of intra-individual variability fell between 15 and 30% and was independent of test type, examined location, age or gender. Conclusions: Normal limits have to be determined with respect to gender, algorithm type and localization of the thermal element. Intra-individual variability of threshold values is acceptable, considering the psychophysical character of the test, is comparable to other quantitative tests of sensory perception and is not significantly influenced by test type or by physiological variables.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• diferenční práh MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• fyzikální stimulace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nervová vlákna fyziologie   MeSH
• nízká teplota MeSH
• reakční čas MeSH
• senioři MeSH
• teplota MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH

Neuropsychologie v České republice se postupně stále více stává kompetitivním oborem i na mezinárodní úrovni. Dostupnost standardizovaných neuropsycholo­gických testových metod je však oproti zahraničí výrazně omezená. To limituje jak další rozvoj oboru, tak poskytování péče v rámci tzv. přístupu založeného na důkazech. Jednou z chybějících metod v české praxi je i Krátký test zrakově-prostorové paměti – revize (BVMT-R). Zpráva stručně představuje tuto testovou metodu.

Neuropsychology in the Czech Republic is increasingly becoming a competitive field at the international level. However, the availability of standardized neuropsychological test methods is significantly limited compared to abroad. This limits both the further development of the field and the provision of evidence-based health care. One of the lacking methods in Czech practice is the Brief Visuospatial Memory Test-Revised (BVMT-R). The report briefly introduces this neuropsycholo­gical test.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• neuropsychologické testy * MeSH
• prostorová paměť MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• zprávy MeSH

Cíl: Test Reyovy‑Osterriethovy komplexní figury (ROCFT) patří k široce užívaným neuropsychologickým metodám zaměřeným na vizuální paměť a zrakově‑konstrukční schopnosti. Je považován za test citlivý k časným projevům různých kognitivních poruch. Cílem předkládané práce je připravit normativní data k testu ROCFT pro českou populaci vyššího věku. Soubor a metodika: Soubor 455 osob (250 žen a 205 mužů) starších 60 let, které splnily kritéria pro zařazení, byl vyšetřen neuropsychologickou baterií v rámci Národní normativní studie kognitivních determinant zdravého stárnutí. Sledovány byly vlivy věku, pohlaví a vzdělání na výkon v testu. ROCFT byl administrován v adaptaci podle Meyerse a Meyersové (1995). Výsledky: Výkon v ROCFT klesá ve všech testových proměnných s věkem. Prokázali jsme dále signifikantní vztahy mezi výkonem a pohlavím či vzděláním ve všech podmínkách ROCFT (v kopii, reprodukci po 3 a 30 min i rekognici). Výkony v jednotlivých podmínkách testu mezi sebou významně korelují. Závěry: Na základě regresního modelu jsme připravili rovnice k výpočtu T skórů pro všechny testové proměnné ROCFT. Vytvořené normy jsou demograficky korigovány s ohledem na věk, pohlaví a vzdělání pro české dospělé starší 60 let.

Aim: The Rey-Osterrieth Complex Figure Test (ROCFT) is a widely used measure of memory functioning and visuoconstructive abilities. It is considered to be a sensitive diagnostic tool for the evolution of cognitive impairment. The aim of the present study was to determine the normative values for the ROCFT in a population of older Czech adults. Sample and methods: A sample of 455 subjects (250 women and 205 men) above 60 years of age fulfilled the inclusion criteria and was assessed with a battery of neuropsychological tests as part of National Normative Study of Cognitive Determinants of Healthy Ageing. We examined the effect of age, gender, and education level on the test performance. The ROCFT used in this study was developed by Meyers and Meyers (1995). Results: Our analyses revealed a significant age-related decline in ROCFT performance and significant relationships between gender and education in all ROCFT measures (copy, reproduction after 3 and 30 min and recognition trial). Moreover, the performance correlated significantly across all test measures. Conclusions: Based on regression models, we provide the reader with equations to calculate T scores for all ROCFT measures. Furthermore, normative data corrected for age, education and gender are available for healthy adults over a 60 years of age. Key words: Rey-Osterrieth Complex Figure Test – normative data – healthy older adults – visual memory The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• krátkodobá paměť * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy * normy   MeSH
• paměť MeSH
• psychomotorický výkon fyziologie   MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• vnímání prostoru MeSH
• zraková percepce * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cieľ: Viacfaktorový dotazník pamäti slúži na subjektívne posúdenie pamäti z perspektívy prežívania, výskytu kognitívnych omylov a využitia pamäťových stratégií. Cieľom výskumu je poskytnúť normatívne údaje k tomuto dotazníku u ľudí vo vyššom veku (viac ako 65 rokov). Materiál a metóda: Výskumný súbor tvorilo 157 participantov, ktorým bol administrovaný Viacfaktorový dotazník pamäti. Zber dát bol realizovaný v rámci projektu NEUROPSY v rokoch 2017-2018 vo všetkých regiónoch Slovenskej republiky. V aktuálnom príspevku sú analyzované v súvislosti s Viacfaktorovým dotazníkom pamäti metódy Montrealský kognitívny test, Poviedka a Opakovanie čísel. Výsledky: Analýza vzťahov k demografickým premenným, ako vek, pohlavie a počet rokov vzdelania, nezistila silné vzťahy. Celkové skóre v subškále Stratégie slabo korelovalo s celkovým skóre v teste MoCA. Ostatné vzťahy k objektívnym mieram kognície neboli štatisticky významné. Všetky subškály vykazovali vysokú mieru vnútornej konzistencie. Súčasťou výsledkov sú normatívne údaje pre celý súbor. Záver: Výsledky preukázali, že slovenská verzia Viacfaktorového dotazníka pamäti vykazuje vysokú mieru vnútornej konzistencie vo všetkých subškálach a nevykazuje silné vzťahy k demografickým premenným ani objektívnym mieram pamäti. Normatívne údaje umožnia v praxi presne kvantifikovať subjektívnych sťažností na pamäť.

Objective: Multifactorial Memory Questionnaire enables subjective assessment of memory from the perspective of satisfaction with memory functioning, self-appraisal of memory abilities, and self-reported use of memory strategies. The aim of the current study is to provide normative data to the questionnaire for people in older age (more than 65 years). Method: The sample consisted of 157 participants, who completed the Multifactorial Memory Questionnaire. The data collection was carried out within the project NEUROPSY in 2017?2018 in all regions of Slovakia. In current paper relationship between Multifactorial Memory Questionnaire and objective measures of cognition Montreal Cognitive Assessment, Story recall, and Digit Span are being analysed. Results: Analysis of the relations to demographic variables as age, sex and years of education did not reveal strong relationship. Overall score in subscale Strategy weakly correlated with overall score in MoCA. Other relations to objective measures of cognition were not statistically significant. All the subscales appear to have high internal consistency. A part of results are normative data for overall sample. Conclusion: The results revealed that Slovak version of Multifactorial memory questionnaire has high level of internal consistency in all subscales and is not strongly related to any demographic variables, nor objective memory assessment. Normative data enable to quantify subjective memory complaints in praxis.

• MeSH
• interpretace statistických dat MeSH
• kognitivní stárnutí psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurobehaviorální symptomy MeSH
• neuropsychologie MeSH
• poruchy paměti psychologie   MeSH
• psychometrie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• testy paměti a učení * statistika a číselné údaje   MeSH
• zpráva o sobě statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři * psychologie   statistika a číselné údaje   MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Definovat fyziologické (normální) hodnoty testů subjektivní olfaktometrie (Test parfémovaných fixů, Sniffin' Sticks test) pro českou populaci. Metody: Na třech klinických pracovištích bylo provedeno vyšetření čichu u 725 zdravých osob, které udaly normální čich. Celkem 669 osob (průměrného věku 45,9±19,7 let; 317 mužů a 352 žen) bylo vyšetřeno Testem parfémovaných fixů (Odourized Markers Test – OMT) a 477 osob (průměrného věku 52,2±19,7 let; 231 mužů a 246 žen) testem Sniffin' Sticks. Test Sniffin' Sticks se skládá ze tří částí, vyšetření prahu podstoupilo 244 osob, vyšetření diskriminace 74 osob a vyšetření identifikace 477 osob. Za normální hodnoty čichových testů jsme považovali 10. percentil zdravé populace ve věku 16-35 let. Výsledky: Pro test OMT byl 10. percentil pro ženy 9 a pro muže 7 bodů. U testu Sniffin' Sticks byl 10. percentil pro vyšetření prahu u žen 6,95 a u mužů 5,625; pro vyšetření diskriminace u žen 8 a u mužů 9,8; pro vyšetření identifikace u žen 11 a u mužů 9,8. Závěr: Fyziologické hodnoty testu OMT jsou 9-12 bodů u žen, u mužů lze za normu považovat již zisk 7 a více bodů. U testu Sniffin' Sticks považujeme za normální hodnoty pro práh a diskriminaci uváděné v literatuře (u žen 6,5 a u mužů 6 a více bodů, pro diskriminaci 10 a více bodů u mužů i žen). Pro identifikaci je v české populaci norma u žen 11 a u mužů 10 a více bodů.

Introduction: The goal of this study is to obtain normative values for olfactory tests (Odourized Markers Test – OMT and Sniffin' Sticks test) in the Czech population. Methods: In total 725 healthy subjects were included in the study. 669 people were tested using OMT (average age of 45.9±19.7; 317 men and 352 women) and 477 subjects (average age of 52.2±19.7 let; 231 men and 246 women) were tested using Sniffin' Sticks. Sniffin' Sticks test is composed of three subtests. Threshold, Discrimination, and Identification testing was performed in 244, 74, and 477 subject, respectively. 10th percentiles of healthy subjects from 16 to 35 years old were considered as normal value. Results: 10th percentiles of the score of OMT were 9 and 7 for female and male, respectively. The values for threshold testing (Sniffin' Sticks) were 6.95 and 5.625 for female and male, respectively; for discrimination 8 and 9.8 for female and male, respectively; and for identification 11and 9.8 for female and male, respectively. The age negatively correlated with scores in all tests. Conclusions: Based on results of our study we propose the score from 9 to 12 points as normal value for OMT. In male population also 7 and 8 points can be considered as normal. We propose normal value for Identification part of Sniffin' Sticks test for the Czech population from 11 to 16 points for females and 10 to 16 points for males.

• Klíčová slova
• subjektivní olfaktometrie,
• MeSH
• čich MeSH
• diagnostické techniky a postupy přístrojové vybavení   MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• odoranty analýza   MeSH
• poruchy čichu diagnóza   epidemiologie   MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzorické prahy klasifikace   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Přístrojově asistované kvantitativní testování senzitivity (QST) se stanovením termických (TPT) a vibračních (VPT) prahů patří v současnosti mezi klíčové metody v diagnostickém algoritmu senzitivních neuropatií. Cílem práce je derivace validních, věkově stratifikovaných normativních dat pro obě QST metodiky. Soubor a metodika: Věkově stratifikovaná normativní data (v podskupinách 20–40, 40–60 a 60+ let) byla derivována z nálezů souborů 88 (TPT), resp. 74 (VPT) zdravých dobrovolníků. Výsledky: Při vyšetření TPT i VPT byla prokázána mírně horší percepce všech testovaných modalit u mužů ve srovnání se ženami a signifikantní věkově podmíněný pokles termických prahů pro chlad (při použití metody Limity byl dolní normální limit (NL) pro jednotlivé věkové kategorie stanoven na úrovni 26,3–25,5–22,8 °C u mužů a 29,1–26,6–21,1 °C u žen) a vzestup prahů pro teplo (horní NL 40,8–44,9–46,2 °C u mužů a 39,5–41,2–48,2 °C u žen) i vibrační čití (horní NL 6,0–12,5–50,3 μm u mužů a 4,0–13,2–33,6 μm u žen). Výška prahu byla ovlivněna také volbou algoritmu testování, tj. byla mírně vyšší v metodách reakčního času (Limity) oproti metodám konstantního stimulu (Úrovně). Závěry: Senzitivní prahy pro teplo, chlad i vibrační čití vykazují signifikantní vliv věku a méně významný vliv pohlaví vyšetřených jedinců na nálezy ve skupině zdravých dobrovolníků. Při hodnocení výsledků obou metod u pacientů se senzitivní neuropatií je tedy vhodné použití věkově stratifikovaných normativních dat pro jednotlivá pohlaví se zohledněním příslušného algoritmu testování.

Introduction: Detection of thermal (TPT) and vibratory (VPT) perception thresholds using the computer-assisted quantitative sensory testing (QST) is currently one of the most important methods for diagnosing sensory neuropathies. The aim of the study was to establish valid, age-stratified normal limits for both the QST methods. Patients and methods: Findings from 88 (TPT) or 74 (VPT) healthy individuals provided the basis for establishing age-stratified normal values in subgroups of patients aged 20–40, 40–60 and 60+ years. Results: Slight but significant differences between men and women and highly significant age-related changes were found for all the TPTs and VPTs with lower cold thresholds and higher warm and vibratory thresholds in men and in older individuals. Using the method of limits, lower normal values for cold TPT were set at 26.3–25.5–22.8 °C for the respective age subgroups of men and 29.1–26.6–21.1 °C for the respective age subgroups of women. Similarly, upper normal limits for warm TPT were set at 40.8–44.9–46.2 °C, respectively, in men and 39.5–41.2–48.2 °C, respectively, in women, and at 6.0–12.5–50.3 μm, respectively, in men and 4.0–13.2–33.6 μm, respectively, in women for VPT. Threshold values also depend on the testing algorithm used, with slightly higher values in reaction time inclusive methods (Limits) compared to reaction time exclusive algorithms (Levels). Conclusions: Cold and warm TPT as well as VPT display significant age-effect and less significant effect of gender on perception threshold values. The evaluation of the VPT and TPT findings in patients with sensory neuropathies should thus be performed using the age- and gender-adjusted normal values for particular testing algorithm.

• Klíčová slova
• senzitivní neuropatie, kvantitativní testování senzitivity, normativní data,
• MeSH
• diabetické neuropatie diagnóza   komplikace   MeSH
• diagnostické techniky neurologické normy   přístrojové vybavení   MeSH
• dospělí MeSH
• elektrodiagnostika metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci autonomního nervového systému diagnóza   komplikace   MeSH
• poruchy senzitivity diagnóza   komplikace   MeSH
• práh bolesti klasifikace   MeSH
• senioři MeSH
• software MeSH
• vibrace škodlivé účinky   MeSH
• vnímání teploty MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Úvod: Spektrální analýza variability srdeční frekvence umožňuje zachytit a kvantitativně vyjádřit regulační vlivy kardiálního autonomního nervového systému. Existuje však jen málo studií validně hodnotících variabilitu a reprodukovatelnost metodiky a použitá normativní data v dostupné literatuře široce kolísají. Soubor a metodika: Spektrální analýza variability srdeční frekvence byla vyšetřena u souboru 167 zdravých dobrovolníků (90 žen, 77 mužů, věk: medián 44 let, rozmezí 20-80 let), stratifikovaného podle věku do šesti skupin po jednotlivých dekádách. V každé z těchto podskupin byla vypočtena interindividuální variabilita hodnot jednotlivých parametrů a percentilovou metodou byla stanovena normativní data. U 21 jedinců bylo vyšetření provedeno opakovaně (3-5krát) během jednoho dne a/nebo ve stejnou denní dobu v různých dnech za účelem stanovení intra- a interday intraindividuální variability. Výsledky: Spektrální výkony nízko- a vysokofrekvenčního pásma vykazovaly signifikantní negativní korelaci s věkem, jejich poměr byl naopak jediným parametrem signifikantně se odlišujícím u mužů (kde byl vyšší) a žen. Všechny hodnocené parametry vykazovaly shodně vysokou interindividuální variabilitu: interindividuální variační koeficienty byly obdobné i ve všech věkových podskupinách a pohybovaly se nejčastěji okolo 100 % (rozmezí 49-200 %). Zřetelně nižší, avšak také nezanedbatelná, byla variabilita intraindividuání. Intraindividuální variační koeficienty (stanovené z opakovaných vyšetření v různých dnech ve stejnou denní dobu) byly obdobné pro všechny vyšetřované parametry u mužů i žen a pohybovaly se nejčastěji okolo 35 % (rozmezí 1-100 %). Mírně vyšší hodnoty variačních koeficientů byly zjištěny při opakovaném vyšetření v průběhu stejného dne, bez statistické významnosti. Závěr: Normativní data pro jednotlivé parametry spektrální analýzy variability srdeční frekvence je nutno věkově stratifikovat. Extrémní fyziologická interindividuální variabilita nálezů však komplikuje jejich nastavení i diagnostickou validitu metodiky obecně. Při interpretaci výsledků a zejména event. změn nálezu při opakovaném vyšetření je nutno zohlednit také vysokou intraindividuální variabilitu.

Introduction: Spectral analysis of heart rate variability enables the expression and quantification of regulatory influences within the cardiac autonomic nervous system. Only a few studies, however, have centred upon on the variability and reproducibility of the method, and the normal limit data recommended vary widely among the published studies. Patients and methods: Spectral analysis of heart rate variability was performed in a group of 167 healthy individuals (90 women, 77 men, median age 44 years, range 20?80) subdivided into 6 subgroups (according to respective age decades). In each of these subgroups, interindividual variability of the parameters evaluated was established and age-related normal limit data were established. In 21 of the individuals included, examination was repeated 3 to 5 times on the same day (intra-day intraindividual variability) or at about the same time on different days (inter-day intraindividual variability). Results: Low and high frequency settings showed significant negative correlation with age. Further, the ratio between them was the only parameter with significant sex-related differences (i.e. higher values in men). All the parameters evaluated exhibited high interindividual variability: coefficients of variation were similar in all age subgroups and reached values of around 100% (range 49?200%). Intraindividual variability was markedly lower, but also noteworthy. Inter-day intraindividual coefficients of variation were similar in men and women and reached the values of about 35% (range 1?100%). Even slightly higher values were found when intra-day intraindividual variability was assesed. Conclusions: Normal data for particular parameters of spectral analysis of heart rate variability should be age-stratified. Their setting, however, is complicated, among other things, by extreme interindividual variability of values, something that involves the diagnostic validity of the method in general. High intraindividual variability should also be considered, in particular, in the evaluation of possible changes between repeated examinations.

• Klíčová slova
• spektrální analýza variability srdeční frekvence, normy, intra individuální variabilita, zdraví jedinci, věk,
• MeSH
• autonomní nervový systém fyziologie   MeSH
• epidemiologická měření MeSH
• financování organizované MeSH
• kardiovaskulární systém MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• referenční hodnoty MeSH
• referenční standardy MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• spektrální analýza metody   normy   využití   MeSH
• srdeční frekvence fyziologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• věkové faktory MeSH
• zdraví MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH